Mocná Afrodíté

„Tady Zeus, zrovna nejsem doma, ale zanechte mi vzkaz.“ Parodie antické tragédie, obtočená okolo nepřehlédnutelné, nepřeslechnutelné Miry Sorvino, která je dokonce zábavnější než samotný Allen, vzhlížející k ní jako k Bohyni. Film má z určitého úhlu pohledu nečekaně optimistické vyznění, ale stejně jako Purpurová růže z Káhiry v podstatě tvrdí, že to opravdu pěkné neobývá náš reálný, nýbrž jakýsi fiktivní alternativní svět (z mezní životní situace nám deus ex machina nepomůže). Konverzační i situační komika je svou kvalitou i načasováním opět nadprůměrná, během ostýchavého sbližování Lennyho a Lindy, posléze Kevina a Lindy přímo oslnivě skvělá. Jenom o něco déle trvá, než film nabere ty správné grády. 80% Zajímavé komentáře: Renton, nunka (22.05.2009)

No, tak v každém případě se patří smeknout před výkonem Miry Sorvino, i když jsem z ní měl pocit, že jen o trochu přepálila a vypipkovala (ne vypilovala ani vypiplala) o pár let starší kreaci Marisy Tomei (taky shodou okolností Oscarovou). A bavily mě rádoby antickodivadelní vsuvky, stejně jako promluvy chóru k Lennymu. A jsem vděčný za to, že jsem mohl vidět ani ne třicetiletou Helenu Bonham Carter v první roli, ve které by mě přiměla ji nesnášet. Ale tak jako mi třeba všechny nápady v Annie Hallové přišly kouzelné, a jak si mě získaly vedlejší role v Půlnoci V Paříži, tady to na mě vůbec nezafungovalo, a na rozdíl od jiných mi na "úžasně vtipných dialozích" jako "Nebojíš se, že tě zákazník sváže a zabije?" - "Ne, platí mi vždycky předem." nepřišlo vtipné vůbec nic. Nejvíc mě tak asi pobavila představa Robocopa jako majitele galerie moderního umění:) Zkrátka je mi líto, ale tohle už nikdy... 60% (10.01.2017)

Scénář: Woody Allen .. Já jsem tady boss - máma jenom rozhoduje. Od jedné adopce až k nálezu biologické matky je to jen Woodyho průměr bez přidané hodnoty. Pak se objeví Mira Sorvino (můj tajný miláček) a kvalita jde do obvyklé Allenovsky brilantní roviny. Po setkání s Afroditou se konečně rozjede. Allenův habituální důraz na sex a veškeré s tím spojené radosti a strasti jsou zde zprostředkovány skrz prostitutku a příležitostnou herečku Lindu. Jejich společné rozhovory mají náboj s řádnou a typickou porcí humoru. „Judy Madrace“ je při nich neskutečně rozkošná a přirozená, výtky na stranu Allena nepřipadají v úvahu, jeho role je jak dobře napsána, tak zahrána. Zkrátka, scénář fajnový a režie, včetně dlouhých záběrů bez střihu rulující. (18.10.2007)

Na hranici tří a čtyř hvězd. Celý ten nápad s chórem a stylizováním do řecké tragédie se vším všudy (včetně deus ex machina) mi dlouho neseděl, ale nakonec jsem si na něj zvyknul. Allenovský stereotyp mi vadí méně, než jsem čekal. Přestože jeho devadesádkovou tvorbu hodnotím zatím docela kladně, nějak mi ale nesedí. (23.08.2012)

Jeden z tech pohodovejch Allenovo filmu, kde sice tradicne resi vztahy, ale je to hlavne komedie. Prvni pulhodinky, kdy je na scene pouze Allen, to je sice vtipny, ale ta prava jizda pride az po seznameni se Sorvino, ktera, jakozto takova razna prostitutka a pornoherecka se k nervoznimu ukecanymu Allenovi skvele hodi. Ale ze by zase hrala oskarove, to bych nerek. Dalsi zajimavou postavou je vymletej boxerskej farmar Rapaport. Naopak Helena Bonham Carter, jakoze ji mam rad, tak sem se nehodila, ona vypada prilis divne na normalni roli manzelky. Takze celkove skvela komedie za lepsi 4* s par fajn napadama, skvelejma hlaskama a ktera se zdarne vyhne nekolika klise, u ktery mi jen vadily ty sceny s bohama a muzama nebo co to bylo, ktery mi prisli zbytecny. (03.02.2009)