Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děsivý, nesmírně působivý a strhující film. Zachycuje pravděpodobné následky celosvětové jaderné války na Velkou Británii. Film zabírá časový děj od několika týdnů před útokem, až po 12 let po útoku. Má děj a hlavní postavy, ale je zpracován dokumentární formou - provází nás komentátor a občas ve filmu vidíme statistiky. Naturalistickým způsobem zachycuje všechny aspekty jaderné katastrofy - od demostrací před válkou, přes útok, destrukci, umírání, hladomor, nemoci, jadernou zimu až třeba po nevzdělanost dětí, které vyrostly po válce. Film ukazuje selhání společnosti a celkový kolaps civilizace. Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat. (oficiální text distributora)

(více)

Zajímavosti (23)

  • 9. dubna 2018 vydala společnost Simply Media ve Velké Británii speciální edici DVD s jiným 2K skenem, restaurovaným a remasterovaným z původních 16mm CRI kopií BBC, ke kterým společnost Severin neměla přístup. To také obsahovalo veškerou původní hudbu, poprvé na domácím videu ve Velké Británii. Zatímco předchozí vydání neměla žádné další prvky, speciální edice obsahovala komentáře a související dokumenty. (classic)
  • 13. února 2018 vydala společnost Severin Films film Threads na Blu-ray ve Spojených státech. Program byl pro toto vydání naskenován v rozlišení 2K z vysílací kopie, včetně doplňků, jako je audiokomentář s režisérem Mickem Jacksonem a rozhovory s herečkou Karen Meagher (Ruth), kameramanem Andrewem Dunnem a scénografem Christopherem Robilliardem. Jedná se také o první vydání filmu na domácím videu, na kterém zůstal zachován výňatek ze skladby „Alpská symfonie“. (classic)
  • Vlákna byla původně vydána společností BBC Video (na VHS a po velmi krátkou dobu na Betamaxu) v roce 1987 ve Spojeném království. Film byl znovu vydán na VHS i DVD v roce 2000 na značce Revelation, v roce 2005 následovalo nové DVD vydání. Kvůli licenčním potížím byla při vydání v roce 1987 nahrazena nahrávka písně Chucka Berryho „Johnny B. Goode“ alternativní nahrávkou písně. Ve všech těchto případech byla původní hudba nad úvodním vyprávěním odstraněna, opět kvůli licenčním problémům; jednalo se o úryvek z „Alpské symfonie“ Richarda Strausse v podání orchestru Drážďanské státní opery pod vedením Rudolfa Kempeho (HMV ASD 3173). (classic)
  • Vlákna byla vysílána ve Spojených státech na kabelové stanici TBS 13. ledna 1985, úvodní slovo měl Ted Turner. Následovala panelová diskuse o jaderné válce. Byl také uveden v syndikaci na místních komerčních stanicích a později na mnoha stanicích PBS. V Kanadě byl film vysílán na stanicích Citytv v Torontu, CKVU ve Vancouveru a CKND ve Winnipegu, zatímco v Austrálii byl 19. června 1985 uveden na stanici Nine Network. (classic)
  • Vlákna vznikla v koprodukci BBC, Nine Network a Western-World Television, Inc. Poprvé byl film odvysílán na BBC Two 23. září 1984 ve 21:30 a dosáhl nejvyšší sledovanosti na kanálu (6,9 milionu) v daném týdnu. Na BBC One byl opakován 1. srpna 1985 v rámci týdne pořadů ke čtyřicátému výročí atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki. Vlákna se na britských obrazovkách znovu objevila až v říjnu 2003 na digitálním kanálu BBC Four. V září 2004 byl uveden také v dokumentárním pořadu UKTV a v dubnu 2005 byl zopakován. (classic)
  • Aby horor Vlákna fungoval, snažil se Mick Jackson některé věci nechat neviditelné. Později vzpomínal, že zatímco po odvysílání inscenace BBC obvykle ihned následovaly telefonáty s gratulacemi od přátel nebo kolegů, po prvním promítání Vláken žádný takový telefonát nepřišel. Jackson se snažil, aby se obrazy a emoce odehrávaly v myslích lidí, nebo spíše v rozšíření jejich představivosti. Jackson si později uvědomil, že lidé tam prostě seděli a přemýšleli o tom, v mnoha případech nespali a nebyli schopni mluvit. Prohlásil, že má z doslechu, že Ronald Reagan se na film díval, když se vysílal v USA. Spolu s Barrym Hinesem obdržel Jackson pochvalný dopis také od předsedy labouristů Neila Kinnocka, který uvedl, že „nebezpečí samolibosti je mnohem větší, než jakákoli rizika plynoucí z poznání“. (classic)
  • Ačkoli Mick Jackson původně zvažoval obsazení herců ze seriálu Coronation Street (od r. 1960), později se rozhodl pro neorealistický přístup a obsadil relativně neznámé herce, aby zvýšil působivost filmu pomocí postav, s nimiž by se diváci mohli ztotožnit. (classic)
  • Scény odehrávající se šest týdnů po útoku se natáčely v Curbar Edge v národním parku Peak District; protože povětrnostní podmínky byly považovány za příliš příznivé na to, aby se daly považovat za jadernou zimu, musel být kolem skal a vřesu rozprostřen sníh a kameramani na své vybavení nainstalovali světelné filtry, aby blokovali sluneční světlo. (classic)
  • Líčení komparzistů, kteří hráli oběti popálenin třetího stupně, se skládalo z rýžových křupek a rajčatového kečupu. (classic)
  • Konkurz byl inzerován v deníku „The Star“ a konal se v tanečním sále sheffieldské radnice, kam se dostavilo 1 100 uchazečů. Statisté byli vybíráni podle výšky a věku a všichni měli vypadat „mizerně“ a nosit otrhané oblečení; většina z nich byli příznivci CND (Kampaň za jaderné odzbrojení). (classic)
  • Mick Jackson najal Barryho Hinese, aby napsal scénář, protože byl politicky uvědomělý. Vztahy mezi nimi byly několikrát napjaté, protože Hines trávil většinu času na place a neměl Jacksona rád kvůli jeho středostavovské výchově. Neshodli se také na vyprávění Paula Vaughana, které podle Hinese dramatu škodilo. V rámci výzkumu strávili oba týden ve školicím středisku ministerstva vnitra pro „oficiální přeživší“ v Easingwoldu, což podle Hinese ukázalo, jak neorganizovaná poválečná rekonstrukce bude. (classic)
  • Sheffield byl vybrán jako hlavní místo zčásti kvůli své politice „bezjaderné zóny“, která vyvolala sympatie rady k místnímu natáčení, a zčásti proto, že se zdálo pravděpodobné, že SSSR zasáhne průmyslové město v centru země. (classic)
  • K režii filmu byl najat Mick Jackson, který se již dříve zabýval tématem jaderné apokalypsy, když v roce 1982 natočil dokument BBC A Guide to Armageddon (1983), což bylo v té době považováno za průlom vzhledem k předchozímu zákazu filmu The War Game (1966), který by podle zaměstnanců BBC v případě odvysílání vedl k masovým sebevraždám. (classic)
  • Vlákna si poprvé objednal (pod pracovním názvem „Beyond Armageddon“) generální ředitel BBC Alasdair Milne poté, co v roce 1966 zhlédl dokumentární drama The War Game, které nebylo v době svého vzniku na nátlak Wilsonovy vlády v BBC uvedeno, ačkoli mělo omezené uvedení v kinech. (classic)
  • Film byl natočen s rozpočtem 400 000 liber a jako první svého druhu zobrazoval nukleární zimu. Byl označen za „film, který se nejvíce přiblížil zobrazení celé hrůzy jaderné války a jejích následků, stejně jako katastrofického dopadu, který by tato událost měla na lidskou kulturu.“ Byl srovnáván s dřívějším oscarovým filmem The War Game (1966), který vznikl ve Velké Británii o dvě desetiletí dříve, a jeho současným protějškem Den poté, televizním filmem společnosti ABC z roku 1983, který zobrazoval podobný scénář ve Spojených státech. (classic)
  • Podle závěrečných titulků byl jedním z konzultantů odbornývědec Carl Sagan. (Othello)
  • Při natáčení filmu se vycházelo ze spisu z 80. let, tzv. "Square Leg". Tento spis určoval možné scénáře jaderného útoku na Velkou Británii. Předpokládal, že ztráty na životech by byly 29 milionů, vážně zraněných 7 milionů a přeživších a přibližně 19 milionů přezivších (Othello)
  • Během natáčení se filmaři dostali do sporu s místní policí, když při filmování nukleární exploze odpálili velkou dýmovnici. Lidé, kteří nebyli upozorněni na fakt, že se natáčí film, tak začali panikařit v domnění, že došlo ke skutečnému výbuchu. (Othello)
  • Tehdejší americký televizní magnát Ted Turner chtěl film natočit pro vlastní kabelovou televizí TBS, ale nepodařilo se mu najít sponzora. Rozhodl se tedy film zaplatit z vlastní kapsy. (Othello)
  • Při totálním zničení města jaderným výbuchem v 50. minutě filmu je slyšet stejný zvuk větru, který jsme mohli slyšet na planetoidu LV-426 ve filmu Vetřelec od Ridleyho Scotta. (Saur.us)

Reklama

Reklama