Permanent Vacation
Trvalé prázdniny
Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschHrají:
Chris Parker, Leila Gastil, John Lurie, Richard Boes, Ruth Bolton, Sara Driver, Frankie Faison, Eric Mitchell, Charlie Spademan, Jane Fire, Evelyn Smith (více)Obsahy(1)
Na cestě v neklidném rytmu beatnické generace. Mladík Allie je jako řada příslušníků jeho generace rebel a tulák, nemá zbytečné vzory, zatím mu postačí vlastní vnitřní svět a obdiv k hudbě Charlieho Parkera. Každý den prožívá někde na cestě, od jednoho místa a člověka k jinému člověku a místu. Osoby, s nimiž se setkává, jsou pro něj jako prostory, ve kterých strávil čas. Vnitřní neklid jej brzy přinutí vydat se zase někam jinam... Debut amerického nezávislého scenáristy a režiséra Jima Jarmusche, jemuž se na malé ploše a téměř „bez příběhu" podařilo zachytit atmosféru života beatnické generace, snahu nějak vzdorovat zavedenému pořádku a pragmatismu moderního světa. Film na MFF Mannheim-Heidelbergu získal Cenu Josefa von Sternberga. (Česká televize)
(více)Recenze (78)
Jim Jarmusch je bezva režisér ale začal blbě. Film o tom jak kluk v debilních hadrech s ještě debilnějším účesem zevluje po ulicích je fakt nudnej. Jedinný zábavný momenty jsou krádež auta a kino když tam hraje hudba Ennia Moriconeho z westrnů Sergia Leoneho. ()
Ten New York je ale divné místo, v dálce jsou sice naleštěné mrakodrapy, jenže vypadají tak neskutečně a nepatřičně jako pyramidy. Jinak je to město ale špinavá ruina, ve které se akorát lidi snaží si nepřekážet a aby nikdo nepřekážel jim. Třebas ta španělská holka, která si pro sebe mele o sto šest, ale když to vypadalo, že bude muset mluvit s někým, málem se počůrala strachy. I saxofonista z ulice si hraje sám pro sebe a prodavačka popcornu tak tak, že vůbec zákazníka obslouží. Dokonce ani vlastní holka či matka kolikrát jakoby ani nevnímaly, že někoho mají... Člověk, co rád strká druhým do života nos, co rád interaguje, ten to nemá lehké, je jako obtížný hmyz. Ale když je (Allie) přelétavý a hledá nové a nové vzruchy aniž staré opravdu poznal, není o nic hlubší než ostatní. A krást by taky neměl. Myslí si snad, že v Paříži to bude jiné? Ví vlastně co hledá? Ví vlastně že hledá? A proč si vlastně myslí Subjektiv, že hledá, když bezcílně bloumá? Měl by si to vůbec myslet? ()
Prvni Jarmuschovo film nabizi presne to, co jsem cekal. Hlavni divnej hrdina se flaka po meste a potkava vice ci mene divny postavy, z kterejma prohodi par vet a zase se prochazi dal, misty jen tak cumi, cely je to o hovne a vubec nic se nedeje. Potud bych klidne moh okopirovat komentar s Hranice ovladani, jenze je tady jeden zasadni rozdil, obcas jsou ty kecy zabavny a treba akcicka s autem je vylozene fajn. Takze sice to neni nejaka bezva zabava, ale koukat se na to da. ()
Jako začátek určený k zásadnímu rozpracování pěkné... Většina kladů pramení z toho, že vím, že jde o Jarmusche a kam až své zde naznačené nápady dovede. ()
Osamelý, nepracujúci mladík, chodiac ošarpanými ulicami, stretáva na ceste bez vedomého cieľa týpkov, ktorí, podobne ako on, permanentne prázdninujú a žijú si vo vlastnom svete. On bez otca, s matkou trvalo hospitalizovanou na psychiatrii. Bez iskričky záujmu o hodnoty propagované médiami a vyznávané masami. Má rád jazz, ale okolostojaceho saxofonistu poprosí, aby mu zahral niečo veľmi zle znejúce. Motívy a obrazy typické pre ďalšie režisérove filmy sú prítomné aj v tomto nízkorozpočtovom nezávisláckom debute (dlhé odmlky, zatmievačky, nekontinuálne obrazové skoky z jedného miesta na druhé, úsporné dialógy, prostredie: predmestské polorozborené časti). Zaujímavá je snová linka príbehu organicky včlenená do putovania, ukazujúca surreálnosť okolia tak, ako ho vidí prechádzajúci sa mladík. Niektoré zábery sú ale na rozdiel od neskorších dejovo svižnejších jarmuschoviek neúmerne naťahované, a tým pádom celý film o vnútre mladého muža vyznieva trošku do uspávajúceho stratena (aj keď možno šlo o zámer). 70%. ()
Nemít to něco málo přes hodinku, ale třeba o dalších 30 minut víc, tak bych tohle typicky "jarmuschovsko-atmosferický" newyorský zewlování jednoho ultrapodivnýho týpka, jehož příběh se dá vlastně shrnout jednou větou (a možná ani to ne), klidně poslal s hodnocenim o hvězdu níž. Takhle se ale jednalo o snesitelnou návštěvu odvrácené strany velkýho jablka, i když mezi pravidelně pouštěné jarmuschovky (Noc na zemi, Zlomené květiny, Ghost Dog) se to určitě nezařadí. Zas takovej masochista a uspávač sám sebe filmama rozhodně nejsem. ()
No bazmeg. Telku som pri sledovani nevyhodil von z okna iba preto, ze nie je moja ()
Permanent Vacation je až pozoruhodně špatný film. Co se týče tvorby Jima Jarmusche, líbí se mi vše, až na tento nepodařený a nudný kousek. To co v jiných režisérových filmech skvěle funguje, zde selhává. Tak například už samotný prolog. Allie v něm vystvětluje, že bude vyprávět jak se dostal odtamtud sem. To je vlastně typické pro většinu jeho filmů, neurčitá cesta hlavní postavy a následně její vývoj, přerod, prozření. Jenomže zatímco v Mrtvém muži, či v Zlomených květinách nás osud poutníka zaujme, zde jej divák stěží chápe a přijme, což je dáno také tím, že Richard Boes nedisponuje takovou zásobou talentu a hereckého charisma, aby diváka oslovil. A z toho plyne další problém. Jarmuschův trademark, dlouhé záběry v nichž pozorujeme jeho postavy při rutinních záležitostech (např. jízda autem, chůze, holení), jsou v ostatních dílech J. Jarmusche jejich ozdobou. Zde ale překážejí, jednak kvůli slabému hereckému představiteli a také díky špatné hudební kulise, která je v jiných dílech jejich dominantním prvkem. Zkrátka od svého debutu urazil i sám režisér dlouho pouť, během které dokázal své ústřední motivy otesat a vybrousit do filmových klenotů, Permanent Vacation je nevydařeným počátkem této cesty. ()
To je presne ten typ filmu, ktorý sa mi ťažko hodnotí. A viem si predstaviť, že by sa mi oveľa viac páčil, ak by mal o trochu viac dynamiky a menej dejového podivínstva (alebo mi kludne postaci len viac tej dynamiky). Jarmusch v zásade točí úvahy (a kadečo iné), ale tie úvahy ma bavia najviac. Páči sa mi ako dokáže na malom priestore ponúknuť úchvatné divácke zážitky (napr. Káva a cigarety, Dead man, Noc na zemi..). Tentokrát ma Allieho bezcielny trip nebavil. Pobavil ma akurát tak jeho fantasmagorický výzor a tí vyšinutí ľudia, ktorých stretáva, no ako celok to bola neskutočná nuda. ()
O všetkom a zároveň o ničom, divný film z planéty hipsterov. Nie je to Jarmusch ako ho mám najradšej a Kaurismäki by to pravdepodobne natočil lepšie, ale podobné pocity ako hlavný hrdina mám takmer furt. A monológ v kine celkom trefne vystihuje modernú spoločnosť. ()
Kurevská nuda, ktorá musela lýznuť očividne i hlavného hrdinu! Bohužial, niekedy sa treba prekusávať i takýmto filmom hoci je od vášho obľúbeného autora... ()
Allieho nezaujíma podobne ako mladého riaditeľa Skinnera nič iné, ako načesané háro. Prečo nie. Učešete sa, poflákate po okolí, navštívite mamu v blázninci, občas s niekým niečo prekecnete a lážo plážo sa opäť vrátite domov. Alebo žeby nie? Allie asi nebude Jarmuschova verzia samého seba, pretože ten celý život namiesto permanentnej dovolenky tvrdo maká. Film sa aj napriek drsnému prostrediu a nie zrovna postavám ako z katalógu príjemne pozerá. ()
Pokud se Jarmusch pokoušel unudit diváctvo k smrti, tak by si zasloužil metál. V ostatních případech je tento film totální sračka pro pseudo intelektuály a další rakovinu lidské společnosti. Divím se, že po této režisérově prvotině mu bylo dovoleno natočit v budoucnu ještě něco dalšího a nebyl rovnou utracen. Dovedu si představit lépe strávenou hodinu života, než sledovat nesympatického čuráka bez špetky hereckého talentu, který se bezcílně potuluje po městě a potkává neuvěřitelně nudné lidi. Film je absolutně bez šanci vtáhnout do děje kohokoli, kdo disponuje alespoň malou kapkou vkusu. Prvotina, neprvotina, tohle je prostě neuvěřitelná sračka každým svým coulem. ()
Zkrátka nevím, pocity z toho mám, ale ne zcela popsatelné.. Je to takový manifest existencionalismu až nihilismu. ()
Z čeho vzešly výborné snímky jako 'Mimo zákon', 'Noc na Zemi' nebo 'Zlomené květiny' jsem se tady nedozvěděl. Přitom mají s 'Trvalou dovolenou' hodně společného. Ta hranice je velmi tenká... ()
Předně, nezávislý režisér je pouze ten, kdo má na vlastní film peníze. Kde je vyzískal, to je jedno. Ustálilo se, dokud to se to slovo nestalo omšelé, že nezávislost na čemkoli znamená tvorbu, která je odlišná od tvůrců závislích na penězích filmových společností, televizí, firem atd.***Jim Jarmusch není případ zcela nezávislého režiséra. Než shlédnete tenhle film, tak je dobré pročíst si životopis - z různých zdrojů - o Jimu Jarmuschovi.***Samotný film? Nic co by stálo za více slov.***(15.10.2010) ()
Jediný Jarmuschův film, který zastaral, a s odstupem mi připadal ještě slabší. Viděl jsem toporné herecké výkony, slyšel nesmyslné dialogy a poslouchal hudbu, která mi k tomu nepasovala. Každé začátky bývají těžké... ()
Bezemočně působící mladík s jedním nezáživným výrazem a vyprázdněným životem bloudí městem i bytem od ničeho k ničemu, cosi si popod nos bezcílně říká nebo čte, občas se ocitá ve společnosti stejně bezemočně působících lidí... a to se natáčí a vydává za umělecký film. Po většinu času jsem z toho měl dojem totálně zoufalé prázdnoty, k níž nemám slov a která probíhala bohužel bez kouska podmanivé atmosféry. Od odpadu to u mě zachránilo nakonec až posledních 10 minut z přímořského prostředí, kdy konečně dojde na malou změnu a spolu s mořem i na příval jisté atmosféry. Celý film a můj prázdný dojem z něj však v tomto případě ani vyústění zachránit nedokáže. A samotné jméno slavného režiséra už vůbec ne. [25%] ()
První Jarmuschův film je vlastně jeho nejsurreálnějším dílem. Při jeho sledování máte po celou dobu zvláštně matný pocit, ne nepodobný pohybu po té těžko vymezitelné hranici usínání, v níž se lidský duch líně převaluje mezi zamlženou bdělostí a ostrou absurditou snu. ()
Minimalistický skvost, ve kterém se zdánlivě nic neděje, téměř se v něm nemluví, nic se v něm nevysvětluje, nedokazuje ani nekomentuje a přesto se se svou tísnivostí rozhodně zažere hodně hluboko pod kůži... Bezvýchodný svět člověka na samém okraji společnosti, z něhož lze utéci zase jen do jiného bezvýchodného světa. Perspektiva bez perspektivy, závrať života, ve kterém jde zdánlivě cokoli a přesto téměř nic... Celkový dojem: 85% ()