poster

Playtime

  • Francie

    Playtime

  • anglický

    Play Time

  • Slovensko

    Playtime

Komedie / Drama

Francie / Itálie, 1967, 113 min (SE: 155 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • LiVentura
    *****

    .. Jednoduchá krásná postavička s roztomilým hláskem, mnoha mimickými gesty, klaunovským vystupováním a zaměřením na zvukový detail a "rušivé" elementy.. I neslyšně se dá ztvárnit milé a hluboke komedianství a dramatičnost světa, ve kterém je tato postavička nucena žít. Vlastně se jedná o drsnou nezastřenou kritiku moderní společnosti pod zákryvem smíchu....! "Jednoduchá genialita" je více, než-li složitá logika a racionálnost!!!(16.9.2007)

  • Enšpígl
    ***

    Tatiho satira na modernismus bohužel trošku vázne. Sice se dočkáme klasického obrazového humoru i geniálních detailů / odrazy pařížských památek ve skleněných dveřích, světlo z výtahu v oknech budovy ), ale například scéna v restauraci je tak zdlouhavá, že když ženy na jejím začátku přijdou do jinýho stavu, tak na konci této scény je odváží sanitka do porodnice k finálovému aktu těhotenství.(3.1.2010)

  • JitkaCardova
    ****

    Propracovaná studie o mnoha variacích na téma vymoženosti, úspornosti, umělých náhražek a času a časování života. Esej o propastném rozdílu mezi tím mít hračky a hrát si. A jako všechny Tatiho filmy - o samotě a míjení, o nesetkávání, nerespektování, nespolupráci, nezření. A neukazuje se tu "odlidštěné prostředí", ale právě naopak precizně odkoukané, zesílené a v čisté formě předvedené každodenní chování lidí ve společnosti. Lidská komedie, oloupaná a serírovaná s osobitým, hořkosmutným situačním humorem.(28.3.2014)

  • Eddard
    *****

    Říká-li vám něco termín parametrická narace, s kterým pracuje David Bordwell, asi jste už Tatiho Playtime viděli. Stručně řečeno, jde o způsob filmového vyprávění, který sice jistý příběh nese, ve filmu o něj však téměř nejde, naopak dominantní je formální, v případě Playtimu navýsost obrazová složka filmu. Dialogů je tu jak šafránu (zcela nahodile se mluví německy, francouzsky a anglicky), o postavách nevíte ani ň, všichni jenom tak chodí po městě a jsou režisérem zasazováni do scén, které jsou určitým způsobem vypointované; střídavě symbolické, vizuálně zajímavé či k popukání vtipné. V celém filmu je nepřeberné množství gagů (více či méně zjevných), kdy ale téměř nemáte možnost všechny je zaregistrovat, jelikož se jich buď najednou děje víc, nebo se odehrávají na okraji scény, kde snadno uniknou vaší pozornosti. Mimoto mě dostala víc než hodinová pasáž z restaurace, kterou postupně gradovala hudba jazzové skupiny. Rozhodně doporučuju, ovšem zároveň jsem si vědom, že tenhle snímek není pro každého.90%(3.7.2006)

  • Stanislaus
    ***

    Playtime je naprostá filmová šílenost, která si nebere jakýkoli servítek, a tudíž je dost pochopitelné, že film jako takový není pro všechny diváky ... včetně mě. Během celého toku děje jsem si nedokázal vytvořit pevný názor na to, co jsem viděl, což mě celkem štvalo. Pár motivů se mi zde vskutku líbilo - "výkladní bytové skříně", "improvizace s otevřenými dveřmi" nebo "hra s odrazy ve skle". Zkrátka snímek, u kterého jsem se i přes jeho dynamiku dost nudil.(24.11.2011)

  • - Městečko Tativille bylo při natáčení filmu připojeno k elektrickému rozvodu, kterým byl poháněn i plně fungující výtah. (Baxt)

  • - Cena: Bodil 1969: nejlepší evropský film. [LFŠ 2010] (Jeremy.jk)

  • - Režisér Tati zpočátku trval na tom, aby film byl uváděn do kin v 70 mm kopiích, proto se ale nedostal do širší distribuce a rychle zapadl. (raininface)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace