Incident in a Ghostland
Incident in a Ghostland
Incident in a Ghostland
Incident in a Ghostland
Režie:
Pascal LaugierScénář:
Pascal LaugierKamera:
Danny NowakHrají:
Crystal Reed, Anastasia Phillips, Mylène Farmer, Taylor Hickson, Emilia Jones, Kevin Power, Rob Archer, Adam Hurtig, Alicia Johnston, Angela Asher (více)Obsahy(2)
Beth a Vera jsou sestry, které se společně s matkou stěhují z města na venkov, kde zdědily po tetičce dům. Beth se věnuje vymýšlení a psaní hororových povídek. Zato Vera je teeneger jak se patří "do větru". Proto je matka musí krotit na každém kroku, protože jsou věčně v sobě. Na benzínové pumpě si v novinách přečtou, že v okolí řádí vrah. Ten navštíví i jejich dům, protože ho Vera vypočítavě urazila grimasou na silnici, když je předjížděl. Nyní musí sestry spojit síly, aby porazily společného nepřítele. (Rodriguez)
(více)Recenze (255)
Na jednu stranu psycho a na tu druhou hrozná sračka. Horor to neni spíš nechutná uchylárna zechcaná. ()
Ten Laugier má sklon k pošahaným dielam a tento nie je výnimkou. Pritom film nebol až tak zlý, postavy, ktoré mali naháňať strach, svoju úlohu splnili. Hudba bola tiež výborná. Ale tá uječená ženská mi neskutočne liezla na nervy. Ide o naozaj hysterický horor. ()
Nepříjemně krvavý, jak to žánr vyžaduje. Sadistické představení režiséra a scénáristy Laugniera bez ohledu na příběh a jeho logiku. Děj je zhruba toto: Colleen a její dcera zdědí dům. Ale během prví noci v něm vstoupí dovnitř vrah. Colleen s ním musí bojovat, aby svou dceru zachránila. K tomu se utrpením mění osobnost dívky. Uplyne 16 let a nejstarší dcera Beth se stane známou spisovatelkou hororů.... ()
Klasický, nevýrazný horor bez napětí nebo čehokoliv jiného, co by dělalo film zajímavým, nebo zábavným. ()
Trochu jsem postrádal logiku, ale co se intenzity hrůzy týče, tak opravdu špička. Je to velmi krutý a nepříjemný snímeček, takže nic pro bábovky. Za mě akorát postrádá nějaký prvek, pro který bych si měl Ghostland zapamatovat a třeba se měl i chuť se na něj podívat znovu. To tam bohužel není. Zůstává mi z toho jen nepříjemný pocit. 60% ()
Pohybovať sa na pomedzí reality a sna je atraktívne a všetko záleží na zručnosti režiséra. Tu sa zostalo na polceste. Filmu sa nedá uprieť originálna psychologická extáza, brutalitu a rýchly spád. Ostrá hudba a zvuky sú však aj tak tým najlepším, čo snímok ponúka. ()
S postavami som sa nestotožnil a ich osud mi bol viacmenej ukradnutý. A to je u psychotrileru - pretože o horor sa naozaj nejedná - dosť podstatná chyba. Jediné čo si budem pamätať je retardované škriekanie obézneho bábikofila, ktoré mi dosť liezlo na nervy. Čím si tento film vyslúžil toľkú pozornosť, to naozaj nechápem. Originalitu žiaľ nevidel ani z rýchlika. (20.6.2018) ()
Po první rozkoukávací půlhodince, kdy se dostane na scénu hlavní dvojice hnusáků to jede. Jeden brutal zvrat, napětí, mrazivá atmosféra a hlavně film zůstává na hranici realičnosti a nezabíhá do nesmyslů. Pěkná práce. ()
Další z filmů letošního roku, do kterého se mi moc nechtělo. Sice jsem četl vesměs pozitivní komentáře a spoustu „chvalozpěvů“, ovšem na podobné věci poslední roky už moc nedám. Pascal Laugier v mých očích není žádným zázračným režisérem a žádný z jeho filmů se mi nějak závratně nevryl pod kůži. Ano čtete dobře, ani tolik vychvalovaní Martyrs. Ty mimochodem považuji za průměrný počin – žádnou bombu. A podobně tomu bylo i s tímto filmem. Hororům se věnuju už nějaký ten pátek, viděl jsem jich už něco přes 3000, mám rád nejrůznější bizarní, morbidní, úchylné a zvrácené filmy, ale viděl jsem řadu mnohem lepších kousků, než jsou Mučedníci a Ghostland. Laugierův psycho-chaotický bizarní styl mi prostě moc nesedl. Ať už se na mě někdo zlobí a nebo ne, je mi to v podstatě jedno. Tenhle borec má sice dost zvrácenou představivost a částečně jí dokáže přenést i na filmové plátno – díky čemuž si to můžou poté vychutnat i sami diváci, ale zároveň jsou jeho filmy plné chaotického bordelu, ve kterém aby se prase vyznalo. Jasně, chce to vždycky vyšperkovat co nejvíce „na oko zvraty“, ovšem ne vždy jsou potřeba. Dost často mi totiž pokazily právě prožívaný požitek. Mlácení, brutalita a jistý druh perverze – to všechno on umí celkem vyšperkovat – ovšem zbytečně to překombinuje, do parádně rozjetého děje vsune totální píčovinu, která mě opravdu v danou chvíli nezajímá a to mě dokáže pěkně nasrat. (Kupříkladu scéna s lidskou panenkou, následným pochcáním a připravovaným pálením byla luxusní – no a pak lup střih a zase nudy kopec…). Vážně nevím, zda tohle je skutečně nejlepší horor tohoto roku – za který ho dost lidí označuje – v mých očích určitě ne. Sice jsem moc novinek (2018) neviděl, ale takové Tiché místo se mi líbilo o něco více. A to taky bylo jen lepší průměr. Ghostland mi prostě nabídl několik opravdu lahodných momentů a zajímavých situací, které potěšily mé očka a uspokojily mé zvrácené choutky, ovšem narazil jsem tu i na hromadu otravných prvků, jenž mi pokazili celkový dojem. Takže stejně jako slavným Mučedníkům dávám 50%. ()
Pascal Laugier si pred 10 rokmi v podobe skvelých Martyrs nastavil latku vysoko a odvtedy sa mu akosi nedarí prekročiť svoj vlastný tieň. Nestalo sa tak ani v prípade Incident in a Ghostland, hoci sa v princípe nejedná o zlý horor. Laugierovi tu vyšiel jeden prekvapivý dejový zvrat a vydarila sa mu tiež jedna pomerne znepokojivo pôsobiaca scéna (magor vs. bábiky), to je však asi tak všetko, čo divákovi z Ghostlandu výraznejšie utkvie v pamäti a ostatok je iba tradičné (sub)žánrové klišé. ()
Nářez. Tak slušně vypointovanou a takřka artově thrillerovou jízdu jsem od tvůrce hloupě prvoplánově šokujících Martyrs nečekal. Kromě nedbalé ruční kamery (naštěstí nijak extrémně poskakující) jedno pozitivum za druhým - syrově brutální příběh se dvěma... vlastně se třemi parádními dějovými zvraty, jakás takás psychologická hlubina, skvěle namaskované holčiny, dva hodně hodně povedení magoři, esteticky lahodný vizuál (krása ošklivosti), působivá výprava a exteriéry (starý dům plný starých panenek a jiných starých věcí)... Kdybych měl s něčím srovnávat, tak možná s nějakými filmy od Zombieho, ale tenhle je víc poetický a zároveň je jeho drastičnost realističtější, uvěřitelnější. Nevím co víc napsat, jsem okouzlen a unešen. ()
Laugierova tvorba není úplně mým šálkem kávy, ale tohle se mu povedlo. Začalo to brutálním útokem dvou magorů na rodinu ve složení matka a dvě dcery a pokračovalo sice schématickou, ale velice slušně natočenou duchařinou, která měla všechno správně. Jenže v polovině filmu přišel zvrat, který spustil fantastický psycho masakr, kerý jsem si užíval s hubou dokořán. Crystal Reed zatím ve své nejlepší roli, zahanbit se nenechalo ani její mladší já a to samé platí i pro ostatní zúčastněná. Pro mě žánrová událost roku. Zatím. 100% ()
Velmi nenápadně se tvářící počin, který svým celkovým pojetím aspiruje na jeden z nejoriginálnějších hororů tohoto roku. Ghostland především zaujme zajímavou vypravěčskou strukturou, což dokonale kontrastuje se syrovým a ponurým interiérem starého domu a slušnými hereckými výkony. Skvělá práce! ()
Joj no čakal som niečo iné. Nielenže to nemá žiadnu logiku. Ale aj zbytočné flashforewardy na akože budúcnosť zbytočne narúšajú koncept vrahov v dome. Hoci vrah je asi silné slovo. Je to histerické a takmer bez atmosféry. Tá funguje prvých 20 minút. Potom je to len prehliadka klišé bez nápadu, ktorá značne ukazuje, že režisér síce pozná žáner, ale myslí si, že aj dnes môže takýto koncept zaujať. Samoúčelná blbina s akože presahom, ktorá nemá v sebe sympatické vôbec nič. Nie je sa tu o koho báť a niektoré miesta sú creepy bez toho aby to bolo logicky zmotivované. Či už sa jedná o dom alebo vnútro dodávky. Toto nemá nič s logikou. Jediné prečo dávam jednu hviezdu je tempo. Nenudil som sa. Hoci som neprestajne krútil hlavou. ()
Francúzska hororová esencia je tu cítiť aj bez toho, že by ste vedeli, kto tento panenkový hukot režíroval. Páčil sa mi hlavný príbehový nápad, ktorý úspešne vyvrátil prvotný pocit, že zápletka je dosť naivná aj na horor. Bohužiaľ toto vyvrátenie prvotného dojmu je vlastne jediným potešením, ktorého sa Vám dostane. Dosť sa tu kričí, nešetrí sa údermi, ale chýba strach a napätie. Všetko je možno až zbytočne nasilu násilné. Čo by samozrejme nemuselo vadiť, keby to boli Hory mají oči alebo Noc s nabroušenou břitvou. Lenže Laugier hold nie je Alexandre Aja. ()
Pascal Laugier se před deseti lety dostal do povědomí vcelku drsným a brutálním počinem Mučedníci. Jednalo se o těžkotonážní bizár se snahou jít do jakési filozofické roviny. Pro mě ale jaksi bezvýsledně. Na rozdíl Ghostland je sice také extrémní, ale jen o něco méně a navíc s několika dějovými twisty. Ty sice nejsou tak těžké na přelouskání, ale aspoň dokážou maličko příběh osvěžit. Neřekl bych ale tolik, aby se rázem z Ghostland stal kdovíjak výjimečný počin. Krom pěkného domovního interiéru s retro starožitnostmi a tísnivého domácího vězení, které postavám vytvoří párek dvou pošuků, je příběh a scénář dost o ničem. Byla to zkrátka dobře natočená nuda s pár světlými momenty, ale jinak nic víc. Plusem jsou odkazy na Lovecrafta i jeho mihnutí se v jedné snové scéně. ()
Ty kokos, tak tohle byl pro jednou fakt intenzivní a nechutnej horor. Napětí se buduje svižně, události se dějí hodně rychle, hodně se tam řve a utíká. Nervy diváka jsou na pochodu a vysvobození přichází jen zřídka. Je tam teda podivným způsobem zakomponovaná hromada klišé a už trochu otravných hororových stereotypů (freak house, panenky, ice cream truck,..), ale je to zmáknuté neokoukaným a svěžím dojmem. A hlavně tu existuje i něco jako scénář. ()
Extrémní, intenzivní a znepokojující zážitek ze sledování. Pascal Laugier je mimořádný scénarista a režisér. Za zmíňku ještě stojí výkon Emilie Jones a parádní obrat, který přijde kolem půlky snímku. Já osobně jsem ho pochopil až po chvilce. Jinak po dlouhé době nepříjemný horor. ()
Jakkoliv je mi to sympatické a programově mám snahu tomu naddržovat (protože stále věřím ve zmrtvýchvstání francouzské nové vlny), s lítostí musím konstatovat, že se mě to nedotklo snad v žádném nabízeném směru... Snaží se to těžit z dějového twistu jenž je v zásadě dávno vytěžený.. Veškeré rádoby divné kulisy a rekvizity (starý barák kdesi v jižanském zapadákově, plný panenek a starých bizarností) jsou už skrz moderní horor tak ohrané, že působí nenápaditě a sterilně ("Tohle je jak barák Roba Zombieho"). V násilnostech se Laugier drží až nepochopitelně při zemi. I zde schází jakýkoliv nápad, snaha překročit hranici či snad jen účelově provokovat.. Technicky a herecky to není vůbec špatné, ale jinak je to jen zklamání. Před dvaceti lety by to byl možná zlom v kinematografii, ale dnes už filmaři musí vsadit vic na kvalitní scénář než na efektní (dnes už neefektní) hry se zvraty a vypravěčskými fintičkami. ()
Vypadá to, že se nám Laugier začíná trochu cyklit a už i o jeho duševním zdraví lehce pochybuju. Ghostland je totiž již snad třetí film, ve kterém si libuje na věznění a ubližovní slabším. Pokud pominu koncentrovanou nudu v podobě The Tall Man, máme tu kultovní dílo Martyrs, které je glorifikováno napříč věkovými skupinami i třídním zařazením. S Martyrs mám dávný problém, protože podobné samoúčelné násilí bez určité "hororové" atmosféry, mi příjde krajně odpudivé. Respektive, viděl jsem už kde co, ale Martyrs jsou natočeni tak zvláštně surově, že mi to až dělá problém. Díky Ghostlandu se trochu vyjasňuje koncept autorova vnímání násilí na druhých. Stejně jako třeba Trier má evidentní problém se ženami, Laugier se ukájí v ubližování bezbraným, přičemž společným rysem je únost, věznění, mučení, netvoření, zohavení. Tam, kde není dostatečná kreativita, tam si pomůže teatrálním až cirkusáckým feelingem, neboť za něj se dá schovat leccos. Díky nadšeným recenzím jsem chtěl dát režisérovi další šanci, ale vypadá to na můj trvalejší problém s jeho vyjadřovacími prostředky. ()