Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
RZAHrají:
Forest Whitaker, John Tormey, Cliff Gorman, Dennis Liu, Richard Portnow, Tricia Vessey, Henry Silva, Frank Adonis, Victor Argo, Gano Grills, Chuck Jeffreys (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Nelítostný k protivníkovi, laskavý k dětem a zvířatům. Ghost Dog (Forest Whitaker) je nájemný vrah řídící se kodexem japonských samurajů. Svůj ledový klid ztratí v okamžiku, kdy mu mafiáni jako varování zahubí jeho milované holuby. A to nelze nechat bez pomsty... Král nezávislého filmu Jim Jarmusch pojal žánr gangsterky po svém a na konci 90. let přišel s dnes už kultovním snímkem, svěže kombinujícím východní filozofii, mafii a hip hopový soundtrack od RZA, člena legendárního Wu-Tang Clanu. Zenový ale zároveň zábavný film z podsvětí velkoměsta. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (604)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $3,308,029║Tržby Celosvetovo $9,380,473║ Jim Jarmusch je zatiaľ pre mňa neznáma, a tento jeho počin aj keď s pomalým tempom vyrozprávaní, bol celkom príjemným mixom samurajskej gangsterky. V určitých rovinách nič nové nepovie, hlavne už na začiatku sú hneď karty rozhodené ako bude dej smerovať, či že vzájomné "krvavé" pomsty až do konca filmu. A čo teda môže na takomto všednom snímku upútať, tak hlavne vedľajšie postavy ako Francúzsky zmrzlinár, dievčatko od susedov, nešťastný pytliaci, .... v podstate cez to pomalé tempo s občasnou akciou sa nám dostáva viac, než by sa dalo spočiatku čakať, plus to všetko čo teda sledujeme pri reakciách Ghost Doga vysvetľujú vkladané samurajské princípy. ()
Naprosto neplánovaný a nečekaný, zato ohromný zážitek. Forest Whitaker v roli nájemného vraha, který ztratí svůj přezíravý klid v momentě, kdy mu jsou vyvražděni jeho přátelé - holoubci. Žádné tradiční akční scény, ale jemná nenásilná režie nás provede kolem zmrzlináře s jeho francouzskou upovídaností, zvědavé holčičky v parku, čtení z "Hagakure" před každým dalším činem ..... Moc, moc pěkný film. ()
Pôsobivo natočený snímok miešajúci atmoféru prestárlej talianskej mafie a černošského gheta s príchuťou múdrostí orientálneho japonska v podaní samotárskeho samuraja. Z filmu cítiť netradičný prístup nezávislého režiséra a ja pokus predať zopár hlbších myšlienok. Mne však chýbal nejaký výraznejší moment, ktorý by v mojom osobnom rebríčku vyšvihol film medzi 5 hviezdičkové. Takto "len" nadpriemerný film. ()
Vcelku zajímavý film, který mě seznámil se životem samuraje až...do konce. Hudba do filmu opravdu dokonale zapadala a herci na to že nejsou příliš mediálně známí zde předvedli výborné výkony. Kamera byla nádherná například při pohledu kdy Ghost Dog otevírá klec s holuby. Film se táhne necelé dvě hodinky celkem svižným tempem. ()
Galerie (59)
Zajímavosti (35)
- Vůz, který se nevešel do garáže, je Cadillac Fleetwood Brougham. Jedná se o luxusní vůz vyráběný společností Cadillac v letech 1977 až 1986. (sator)
- Jméno Ghost Dog (Forest Whitaker) je odkazem na stejnojmenného přízračného psa z knihy „The Call of the Wild“ (v češtině „Volání divočiny“) od Jacka Londona. (sator)
- Byla vydána americká a japonská verze soundtracku, každá s jinou sadou skladeb. Japonská verze také obsahuje některé písně, které ve filmu nejsou. (sator)
Jim Jarmusch bývá mnohými označován za krále nezávislého filmu, minimálně alespoň jednou z nejstěžejnějších osobností nezávislého filmu. Upoutat na sebe dokázal především snímkem Mrtvý muž s Johnny Deppem v hlavní roli, povídkovou podívanou Kafe a cigára či právě snímkem Ghost Dog - Cesta samuraje. Psal se rok 1999 a Jim Jarmusch natočil gangsterku. Jenže dle očekávání velmi osobitou a neobvyklou gangsterku, která po vzoru většiny Jarmuschovy tvorby vsadila na filozofické úvahy nad smyslem existence. Film, ve kterém se střetává americká, italská a japonská kultura a ten případ, kdy Jarmusch natočil svůj dost možná nejlepší film. A dost možná i ten nejsnesitelnější film i pro mainstreamové publikum. Jim Jarmusch si u svých filmů vždy uměl ohlídat vizuál, vizuální stránkou Ghost Dog dokáže diváka vtáhnout už samotného počátku. Kontrast samurajských mouder a hip-hopové muziky (za výtečným soundtrackem stojí RZA) už tehdy mohl na samotném počátku předpovědět velmi neobvyklou podívanou. A to se pak divák seznámí s Ghost Dogem v podání Foresta Whitakera, začne přibývat nálož černého humoru a pak jen stačí sledovat, jak se před divákem formuje jedna z nejspecifičtějších gangsterek všech dob. I proto, že v žádné jiné gangsterce byste snad nenašli tolik filozofického hloubání. V odstupem času se dá jen diskutovat nad tím, zda se Jarmusch v rámci své modernější tvorby kapánek nevyčerpal, v roce 1999 ovšem realizoval skutečně inovativní podívanou, která se zvládla nerozpadnout pod rukama. Jako na horské dráze se přitom v průběhu filmu střídají pocity zábavnosti i smutku, jde přesně o ten typ filmu, který toho v sobě skrývá opravdu mnoho a divák toho může více a více nalézt při každém dalším zhlédnutí. Ghost Dog měl daleko k povrchní artové podívané, stal se ryzím uměleckým dílem. Lehký nádech parodie, který se vysmíval mafiánským klišé a přitom čistá snaha o pochopení kodexu Bushido a pravidla cti, loajity a přátelství. Forest Whitaker je v titulní roli naprosto fenomenální, především i proto, že dokázal dodat postavě Ghost Doga duši a vykreslit pod skořápkou solidně komplikovaný charakter. Ghost Dog nevynikal jen specifickou vizáží, ale především svými charakteristikami, které z něj udělali komplikovaný charakter trpící osamělostí. Ghost Dog přitom zůstává antihrdinou, rozpolceným charakterem. Přesto od počátku dokáže vzbudit naprosté sympatie a to především když se ukáže v akci. Zesnulý Robby Müller, který až do Kafe a cigára plnil pozici Jarmuschova dvorního kameramana, se postaral o kameru, která zvládla být stejně dynamická jako prostředí filmu i hlavní hrdina. S akčními scénami prakticky nezkušený Jim Jarmusch poté dokázal překvapit a vyrukovat se solidními akčními scénami. Těch ovšem v součtu přeci jen není moc a právě zvláštní konstrukce jádra celého filmu a filozofické hloubání udělají pořád pro dost potencionálních diváků Ghost Dog další divácky neatraktivní záležitost. Jenže Jarmusch v roce 1999 opravdu dokázal natočit výjimečný film, který je v součtu přeci jen tak trochu vděčnější než většina jeho ostatních filmů. 20 let před Mrtví neumírají to v roce 1999 nepůsobilo dojmem, že Jarmusch tak trochu rezignuje a opravdu se snaží natočit kvalitní podívanou, která dokáže být stylová a v jádru i neskutečně uvědomělá. Král nezávislé filmové scény v roce 1999 dosáhl vrcholu. Ghost Dog- Cesta samuraje je dodnes famózní podívaná, která diváka snadno donutí mít Jarmusche přeci jen v minimální úctě. Už jen za vytvoření postavy zmrzlináře Raymonda v podání Isaach de Bankolého si ho určitě zaslouží.... () (méně) (více)