Gekidžóban Sword Art Online: Ordinal Scale

Extatický zážitok, ktorý som naozaj milerád okúsil! Sword Art Online the Movie: Ordinal Scale je stelesnením všetkého, čo si skalný fanúšik SAO série, za ktorého sa už aj ja bez najmenších problémov začínam považovať, mohol kedy priať. Exituje obrovská hromada potenciálne zaujímavých vecí, na ktorých skrátka nevyšiel čas počas trvania prvých dvoch sérií SAO a pritom by ich takmer každý veľmi rád videl. Príležitosť nielen osloviť, ale i uspokojiť presne tieto sladké chúťky fanúšikov, si tvorcovia už nemohli nechať po druhýkrát ujsť. No a tak sa všetky okolnosti zišli dokonalým spôsobom, aby mohol svetlo-sveta uzrieť práve Ordinal Scale - tento splnený sen naservírovaný na striebornom podnose. Od prvopočiatku bolo na tomto anime filme patrné, že ma poslúžiť jednému jedinému účelu a tým bolo zavďačenie sa istej cieľovej skupine - a tou sú fanúšici (wow, veľmi prekvapivé). Z tohoto dôvodu sa vážne nechcem s nikým hádať, či vám dokonca vsugerovať môj protichodný pohľad na vec, a plne rešpektujem aj tú eventualitu, že Ordinal Scale proste nemusel sadnúť každému. A áno, som si vedomí toho, že v mnohých ohľadoch ide o stávku na istotu, no aj napriek tomu som bol schopný si tento nový SAO počin plnými dúškami užiť, ba dokonca srdce mi pri ňom nespočetnekrát zaplesalo. Jediná vec, čo mi tak trochu vŕtala hlavou, bol finálny boss, ktorým nemal byť náhodou Kayaba Akihiko?... ale to mi je v podstate jedno a dá sa to ospravedlniť tým, že by potom tá záverečná katarzia nebola tak neskutočne epické a opulentné, ako vo výsledku nakoniec bola. Ten posledný súboj je síce naprostým do oči bijúcim funserviseom, ktorý ma však v plnom rozsahu napĺňal blahom, nakoľko vyťažil a zužitkoval kompletne všetko, čo na Sword Art Online milujem. V súznení s touto všadeprítomnou epickosťou som pociťoval to pravé emotívne mrazenie, z ktorého mi v zlomku sekundy nabehla husiu kožu. A ten príchod známych postáv v kombinácii s ich starými kostýmami / avatarmi vo mne zase vyvolal prudký nával nostalgických spomienok. Toto bolo vskutku dobre mierené a efektné pohladenie na duši. Záverečné romantické scénky s Kirotom a Asunou bola už iba taká pomyselná čerešnička na tejto už aj tak fantasticky lahodnej a šťavnatej torte. Keď sa presuniem k technickým náležitostiam, tak pokiaľ bola predtým animácia prekrásna, tak v Ordinal Scale je naprosto dychberúca. Je priam až neuveriteľné, ako  k nepoznaniu sa za tie roky zmenila animačná stránka a grafický dizajn SAO. Pohyby postáv a súboje sú plynulejšie ako kedykoľvek predtým a samotné vytvorené snímky by som nemal problém si ihneď zavesiť na stenu. Zároveň viacej vynikli i detaily a jednotlivé dielčie kúsky. Vizuálne je to vskutku opojné, pestrofarebné a hudba takisto dodala snímku jeho nevídané čaro, Yunin spev je vážne odzbrojujúci. Celým týmto anime filmom opäť prúdia myšlienky ohľadom problémov virtuálnej reality a toho, ako narúšajú vnímanie reality ich užívateľov. Ordinal Scale sa však predovšetkým zapodieva rozdielmi medzi VR a AR. (24.02.2022)

Sword Art Online dostalo zhruba tři roky po druhé sérii vlastní celovečerní film a to jest Ordinal Scale, což se dá také vtipně přeložit jako Řadové Měřítko. Ordinal Scale není žádný veledílo, ale jedná se alespoň o příjemný akční fanservice s pěkným audiovizuálem. Film víceméně odsýpá a nenudí, sice se v něm najde pár cringe momentů, ale když je víceméně člověk ignoruje, tak si to užije. Na to jak jsem první sérii po jejím znovu-zhlédnutí nenáviděl, tak druhou sérii a tenhle celovečerák jsem si celkem užil. (21.07.2022)

Najprehypovanejšia, alebo lepšie povedané: tvorcovsky najzmrvenejšia hovadina v dejinách dostala geki-džbán. Nový nápad tentokrát nemá žiadne logické trhliny, až na také drobnosti, ako napríklad ak budete v REÁLNOM svete (postavy i tak nemajú problém bojovať lepšie než Sephiroth) uprostred ulice či budovy skackať a švihať digitálnym mečíkom (ktoré sa tiež nemajú problém zrážať ako hmotné objekty) proti pixelovému šéfovi, je úplne normálne, že bude vplývať fyzicky. Ako som tie nevyčísliteľné hodiny Elder Scrolls prežil? Najväčšie pozitívum? Kvalitná animácia. Za nahú Asunu v kúpeľni strhávam hodnotenie. A žerte! (04.11.2017)

Aneb když se tvůrci chtějí zavděčit fanouškům této série. Nejpovedenější věc byla asi kvalita animace a jako druhé v pořadí: příběh na začátku. Super nápad vložit digitální věc do AR místo VR, i když (jak už zmiňoval Echelon1) velmi špatně udělané z hlediska protínajících se mečů a lidí, kteří skákají "z budovy na budovu". Vcelku úchvatné by bylo tohle vidět z očí normálního kolemjdoucího. Ruský parkour hadr. Jak už jsem však naznačil na začátku, tvůrci se chtěli zavděčit fanouškům a hlavně jejich peněženkám. Máme tu tedy nahou Asunu s krásně viditelnou bradavkou, opětovným Kiritův harém, rozkošné momenty s Yui, super grafické akce, ale to vše postrádá jakoukoli logiku tak od 30-40. minuty filmu a člověk se jen šklebí nad "důvody", co tam hlavní protagonisti kvákají vlevo vpravo. Chybí jakákoli suspense, nikdy se o charaktery nebojíte, nic nemají šanci ztratit a vy víte, že neztratíte (i když se kolem konce mluví o tom, že mohou i zemřít). Už jsem říkal, že se chtějí tvůrci zavděčit fanouškům? **Lehký spoiler** Kirito totiž na konci konečně bojuje s dosud neviděným lvl 100 bossem a samozřejmě ho s pomocí ostatních zabije, má stejné oblečení jako v SAO a ostatní též. Jsou tam lidi ze všech sérií (samozřejmě jen ti, které Kirito zná, přece tam nebude nějaký náhodný člověk) a tím to vlastně tak nějak skončí. Boss zničen, Kirito políbí Asunu, lehký náznak další série a konec **Konec spoileru**. Všední, nijaké. Velmi zajímavý začátek, opravdu mě chytl, než to kardinálně zprasili. A to, jak se snaží fanouškům podlézat, mě naštvalo úplně nejvíc... One hand is better than Two hand 30 % (28.01.2018)

Haha, hehe. Omlouvám se SAO fandům, ale tohle byl hodně ubohý vtip. Je naprosto zřejmé, že tento paskvil vznikl jen kvůli fanouškům, kteří mají v postelích polštáře s Kiritem anebo nafukovačky se svůdně vypadající Asunou. Průměrný divák s velkými obtížemi musel zkousávat nesnesitelnou plochost Kirita a tragikomičné zpracování jinak slušného nápadu již v SAO a byl po shlédnutí rád, že vůbec přežil a nemusel si šlehnout druhou dávku v podobě pokračující série. Ordinal Scale hrdě pokračuje v šlápějích svého předchůdce směr odpaďák a s chladnou jistotou. Kirito je ještě větší tupec a scénář se musí stydět i před ruličkou toaleťáku. Bonusově se snímku daří zardousit jeden z mála posledních prvků, který v SAO stál za zmínku: Vztah hlavní dvojice. Ten tu od původního seriálu vypadá jako nepovedené manželství důchodců, kteří už 20 let na sebe prohodí maximálně jednu větu denně a jestli tohle je láska, pak já jsem zamilovaný do prošlých olomouckých syrečků. Celý film se chová neomluvitelně alibisticky při jakémkoliv vysvětlování podstaty toho, co oni tu nazývají příběhem, a víceméně jediná vysvětlení, která dostáváme na otázky "Proč?" a "Jak?" jsou "Protože". Vážně nemá cenu nad něčím přemýšlet, protože věci se dějí nahodileji co tažení sportky a logika doposud nebyl dle všeho objevena. Jediný důvod, proč tomu nedám toužebné hodnocení "Odpad!" je přemíra snahy animátorů A-1. Přemýšlím sám, proč aktuální Fate/Apocrypha vypadá od toho samého studia tak odpudivě, ale Ordinal Scale je vizuelně dynamický a efektní. Díky povedenému hávu pak i souboje jsou velmi koukatelné, i když k výjimečnosti to má přesto stále na hony daleko. Mno nic. Fandové SAO si porochní, ostatním doporučuju použít Ordinal Scale jako mučící nástroj. 1-2*. (14.09.2017)