Robinson Crusoe na Marsu

Zvláštní podivné dobrodružství Robinsona Crusoa, námořníka z Yorku, anglického autora Daniela Defoa zná snad naprosto každý. Málokdo však ale zná úpravu tohoto příběhu do žánru sci-fi, která byla provedena a přenesena do filmového díla v roce 1964. Podivné dobrodružství se tak stalo ještě podivnější. Koncept příběhu je zachován, jen se odehrává na planetě Mars, kde pro změnu ztroskotá kosmonaut. Pátek se samozřejmě objeví také. Jedná se o marťanského domorodce, kterého spolu s ostatními zotročili nějací mimozemšťané. Je to prostě tak. Příběh stejný, jen z jiného prostředí. A je to příběh, samozřejmě obzvlášť na dnešní dobu, hodně naivní, ale takové sci-fi příběhy v polovině 20. století prostě byly. Pro vytvoření takového filmového díla musí být skutečná láska k sci-fi žánru a po tvůrčí stránce velká vizuální fantazie. Všímavý divák se jistojistě zastaví nad tvarem kosmických lodí mimozemšťanů zotročující marťanské obyvatele. No jasně, jsou v podstatě stejné jako ty ve starším snímku 'Válka světů' (1953). A aby ne, když za tím stojí stejní tvůrci. Režisér a specialista na vizuální efekty Byron Haskin a producent George Pal. Po technické stránce na svou dobu naprosto úžasné snímky. 'Robinson Crusoe na Marsu' se i dnes, po tolika letech od vzniku, dá dobře užít. A to divák nemusí být ani fanouškem sci-fi. Jen je potřeba se na to dívat skutečně okem shovívavým, jak se na klasické snímky jakéhokoliv žánru sluší a patří. (24.03.2021)

Maloktory film tak dokonale vystihuje jeho nazov. Proste klasicky Robinson Crusoe, akurat na Marse. Miestami to trochu pripomina Martana s Damonom, akurat je to viac fikcia ako veda. Takze hlavny hrdina na Marse najde kyslik, vodu, jedlo a dokonca aj verneho mimozemskeho kamarata, ktoreho prekvapivo nazve Piatok. Vela sa tu nenahovori a miestami to je trochu nuda. Holt scenaristi neboli vynaliezavi natolko, aby vymysleli patalie, ktore by boli nonstop zaujimave. Ale po trikovej stranke to je stale celkom pôsobive. Teda az na lietajuce taniere mimozemstanov. Ma to roztomilu atmosferu a sympatickeho hlavneho hrdinu, takze som sa celkovo slusne bavil a za jedno pozretie to stale stoji. 7/10. (26.04.2016)

Kdyby se děj posunul padesát let do budoucnosti a do jiné hvězdné soustavy, neměl bych s filmem problém. Takhle jde fakt o velkou fantasmagorii, protože díky měření sondy Mariner 4 bylo jasné, že nechráněný člověk by na povrchu Marsu nikdy nepřežil. Respektive jasné to bylo mnohem dřív, ale od roku 1964 bylo směšné myslet si opak. Zbytek filmu je slušný a vystihuje vynalézavost člověka odhodlaného přežít i v krajně nepříznivých podmínkách. Tohle téma nikdy nezestárne. Když ho podpoří chytrý scénář a herec schopný ustát nepřetržitelnou pozornost kamery, výsledek snad ani nemůže dopadnout špatně. (15.05.2020)

Filozofický presah a myšlienky románu Robinsona Crusea sú zrejmé, a to aj keď ho vystrelíme na Mars. Zjavné je aj to, že v roku 1964 už vedeli aj filmári, že žiaden život na Marse a ani na moment dýchateľná atmosféra sa na ňom nedachádza, napriek tomu natočili film s názvom Robinson Crusoe na Marse. Pre mňa je to dosť závažná chyba, kvôli ktorej som si film nedokázal poriadne vychutnať. Mali to nazvať Robinson Crusoe na ďalekej planéte vo vzdialenej slnečnej sústave a hneď by som bol spokojnejší. (25.06.2012)

43.LFŠUH-pá 4.8.2017: Tohle je taková malá kyslíková etuda :-D Asi je to podle tehdejších poznatků o Marsu, takže je to z dnešního pohledu velmi naivní a měli bychom být shovívavější v hodnocení...přesto se tam krásně objevuje americká nátura: netrpělivost, hlučnost, a jakoby přirozená nadřazenost-arogance. Ale i tak zajímavý snímek. Určitě se nabízí srovnání s Marťanem Ridleyho Scotta (zajímá mě, co bude za dalších 60 let...). (30.08.2017)