Mimo zákon

Mozna jsem cekal moc, ale prvnich 40 minut sem se docela nudil. Cely je to takovy pomaly, o nicem, nic moc se nedeje a neni cemu se zasmat a sledujem stridave Waitse a Lurie, jak se ruzne poflakujou, az se dostanou do vezeni. Pak se to nastesti dost zvedne, jelikoz na scenu prijde Benigni, z deje uz nastesti nevypadne a celej film tahne kupredu. Ma skvele napsanou postavu a nalezite si to vychutnava, ma perfektni anglictinu a hazi jednu hlasku za druhou. Takze druha pulka filmu o uteku z vezeni uz je docela zabavna, i kdyz zadna velika sranda se nekona. Nebejt Benigniho, tak je to fakt slabota, ale diky nemu a taky proto, ze se konecne zacne neco dit, jsem si druhou pulku filmu docela uzil, takze to nakonec da slabsi 4*. (16.06.2009)

Poprvé dávám Jimovi trojku, ale já se do toho příběhu nedokázala ponořit a nedokázala. Nemohu říct, že bych snahu neměla, ale jakmile si jdu udělat kafe a podobně a na tu chvilku to nevypnu, tak je zle. Proti hereckým výkonům bych žádnou výtku neměla, ale je možné, že příběh samotný mě nezaujal natolik, abych ho plněji docenila a ocenila. Doufám, že příště budu jásat …. (03.02.2019)

Milé. Roberto Benigni mě zde poprvé přesvědčil, že je skutečně dobrý herec, jeho angličtina je natolik geniální, že sem se místy svíjel smíchy. Nicméně nejjistěji působí John Lurie, u Toma Waitse jsem místy nevěděl, jestli jsou ty introvertní gesta záměr :) Jinak se jedná o poměrně typický Jarmuschovský snímek, samozřejmě s přítomností té hypnotizující atmosféry, kterou na Jarmuschovým filmech miluju!!! (08.03.2005)

Mimo zákon ztělesňuje to co mám na Jimu Jarmuschovi rád. Je to takovej pohodovej snímek s geniálními herci, scénářem (Benigniho postava je opravdu brilantní) a režií. Nesmíme zapomenout na vždy přesnou jarmuschovskou hudbu, kterou tentokrát zmáknul Tom Waits. No prostě krása. I scream. You scream. We all scream, for ice cream. (18.09.2005)

Jarmuschův snímek MIMO ZÁKON vypráví příběh tří „společenských vyděděnců“ - Zacka (Tom Waits), Jacka (John Lurie) a Roberta (Roberto Benigni). Jejich jednání „mimo zákon“ je jednoho dne dovede na stejné místo (celu). Odtud připravují další akci ležící svým dosahem „mimo zákon“. Snímek MIMO ZÁKON opět (jak je u Jarmusche typické) patří do „škatulky“ - minimalistický opus. Jim Jarmusch šel dokonce tak daleko, že z filmu vypustil i jedinou „akčněji“ laděnou scénu. Snímek tedy není vhodný pro nikoho, kdo ve filmech hledá akci, vzrušení, bitky, mordy a hektolitry krve. Snímek však vřele doporučuji každému koho zajímá problematika „společenské vykořeněnosti“ a hledání si svého místa na světě a dále pak každému komu se líbí kvalitní "americká nezávislá filmová tvorba“, bravurně zvládnutá práce s kamerou, výborné herecké výkony, inteligentní humor a v neposlední řadě písně Toma Waitse. (07.09.2003)