Mighty Aphrodite
Mocná Afrodité
Mighty Aphrodite
Mighty Aphrodite
Mighty Aphrodite
Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Carlo Di PalmaHrají:
Woody Allen, Mira Sorvino, Helena Bonham Carter, F. Murray Abraham, Olympia Dukakis, David Ogden Stiers, Claire Bloom, Rosemary Murphy, Peter Weller (více)Obsahy(2)
Neúnavný glosátor života newyorských intelektuálů Woody Allen pokračuje ve své oblíbené tématice i ve snímku Mocná Afrodíté. V centru jeho pozornosti jsou znovu partnerské vztahy. Sportovní novinář Lenny Weinrib (Woody Allen) a jeho o hodně mladší manželka Amanda (Helena Bonham Carterová) se odhodlají adoptovat dítě, neboť žena prohlašuje, že nemá čas na to, aby byla těhotná (pracuje v umělecké galerii a chce se osamostatnit). Když je adoptivnímu chlapci pět let, Lenny neodolá pokušení vyhledat jeho skutečnou matku. S hrůzou zjišťuje, že je jí dobrosrdečná prostitutka a příležitostná pornoherečka Linda (Mira Sorvinová), a rozhodne se ji přivést na správnou životní cestu. Sám se však dostává do těžké manželské krize.
Na rozdíl od některých svých předešlých děl (např. Manželé a manželky) se Woody Allen věnuje rozboru citových vazeb v nezakrytě komediální rovině a vede své postavy k všeobecnému závěrečnému smíření. Skvěle napsané dialogy (scénář byl nominován na Oscara), pečlivě vybraný hudební doprovod a přesné herecké obsazení jsou hlavními dominantami filmu. Jistým ozvláštněním je použití starořeckého chóru (v němž se objevuje řada známých herců, např. F. Murray Abraham, David Ogden Stiers, Olympia Dukakisová nebo Jack Warden), který v přírodním amfiteátru (jeho scény byly natočeny v italské Taormině) komentuje hrdinův osud a varuje ho (většinou marně) před možnými komplikacemi. (Česká televize)
(více)Recenze (116)
Oscar 1 : Herečka VR - Mira Sorvino + 1 nominace: Scénář ()
No, tak v každém případě se patří smeknout před výkonem Miry Sorvino, i když jsem z ní měl pocit, že jen o trochu přepálila a vypipkovala (ne vypilovala ani vypiplala) o pár let starší kreaci Marisy Tomei (taky shodou okolností Oscarovou). A bavily mě rádoby antickodivadelní vsuvky, stejně jako promluvy chóru k Lennymu. A jsem vděčný za to, že jsem mohl vidět ani ne třicetiletou Helenu Bonham Carter v první roli, ve které by mě přiměla ji nesnášet. Ale tak jako mi třeba všechny nápady v Annie Hallové přišly kouzelné, a jak si mě získaly vedlejší role v Půlnoci V Paříži, tady to na mě vůbec nezafungovalo, a na rozdíl od jiných mi na "úžasně vtipných dialozích" jako "Nebojíš se, že tě zákazník sváže a zabije?" - "Ne, platí mi vždycky předem." nepřišlo vtipné vůbec nic. Nejvíc mě tak asi pobavila představa Robocopa jako majitele galerie moderního umění:) Zkrátka je mi líto, ale tohle už nikdy... 60% ()
„Tady Zeus, zrovna nejsem doma, ale zanechte mi vzkaz.“ Parodie antické tragédie, obtočená okolo nepřehlédnutelné, nepřeslechnutelné Miry Sorvino, která je dokonce zábavnější než samotný Allen, vzhlížející k ní jako k Bohyni. Film má z určitého úhlu pohledu nečekaně optimistické vyznění, ale stejně jako Purpurová růže z Káhiry v podstatě tvrdí, že to opravdu pěkné neobývá náš reálný, nýbrž jakýsi fiktivní alternativní svět (z mezní životní situace nám deus ex machina nepomůže). Konverzační i situační komika je svou kvalitou i načasováním opět nadprůměrná, během ostýchavého sbližování Lennyho a Lindy, posléze Kevina a Lindy přímo oslnivě skvělá. Jenom o něco déle trvá, než film nabere ty správné grády. 80% Zajímavé komentáře: Renton, nunka ()
Trošku nudné, ovšem do té doby, než Allen potká Sorvino. Pak to má tu správnou šťávu. Dialogy - briantní. NEBOJÍŠ SE, ŽE KDYŽ K TOBĚ NĚKDO PŘIJDE, SVÁŽE TĚ A ZABIJE? NE. VŽDYCKY MI PLATÍ PŘEDEM. ()
║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $6,468,498║Tržby Celosvetovo $26,000,000║ ()
Pro me jeden z nejlepsich Allenovych filmu. Povedena komedie a i Allen, ktereho jinak jako herce nemusim je zde hodne prijemny. ()
Scénář: Woody Allen .. Já jsem tady boss - máma jenom rozhoduje. Od jedné adopce až k nálezu biologické matky je to jen Woodyho průměr bez přidané hodnoty. Pak se objeví Mira Sorvino (můj tajný miláček) a kvalita jde do obvyklé Allenovsky brilantní roviny. Po setkání s Afroditou se konečně rozjede. Allenův habituální důraz na sex a veškeré s tím spojené radosti a strasti jsou zde zprostředkovány skrz prostitutku a příležitostnou herečku Lindu. Jejich společné rozhovory mají náboj s řádnou a typickou porcí humoru. „Judy Madrace“ je při nich neskutečně rozkošná a přirozená, výtky na stranu Allena nepřipadají v úvahu, jeho role je jak dobře napsána, tak zahrána. Zkrátka, scénář fajnový a režie, včetně dlouhých záběrů bez střihu rulující. ()
Klasický Allen, akorát možná v trochu optimističtějším kabátě. ()
Jeden z tech pohodovejch Allenovo filmu, kde sice tradicne resi vztahy, ale je to hlavne komedie. Prvni pulhodinky, kdy je na scene pouze Allen, to je sice vtipny, ale ta prava jizda pride az po seznameni se Sorvino, ktera, jakozto takova razna prostitutka a pornoherecka se k nervoznimu ukecanymu Allenovi skvele hodi. Ale ze by zase hrala oskarove, to bych nerek. Dalsi zajimavou postavou je vymletej boxerskej farmar Rapaport. Naopak Helena Bonham Carter, jakoze ji mam rad, tak sem se nehodila, ona vypada prilis divne na normalni roli manzelky. Takze celkove skvela komedie za lepsi 4* s par fajn napadama, skvelejma hlaskama a ktera se zdarne vyhne nekolika klise, u ktery mi jen vadily ty sceny s bohama a muzama nebo co to bylo, ktery mi prisli zbytecny. ()
Dojemná komedie, která má slabší rozjezd, ale když se příběh (a Woody Allen) konečně přestane věnovat Heleně Bonham Carterové a zaměří se na Myru Sorvinovou, je to skutečně velká legrace. Gagy s antickým chórem jsou vesměs geniální. ()
Na hranici tří a čtyř hvězd. Celý ten nápad s chórem a stylizováním do řecké tragédie se vším všudy (včetně deus ex machina) mi dlouho neseděl, ale nakonec jsem si na něj zvyknul. Allenovský stereotyp mi vadí méně, než jsem čekal. Přestože jeho devadesádkovou tvorbu hodnotím zatím docela kladně, nějak mi ale nesedí. ()
Čtyři a půl. ()
Obvyklý Woody Allen, snad jen tentokrát trochu méně neurotický, výborná Helena Bonham Carter v roli protivné manželky a především půvabná Mira Sorvino v roli prostitutky, kterou se Woody snaží přivést na správnou cestu. Dohromady to dává přitažlivý milý film, ke kterému se můžu stále vracet. Originální využití antického chóru, který komunikuje s režisérem. Celkový dojem: 80 %. ()
No, tentokrát mě Woody docela zklamal. Prvních asi 30 minut sice nebyla kdovíjaká bomba (škoda nevyužité Heleny Bonham Carter), ale z komentářů jsem se připravil nato, že s příchodem Lindy by to mělo dostat patřičnou šťávu. Pravdou však je, že film sice potom byl zajímavějším, ale jinak šlo o klasickou Allenovu vztahovou konverzačku s na můj vkus malou porcí humoru (za co dostala Mira Sorvino Oscara opravdu nevím) a otravnými vložkami s antickým chórem (možná originální, avšak nevtipné, resp. kromě Diova záznamníku). Konec mě tentokrát tolik nepotěšil, protože byl dost podobný závěru v Darebáčcích, sice mladšímu, ale mnou dřívě zhlédnutému snímku. "Kdo je šéf, ty nebo máma?" - "Kdo je šéf? To je snad jasné. Ty nevíš, kdo šéfuje?" - "Ne" - "Já jsem šéf, jasný? Máma jen rozhoduje." ()
„Achilles only had an Achilles heel, I have an entire Achilles body..“ Zatímco křehkého pana Higginse sžírají zvědavost a obavy o použitý genetický materiál, Lízá Doolittleová se s jeho pomocí přesvědčí, že hloupý člověk nemusí nutně žít hloupý život. Teda, musí se do toho nakonec vložit i Deux ex helikoptéra.. Allen opět hledá inspiraci v klasice dramatu, motor konverzačního humoru pomalu roztáčí do vyšších obrátek a vše ozvláštňuje glosujícím řeckým sborem. Zatímco Mira Sorvino byla stejně roztomilá jako sošky Mexičanů se ztopořeným kaktusem, u Woodyho líbacích a milostných scén mi připadalo, že slyším „Akce!“ i „Stop!“ Naštěstí má to Achillovo tělo na plátně jinou parketu než milovníka.. ()
Konejšivý film, který můžu doporučit snad každému, kdo se právě potýká s horší až špatnou náladou - opravdu ji dokáže zahnat (testováno na lidech). Komedie těží nejen z Allenových oblíbených vztahových propletenců a křivolakých cest lásky/osudu, ale pořádnou dávku humoru do ní přimíchává antický chór (úžasný nápad) a kouzelná Mira Sorvino. ()
Lenny a reči o adopcií, to sú dva protichodné póly, ktoré horko-ťažko prepojiť. Nositeľ takých ušľachtilých génov a adoptívne dieťa? Problém. Odoláva čo to dá, ale napokon podľahne manželkinej nátlakovej taktike. I keď "podľahol", venuje novému prírastku do rodiny kopu pozornosti. Nastáva pokles manželského entuziazmu. Nutkanie vyčmuchať biologickú matku však neopadáva a skrz na skrz sa otec neodbytne valí za jej odhalením. "Judy the mattress" aka "Mom" je moc, v oblasti lacného porno priemyslu a zjednodušeného myslenia sa nemá čoho obávať a už prvotné slovné výmeny s "cudzincom" veštia ničiaci uragán. Nebyť jej a naopak úvodného pretrvávajúceho flákania sa, tak to asi netradične zamrzí. Takto sa tetelím na stále hláškovo nahustenom, decentnom a dôraznejšom poukazovaní na pravosť partnerského súžitia a výchovnej nenahraditeľnosti. P.S. Kultúrna vložka = antický chór. :-) ()
Nechtěl jsi vykouřit, tak dostaneš kravatu... Od chvíle, kdy nastoupí Mira to nemá chybu. ►90% ()
Vždy, keď si pustím " Woodyho" mám aj konkrétne očakávania, ktoré sa poväčšine naplnia. Originálny dej prepletený ešte originálnejšími vtipnými dialógmi a keď sa to celé skĺbi je z toho vždy rozkošné vydarené dielko. V prípade, že dej nie je extra zaujimavý, Woody si to vie vždy vykompenzovať svojimi inými režisérskymi zbraňami. No film Mocná Afrodita som mnou akosi nič zvláštne nerobí...bolo to síce fajn, no nie až tak, na čo som zvyknutá...dokonca ma strašne rozčulovala uškriekaná Mira Sorvino...preto len 3. ()
Vlastně je to anekdota. A jeden z mála filmů, v němž W. Allen mimo spršku bonmotů vystavěl i solidní příběh. Jen režijně je to dnes už malinko vyčpělé. ()