poster

Strnadovi

  • anglický

    The Strnads

    (festivalový název)
  • anglický

    A Marriage Story

    (festivalový název)
  • Slovensko

    Strnadovi

Dokumentární

Česko, 2017, 102 min

(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Helmutek
    ****

    Je to trochu podobný jako v případě Marcely - pro toho, kdo viděl oba (teď už teda všechny tři) díly etud, pro toho to nic moc dalšího průlomovýho nepřinese. Nemyslim si ale, že proto by snad bylo zbytečný Strnadovy dělat - zrovna příběh Strnadovejch je natolik nosnej (kterej ale nakonec z Etud neni, žejo), že podle mě stojí zato dát mu z více dílčích celků formát jednoho filmu; ten totiž může bejt zajímavější nebo přístupnější zas pro někoho ještě dalšího. Osudy dalších aktérů Etud nejsou samozřejmě zajímavý o nic míň, výhodou a přidanou hodnotou právě Strnadovejch je ale nějakej ten progres - myšleno směrem dopředu, konstruktivní vývoj jejich už tak fungujícího(!) vztahu i celý rodiny, a že přes různý peripetie (ať už s dětma nebo v manželství) to je nakonec příběh s dobrym koncem. To je totiž (obecně, nejenom dneska) doslova vzácnej jev! A právě už jenom kvůli tomu, že spolu zvládli těch 35 let vydržet a že vychovali 5 fungujících dětí (zdá se), už jenom kvůli tomu stojí zato udržovat tu jejich výpověď v povědomí, protože jsem přesvědčenej, že může dát naději nebo bejt inspirací pro tisíce dalších lidí. Že nějak to nakonec přece jen jít může. Líbí se mi na tom i to, že oni fakt žádný filmoví hrdinové nejsou - naopak ve spoustě věcí mi dost vaděj nebo s nima nesouhlasim; oni nakonec vlastně ani nejsou moc charismatický, a stejně to všechno člověku nevadí - naopak, o to autentičtější to pro mě celý je. A přestože v rámci Etud to nakonec je asi nejnadějnější pár, tak ani jemu se nevyhnuly těžký partnerský problémy, který i tady odnesly zase ty děti. A to ani nešlo o žádnej rozvod. I tak to ale stačilo k tomu, aby se (pozor, trolej) odvolala jedna svatba, dalšímu synovi to rozbilo vztah, a to nepočítám ty deziluze a nenávratný škody, který se ani nemusej dát popsat... Takže tolik asi k tomu, jak maj lidi často pocit, "že teď už se přece rozvést můžou, když už maj ty děti dospělý" - nemůžou. Aby to nenasekalo škody a jizvy všude kolem, tak nemůžou - nikdy. Ale i s těma jizvama to je život, a život jde dál - a přesně toho jsou Strnadovi taky důkazem. // syn Martin: Já si chci ten život užít, je jen jeden. Táta si možná bude užívat, až bude starší, ale teď si neužívá. To já nechci.(8.2.2018)

  • Slarque
    ***

    Ach jo, skoro si říkám, jestli by nebylo lepší projekt Manželské etudy uzavřít, než ho stále ředit čím dál zbytečnějšími přídavky. Ten závěr už mi přišel neslaný nemastný, omílání známých faktů. Strnadovi takhle vyjmuti a osamoceni už ani nepředstavují nějaký komplexní pohled na vývoj doby a společnosti a jsou jen rodinou, které nakukujeme do soukromí.(23.6.2019)

  • Dr.film
    ****

    Strnadovi se převtělují do celovečerního dokumentu a třetí část, na které je celé dílo vystavěno nabízí nejvíce dramatických momentů v dlouholetém manželství této sedmičlenné rodiny. Třeštíkové se do rukou dostal výjimečný materiál a jeho zpracování je velmi subtilní a citlivé. Strnadovi jsou otevření, autentičtí a zcela upřímní lidé a celé vyprávění může bez nadsázky posloužit jako sonda do dlouholetého vztahu, kde každodenní jednotvárná starost o chod velké rodiny a udržení podnikatelské činnosti, představují dvoufrontovou válku o zachování si zdravého rozumu. Strnadovi nejsou přelomový dokument, ale netrpí patosem, obsahují překvapivě mnoho vtipných momentů a mají tendenci k postupnému „zrání“. Po projekci následovala diskuze s Helenou a na její otázku, zda někdo věří na 35 let společného soužití se po krátkém zaváhaní v plném sále několik rukou zvedlo… tak alespoň malá naděje tu je :) (Předpremiéra Aero 2017)(13.1.2017)

  • hous.enka
    ****

    Spojené Manželské etudy, Manželské etudy po dvaceti letech a Manželské etudy po pětatřiceti letech. Jenže jako celek to funguje naprosto skvěle, takže ač je to pouze kompilát (možná přibyly nové scény, ale nejsem zas tak pozorný divák, abych to poznala), já jsem se na Strnadovy koukala ráda. Jejich příběh mi přijde silný a jsem zvědavá, kam budou pokračovat dál. Líbilo by se mi sledovat i osud jejich dětí, ale chápu, že se toho nemusí chtít účastnit.(26.6.2019)

  • Marigold
    ***

    Selektivní výběr ze dvou nejlepších Etud rozředěný posledním dějstvím, které naplno ukazuje, že Třeštíkové metoda je ve současnosti naprosto bezzubá a náhodná. Tam, kde v 80. letech byla ostře schopná zachytit všednost normalizace a v 90. letech houževnatou snahu "přežít svou rodinu i podnikavost", dosazuje v poslední třetině řídkou terapii mluvením, náhodný sběr momentů a čím dál tím víc samoúčelné vpády do soukromí vztahu několika lidí. Rozpačitost a bezradnost jsou vlastně dost mírné termíny. Přiléhavější je spíš nemohoucnost. Škoda, Strnadovi pokládám za vrchol Etud, ale jejich celovečerní podoba se pronikavosti dvou televizních dokumentů nijak nepřibližuje.(23.1.2017)