Ghost Dog - Cesta samuraje

Fakt nevim jak tohle hodnotit, na jednu stranu se mi strašně líbil ten styl jakým to Jarmusch natočil, taky je perfektní geniální postava nájemního vraha v podání Foresta Whitakera, ten kdyby byl pohyblivější a hlavně ladnější, tak snad neměl chybu, jenže zároveň mi to přišlo trošku pomalý, trošku moc ukecaný a bez nějaký opravdu výrazný scény, která by mě sundala z gauče, navíc Forest, k velkýmu zklamání všech, nepoužije samurajskej meč, ale přesto to je fakt perfektně natočený a já musim dát i tak za 5*, i když k tomu mam nějaký výhrady (18.04.2009)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $3,308,029║Tržby Celosvetovo $9,380,473║ Jim Jarmusch je zatiaľ pre mňa neznáma, a tento jeho počin aj keď s pomalým tempom vyrozprávaní, bol celkom príjemným mixom samurajskej gangsterky. V určitých rovinách nič nové nepovie, hlavne už na začiatku sú hneď karty rozhodené ako bude dej smerovať, či že vzájomné "krvavé" pomsty až do konca filmu. A čo teda môže na takomto všednom snímku upútať, tak hlavne vedľajšie postavy ako Francúzsky zmrzlinár, dievčatko od susedov, nešťastný pytliaci, .... v podstate cez to pomalé tempo s občasnou akciou sa nám dostáva viac, než by sa dalo spočiatku čakať, plus to všetko čo teda sledujeme pri reakciách Ghost Doga vysvetľujú vkladané samurajské princípy. (11.05.2008)

Kouzelný film o černém samuraji sloužícím svému mafiánskému šéfovi za to že mu zachránil život. Jeho nejlepší kámoš je francouzský prodavač zmrzliny, kterému nerozumí ani slovo. Stará se o holubi a auta krade zásadně v rukavicích a s pomocí nejmodernější tehcniky. Jeho metody někdy složité, jindy přímočaré ale vždy efektivní a efektní. Nejlepší scény jsou vražedné zrovnoprávnění policistky a scéna s lovci medvědů. (31.03.2004)

Jarmusch studoval poezii a značná část jeho filmů nějakým způsobem tematizuje básníky či jejich výtvory, ale právě "Ghost Dog" představuje jeho nejpoetičtější film. Režisér a scenárista nechává svou filmovou báseň plout na flow vzniklém remixováním a spojováním zcela různorodých žánrů, kulturních tradic i současnosti a historie. Spolu s předchozím "Mrtvým mužem" znamenal "Ghost Dog" zásadní přerod v Jarmuschově tvorbě, který korespondoval s dobou vzniku. Z post-studenoválečného okouzlení ideálem svobody umožňující potkávání lidí a kultur typické pro jeho předchozí tvorbu nám v obou těchto filmech předkládá vizi tehdy se teprve rodícího a dnes plně žitého světa, kde se jako v kadlubu mísí a vzájemně obohacují nejroztodivnější kulturní i historické tradice. Ale pro Jarmusche je příznačné, že v tomto odvážném novém světě vyzdvihuje historii a její artefakty i relikty, na nichž obdivuje starožitnou patinu, která sice v moderním světě může působit bizarně či směšně, ale současně sálá melancholií. Při tom s vetešnickou láskou ke všemu starému a hypsterským nadšením z jeho vsazování do nové doby a kontextu přistupuje nejen k žánrům a tradicím, ale také k postavám, respektive k lidem samotným. Stejně jako do vzájemně se zrcadlícího a souznícího dialogu dává gangsterky, samurajské filmy a animované grotesky, tak nám ukazuje, jak nás právě mix takovýchto protichůdných vlivů a inspirací utváří. Poetičnost i srdečnost Jarmusche se pak definitivně projevuje v tom, že odhaluje paradoxní souznění v opozicích a ukazuje, že za vším na první letmý pohled neproniknutelným babylónským chaosem rozličných individualit a kmenů zůstává společné jádro lidskosti, které překonává hranice rasových a jazykových bariér. Přičemž příznačně oním pojivem zůstává kultura, potažmo sdílení příběhů. Protože právě ty s námi rezonují, umožňují nám zrát, rozšiřovat si obzory, ale také nás vzájemně propojují s druhými, ať už tím, že díky nim nacházíme společnou řeč, nebo je předáváme dál. Sdílená knihovna zdejších postav obsahuje celé spektrum od kanonických klasik přes burcující pamflety po prvoplánově líbivý brak, ale hlavně také díla, která málokdo zná, ale pro konkrétní lidi sehrály či sehrají zcela zásadní roli při jejich formování. Přesně tím se stal i sám "Ghost Dog" a bylo krásné tento nestárnoucí skvost vidět po mnoha letech znovu (opět v Aeru) a v duchu filmu si pak po projekci poslechnout, jak se komu líbil. (12.07.2022)