Válečníci

,,NEMĚLI BYSTE CÍTIT VINU. NEMŮŽEME BÝT VŠUDE“...... /// Mise pro otrlé a důkaz, že Peter Kosminsky se pro točení dramat s britskými vojáky narodil. Další parádní lidský drama a hrůznej příklad nesmyslnosti OSN, a hluboce zakořeněný lidský zrůdnosti. V kontextu všeho zní opravdu název ,,WARRIORS“ náramně absurdně. Jako celá mise. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem hrdej na svou činnost v UNPROFOR. 2.) Libuju si v masových hrobech. 3.) Thx za titule ,,Charlie“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (15.04.2013)

Téměř psychologický film o britských vojácích vyslaných do Bosny jen jako pozorovatelů, kteří nesmí zasahovat do etnických bojů, pouze pomáhat raněným a jen v přímém ohrožení vlastního života zasáhnout. Velmi realistický pohled na události, které byly skutečně děsivé a já nelenila a podívala se kvůli tomu i na některé dokumenty z té doby, abych si to jen potvrdila. Druhá polovina filmu byla opravdu zdrcující nejen z mého pohledu, ale když jsem si představila, jak psychicky náročné to muselo být pro britské vojáky, být v takových situacích opravdu neutrální. A jejich následný návrat domů s jejich vnitřními pocity beznaděje mě doslova emocionálně rozhodil. Všechno podtrženo velmi dobrými výkony mých tří hereckých favoritů, počínaje Damianem Lewisem (ve filmu zasnoubený s Emmou), Mathewem McFadyenem a Ioanem Gruffudem. (14.12.2012)

Bomba! Co Vám mám povídat...Válečníci sice nemají takřka tři hodiny, jako zde píší. Nebo jsem teda viděl jinou (dvouhodinovou) verzi, ale stačilo mi to k tomu, abych si dokázal udělat obrázek. Je to něco v tom smyslu jako Země někoho. Jenže ze strany vojáků OSN. Možná by kdekomu mohla vadit jistá šablonovitost, nebo fakt, že každá z malých epizod skončí stejně špatně a to nepočítám samotný konec. Jenže celková autentičnost je v tom filmu strašně cejtit. Vojáci OSN to tam tehdá absolutně posrali. Nedivím se, že v Chorvatsku je dosavadní problém s EU. Ty národy si tam vždycyk žili po sobě a vždycky si problémy vyřizovali podle sebe. Tady je vidět, že když se někdo někomu sere do písečku, tak to stojí za hovno. Dělá to celá EU, Amerika, OSN a Rusáci stejně tak. Ale menší národy stejně ostrouhaj a bude podle těch větších, včetně nás. O EU bych tu mohl povídat celé hodiny. Stačí se podívat do Chorvatska. Pamatuju ty časy, kdy se po silnicích prodávaly domácí sýry, domácí travarica....kde to je teď ? V prdeli, kvůli Evropský unii. Oni o ně zájem nemají. Vždycky tam žili podle svýho a vždycky jim to k radosti stačilo. To, že tam přišli během jejich osobní války vojáci OSN, tomu vůbec nijak nepomohli. Ještě z těch hrůz vojáci OSN zmagořili a zabíjeli doma ze šílenství. Tenhle film Vám to bez problémů a na tvrdo ukáže. Je dobře, že alespoň někdo těmto organizacím problémy dělá. Když to národ nedokáže. Takhle se to ukáže širšímu publiku a ono si časem uvědomí, kde jsou...když už v tý prdeli dávno dřepět nebudou. (16.02.2010)

Kdysi jsem viděla zkrácenou verzi, která u nás běžela v TV. Ovšem teď, když jsem viděla film v plné délce, nemůžu jinak, než přidat jednu hvězdičku. Velice mrazivý a syrový snímek o válce a bezmoci britských vojáků, kteří pod vlajkou UN čelí zvěrstvům během války v Bosně, aniž by mohli výrazněji pomoci. Vedle autentického ladění filmu nadchne toto britské televizní dílo i skvělými hereckými výkony Damiana Lewise, Ioana Gruffudda či Matthewa MacFadyena. (17.08.2011)

Na podzim roku 1992 se britské oddíly zapojují do mírové mise OSN v Bosně. Jejich úkolem je .... co vlastně? Hlavně nezasahovat. „ Když se začne střílet, musíme být neutrální. Nepomáháme při etnických čistkách“. Takže jen dohlížejí, takové jsou rozkazy, jenže na každém kroku se dostávají do situací, kdy je jejich zásah nezbytný. Ale rozkazy jsou rozkazy. Modré přilby tedy přihlíží rabování, vypalování domů, vyhánění obyvatel, střílení do civilistů. Nemají ani mandát k převezení malých dětí do bezpečí „ Jak zní rozkaz? Čekat až je zabijou? Tak nám pošlete pytle.“ Situace, kdy polovojenská banda se samopaly vyhání dva bezmocné starce z jejich rozpadajícího se domku a jen díky zásahu vojáka OSN nejsou odvlečeni, pouze jim zastřelí psa, by se dala brát jako ojedinělý úspěch. Kdyby ovšem druhý den neležela stařenka vedle psa a muž nevisel umučený na domě. Film ukazuje válku takovou jaká je, bez zbytečného patosu, bez příkras. Po filmu „ Hotel Rwanda“ jsem si myslela, že už se mnou nic nedokáže tak otřást. Spletla jsem se „Warriours“ byl pro mě ještě hrůznější zážitek, možná i proto, že místo, kde se vše odehrálo je i mnohem blíž. (09.04.2006)