Můj strýček

I u filmů můžeme rozdělovat na epiku, která vypráví příběh, a lyriku, která předává pocity a dojmy. Toto je extrémně lyrický film. Nemá žádný příběh a veškerý děj dokonale vystihuje obsah ↑ nahoře. Pro mě, pro kterého je příběh alfa a omega filmu, je to nekoukatelné utrpení. Hodnocení je subjektivní a tak jsem se nechal znovu napálit zdejším průměrem. (04.01.2022)

Rozumně rozeznávám všechnu tu grotesknost stylizovaných obrazů (minule) moderního města, ale nějak to na mě nepůsobilo. Co mě ovšem chladným opět nenechalo, bylo to, řekněme, intimní osvětlení. (10.02.2009)

Vzhľadom na rok výroby: veľmi nadčasový film. Zariadenie superluxusného domu by sa bezproblémov osvedčilo aj dnes a stále by to bol nadštandard, takze všetká česť filmárom. Tento smutno-veselý film rozhodne niečo vo vás zanechá. (28.03.2017)

Vážně úžasnej film! Rozkošně "otlučená", živá barevná stará obytná čtvrt' (moc jsem si užívala příchod pana Hulota do bytu - po schodišti zvláštního pitoreksního domu :-)) v kontrastu s chladnou moderní čtvrtí, která je tak moc chladná a moderní, až je vlastně ujetá a srandovní. Na děj se*e pes, je jenom pojítkem obrovské spousty vizuálních detailů vzájemně navazujících na sebe. Natočeno opravdu geniálním okem, mám pocit, že bych se výborně bavila, i kdyby film trval čtyři hodiny. Nutno vidět aspoň jednou a milo vidět víckrát :-). (15.03.2010)

Jednoznačne jeden z naj Tatiho počinov. Supermoderná vila svojím dizajnom a vymoženosťami skvele paroduje život súčastného človeka. Vizuálnou formou možno toto dielko zaradil do extra kategórie "dizajnérskych" filmov. Paráda 90% (03.02.2011)

Moc příjemný a poetický film. Jacques Tati je člověk s neskutečně originálními nápady. Musím se přiznat že tady mě ze všeho nejvíc bavili ti jeho lidé.... Rodina chlapce, jejich kamarádi a jejich "roztomilá" sousedka. A samozřejmě jsem doopravdy ocenila rybí fontánku.... Líbí se mi že Tati klade důraz na jednotlivé maličkosti, na pohovku, která když se otočí je postel akorát pro strýčka Hulota, na kuchyň plnou automatických věcí, na nové garážové vrata. Snad jediné co bych tomu vytkla je trochu zbytečně protažený konec. Nemyslím závěrečnou scénu, ale ta scénu dvě předtím. Jinak by to bylo na pět. Ale i tak jsem si to moc hezky užila. (21.01.2014)

Absolutne úžasné nápadité počiatočné kredity a na záver rašomonovský humanizmus prinášajuci novú nádej. Škola hrou. Kto by nechcel mr. Hulota za strýka? Prečo je to vždy tak že čierna ovca v rodine je ten najlepší a najzábavnejší stryko? Tati si po prázdninách pri mori urobil dobrý deň z rýchlo-zbohatlíkov ktorým však stále trčí slama zo zadku. A musím povedať že koniec ma potešil. Predsa len- oproti iným Tatiho filmom tento so sebou nesie posolstvo. Budme sami sebou a nehrajme sa na niekoho kým nie sme... (19.06.2020)

Takový podivný a zvláštní francouzský film, snažíce se vytvářet humor skrze kontrast mezi obyčejnou chudší čtvrtí a moderní vilovou čtvrtí, který mě však příliš nezaujal...Tak snad příště, stejně jsem u toho usnul. (31.08.2023)

Tati byl vizionář! Přesně to, o čem vyprávěl v roce 1958, se u nás děje právě dnes. Budování sterilních domečků s laboratorními kuchyněmi a umělými předzahrádkami, závislost na přístrojích a technických hejblátkách, toť obraz současnosti. Směšné a smutné zároveň. (11.02.2009)

Už úvodní titulky jsou dobře promyšlené. Ve víru moderního hlučného velkoměsta se na tabulkách objevují jména lidí, kteří se podíleli na vzniku tohoto díla. Jen název snímku tam není, ten je naopak napsán křídou na oprýskaný starý barák kdesi v klidné okrajové čtvrti. Skvělý úvod do díla, jehož nosnou myšlenkou je rozdíl mezi moderním velkoměstem (a taktéž moderním životem) a okrajovými částmi města, kde panuje srdečná venkovská atmosféra, kde se děti mohou vyřádit venku, kde se sousedi dobře znají atd. Jsem velký Tatiho fanoušek a troufám si říci, že právě "Můj strýček" je jeho úplně nejlepší dílo. Jedná se svým způsobem o jakési pokračování Chaplinovy "Moderní doby"(i když sám Tati nebyl Chaplinovým fanouškem). Zobrazení moderního světa jako světa, ve kterém se ztrácí lidskost, je aktuální i dnes. Tati měl však tu smůlu, že toto hlásal v době, která bezmezně věřila v budoucnost. (06.03.2021)

Víc než geniální! (16.03.2015)

Týýýý brdíčku,tohle je vážně rooooztomilééééé.Nadčasové,geniálně barevné dílo,které by snad ani nepostrádalo dialogy díky dokonalé práci se zvukem.Tyjo,to jsem vážně nikdy neviděl.Originální,nadčasové,geniální.Ještě,že se film natočil v době,kdy plešouni měli stoprocentní význam a podstatu,o kterou rok za rokem spolehlivě přicházejí!Převeliké díky tetralogii pana Tatiho!!! (02.04.2015)

Môj stryko je film ktory zaujme formou aj obsahom ale ta dlžka je proste prepalena.Na tomto filme okrem atmosfery starej štvrti mesta ma zaujala ak krasna hudba ktora dotvara atmosferu tohto filmu7/10. (14.02.2018)

Pro mně je tohle dokonalé zachycení nálady doby minulé a k tomu ještě tehdejší pohled na futuralistické pojetí domácnosti. A to pohrdání snobstvím, přepychem a byrokracíí z filmu jen srší. Z filmu je poznat láska k dětem, cyklistice, životu na vesnici a pejskům. Ten člověk snad musí být lidumil. Když se dívám na jeho filmy vždy se mi vybaví má dětská hravost, díky které jsem se v útlém mládí dokázal bavit prakticky celé dny. Já se v podstatě dokážu v určitým směrech s postavou pana Hulota docela ztotožnit. Jeho způsob života mně baví a fascinuje. Jeho postava je v podstatě přerostlé dítě, které se nedokáže zcela přizpůsobit světu dospělých a žije ve svém vlastním světe. Když mi bylo asi patnáct, tak jsem jednou jen tak zapnul televizi a tam hrál tenhle film. Ihned jsem věděl, že to chci vidět do konce a nemusím už nadále přepínat kanály. Film časem zraje jak víno a stáří 50 let filmu velice svědčí. Uvidíme jak to bude v budoucnu. PS: Jo a taky jsou tam nádherné auta a ta scéna jak odhánějí prodavače koberců je bomba. Ten film se musí vidět. :-) (09.02.2009)

tento druh humoru mi proste len asi nesedi, ale ani po tretom filme od Tatiho som nenarazil na film ktory by ma bavil (10.02.2009)

kuřáci dýmek a scifisti! toto je pozoruhodné dílko. vizte. (16.10.2013)

U Tatiho filmu se hlavne nenechte odradit od sledovani relativne nizsim hodnocenim a nekterymi komentari, ktere podle me jen odrazi, zda je divak ochoten pristoupit na z valne vetsiny vizualni gagy a jejich aktivni vyhledavani. Nemusi jich byt tolik, ale jsou originalni a slouzi poselstvi filmu a zrovna ve stryckovi je hluchych mist malo. Tesim se na Playtime. Ale doopravdy je nutno zkusit alespon jeden film... (10.02.2009)

...a zase pán Hulot. Opäť iba preceňovaná bieda. (13.02.2018)

La vie est belle! (08.04.2013)

Príbeh dvoch svetov pretechnizovaného s množstvom plastu, fotobuniek a pretvárky a toho starého romantického s nostalgiou, poéziou v obraze a spoločenského života. Pre dnešného diváka kus ďalekej histórie, ktorá sa dá len ťažko uchopiť. (07.04.2019)