Rodinné sídlo

Oscar 3 : Herečka HR - Emma Thompson, Výprava, Scénář - A + 6 nominací: Nejlepší film, Režie, Herečka VR - Vanessa Redgrave, Kamera, Kostýmy, Hudba. . . . . . . . . Zlatá Palma - výběr (19.03.2004)

Přespříliš dlouhý a bezdějový ne právě pochopitelný sled scén ze života tří zvláštních rodin z různých společenských tříd, jejichž osudy se navzájem proplétají způsobem ne právě vhodným k pobavení. Nejde o rodinnou ságu ani o společenskou výpověď, tak co to vlastně je? Sešlost několika výborných herců v rolích divných lidiček, to vše zasazeno do velkolepé výpravy. Plus, ale to jen na několika místech, skutečně monumentální spojení obrazu a hudby. (31.12.2005)

"Nadčasový dobový" film, jehož hrdinové mají stejné životní porblémy, jako by žili v současnosti. Jak typické... (05.01.2007)

James Ivory je pro tenhle typ filmů jako stvořený. Snad vždy má role přesně typově obsazené a atmosféru dokáže navodit tak precizně, až se divák často nechá unést pocitem, že žít v těch časech (o kterých daný film pojednává) muselo být přes všechny potíže vlastně úžasné. Rodinné sídlo v sobě nese všechny stopy Ivoryho jiných podobně laděných filmů, ale přesto ve mně zůstala drobná špetička zklamání. Očekával jsem totiž, že se přinejmenším vyrovná Soumraku dne, což se ovšem nestalo. I tak lze ale bez nadsázky říct, že si film svá ocenění zaslouží a neměl by uniknout pozornosti zejména té náročnější části publika. (23.08.2002)

║Rozpočet $8miliónov║Tržby USA $25,966,555║Tržby Celosvetovo $31,700,000║ (23.07.2009)

Herecký koncert, to je to hlavní co mě napadá po shlédnutí tohohle filmu. Emma Thompson si toho Oscara jednoznačně zaslouží. Od Jamese Ivoryho jsem viděl ještě o něco vyzrálejší "Soumrak dne", ale i v Howards end je vidět, že je mu tato látka blízká. Mistrně zvládnutá atmosféra, kterou podtrhují kostýmy a brilantní kamera a lokace. Opravdu znamenité. (30.01.2006)

rozpočet : ? tržby americke : $25,966,555 (31.05.2008)

9 nominácií na Oscara? Za toto? Tešil som sa na 143-minútovú dialógovú anglickú tichú melodrámu a dostal som... 143-minútovú dialógovú anglickú tichú melodrámu. Ale čakal som oveľa epickejší a emočne hodnotnejší zážitok. Nebolo to ono. Proste ma to nudilo. Postavy ma nebavili, Hopkins je neviditeľný a navyše hrá povedal by som vcelku vedľajšiu rolu. Hlavnú hrá Emma Thompson a keďže ju nemusím, tak mi jej výkon pokazil celý film. Ona nie je zlá herečka, skôr naopak, ale jednoducho ma nebaví jej štýl a väčšinou ani typ úloh, aký hrá. Hopkins bol stokrát geniálnejší v Súmraku dňa a Krajine tieňov, čo sú žánrovo relatívne podobné filmy, ale stokrát lepšie. Čakal som, že Rodinné sídlo sa suverénne zaradí do tejto „voľnej trilógie“. Nuž... nezaradilo. (28.01.2024)

Skvělá atmosféra a výtečná výprava pro mě nedokáží zakrýt špatný scénář. Nejde ani tak o rozhovory nebo to, jak se lidé chovají, ale spíš o předvídatelný příběh, který mi připomíná poušť ze Šíleného Maxe 3 - Kde nic, tu nic. Tři vzájemně propletené rodiny, jejichž proplítání je až příliš na sílu si mě nezískaly naprosto ničím a osudovost v zisku toho domu mi taky nepřišla jako nějaká suprová pointa nakonec. A tak jedinou věcí, kterou hodně oceňuju, jsou herecké výkony hlavně těch z vyšší vyšší třídy. Pokud to uvidíte i v originále, všimněte si, jak mluví. Jak skoro nehýbou horním rtem, což je v Anglii znamením výtečné školy, již navštěvovali. Od jejich hraní se taky odvíjí to krásně absurdní škatulkování do kast, kdy ani v té jedné rodině si nejsou rovni, což dává najevo Anthony Hopkins každým pohybem i slovem. Moje milá, přijali jsme tě sice do rodiny, ale nepleť se do věcí, kterm nerozumíš. Dost mi to připomínalo pozdější Rozum a cit a to jak výpravou, tak typem herců a prostředí. Jen pravda, Rozum a cit jsou mnohem zábavnější. (29.12.2006)

Vznešené, noblesní, elegantní, ale také snobské. Prostředí Anglie na počátku minulého století mi není příliš blizké, obzvlášť když je na něj nahlíženo optikou zbohatlíků, kteří nemají na starosti nic lepšího než odpolední dávku čaje a potlačených emocí. Musím však uznat, že koncert schopných herců dokázal udržet hladinu mé pozornosti i zájmu o postavy na přijatelné úrovni. Vztahy mi přišly zamotané tak akorát, ale chybělo mi v nich něco skutečného, hmatatelného a jaksi více lidského. Taktéž 140 minut je přespříliš... 5/10 (11.06.2015)

Zprvu jsem byla překvapená takřka neviditelným propojením jednotlivých epizod, ale potom jsem si řekla, čert vem dovysvětlování všeho, pojďme se procházet zvonkovým polem, vnímat zvuky, vzduch, svobodu a lásku. Když jsem se dívala podruhé, takřka jsem odolávala pokušení dát tomu pět hvězd, ale to bylo jenom momentální rozvzdychanou náladou. S jasným rozumem zasloužené čtyři. 2018: A po deseti letech přidávám srdcem tu pátou. (A mělo to premiéru na den přesně na moje první narozeniny, ach.) (27.02.2008)

Soumrak dne od téhož režiséra vznikl o pouhý rok později a považuji ho za žánrový klenot, za film, o kterém se dá psát jen v superlativech. K Rodinnému sídlu jsem proto přistupoval s pocitem, že mě Ivory nemůže výrazně zklamat, je to prostě sázka na jistotu. Stejný režisér i žánr a vlastně též herecké obsazení. Přesto je výsledek zásadně odlišný. Oba snímky mají podobnou stopáž i pomalé tempo vyprávění, ale zatímco u Soumraku dne jsem přes zdánlivě melancholickou poklidnou atmosféru cítil velké napětí a vnitřní dramata a dilemata jeho hrdinů, u Rodinného sídla jsem s přibývajícími minutami pociťoval spíš nezájem a ataky nudy. Soumrak dne u mě funguje jako umělecká výpověď o měnící se společenské atmosféře Británie 30. a 40. let, Rodinné sídlo, které se o totéž pokouší návratem do doby o pár dekád starší, v tomtéž ztroskotává. Působí roztěkaně, rozředěně a utahaně. Mohl bych psát o kvalitní výpravě a zúčastněných známých hercích, ale to jen proto, že nenalézám žádný důvod psát něco pozitivního o příběhu a postavách. Rodinné sídlo považuju za Ivorovu tvůrčí prohru. Zatímco Soumrak dne bych (opatrně, protože jeho pomalé tempo může představovat pro dnešní teenagery nepřekonatelnou překážku) doporučil širšímu okruhu diváků, Rodinné sídlo má význam jen pro ctitele žánru a Ivoryho tvůrčího stylu. Celkový dojem: 40 %. (04.02.2017)

Nádherný snímek, ze kterého přímo dýchá kouzlo staré dobré Anglie, s vynikajícím hvězdným obsazením, jemuž kraluje Emma Thompson (dokážete se představit typičtější Angličanku?). Okouzlující je i H. B. Carter, která představuje kontrast ke své tradičněji založené sestře a se kterou jakoby přicházela změna starých pořádků. Věrně vykreslený obraz přesně té Anglie, který mi sice není moc sympatická, ale stejně občas jejímu kouzlu propadnu. Tak jako v tomto případě. (13.05.2006)

Herecká excelence v čele s Helenou Bonham Carter, Emmou Thompson a Anthony Hopkinsem vévodí tomuto snímku. Ztrácela jsem se však v některých postavách, jejich významu a činech. A také v bludišti jejich spletitých a zamotaných vztahů. Možná by filmu prospěla o trochu kratší stopáž. Ne z důvodu, že by mi děj přišel nudný nebo nevýrazný, ale kvůli lepší orientaci v samotném příběhu a jeho aktérech. I naproti tomu musím Howards End ocenit čtyřmi hvězdičkami, protože díky hercům i zpracování na ně rozhodně má. (24.02.2010)

Staroanglický skvost, ktorý je v mojich očiach pričinením povrchnej manieristickej aristokracie o niečo kúzelnejším filmom, než velebený Súmrak dňa. Dôvody sú prosté. Súmrak dňa vsadil na poetickú atmosféru odľahlého pánstva, kde sa do diváka zarývajú bolestivé pohľady zamilovaného Hopkinsa a Thompson, ale v podstate je ten film len zmesou pôvabných obrazov bez hlbšieho príbehu. Rodinné sídlo prezentuje anglickú spoločnosť - v celej svojej neľútostnej naliehavej otvorenosti - plnú pokryteckých snobov, ktorí si o láske čítali vo veľavýznamných knižkách národných mysliteľov, no v skutočnom živote tomuto pojmu vonkoncom nerozumeli. Diváka, vychutnávajúceho si spŕšku fajnovej dobovej arogancie, jednoznačne strhnú podmanivé obrazy anglickej smotánky či citlivé nazeranie do rodinného sídla, kde sa odohráva celá rozvrstvená rodinná dráma s nádychom nevyhnutnej tragédie a krutého cynizmu. Do mysle sa mi navždy vtrela inteligentná Emma Thompson čoby láskavá, no zároveň racionálne zmýšľajúca intelektuálka, ktorá spolu s Hopkinsom opäť predviedla vynikajúci herecký koncert. Pre mňa najlepší film od Ivoryho a prekrásne zachytená striktná dobová záležitosť. (20.08.2011)

Nejde ani tolik o pointu vlastního příběhu, kterou vrcholí anabáze dědictví rodinného sídla, ale o tu pestrost směsice všelijakých více či méně malicherných pohnutek, které ústí v drobné, nevyzpytatelné životní pointy a přes všechnu namáhavost a nemožnost vzájemného porozumění vytvářejí ten barevný a neustále překvapivý tok, kvůli němuž lze milovat život. *** Právě to se ironicky podtrhuje i na konci filmu, když se po celém tom kolotoči roztržitých a ukvapených rozhodování jedna z postav, komentující své jednání, významně zeptá: Udělal jsem špatně? Protože přesně to je ta otázka, kterou se divák (či proživatel vlastního života) neustále nervuje, a kterou přitom vůbec, ale vůbec nemá cenu si pokládat, praví se tady s úsměvem. Však otázka už také zaznívá do titulků a nikomu za odpověď nestojí. Výsostné, rozpustilé, zálibné a bezchybné dílo. (09.10.2012)

Další krásné spojení Forsterova románu, Ivoryho režie a talentu Heleny Bonham Carterové. Román Rodinné sídlo u nás vyšel jen dvakrát (1982 a 1993) a určitě velmi silně vnímám tu propast mezi zdejším chápáním Forsterova světa z roku 1910 a dnešní recepcí, protože i ti nejvytrvalejší ctitelé heritage žánru mívají jisté výhrady. Nicméně pokud tomu dáte šanci a tento film například doplníte i nedávným seriálem, odměnou vám může být vskutku relaxační zážitek plynoucí z lyrického popisu okolí nejbanálnějšího skandálu. Je to něžné a psychologii hlavních postav je nutné porozumět, abychom věděli, na jakých základech stojí i naše společnost. (31.05.2020)

Precízna elegantná dobovka. Skvelý casting, kvalitné remeslo a pútavá štúdia prostredia. Pre niekoho akademická nuda, pre mňa skvelý film. Ivory mal prvú polovicu 90. rokov parádnu formu. Jedine posledná štvrtina až príliš "smrdí" literárnou predlohou. 9/10 (14.08.2018)

Pro Ruth Wilcoxovou bylo rodinné sídlo Howards End největší životní jistotou, útočištěm, takže si přeje, aby po její smrti patřil někomu, kdo dokáže ocenit jeho kouzlo. A takového člověka našla v Margaret Schlegelové (Emma Thompson)...příběh z mé milované staré Anglie, plný různých a podivných postav, jejichž chování je pro současného člověka vrcholem naivnosti a hlouposti, vyústí v trpělivé zamyšlení se nad každou rolí, kterým se Ivory snažil vdechnout život a přiblížit se tak co nejvíc představě jejich pravému otci, E. M. Forsterovi. (01.01.2006)

Vzhľadom na zaujímavý námet, historickú dobu, hereckú zostavu a lákavo napísaný obsah, som čakal niečo lepšie a hlavne podmanivejšie. E. Thompson aj H.B. Carter hrali čo mohli, a veľa scénok s nimi bolo vskutku nadpriemerných, len čo z toho, keď vzápätí prišli dlhé úseky, kde sa v podstate nič nedialo a príbeh si len tak voľne plynul, napoly nezáživne a napoly nezaujato. Nebol som spokojný ani s A. Hopkinsom, u ktorého sa mi už pomaly stáva zvykom, že kde sa vyskytne tak tam sa film síce tvári hrozne múdro, ale v podstate sa tam nič nedeje - synonymum nudy. Šťastie, že väčšinou ide o filmy, ktoré ma zaujmú aspoň prostredím, dobou alebo výpravou. Tie aj v tomto snímku boli výborné. Keď to mám zhrnúť tak môžem smelo konštatovať, že je len málo filmov, ktoré by potrebovali tak nutne nožničky ako tento. Lepší priemer. 65/100 (05.04.2017)