poster

The Alligator People

Horor

USA, 1959, 74 min

  • Mol
    ****

    PAUL, I'LL NEVER BE ABLE TO TELL YOU, HOW SORRY I AM! Film je to dobrý a díky své krátké stopáži i velice intenzivní, co se obsahu týče. Příjezd Jane do bažin, noční odhalení pianisty, napínavé pobíhání mezi aligátory a následné šlapání a zakopávání o ně, do toho všeho bouře, Paul bojující s místním pobudou, to jsou pasáže co táhnou. Navíc mi profesor neskutečně připomínal pana Jana Třísku. Hlasem i vzezřením. Závěrečný souboj s aligátorem je nervy drásající podívaná a když potom Paul zajíždí do bahna a Jane má ve hlase zoufalství, tak to s divákem hne, pokud není ze žuly.(24.11.2018)

  • Oktavianus
    ***

    Vůbec ne špatný film, který je na rozdíl od přeceňované většiny filmů zbytečně podceněný. O žádný zázrak se samozřejmě nejedná, modely krokodýlů jsou hrubě nerealistický a ten závěrečný modýlek (hlavní hrdina Paul, co se mění v krokodýla), to byl vysloveně trapas. Na druhou stranu začátek, kdy hrdina po přečtení telegramu beze slova nechá novomanželku ve vlaku na svatební cestě a sám dezertuje, neměl chybu, a i když je děj zbytečně ukecaný, příběh špatný určitě není. Dalším kladem jsou exteriérové záběry amerického jihu - a velmi dobrá pointa. A jako bonus skvěe vyšinutý šílenec s hákem místo ruky v podání sice zestárlého, ale přesto charismatického Lona Chaneye Jr. Milovníci vintage sci-fi by tento kousek určitě neměli minout - a už vůbec ne ho podceňovat.(2.7.2014)

  • Lima
    ***

    Plakátové.info: JEJÍ LÍBÁNKY SE ZMĚNILY V HOROROVOU NOČNÍ MůRU!!!___Synopse má sladký nádech správného béčkového hororu: uprostřed novomanželských líbánek muž náhle opustí svojí manželku. Ta ho hledá po celé zemi, až ho vystopuje hluboko na jihu, v sídle jeho rodičů, uprostřed nehostinných bažin. Tam se zjeví krutá pravda – její novomanžel po jistých vědeckých experimentech se mění postupně v….krokodýla!!___Užít si tenhle horor předpokládá tři věci: máte rádi ukecaná dramata, kdy na první větší vzrušení jste nuceni čekat dvě třetiny stopáže. Nepřipadá vám vysloveně blbé, že hlavní postava překračuje v bažinné krajině okaté modely krokodýlů, kteří jen tak plácají čelistmi do vzduchu. A v neposlední řadě – jste divácky tolerantní vůči naivním maskám, které sebou doba přinášela. Pak si tenhle horůrek, solidně produkčně natočený, s vyšším rozpočtem a reálnými exteriéry bažinné krajiny, v klidu vychutnáte. Zdejších průměrných 35% si „Aligátoří lidé“ určitě nezaslouží.(9.12.2012)

  • SOLOM.
    ***

    Horory z 50. let mají pro mou osobu dost zvláštní a hlavně těžko popsatelnou příchuť, avšak mnohdy dost působivé kouzlo. Přestože i v této době se ještě natočilo několik filmů o Drákulovi, nebo Frankensteinovi, tvůrci se stále častěji snažili experimentovat s novými monstry a mnozí slavili docela velké úspěchy (zrodil se například Netvor z Černé laguny nebo Moucha). Kromě nich samozřejmě i spousta filmů o mimozemské invazi, pavoucích a nejrůznějších zmutovaných/gigantických příšerách, ale je mi docela líto, že právě The Alligator People se nikdy příliš velké divácké přízně nedočkal a přesto nejde o vyloženě špatný film. Bohužel se na něm podepsal především fakt, že větší část příběhu se hlavně pořád mluví, hlavní hrdinka hledá svého manžela a atmosféra potažmo i samotná náplň spíše připomínaly klasické drama, nežli horor. Jenomže právě tohle já osobně vidím jako největší plus. Charakteristika jednotlivých postav byla zajímavá, postava Joyce (Jane) atraktivní a prostředí bažin plných aligátorů (i když mnohdy zřejmě vycpaných) v černobílém provedení přinejmenším zajímavé. Navíc Lon Chaney Jr. podal velice dobrý výkon. Už to sice nebyl ten fešák ze třicátých - čtyřicátých let, ale velmi slušně si poradil i s ožralou a agresivním bláznem. Navíc i po emoční stránce to měli tvůrci celkem vychytané. Sice to asi nikoho nedojme až k pláči, ale průměrné ohodnocení si dle mého názoru tvůrci zaslouží. 50%(31.1.2018)

  • zelvopyr
    ****

    Půjdu jak koukám značně proti proudu... Pěkná variace na Krásku a zvíře plná emocí. Slušela by tomu třicátá léta, to by mohl být naivně seriózní velkofilm s věhlasem Drákuly nebo Neviditelného muže. Jasně, masky (hlavně ta finální) jsou z pohledu roku 2014 žalostné, ale snaha o poctivé ukázání postupné přeměny tu je značná. Pojetí mi hodně sedlo -- hlavní hrdinka vypráví příběh, a kde není děj ukázán kamerou, posloucháme voiceover vyloženě literární, románové formy, příjemný. Velmi spokojen!(28.1.2014)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace