Sicario 2: Soldado

70% Kdybych chtěl být přespříliš vstřícný k SICARIO 2, mohl bych napsat, že je to ve svém vyznění hodně evropský film, ale byl by to jenom chabý argument pro jeho všeobecnou povislost. Sollima není Villeneuve, Wolski není Deakins a nahrazení zesnulého Jóhannssona jinou islandskou skladatelkou je skoro na hraně černého humru. Sheridan po své nekompromisní trilogii (SICARIO, HELL OR HIGH WATER, WIND RIVER) potřebuje doplnit munici, drží se tu stěží na hladině, nicméně je škoda, že SICARIO 2 nerežíroval právě on, mohl zde ze svého scénáře vykřesat mnohem víc než v Americe debutující Sollima. Právě na slabé režii Sicario havaruje nejvíce - zatímco v jedničce by se v dívakovi tzv. krve nedořezali, ve dvojce napětí jaksi absentuje a ani papírově nejdramatičtejší scény tu na plátně nezašustí dramatem. Akční scény, zhruba dvě, jsou vlažné velice a tak asi nejlepším momentem filmu zůstava Del Torova rozprava znakovou řečí a jeho finální resurekce. A jen pro upřesnění - neměl bych problém s tím, že Sicario 2 je míň akční, miň dramatičtější apod, jeho slabina je hlavně v tom, že nemá žádný přesah (artovou hladinu devalvujou drobné béčkové momenty a logické balvany apod.) nad to, co by se od něj divácky očekávalo. (02.07.2018)

Jednotka bola o niečo lepšia. Tak či tak aj dvojka ma niečo do seba. Predovšetkým Del Toro a Brolin to dobre ťahajú, akcie sú pekne natočene a krvavé, scenár je opäť Sheridenovský drsný tak ako aj hudba a atmosféra. No sem tam to malo výkyvy tempa, niekedy to miestami bolo uťahané, inokedy zas šokujúco pútavé. Prišlo mi to trošku nevyvážene. 75% - 4* (21.06.2019)

Sicario: Care Bear Soldado. Aneb jediný film, který jsem kdy viděl, kde se před zmáčknutím kohoutku musí položit obligátní otázka: "A osmnáct už bylo?" Postavy, které se vrátily z prvního Sicaria zde asi mezi filmy prožily Double rainbow zážitek a jejich smysl pro morálku a politickou korektnost začal bušit na poplach. Nejabsurdnější je jednání a logický zkrat u Del Torovy postavy ... v původním Sicariu borec bez mrknutí oka postřílel celou rodinu u nedělní večeře. Tady chce za každou cenu zachránit dceru narkobarona, který mu popravil celou jeho rodinu (včetně jeho hluché dcery)! Absolutně netuším, co Sheridan v době psaní scénáře dělal ... ale pevně doufám, že tu hipísačku už poslal do prdele a nikdy si už žádného láskou a pochopením nasáklého jointa nešlukne. Nenechte se mýlit, Sicario je dobrý film, ale všem doporučuji se prvně podívat na dvojku a až potom na jedničku ... takhle by ta geneze v chování postav dávala totiž smysl. Třetí díl, pokud někdy vznikne, je mi naprosto ukradený. Fakt se nechci dívat na to, jak Del Toro vede školku pro chudáky mladé zabijáky a bude jim vtloukat do hlavy, že pravda a láska zvítězí nad drogovými kartely ... fakt ne. (28.06.2018)

Sicario podruhé a opět velmi slušně. Znovu se vracíme do míst, kde se pravidly nikdo dvakrát neřídí a která rozhodně nejsou ideální volbou pro rodinné výlety. Drogové kartely se začaly podílet na pašování teroristů přes mexické hranice (skvělý úvod v marketu), čemuž má rozpoutáním války mezi nimi udělat přítrž pragmatický agent Josh Brolin. Dostává volnou ruku, takže do party kromě elitních žoldáků vezme i starého známého Benicia Del Tora. Zase se bude mluvit o lidskosti a zase nás čeká několik ryze chlapských momentů i špatných rozhodnutí, takže leccos nepůjde podle plánu. A bude nutné si pořádně zašpinit ruce. Ač tihle hoši moc dobře vědí, že tuhle válku se zlem nikdy nevyhrají. Neucvrkávám z kousků režiséra Denise Villeneuva, ano, rozhodně je zajímavý, ale se superlativy bych přeci jen krapet šetřil. Do pokračování nešel a tím připravil hlavní otazník nad režisérem, který to vezme po něm. Ital Stefano Sollima určitě nezklamal, je realistický, sakra efektní a bez příkras. A vedle pomalého tempa rovněž sází na atmosféru. Temnou a znepokojivou. Akce je nápaditá a nelítostná, ale chybí jí emoce, naléhavost a napětí (prostě to, co měl Michael Mann v Nelítostném souboji při neuvěřitelně intenzivní pouliční řežbě po vykradení banky nebo Villeneuve v prvním díle při přestřelce u hranic). Autor jedničky Taylor Sheridan, který režijně potěšil thrillerem Wind River, nicméně opět myslel na morální nadstavbu vyprávění, opět nás vpouští do cynického světa, zvukaři a hudební skladatelka zase sází na temné dunění, takže v obou případech je to velmi fajn. Ostatně jako celek. A těch pár vad mu odpustím. (16.09.2018)

"Když chcete začít válku, uneste prince a král ji začne za vás." Mistři světa v rozpoutávání válek na cizím území se opět pustili do akce a vítězem se stává ... Mexiko. Mně to obvykle vadí, ale pokud se jedná o zahájení války mezi drogovými kartely, tak v zásadě nejsem proti. To už mi víc vadilo, že jsem v tom drsném prostředí nenašel nikoho, komu bych mohl fandit. Přesto jsem byl napnutý a připravený vysypat hvězdy z rukávu, ale pak se to stalo. Scénárista patrně utrpěl povrchové zranění v podobě průstřelu hlavy a naservíroval konec hodný České sody. Sorry jako, ale tuhle koncovku jsem si nezasloužil. (31.01.2019)