Modrý kód

Kdyby v tom nehráli Marek Němec a Roman Zach, tak se to nedalo vydržet ani do první reklamy. Možná i zajímavý případy, ale příběh a jejich spojení zcela zničilo natočení a vztahy mezi postavami (jsou jako z telenovely). Jen ten Zach je tam jako ruskej doktor (jj. věrozvěst ze Soluně zahraje zcela všechno) docela uvěřitelnej. Marka Němce jsem předtím viděla ve Vraždách v kruhu (a i když i těm se dalo teda leccos vytknout), v nich mu to teda sedlo o dost líp. Co se týče zbytku tak škoda slov... (26.04.2017)

Udělat to ohledně Modrého kódu tak jako u Sběratelé kostí, když jsem se dostala na konec dostupných epizod, byla teda pěkná pitomost. U Sběratelů kostí to totiž bylo dobré od začátku až do konce a B+B byli zárukou kvality. Tady to na začátku byla pěkná ...čovina (tohle slovo používá kolega, když nechce, aby jeho malý syn mluvil sprostě), tak je docela s podivem a docela naštěstí, že se i tohle přes úplně mizerný začátek z první série ve druhé vyvinulo v docela přijatelný seriál... (19.02.2018)

Tato epizoda pojednává mimo jiného rovněž o tom, jak se mohla něžná a křehká Lucie asi o padesát dílů dopředu zbavit toho kreténa, co se s ním zapletla. No, dobře vím, že s ním vůbec neměla mít nic společného, ale taky vím, jak lehce se tohle radí a jak velice blbě koná... (19.02.2018)

Podivné, jak se to nakonec ve druhé sérii dokázalo shrabat... Soudě podle tohoto dílu bych tomu absolutně nevěřila. Jediné plus epizody je první setkání sympatické Vali s panem Hojerem a malým Jindrou. (20.02.2018)

Lucie: "Dej nám dvě minuty, přece nám tady neexne kvůli kozám". O trochu lepší než předchozí díly, ale opravdu jen o málo. (20.02.2018)

Lucie má nějaký podezřelý štěstí na kretény, v práci i v životě. Tak snad se to už u ní ke konci druhé série zlepší... (21.02.2018)

A to se teda musím hodně držet, aby to za tu zjevně umělou nohu na závěr a za to, jak tady scénář udělal z mojí oblíbené Lucie trubku, nebyl odpad. (22.02.2018)

Koukám, že v těch jménech mají poněkud chaos. Napřed si po dvě série nejsou schopni zapamatovat jméno Matyho ženy a teď zjišťuji, že ani boxera Mika... A poprvé (a naposledy) mě nakakala Vali, když Lucii přemlouvala, aby ještě dala šanci tomu kreténovi, teda pardón, Tomášovi... (22.02.2018)

Neskutečně pitomý. Ještě, že tam mají toho Rasputina :-). Nesympatický doktor Hlinka, Mery, která se přidala k Vali, a k tomu všemu ještě její neodbytný příbuzenstvo. No a ten závěr nechám raději bez komentáře. (22.02.2018)

Tak dneska měli na urgentu živo. Napřed Bíba se starým Hofbauerem, do toho HIV a (skoro domácí) násilí, pak otrava botulotoxinem kvůli který se tam přiřítí ještě starostka Růžičková. Do toho Lucie zjišťuje, že to s Tomášem nebyl omyl. Ne, to fakt nebyl, byla to pěkná blbost, stejně jako zhruba prvních dvacet dílů tohoto seriálu... ;-) Kromě závěrečného songu. (23.02.2018)

Tak to bylo žúžo dobrodrúžo. Paní Kocmanová, paní Kousalová, pistole nebo cibule, ještě že tomu asi nikdy nebudeme prodávat vysílací práva do ciziny... Kidova povedená rodinka, spousta dětiček a Lucie pokoušející se řešit neřešitelný. (24.02.2018)

To jako vážně? Že se v nemocnici v Prdelákově (jak v poslední dosud odvysílané epizodě nazvala trefně městečko Rubava slečna doktorka Růžičková) potkají špičkový kardiochirurg a snad ještě lepší ruský neurochirurg, oba utíkající před minulostí, už jsem si nějak zvykla. Ale, že lékař se zavedenou praxí se na všechno vykašle a půjde dělat řadovýho doktora na urgentu, to je fakt dobrý adrenalin... Tohle nemohl napravit ani Luciin první ultrazvuk, zvlášť s přihlédnutím k závěru epizody. (24.02.2018)

Třetí hvězdička je za to, že jsme se konečně zbavili (nebo aspoň brzy zbavíme) některých osob... (25.02.2018)

Náhodně jsem zhlédla jeden z dílů druhé série a překvapivě zjistila, že se na to dá (i přes tu hrůzu z počátku první série) nyní dívat. Velmi tomu pomohla nově příchozí postava primářova syna Matyho, velmi dobře zahraná Davidem Gránským. Sice v člověku občas vzbuzuje pocit, že tam autoři poslali z předminulého století Vinnetoua, ale stejně člověk (teda ženská) po podobném princi na bílém koni ve skrytu duše touží, i když ví, jak je to (ne)reálné. Postavu Lucie jsem si oblíbila už v předchozích dílech a Sašenka je s tou svou arogancí rovněž k sežrání (jak o ní prohlásila jedna z rovněž později prišedších postav), takže kdyby kvůli ničemu jinému tak pro vizuální zážitek ;-) jsem nejenom tento díl, ale i celou sérii dokoukala až do konce. (13.02.2018)

Neumím si představit, co by bylo, kdyby na urgentu neměli záchodky… Tam se Maty nechtěně potkal se svým otcem, když právě při péči o pacientku těžké autonehody prožíval největší deprese krátce po smrti své ženy, dále tam později zachránil Lucii před útokem nebezpečného psychopata, Sašu Růžičkovou před špuntovkou (tou dobou ještě) neznámého nešťastníka a taky tam prožíval první krizi ve vztahu (snad se to tak dá nazvat) s Lucií po velmi podivném rozhovoru se švagrovou Lenou. Paní Šedivá tam málem porodila do mísy dítě a Mery zkolabovala při chřipce. Paní doktorka Vlčková tam zachránila život Viktoru Žákovi. A hrálo se tam i o život malé Růženky, dcery od Vali. A to jsem určitě na něco zapomněla při popisu druhé jednoznačně nejvytíženější a nejdůležitější místnosti rubavského urgentu (hned po operačním sále). Celkem zajímavý díl, opět hlavně díky Davidu Gránskému, velmi dobře hrajícímu sympatického Matyho. On kdysi i jeho seriálový otec Jiří Štěpnička býval docela hezký chlap, ovšem nějak to zaniklo tím, že hrával role jako byl třeba první dělnický prezident, Klement Gottwald. Složenky bylo třeba platit za každýho režimu a o kulturu samotnou ani tenkrát ani teď příliš nešlo, tak aspoň, že se v těch seriálech vždycky najde někdo, kdo hraje a vypadá lépe než to ostatní. (19.03.2018)

Ta Saša ale Matyho poslouchala jako hodinky... Nakonec jí to stejně bylo (při jejím přístupu k pacientům) houby platný. A takhle příležitost se jí už nikdy více nezopakuje, stejně jako se neopakuje žádné z nás. Zajímavý i příběh dvou starých paní, matky a dcery, jejichž potíže vyřešila Lucie. A také dědeček, jenž požil LSD. Saša:"Mně by asi nejvíc pomohlo, kdyby... kdybyste mě třeba doprovodil." (No a ještě mnohem více, kdybyste u mě třeba zůstal, nejlépe až do rána :-))). (19.03.2018)

Rubava je asi posledním městem s nemocnicí s urgentním příjmem, kde nemají na poště „lístečkový“ systém… Přesto její Přepadení (i když ten název jsme tu taky už jednou měli) považuji za dosud nejlepší díl, rozhodně teda pro mě byl ze všech nejromantičtější a i dostatečně akční (i když si o postupu zásahovky taky myslím své a snažím se sama sebe přesvědčit, že se jen obávali ohrozit rukojmí) a emoce ždímající – první (a bohužel dosud i poslední) pořádný polibek Matyho a Lucie; Vali, Růženka, Jindra a pan Hojer, statečná paní z pošty a její milující manžel aneb Lazarův fenomén. No a vůbec… Jelikož jsem si konečně v nějakém díle pořádně užila Matyho a Lucie, tak jsem při opětovném zhlédnutí nakonec (celkem zcela neobjektivně) přidala další hvězdičku (opravdu nevím, zda jsem někdy tak nějakou romantickou linii kromě Kůstky s Boothem v Bones tolik prožívala, ale určitě ne). (05.03.2018)

Kam čert nemůže… tam nastrčí švagrovou… Toť výstižný popisek k tomuto dílu doplňující vyčerpávající komentář kolegy mira007. No a ještě k tomuto a k tomu následujícímu ze série (a také myslím dílu 73) aneb posunu vztahu Matyho a Lucie někam, kam nikdo z nás nechtěl. Naposledy mi takhle trhal srdce díl Bones Doktorka z fotografie, kde Booth Kůstce vysvětloval, že miluje Hannu a ona do toho vzlykala. A ani za jednu z těchto svých emocí se nestydím (i když bych asi ve svém věku měla). Bones jsem ovšem sledovala, když už jsem věděla, že B+B (Kůstka s Boothem) byli kamarádi tak dlouho, až měli dvě děti… Tady jenom pořád doufám, že scénáristé právě tak jako jejich kolegové z Bones vyslyší hlas lidu (tedy divaček) a učiní podobně. Mery k Lucii: "No a stačily by ti třeba voči mladýho Bojana?" (Já teda nevím, jak to nakonec bude s Lucií, ale mně by teda rozhodně stačily ;-))) (05.03.2018)

Celkově je seriál (respektive jeho druhá série) lehce nadprůměrný. Jak se to mohlo po těžce podprůměrné první sérii stát? Jak už píšu u jedné z epizod (č. 42, s02e14) dopomohly k tomu některé nově příchozí postavy, především syn primáře urgentu - Maty. V tomto díle se pak tvůrcům povedlo předvést v plné kráse archetyp známý z pohádek (a kdyby to čistě náhodou někoho nenapadlo ještě v průběhu epizody, určitě mu to dojde při závěrečné romantické scéně, kdy se nad spící Lucií usmívá Maty a něžně bere do rukou její vlasy), podle nějž statečný princ na bílém (či černém koni) zachrání a vysvobodí půvabnou princeznu, ať už z rukou zlého draka, čaroděje či kouzla víly, a žijí spolu šťastně až do smrti. A ve mně takové okamžiky v poslední době čím dál tím častěji vyvolávají pitomý úsměv na rtech, příjemný pocit v duši a potřebu ohvězdičkovat i o cosi více, než by si zasloužil zbytek epizody, ačkoli se už malé děti (v Arabele ohledně pohádky O Šípkové Růžence) učí, že je všechno úplně jinak (Princezna Xénie k princi Wilibaldovi: „Jste ještě pořád zamilovaný do té šípkové husy?“). (17.02.2018)

Jako první mě teda napadlo, jakej (a kterej) kamarád by takhle přiletěl k porodu, i kdyby to nakrásně byl kolega doktor… Jenomže jsem ve svém komentáři nechtěla být ani ironická ani cynická, jsem totiž skálopevně přesvědčená, že by se něco takového k něžné a romantické lásce mezi Matym a Lucií vůbec nehodilo. Poněvadž tak ryzí a čistý cit (proč mě tak dojímá, viz můj komentář k předchozí epizodě č. 72, S02E44), jemuž on mylně (a obranně) říká kamarádství, by nemohl vzniknout, kdyby křehká Lucie nebyla zklamaná předchozím vztahem a sympatický Maty neměl mnohem větší šrámy na duši, než je jeho celkem slušivá jizva na tváři. Vím, že mé přitroublé čekání na rozuzlení a happy end v tomhle ohledu je veskrze (zastydle) pubertální a příšerně naivní ale stejně si nemohu pomoci… ;-) (16.02.2018)