poster

Vtáčkovia, siroty a blázni

  • Francie

    Les Oiseaux, les orphelins et les fous

  • anglický

    Birdies, Orphans and Fools

    (festivalový název)
  • USA

    Birds, Orphans and Fools

  • Velká Británie

    Birds, Orphans and Fools

Drama

Československo / Francie, 1969, 78 min

  • Šandík
    ***

    Věru těžké hodnocení... Měl-li bych hodnotit originalitu, množství metafor, míru "vykloubenosti", bylo by to rozhodně za pět, pokud ovšem hodnotím celkový dojem, je velmi rozporuplný. Jakubisko dostal balík peněz a za dva týdny vyčaroval scénář, jehož se při realizaci filmu asi stejně příliš nedržel, ale spíše jen volně improvizoval... Myšlenkové podhoubí filmu se mi zdá být velmi řídké, všechno převrstvila bezbřehá formální hra, v níž je nejvyšší metou nečekanost a nezvyklost... Přitom se nedá tvrdit, že by pod tím efektním povrchem nebyl vůbec žádný příběh, ale ten příběh se mi zdá hrát spíše roli určitého alibi. Jakubisko se nezdržuje tím, že by něco vysvětloval, už proto, že mu neukotvenost příběhu zjevně vyhovuje, neboť právě ta otvírá prostor pro bezbřehou fantasii a nekonečnou improvizaci... Jen na okraj poznamenejme, že námět filmu až překvapivě výrazně připomíná jinak značně odlišně pojatý film "Sedím na konári a je mi dobre" a že zde tudíž zjevně jde o Jakubiskův pozdní návrat k témuž námětu, ve "Vtáčikoviach, sirotách a bláznoch" ovšem zcela převrstvenému... Žánrově má film blízko k surrealismu, ale je tu několik podstatných formálních i významových odlišností. Především, klasický surrealismus je sice snový, "hravý" a pracující s povědomím, myšlenkovými asociacemi a sny, ale jeho hravost je chápána jako prostor pro závažná poselství, zatímco "Vtáčkovia, siroty a blázni" ze svých překvapivých obrazů patrně nic hlubšího nevyvozují a jsou v tomto ohledu jaksi bezstarostní. Stačí jenom porovnat roli sexuality v klasickém surrealismu a zde. Jakubiskovo pojetí je v tomto ohledu vlastně naprosto konvenční. Druhá odlišnost je to, že film se odehrává v podstatě v reálném světě který do surreálného světa jednotlivých postav různým způsobem zasahuje (štefánikovská slavnost, zatčení policií, fotografie jako zdroj obživy). Právě to je důvod, proč se nakonec hravost a bezstarostnost změní v drama vraždy a sebevraždy, neboť zdrojem zla je zde normální svět a cestou ke štěstí je útěk z něj. Odlišností je také zcela odlišný slovník, který zjevně čerpá především z lidového umění... Možná jsem konzervativní, ale pro mě byl tento film zklamáním... Celkový dojem: 65%(16.1.2010)

  • igi B.
    *****

    Jakubisko taškarisko! Poetický, patetický, politický. Každopádně pak vizuálně úžasný, surreálně alegorický, rozmařile opojný, výsostně svébytný, v nejlepším smyslu slova artistní... S okouzlující hrou těl, mezi nimiž jako ptáček vyniká nádherná Magda Vašáryová... S opět geniální hudbou Zdeňka Lišky... Bezčasně nadčasové, krásné... - - - P.S. Škoda pak jen značně nepovedeného zvuku (dobově řemeslně zkrátka mizerně provedených a namixovaných postsynchronů - například dialogy a hlasy vůbec, nepřirozeně a naprosto přehlušující ostatní ruchy), který dosti kazí celkový zážitek z filmu. Ten zvuk by si d.m.s.n. snad zasloužil v dnešní době pokročilých technologií napravit a s mistrem k obrazu jeho a slávě díla přemixovat. (Totéž když už tak pak snad i u toho Havetty a jeho Slávnosti v botanickej záhrade, možná i dalších >artových< kousků z oněch dob... ) - - - - - (Poprvé viděno kdysi dávno ve FK, znovu podruhé po letech 25.6.2008, komentář zde jako devátý - 25.62008)(25.6.2008)

  • MontyBrogan
    ****

    Perie, jablká, skrine ako postele. Štefánik, traja blázni, hajzel na balkóne. Biliard s kraslicami, údenáč na klavíri, fotky, bozky, pocity. Na začiatku o ničom, na konci o všetkom. Juraj Jukubisko keď ešte mal fantázie na rozdávanie. Už vtedy si nevedel odpustiť veci, ktoré mi u neho zvyknú vadiť. Nezmyselný smiech, zahraniční herci dabovaní rýdzo slovenskými hlasmi a možno aj niečo z prvých viet tohto komentáru. Vznikla však krásna mozaika, ktorej jedinou nevýhodou boli bláznovstvá bláznov zobrazované omnoho viac ako ich život. Ale aj na to sme mohli počuť odpoveď: "Na život nestačíme. Na lásku nestačíme. A tak sa aspoň hlúpo radujeme. Aspoň niečo. Aspoň tie chvíle ako idú za sebou."(20.3.2013)

  • Niktorius
    ****

    Jakubisko artový, surrealistický a minimalistický - tedy dosti jiný, než jej známe z jeho pozdějších epických děl. Neměnné zůstavá jen fascinující obrazové stvárnění - konkrétně tento film uchvacuje přepečlivě komponovanými a karnevalově barvitými scénami s nakažlivě pozitivistickým účinkem. V záběru nikdy žádný prvek nepůsobí jako pouhé pozadí, jako by i všechny ty kopce, lesy, domy, auta a jiné předměty patřily mezi hlavní hrdiny filmu...(3.9.2008)

  • nascendi
    **

    Ani opakované zhliadnutie vtáčkov nezmenilo nič na rozpačitom dojme z nich. Myslím, že Jakubisko si nakrútil film hlavne pre seba. Nepopieram, že existuje skupina divákov, ktorých oslovuje jeho vizuálna a surreálna stránka, i takých, ktorí budú vo filme hľadať a nachádzať jeho významy, dešifrovať jeho metafory a dajú priechod neodolateľnej chuti o tom niekde napísať. Ja však patrím do skupiny tých, ktorí sa iba nechápavo dívajú, čakajú než sa Jakubisko vyblázni do sýtosti a film skončí. A potom dajú filmu dve hviezdičky za ňadrá mladej a krásnej Magdy Vášáryovej. Za každé jednu.(23.7.2011)

  • - Juraj Jakubisko dokrútil film dva týždne po upálení Jána Palacha. (Raccoon.city)

  • - Iný variant názvu filmu bol Vyskočiť z kože(Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)

  • - Inšpiráciou k názvu tohto filmu bol pre Jakubiska citát z Biblie - „Boh živí vtáčkov, siroty a bláznov". (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)