Le Voyage à travers l'impossible
The Impossible Voyage
An Impossible Voyage
Obsahy(1)
Malé zoskupenie bádateľov sa dohaduje, kadiaľ by mali smerovať ich cesty. Názorne si ich ukazujú na zemeguli. Po dohode táto skupinka bádateľov vycestuje do sveta: postupne cestujú na vlaku, autobuse či ponorke, na týchto fantastických trasách zažívajú dobrodružstvá poprepletané s nejakými nehodami, ale našťastie vždy s dobrým koncom. (T2)
(více)Recenze (51)
Dobrodružstvo pri cestovaní okolo Zeme z dielne Georgesa Meliesa z grotesknými situáciami a z fantastickými nápadmi. /75%/ tento short film pozri na: http://www.dailymotion.com/video/x67qh4_le-voyage-a-travers-limpossible_fun ()
Bodejť by Méliès nebyl označován za Vernea kinematografie, když mnoho jeho filmů vychází z Vernea. Cesta do nemožna rovněž. Výprava je na svou dobu nevídaná a ještě k tomu je film kolorovaný. Mně se nejvíc líbila scéna rozdělávání ohně na Slunci, to je opravdu gag jedna báseň. Taky je mi teď už definitivně jasné, že Karel Zeman musel ve svých filmech podle Verneových knih čerpat z Mélièse. To neříkám jako výtku, vlastně jsem tomu rád. ()
Sequel k Cestě na Měsíc? Každopádně opravdu skvělé - i po těch letech to působí zajímavě, i po dvaceti Meliésových filmech neokoukaně. Pokrok oproti Cestě je jasně znát. ()
George Melies bývá někdy označován za Julese Verna kinematografie, což je spojeno se všeobecnou optimistickou vírou a důvěrou v poslední vynálezy techniky na začátku minulého století. Svým ojedinělým stylem (který se však časem stal fádním) vytvořil obdivuhodné fantastické dílo – neuvěřitelnou výpravu několika lidí ze Společnosti nesouvislého zeměpisu. Scény jako ztroskotání „vlaku“ na slunci či výbuch ponorky ve mně zůstávají hluboko zakořeněny. Kamera je stále statická, tudíž se jí musí přizpůsobit způsob vyprávění. Meliesova estetika „filmového divadla“ je patrná i zde (můžeme vidět dvě různé scény výstupu týchž cestujících). I tak toto dílko skýtá zajímavý zážitek ()
Nebýt komického komentáře, který měl napodobit způsob, jakým byly němé filmy někdy doprovázeny, by mě tento na-svou-dobu-poměrně-dlouhý snímek ani z poloviny tak nebavil. Je to skvělý případ toho, jak se liší náš dnešní pohled na němé filmy, od toho, jak kdysi počátkem století projekce skutečně probíhaly. Kromě toho jsem viděl ručeně kolorovanou verzi, což ale zase musela být tehdy před sto lety spíše výjimka. Z Cesty do nemožna je také nejpatrnější, že z Mélièse vycházel Karel Zeman například při tvorbě Vynálezu zkázy, což byl výborný způsob jak uctít a navázat na dílo tohoto filmového kouzelníka. ()
Gejzíry nadčasových nápadov (autobus, ponorka, vzducholoď, padák), úžasné kolorované scenérie a tradične výborná triková stránka, pasuje túto strastiplnú "Cestu na Slnko" za moju najobľubnejšiu Méliésovku. ()
Meliesovy filmy jsou všechny prodchnuty zvláštním nábojem dětské hravosti,objevováním nových možností a uskutečňováním lidských snů,uskutečnitelných pouze na stříbrném plátně. Při sledování Meliesovy Cesty do nemožna jsem si nemohl nevšimnout určité podobnosti s Cestou na měsíc,let na Slunce,počáteční "porada".Z toho všeho čiší nadšení pro věc,které z Cesty do nemožna činí i dodnes půvabný film a které v dnešní době chybí tolika filmům. ()
Ačkoliv jsem v ní na rozdíl od Cesty na Měsíc přes veškerou snahu nenašel žádný příběh, Cesta do nemožna mě nezklamala. Je to velmi kouzelná podívaná postavená především na ohromující výpravě. Velká inspirace pro Karla Zemana. ()
Teď si uvědomuju, jak těžké je hodnotit takovéto snímky... Proč jsem dal Ďábelskému nájemníkovi "jen" 4* a Cestě do nemožna pět? Toto hodocení je nutné brát s rezervou... zvlášť, když víme, že film je z roku 1904... Podle mě, je toto dílko vedle Cesty na Měsíc asi to nejlepší, co Méliés natočil, a některé scény jsou tak fascinující a hravé, že bych se musel při jejich komentování rozplynout... Proto se toho radši zdržím, jinak byste přišli o další moje příspěvky..:-)) Každopádně scéna přistání na slunci patří mezi moje top scény... Ruku na srdce - ukažte mi film v současné kinematografii, který kromě bombastických triků a překomplikovaných animací, nabízí takovou dávku fantazie (!) Já si maně vzpomínám opravdu jen na toho Zemana, ale to už je půl století.... ()
Jako vždy skvělá výprava a nápadité triky, které K. Zemana musely prostě uchvátit! Odvážní cestovatelé nejen poznají rozličné krajiny, ale po jedné nehodě se dostanou i do špitálu! Hned po uzdravení sedají neochvějně do vlaku, který se s nimi vydá vstříc Slunci! Asi možná nejzábavnější pasáž připomene tak trochu předchozí Cestu na Měsíc. A pak ponorkou oceánem... kromě nápaditých kulis je fascinující nekonečné hemžení postav, co do sebe narážejí, lezou přes sebe, padají a zase se zvedají. ()
Prodlužování stopáže Méliésovi rozhodně nesvědčí. Pořád nápadité, náboj jeho krátkých filmů zde však chybí... ()
Tolik fantazie a nápadů mohou dnešní tvůrci Mélièsoci jen závidět. Poklonu si zaslouží též kolorování 23 tisíc filmových políček. Přiznávám ale, že mnohem větší dojem na mě udělalo zvracející Slunce. Okouzlující je také fakt, že kamkoliv se partička smolařů dokodrcala (mnohdy za výbuchů a havárií), vždy ji vítal vášnivě aplaudující dav. ()
Další parádně zvládnutý celovečerák jako Voyage dans la lune, Le. Skvěle povedené s příběhem, výpravou a fantastickými triky. Nakonec bych ještě zmínil fakt, že vybarvování jednotlivých políček muselo trvat sakra dlouho. Méliès se opravdu činil a je u něho cítit to nadšení pro práci, kterou tolik lidá bohužel postrádá. ()
ked si niekto pozrie tento filme dnes tak mu to moze prist smiesne ba az nedajboze trapne, asle skutocny filmovy fajnsmeker, ktory sa navyse vyzna v historii, vidi v tomto filme nadsenie cloveka, ktory v podstate zrodil kinematografiu, ktory ju oslobodil z vedeckych a dokumentaristickych okov a nasiel jej nove umelecko vypravne rozmery, ked si navyse uvedomime, ze melies bol kameraman, reziser, strihac, herec, scenarista a scenograf a ktovie co este, musim sa naozaj poklonit tak tvorivej osobe, akou tento francuz bol ()
Jurij Michajlovič Lotman tvrdí, že film se začal proměňovat v umění díky Georgesu Mélièsovi. Inu, nebudu mu v žádném případě namítat, jen se nechám tímto objevem v umění unášet i po víc než 120 letech, od kdy tyhle nápadité, pohyblivé a již zde komplet barevné(!) obrázky spatřily světlo světa. Karel Zeman i pár dalších dokázali na Mélièse stylově a úspěšně navázat, s celovečerním formátem posunuli tuhle poetiku do nových rozměrů, přesto Mélièsovy snímky podle Julesa Vernea zůstávají dodnes stejně pozoruhodné a fascinující. Cesta do nemožna má s Cestou na Měsíc hodně společného, přesto Méliès nabídl divákům v tajuplném verneovském příběhu přeneseném na plátno možnost kochat se 24 minut řadou zcela nových nápadů, příhod s cestováním hned několika dopravními prostředky (jéj, žeby první road movie na světě? :-)) a pečlivě aražanovaných kulis, dokonce i v akci a s pohybujícím se obrazem přes okno plující ponorky. ()
Báječné filmové dobrodružstvo Georgesa Mélièsa je až neuveriteľne pôsobivé vzhľadom k vzniku filmu. ()
Z hlediska Meliése se jedná v podstatě o volné pokračování Cesty na Měsíc. Z hlediska Julese Vernea už geneze tak jednoduchá není. Film vznikl na základě divadelní hry "Voyage à travers l'impossible" z roku 1882, jejímž spoluautorem byl Verneovi Adolphe Dennery. V této hře se protlo hned několik motivů z Verneových knih - Nemův Nautilus, odkazy k cestě kapitána Hatterase, doktor Ox, postavy z Gun clubu, cesta do středu Země a další. Novým motivem pak byla cesta k planetě Altor. Z těchto prvků pak Meliése vytvořil vlastní vizi - je tu tedy ponorka, arktické krajiny atp. Z planety Altor se stalo Slunce. Divák je tak svědkem jakési vylepšené a o dost rozmáchlejší verze původní Cesty na Měsíc, za použití základu divadelní hry, která je sama o sobě variací na Verneovi knihy...A do toho se lehce mísí i vliv Wellesovi knihy První lidé na Měsíci. (a aby to nebylo málo složité, Meliése se prý u Cesty na Měsíc dost inspiroval v Offenbachově operetě vycházející z Verneovi předlohy). ()
Chápu, že jde o film z roku 1904, ale co je na něm tak úžasného? ()
Vzhledem k tomu že jsem to viděl spolu s jinými, zhruba stejně starými filmy od jiných tvůrců, myslím že pětihvězdičkové hodnocení je poměrně na místě... Když pominu scénář (tehdy se nad takovými věcmi diváci ovšem nepozastavovali), je neuvěřitelné, o kolik lépe tenhle film vypadá... Už jenom to jak je barevný, nebo jak náročné muselo být udělat všechny ty triky, je za tím vidět velký kus práce a fantazie... Do toho ještě započítám kde musel později brát svou inspiraci Karel Zeman, takže bych touto cestou panu Méliesovi rád poděkoval a dal mu pět hvězdiček... ()
Svěží a vtipné dílko z počátků kinematografie. ()