13. komnata Luboše Xavera Veselého (S13E14)

Rozhlasový i televizní moderátor a novinář svádí celoživotní boj s nadváhou a kvůli hubnutí podstoupil i operační zákroky... Luboš Xaver Veselý, vlastním jménem Lubomír Veselý, se narodil před osmačtyřiceti lety v Brně. Lidé ho znají jako moderátora, novináře, spisovatele, příležitostného herce a bývalého hudebníka. Je dvojnásobným držitelem prestižní ceny E. E. Kische, a to za rok 2007 a 2015. Začínal jako číšník v restauraci v rodném Tišnově, od roku 2002 působí jako rozhlasový moderátor. 19. 5. 2008 se zapsal do české verze Knihy rekordů, když vydržel čtyřiadvacet hodin moderovat talk show v pražském divadle.

Mezi českými moderátory je nepřehlédnutelnou postavou nejen kvůli rozpětí svých aktivit; celý život bojuje s obezitou. Váhu považuje za svou nejstálejší společnici, dosud postupně zhubl celkem 600 kilogramů. Odmalička byl podle svých slov oplácané dítě a nikoli kvůli tomu, že by se přejídal, k obezitě má bohužel genetické předpoklady. Jako teenager hrával házenou a měl postavu v normálu. Pak však změnil styl života a při zájezdech s country kapelou a moderování nezbyl čas na sport a zdravou životosprávu.

Poprvé si uvědomil neúměrnou zátěž ve chvíli, kdy se nemohl hodinu dostat z vany. Tehdy si koupil váhu, ale ta vážila jen do 130 kg. Rozhodl se navštívit lékaře a teprve v ordinaci zjistil svou skutečnou hmotnost: 175 kg. Dozvěděl se, že pouhých 8% lidí s takovou hmotností se dožívá padesáti let. Od té doby svádí každodenní boj s nadváhou, který trvá už přes deset let. Znamená to buď hlídat se, nebo si vyčítat. Léta si vede záznamy o své váze, vyzkoušel různé hubnoucí metody a prostředky, včetně odtučňovacích jeskyní ve Španělsku, hubnoucích svíček i spirál a tukožroutské polévky. Pokaždé zažíval jojo efekt. Po desítkách diet se rozhodl vyzkoušet experimentální léčbu, zvanou endobariéra, která obnáší zavedení plastového rukávu do tenkého střeva. Po roce zhubl téměř čtyřicet kilogramů, ale poté zase trochu přibral. Ví, kde má rezervy: sport ho nebaví, hodně kouří... Obezita s sebou kromě fyzických problémů přináší i ty psychické. Ve společnosti zažívá, že si z jeho tloušťky lidé dělají legraci, a zraňuje ho to. Byť má profesní úspěchy, vrací se ze studia do prázdného bytu. Samotu zahání i psaním knížek, kterých mu vyšlo osm; za dvě byl oceněn prestižní cenou. Těší se na besedy se čtenáři, které pilně objíždí. Jeho krokometr zaznamenává ušlé kilometry a Xaver se dále neohroženě vrhá do dalších experimentů; aktuálně podstoupil jako druhý v republice zavedení zábrany do tenkého střeva pro pomalejší vstřebávání potravy, aby mohl ještě pár kilogramů zhubnout.

Dvakrát do roka se už několik let odměňuje za svůj každodenní boj a dopřává si návštěvu Las Vegas. Napsal o své lásce k městu i knihu. Co ho sem táhne, když nesází? Je prý duší v životě hráč. Druhá nejhezčí věc po výhře je prý prohra, ale nejhorší je nehrát. A tak se baví v hlavním městě zábavy, ale i z dobrého jídla, kde na chvíli nemá pocit osamění a nikdo se mu neposmívá. (Česká televize)