She
Kamera:
J. Roy HuntHudba:
Max SteinerHrají:
Randolph Scott, Helen Mack, Nigel Bruce, Gustav von Seyffertitz, Ray Corrigan, Samuel S. Hinds, Eli Mintz, Bill Wolfe, Lumsden Hare, Noble Johnson, Jim ThorpeObsahy(1)
Mladý Leo Vincey (Randolph Scott) se od umírajícího strýce dozvídá rodinné tajemství. Jeho předek John Vincey se před pěti stoletími na dálném severu setkal s tajemným plamenem věčného života a za záhadných okolností zahynul. Leo a strýcův sluha Holly (Nigel Bruce) se tedy vydají na sever plamen hledat. (Hans.)
Recenze (9)
Oscar 1 nominace: Choreografie - "Hall of Kings" ()
Doly krále Šalamouna, Allan Quatermain a She, to jsou neznámější práce spisovatele dobrodružných románů z přelomu 19. a 20. století, Henry Rider Haggarda. She: A History of Adventure z roku 1887, se dočkala ještě pokračování Ayesha: The Return of She (1905), She and Allan (1921) a Wisdom's Daughter: The Life and Love Story of She-Who-Must-Be-Obeyed (1923). Ve filmu debutovala u Georgese Mélièse v roce 1899 a do roku 2001 se objevila na plátně celkem jedenáctkrát. Jak si tedy stojí první zvuková verze, v pořadí 7., která navázala na výbornou variantu s Betty Blythe? Stojí si úžasně, rámec dobrodružství Ayeshi je vhodně aktualizován do 30. let, výprava je strhující a téma nesmrtelnosti věčné. Veliký potenciál guilty pleasure má spousta dílčích detailů, od spankingu přes pohyblivý kámen po alterego zlé královny ze Sněhurky. A zda-li je božštější bohyně Helen Gahagan nebo Helen Mack? To je snadné, Gahagan již vícekrát ve filmu nehrála, takže zde působí i tento fakt zdánlivé mystiky. Bohužel nic dobrého nelze říci o dalších adaptacích... ()
Aj keď stredná časť sa trochu ťahá a nevyužíva potenciál monumentálnych kulís, záverečná polhodinka to výdatne vynahradí, kedy dôjde na dlhé rituály, tance, masky, kostýmy, opulentné kulisy i masky. Výborná dobrodružstvo. ()
Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné románové předlohy H. R. Haggarda. Zatímco knihu jsem - navzdory příšernému českému překladu z r. 1924, jenž jsem měl k dispozici - přečetl s nemalým zájmem a shledal ji jako nesmírně zajímavý text s celou řadu inspirujících úvah o lidské smrtelnosti a smyslu života, film jsem dokoukal jen s největším sebezapřením. O filmové adaptaci Haggardovy předlohy snad ani nemůže být řeč - děj je z Afriky na konci 19. stol. přesunut do současné Arktidy, z domorodé dívky Ustane se stala běloška Tanya, postava sluhy Joba byla vypuštěna zcela, a z původního děje téměř nezůstal kámen na kameni. Kdybych nečetl předlohu, z níž zůstalo jen pár motivů (nesmrtelná ženská vládkyně, oživující plamen života, podoba Lea s jeho dávným předkem...), neměl bych šanci skoro poznat, že tento film s ní má něco společného. Ostatně, přijde mi zajímavé, že ačkoli Haggardův text patří v anglosaském světě k literární klasice a dokonce k jedné z nejprodávanějších knih historie, u nás je podle mě téměř neznámý, což platí i o tomto filmu. Zatímco u knihy je to jistý důvod k lítosti, u tohoto hrozného filmu tomu tak není - film zarazí už obsazením titulní role (zatímco v předloze je "Ona" nejkrásnější ženou všech dob, vyloženě nepěkná Helen Gahagan v její roli se k něčemu takovému neblíží vážně ani omylem) a beznadějnou poznamenaností dobou svého vzniku (mizerná úroveň triků, zastaralý herecký projev herců, únavně dlouhá stopáž plná zbytečných nedějových sekvencí...); film navíc mj. přebírá z knihy její rozporuplné rasistické názory - ze způsobu, jímž jsou v tomto filmu zobrazováni domorodí obyvatelé odlehlé severské země, by zřejmě dnešním antropologům vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Neříkám, že nemůže být užitečné se ze studijních důvodů seznámit s filmem, který byl natočený před nástupem politické korektnosti, ale upřímně řečeno - ten film je po této stránce debilní až hrůza. A způsob, jímž v polovině 30. let 20. stol. (!) oživuje viktoriánské předsudky vůči neevropským civilizacím, je minimálně zarážející, a snad je dobře, že je tento film dnes zapomenutý. Za sebe nemám problém napsat, že tento film je vyloženě hloupý, nepovedený a strašlivě nudný. ()
Dobre natočená dobrodružná klasika, kde sa hrdinovia vydávajú po stopách plameňa života zaručujúceho večný život. ()
Pěkný dobrodružný film. Krásné kulisy, skvěle natočeno, vynikající herci ... jenom si myslím, že by vůbec neškodilo trochu rychlejší tempo a trochu míň minut. ()
Dobrodružná fantasy s melodramatickými prvkami, typický, ale vynikajúci príklad americkej komercie 30. rokov. Do víru dobrodružstiev sme hodení už 10 min po začiatku filmu, niet na čo čakať. Škoda len tej prílišnej dejovej rozťahanosti druhej tretiny snímku, resp. jej nezáživného podania. Ináč by to bolo za 5. ()
V mnohém dávám za pravdu hodnocení z klávesnice předhodnotitele Vančury. Taky mne mrzí až příliš volné vykrádání původního Haggardova románu. A i tu nejkrásnější ženu světa bych si představoval zásadně jinak. Ale v jedné věci s ním nesouhlasím, mě se totiž ty dobové triky líbí. Ty kašírované polární krajiny i podzemní prostory, jakož i papundeklová velkolepost toho Ztraceného království mají pro mne kouzlo. Stejně i fantaskní kostýmy a tajemné ohňové rituály vyštafírované tanci. To se k takové mírně pokleslé postarší dobrodružné literatuře hodí ideálně. ()
Technicky na velmi dobré úrovni, vč. věrohodných monumentálních kulis. Že by se Spielberg inspiroval pro svého Indyho i v tomto filmu? Zejména pak scény s obětí se podobají těm z Chrámu zkázy. Předlohu jsem bohužel nečetl, tak nemůžu srovnávat nakolik se tvůrci drželi originálu. Přes poněkud zdlouhavější děj se jedná o vcelku koukatelný dobrodružný film s fantastickými prvky. ()