Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Opereta z venkovské pouti... Krajinář Oto Bubeníček představoval akademického malíře, Ljuba Hermanová v kroji stloukala máslo za zpěvu lidové písně. Odlišné ladění a výrazně lyrickou výtvarnou stylizaci mají autentické záběry z poutního místa. (oficiální text distributora)

Recenze (6)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Stejnojmenná opereta autorské dvojice Špilar – Mírovský zaznamenala ve své době, tedy v první polovině třicátých let, kdy byla s úspěchem uváděna také na jevišti vinohradského divadla, nemalou popularitu, kterou téměř současně zrecykloval i film. Přestože tvůrci zasadili děj do atraktivního prostředí moravského folklóru, symbolizovaného především poutí ke svatému Antoníčkovi, výsledek dopadl nad očekávání bídně. Asi nejvýmluvnější je pozdější vzpomínka Ljuby Hermanové, jedné z protagonistek Innemannova filmu: Byla jsem zdravé venkovské děvče, měla jsem krásný lidový kroj – akorát ty lodičky na vysokých kramflecích a rudě nalakované nehty na rukou se k tomu jaksi moc nehodily. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Vysloveně zábavná opereta, kterou patrně dehonestoval údajný zub času. Ano, české filmové operety jsou zcela jiný zážitek, než ostatní soudobá produkce, leč pochopit, že se nejedná o dílo vážné, by snad nemusel být takový problém. Rozhodovat tu zde v pár lidech o tom, co je a co není vtipné je skutečně trapné. Příběh trojice dvojic, jejichž milostné vztahy kulminují nad svátkem sv. Antonína je ve své abstraktní formě typickou náplní lehkého hudebně zábavného divadla nejméně od poloviny 19. století, že. Kontrastní setkání moderních lidí (zde Čechoameričanka či žurnalista) s rázovitými figurkami Slovácka jsou zdařilé karikatury na obou stranách. Ony ty proklamované nalakované nehty Ljuby Hermannové nejsou tak dramatické, vzhledem k tomu, že se jedná o čb film a na její ruce není v celém filmu žádný detail. Mnohem více pozornosti by si zasloužila skutečnost, že funguje jakožto ženský starosta celé obce (a rozhodčí soudce ve věcích milostných). Parodie na velkoměstského novináře Franty Paula je něčím, na čem by se dnešní mediální studia popásla s chutí. Dohnal a Pospíšil představují klasickou dvojici náruživých mládenců, Dohnal je kouzelný mladokomik preferující nade vše kávu a díky Pospíšilovu svěžímu hlasu získává tento film skutečně pevný vztah se svou původní hudební předlohou z pera Járy Beneše. Ve filmu debutující operetní diva Alena Frimlová též představuje ideální spojnici mezi původní divadelní formou a filmovou adaptací, kromě skvělého hlasu také výborně vypadá a karikuje svou Česchoameričanku natolik dobře, že všechny další je nutné s její verzí srovnat. A Hana Vítová je klasicky příjemná. Nutno dodat, že zatímco styl operet v českém filmu do této doby určoval především Piskáček, nástup Beneše a později Stelibského proměnil tento žánr v něco prima. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Vzhledem k tomu, že postava H.Vítové je zde ještě pasivnější než obvykle, pozornost na sebe strhává L.Hermanová. Až je člověku skoro líto, že nakonec užene zrovna takového blba, jakého hraje F.Paul. ()

Rousse 

všechny recenze uživatele

Ač jsem milovnice filmů pro pamětníky a folklóru a ve vesnici pod Svatým Antoníčkem učím, tohle už není můj šálek čaje. V rychlosti proklikat a rychle zapomenout, že něco takového vzniklo. A kroje si radši užít naživo než u téhle k....y :-) ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Opět se s většinou shoduji - dvě hvězdičky. Největším přínosem filmu z historického hlediska je ukázka slováckého folklóru, který s globalizací a komerční anglofonní kulturou u nás takřka zmizel - alespoň z medií. Právě ty autentické záběry na konci filmu jsou velmi cenné. Ale to je tak asi vše. Po různých tentokrát ne příliš složitých ani nápaditých peripetiích se dají dohromady tři páry a předpokládáme, že na konci se u sv. Antonína slaví svatby, ačkoliv tam je to nějak ustřihnuto (ztratilo se?). Innemannovy režie jsou vskutku nevyrovnané a tahle je zase slabší. Automobilový závod se záhy vytrácí - proč se tam vůbec objevil? Snad byla sponzorem automobilka. Hold panu malíři byl holdem pro herce Bubeníčka. Hana Vítová, standardní tvář, standardní úsměvy i mluva; Ljuba Hermanová - ta byla ve filmu všeobecně slabá a její komika dnes nemůže nikoho rozesmát; Alena Frimlova -oh, yes, Čechoameričanka, ale pak zpívala krásně čistě česky, ještě že se manžel dal rozvést, jinak by Jára Pospíšil přišel zkrátka. Trošku více svěží byl Franta Paul, Dohnal nic. ()

Atriot 

všechny recenze uživatele

Ne příliš povedená operetka od řemeslně zdatného režiséra i scénáristy. Za zmínku stojí potrhlý výkon Ljuby Hermanové a především fakt, že jednu z hlavních rolí si poprvé a naposled zahrál slavný český malíř Ota Bubeníček. ()

Reklama

Reklama