poster

Vtáčkovia, siroty a blázni

  • Francie

    Les Oiseaux, les orphelins et les fous

  • angličtina

    Birdies, Orphans and Fools

    (festivalový název)
  • USA

    Birds, Orphans and Fools

  • Velká Británie

    Birds, Orphans and Fools

Drama

Československo / Francie, 1969, 78 min

  • Shadwell
    ***

    Slovenské Sedmikrásky, u nichž se stejně jako u Chytilové mísí rozpustilost, imaginativní hra a podobenství s vyumělkovaností, artificiálním aranžérstvím a manýrismem. Vtáčkovia, siroty a blázni, obávám se, nejsou uměním, ale nechtěně autotematickým manuálem, jak umění vytvářet - od projekce, přes inženýring, až po montáž a výstavbu. Jistě, on i super-auteur Fellini musel ze Sladkého života a z 8 ½ pragmaticky vytěsnit kauzalitu s linearitou, aby mu z toho vypadlo umění, protože udržet spontaneitu v dlouhometrážních narativních hraných filmech není dost dobře možné jen tak samo od sebe. Tomu musí i ti největší Olympani, kteří večer obcují s múzami a přes den to kroutí na celuloid, dopomoci. Jen je záhodno vyvarovati se toho, aby byl tímto - výše řečeným - nebohý divák zprudka unášen.(21.6.2009)

  • mrksik
    *****

    Reflexia nášho súčasného (ne)umenia. Ako to myslím? Jednoducho. To, čo Jakubisko dokázal natočiť za komunistov s tromi hercami, my nenatočíme, pretože sa bojíme - prijatia, komerčného úspechu a iných hovadín. Hoci uznávam, môže to byť aj samotnou postavou režiséra, pretože podobne veľký talent a odvahu má asi len málokto. Klobúk dole, pán Jakubisko, natočili ste filmy, ktoré nás prežijú a budú hovoriť za nás.(25.6.2008)

  • Šandík
    ***

    Věru těžké hodnocení... Měl-li bych hodnotit originalitu, množství metafor, míru "vykloubenosti", bylo by to rozhodně za pět, pokud ovšem hodnotím celkový dojem, je velmi rozporuplný. Jakubisko dostal balík peněz a za dva týdny vyčaroval scénář, jehož se při realizaci filmu asi stejně příliš nedržel, ale spíše jen volně improvizoval... Myšlenkové podhoubí filmu se mi zdá být velmi řídké, všechno převrstvila bezbřehá formální hra, v níž je nejvyšší metou nečekanost a nezvyklost... Přitom se nedá tvrdit, že by pod tím efektním povrchem nebyl vůbec žádný příběh, ale ten příběh se mi zdá hrát spíše roli určitého alibi. Jakubisko se nezdržuje tím, že by něco vysvětloval, už proto, že mu neukotvenost příběhu zjevně vyhovuje, neboť právě ta otvírá prostor pro bezbřehou fantasii a nekonečnou improvizaci... Jen na okraj poznamenejme, že námět filmu až překvapivě výrazně připomíná jinak značně odlišně pojatý film "Sedím na konári a je mi dobre" a že zde tudíž zjevně jde o Jakubiskův pozdní návrat k témuž námětu, ve "Vtáčikoviach, sirotách a bláznoch" ovšem zcela převrstvenému... Žánrově má film blízko k surrealismu, ale je tu několik podstatných formálních i významových odlišností. Především, klasický surrealismus je sice snový, "hravý" a pracující s povědomím, myšlenkovými asociacemi a sny, ale jeho hravost je chápána jako prostor pro závažná poselství, zatímco "Vtáčkovia, siroty a blázni" ze svých překvapivých obrazů patrně nic hlubšího nevyvozují a jsou v tomto ohledu jaksi bezstarostní. Stačí jenom porovnat roli sexuality v klasickém surrealismu a zde. Jakubiskovo pojetí je v tomto ohledu vlastně naprosto konvenční. Druhá odlišnost je to, že film se odehrává v podstatě v reálném světě který do surreálného světa jednotlivých postav různým způsobem zasahuje (štefánikovská slavnost, zatčení policií, fotografie jako zdroj obživy). Právě to je důvod, proč se nakonec hravost a bezstarostnost změní v drama vraždy a sebevraždy, neboť zdrojem zla je zde normální svět a cestou ke štěstí je útěk z něj. Odlišností je také zcela odlišný slovník, který zjevně čerpá především z lidového umění... Možná jsem konzervativní, ale pro mě byl tento film zklamáním... Celkový dojem: 65%(16.1.2010)

  • ScarPoul
    ***

    Film, ktorý je farebný, pútavý s množstvom hviezd a uletenosti. Ale aj napriek tomu je to film, ktorý ide žánrovo mimo mňa. Nie že by ma nebavilo sa na to pozerať, len sa k takýmto filmom nerád vraciam. Možno kebyže som viacej tolerantnejší, tak sa mi to páči, len sa obávam, že Jakubisko je tvorca, ktorý mi nič nehovorí. Nerozumiem ničomu s toho čo chce povedať a ani sa o to úprimne nesnažím. Jediné veľké plus je za skvelú Magdu Vášáryovú.(30.11.2009)

  • igi B.
    *****

    Jakubisko taškarisko! Poetický, patetický, politický. Každopádně pak vizuálně úžasný, surreálně alegorický, rozmařile opojný, výsostně svébytný, v nejlepším smyslu slova artistní... S okouzlující hrou těl, mezi nimiž jako ptáček vyniká nádherná Magda Vašáryová... S opět geniální hudbou Zdeňka Lišky... Bezčasně nadčasové, krásné... - - - P.S. Škoda pak jen značně nepovedeného zvuku (dobově řemeslně zkrátka mizerně provedených a namixovaných postsynchronů - například dialogy a hlasy vůbec, nepřirozeně a naprosto přehlušující ostatní ruchy), který dosti kazí celkový zážitek z filmu. Ten zvuk by si d.m.s.n. snad zasloužil v dnešní době pokročilých technologií napravit a s mistrem k obrazu jeho a slávě díla přemixovat. (Totéž když už tak pak snad i u toho Havetty a jeho Slávnosti v botanickej záhrade, možná i dalších >artových< kousků z oněch dob... ) - - - - - (Poprvé viděno kdysi dávno ve FK, znovu podruhé po letech 25.6.2008, komentář zde jako devátý - 25.62008)(25.6.2008)

  • - Film bol natáčaný v spolupráci s francúzskym štúdiom Como Films Lux c.c.f. Paris. (Raccoon.city)

  • - Magda Vášáryová po letech přiznala, že jí Juraj Jakubisko bez jejího vědomí podal LSD, aby se trochu odvázala. Z výsledku byl ovšem režisér zklamaný. Vášáryová prý jen seděla na židli a stále opakovala „Sundejte mi to z hlavy!“ [Zdroj: Letní filmová škola] (Cimr)

  • - Viac ako polovica hercov bola v postsynchrone predabovaná. Magdu Vášáryovú nahovorila Soňa Valentová, Jiřího Sýkoru Juraj Kukura, Philippeho Avrona Peter Opálený, Françoise Golditého Eva Rysová a Augustína Kubána Eduard Bindas. (Raccoon.city)