Trvalá dovolená

Ten New York je ale divné místo, v dálce jsou sice naleštěné mrakodrapy, jenže vypadají tak neskutečně a nepatřičně jako pyramidy. Jinak je to město ale špinavá ruina, ve které se akorát lidi snaží si nepřekážet a aby nikdo nepřekážel jim. Třebas ta španělská holka, která si pro sebe mele o sto šest, ale když to vypadalo, že bude muset mluvit s někým, málem se počůrala strachy. I saxofonista z ulice si hraje sám pro sebe a prodavačka popcornu tak tak, že vůbec zákazníka obslouží. Dokonce ani vlastní holka či matka kolikrát jakoby ani nevnímaly, že někoho mají... Člověk, co rád strká druhým do života nos, co rád interaguje, ten to nemá lehké, je jako obtížný hmyz. Ale když je (Allie) přelétavý a hledá nové a nové vzruchy aniž staré opravdu poznal, není o nic hlubší než ostatní. A krást by taky neměl. Myslí si snad, že v Paříži to bude jiné? Ví vlastně co hledá? Ví vlastně že hledá? A proč si vlastně myslí Subjektiv, že hledá, když bezcílně bloumá? Měl by si to vůbec myslet? (14.09.2009)

Prvni Jarmuschovo film nabizi presne to, co jsem cekal. Hlavni divnej hrdina se flaka po meste a potkava vice ci mene divny postavy, z kterejma prohodi par vet a zase se prochazi dal, misty jen tak cumi, cely je to o hovne a vubec nic se nedeje. Potud bych klidne moh okopirovat komentar s Hranice ovladani, jenze je tady jeden zasadni rozdil, obcas jsou ty kecy zabavny a treba akcicka s autem je vylozene fajn. Takze sice to neni nejaka bezva zabava, ale koukat se na to da. (24.11.2009)

Osamelý, nepracujúci mladík, chodiac ošarpanými ulicami, stretáva na ceste bez vedomého cieľa týpkov, ktorí, podobne ako on, permanentne prázdninujú a žijú si vo vlastnom svete. On bez otca, s matkou trvalo hospitalizovanou na psychiatrii. Bez iskričky záujmu o hodnoty propagované médiami a vyznávané masami. Má rád jazz, ale okolostojaceho saxofonistu poprosí, aby mu zahral niečo veľmi zle znejúce. Motívy a obrazy typické pre ďalšie režisérove filmy sú prítomné aj v tomto nízkorozpočtovom nezávisláckom debute (dlhé odmlky, zatmievačky, nekontinuálne obrazové skoky z jedného miesta na druhé, úsporné dialógy, prostredie: predmestské polorozborené časti). Zaujímavá je snová linka príbehu organicky včlenená do putovania, ukazujúca surreálnosť okolia tak, ako ho vidí prechádzajúci sa mladík. Niektoré zábery sú ale na rozdiel od neskorších dejovo svižnejších jarmuschoviek neúmerne naťahované, a tým pádom celý film o vnútre mladého muža vyznieva trošku do uspávajúceho stratena (aj keď možno šlo o zámer). 70%. (06.05.2005)

Nemít to něco málo přes hodinku, ale třeba o dalších 30 minut víc, tak bych tohle typicky "jarmuschovsko-atmosferický" newyorský zewlování jednoho ultrapodivnýho týpka, jehož příběh se dá vlastně shrnout jednou větou (a možná ani to ne), klidně poslal s hodnocenim o hvězdu níž. Takhle se ale jednalo o snesitelnou návštěvu odvrácené strany velkýho jablka, i když mezi pravidelně pouštěné jarmuschovky (Noc na zemi, Zlomené květiny, Ghost Dog) se to určitě nezařadí. Zas takovej masochista a uspávač sám sebe filmama rozhodně nejsem. (06.01.2010)

To je presne ten typ filmu, ktorý sa mi ťažko hodnotí. A viem si predstaviť, že by sa mi oveľa viac páčil, ak by mal o trochu viac dynamiky a menej dejového podivínstva (alebo mi kludne postaci len viac tej dynamiky). Jarmusch v zásade točí úvahy (a kadečo iné), ale tie úvahy ma bavia najviac. Páči sa mi ako dokáže na malom priestore ponúknuť úchvatné divácke zážitky (napr. Káva a cigarety, Dead man, Noc na zemi..). Tentokrát ma Allieho bezcielny trip nebavil. Pobavil ma akurát tak jeho fantasmagorický výzor a tí vyšinutí ľudia, ktorých stretáva, no ako celok to bola neskutočná nuda. (24.09.2008)