Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
John LurieHrají:
Tom Waits, John Lurie, Roberto Benigni, Nicoletta Braschi, Ellen Barkin, Richard Boes, Pruitt Taylor Vince, Joy N. Houck Jr., Rockets Redglare (více)Obsahy(2)
Ve vězeňské cele se díky nečekaným okolnostem setkávají nezaměstnaný dýdžej Zack, příležitostný pasák Jack a excentricky popletený italský turista Roberto. Zack a Jack nemají žádné iluze, noc za mřížemi pro ně zůstává potvrzením toho, že život za moc nestojí. Nejvíce jim vadí jejich podivínský spoluvězeň. Roberto mluví lámanou angličtinou, a tak mu příliš nerozumějí. Ještě méně chápou jeho nekonečný optimismus, živený vírou v americký sen. Jejich spoluvězeň je dráždí do chvíle, kdy oba pochopí, že má plán, jak z věznice uniknout... Režisér Jim Jarmusch vzdává osobitou poctu vězeňským filmům a žánru noir, proto poučeně, s obdivem, paroduje konvence klasických kriminálních příběhů a jejich hrdinů. Hořko-směšný až absurdní příběh se odehrává v Louisianě, kdesi v okolí New Orleansu. Jeho důležitou součástí je „pomalu jdoucí" černobílá kamera Robbyho Mullera, stejně jako hudba Johna Lurieho a písně Toma Waitse. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (187)
Asi jsem čekal něco lepšího, protože se mi tento film celkem táhnul a chvílemi jsem se fakt celkem nudil a jednou jsem u něj dokonce usnul. Tom Waitz byl samozřejmě vynikající a postavy byly celkem dobře vymyšlené, ale ten děj ubíhal strašně pomalu. Ve vězení se tak sejdou tři chlápci - prvním je Zack, neúspěšný DJ z rádia, který si chtěl přivydělat převozem auta, v jehož kufru byla mrtvola, kterou bohužel pro něj objevila policie. Druhým je pasák Jack, který si nejprve povídal se svou černošskou kurvičkou, načež dostal tip na nějakou devatenáctku a když ji chtěl vyzvednout, tak ho čapla policie. A k nim přibyde třetí, podivínský a ukecaný Ital jménem Bob, který umí anglicky jen velice obtížně, je věčný optimista a proti škytavce mu pomáhá kouření. Ten je v base kvůli neúmyslnému zabití, které spáchal v sebeobraně. Zack a Jack se začnou postupně nesnášet, ale Bob by si s nimi nejraději pořád povídal. Bob má však plán na útěk, který je úspěšný a všichni tři zdrhají bažinou před policejními psy až k řece, kterou je nutné přeplavat, ale Bob plavat neumí, naštěstí mu však Zack pomůže. Bob se ukáže jako velice schopný kumpán, protože umí sehnat jídlo. Bob rád cituje americké básníky a miluje Walta Whitmana a celkově má rád vše americké, včetně filmů. Hoši brzy objeví v lese dům jisté Nicoletty, do které se Bob bezhlavě zamiluje a zůstane s ní, zatímco vzájemně rozeštvaní Zack a Jack své cesty rozdělí...Příběh, který by mohl normálně zabrat maximálně hodinu je roztahaný do hodiny a tři čtvrtě, což se mi zdá kontraproduktivní. Nicméně chápu, že jde o nezávislý film. ()
Skvělý film o třech kumpánech které svede dohromady kriminál, a kteří na útěku z něj musí, i přes vzájemnou rozdílnost svých povah, stále táhnout za jeden provaz. DJ bez práce Zack a pasák Jack spolu raději nemluví, protože by si museli dát vzájemně na budku, ale italský imigrant Roberto je svojí dětskou prostotou vždy nějak zklidní. ()
Jim Jarmusch si jede to svoje a vychází mu to celkem pokaždé. I tohle je zajímavý film. Minimálně svojí vizuální stránkou vás dostane, i když zrovna Jarmusch má černobílou v repertoáru častěji. Herci byli skvěle vybráni, a to i tím, jak si sedli a nesedli zároveň. Na příběhu samotném nic až tak skvělého není, ale je podán a zabrán s bravurou. ()
Plnohodnotný, kvalitní Jarmuschův film. Jako vždycky je plný nenápadného humoru. V tomhle filmu se sešli tři skvělé postavy. Postava Johna Lurieho je sice spíše normální, ale o to více vynikají ty ostatní. Skvělou roli zde ztvárnil zpěvák Tom Waits, tak věrohodného pobudu a vůbec divnýho týpka jsem už dlouho ve filmu neviděl. No a pak tu exceluje Benigni, ten je naprosto skvostný. ,,Napochodoval tam jak idiot." ()
Mozna jsem cekal moc, ale prvnich 40 minut sem se docela nudil. Cely je to takovy pomaly, o nicem, nic moc se nedeje a neni cemu se zasmat a sledujem stridave Waitse a Lurie, jak se ruzne poflakujou, az se dostanou do vezeni. Pak se to nastesti dost zvedne, jelikoz na scenu prijde Benigni, z deje uz nastesti nevypadne a celej film tahne kupredu. Ma skvele napsanou postavu a nalezite si to vychutnava, ma perfektni anglictinu a hazi jednu hlasku za druhou. Takze druha pulka filmu o uteku z vezeni uz je docela zabavna, i kdyz zadna velika sranda se nekona. Nebejt Benigniho, tak je to fakt slabota, ale diky nemu a taky proto, ze se konecne zacne neco dit, jsem si druhou pulku filmu docela uzil, takze to nakonec da slabsi 4*. ()
Galerie (47)
Zajímavosti (8)
- Věta, kterou Roberto (Roberto Benigni) pronese při prvním setkáním s Jackem (Tom Waits): "Je to smutný a nádherný svět,'' vznikla nedorozuměním. Robero měl říct: ''Je to smutná a nádherná píseň,'' avšak špatně větu pronesl. Režisérovi Jarmushovi se natolik zalíbila, že ji ve filmu nechal. (MadBigMax)
- Další skladby ze soundtracku: „Crying“, kterou napsali Roy Orbison a Joe Melson, první verše přednesl Tom Waits (Zack) sám v autě, když si představoval, že dělá dýdžeje, těsně předtím, než ho zastavila policie. „Jockey Full of Bourbon“, kterou napsal a nazpíval Tom Waits (z alba „Rain Dogs“, 1985), celá píseň hraje přes jinak bezzvučné sledovací záběry ulic neworleanské čtvrti. „It's Raining“, produkoval a napsal Allen Toussaint. Ve scéně se snídaní si Roberto vybere tuto píseň z jukeboxu a tančí na ni s Nicolettou. Závěrečnou píseň „Tango Till They're Sore“ napsal a nazpíval Tom Waits. (classic)
- Jim Jarmusch, Tom Waits, John Lurie a Roberto Benigni sa dali na jeden deň regulérne zavrieť do väzenského bloku, pričom ani strážnici, ani väzni v okolí nevedeli, že v skutočnosti nie sú trestanci. (agency)