L'école des facteurs
School for Postmen
Obsahy(1)
Ve třináctiminutové grotesce Škola pošťáků si Jacques Tati "vyzkoušel" řadu gagů, které pak uplatnil ve svém prvním celovečerním filmu Jede, jede poštovský panáček. Na venkovské poště "terorizuje" nadřízený tři pošťáky - měří jejich rychlost na bicyklu, racionalizuje jejich pohyby, vše podle amerického vzoru. Tati zde, stejně jako ve svých dalších filmech, reflektuje eklektičnost a zběsilost své doby. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Snímek pěkně ukazuje rozpory mezy pošťáckou teorií a praxí :-) Lepší než levačka. ()
Sakra něco mi v tom chybělo. Humor pana tatiho mi nějak nesedí a nebo jsem neměl náladu, ale to je vedlější :-) neodsuzuji, ale tentokrát mě to nebralo :o) ()
Taková hororová Pošťácká pohádka. ()
Nářez. 16 minut s pošťákem úplně stačí. LFŠ 2010. ()
Příjemná groteska , která svojí krátkou stopáží a sledem gagů navazuje na předválečnou americkou grotesku, ale zároveň jí dává civilnější evropskou tvář. Snímek byl generálkou na celovečerní Jede jede poštovský panáček a objevují se v něm nejrůznější sarkastické útoky proti racionalizačním rituálům moderního života - oblíbené to téma Tatiho. Heslo filmových pošťáků zní: "Ať s dopisem či bez překračuji svoji mez." Celkový dojem 65 %. ()
Tatiho slabší chvilka, občas mírně vtipné, ale většinou nadprůměrně nudné a nezábavné. ()
Jelikož jsem už dříve viděl film Jede, jede poštovský panáček, byly pro mne nejzábavnější scény z tohoto kraťasu známé a připadaly mi hůře natočené. Jinak je to docela podařená krátká groteska. ()
Elegantní pošťácká komedie přinášející jasný důkaz o tom, že všechny cesty vedou do hospody. Vždycky jsem si to myslel. 4,5* ()
Vtipná groteska plná gagov a situačného humoru. Jacques Tati v dobrej forme. ()
Začátek s výukou mě moc nebavil, i když chápu, že mělo jít o kontrapunkt k realitě, zato následná roznáška po městě je vtipná a některé gagy se mi moc líbily, nejvíc snad ten z kostela se zvoníkem, ale závory také nejsou špatné. ()
Škola pošťáků má narozdíl od Tatiho zdlouhavého a nudného celovečerního debutu Jede, jede poštovský panáček spád a dokáže pobavit. Prakticky u těch samých scének, které mě zde pobavily, jsem u poštovského panáčka usínal nudou. ()
Pošťačina není povolání, ale životní poslání. Absurdní groteska... ()
Pěkná pošťácká mikrokomedie, která i přesto, že působí originálnějším dojmem než Tatiho celovečerní debut "Jour de fete", je méně sympatičtější - bylo prostě třeba dodat nosnou dějovou linku, což bylo v zmíněném Poštovském panáčkovi napraveno. ()
Dovoluji si laskavého čtenáře odkázat na komentář k jede, jede, poštovský panáček, neb vše, co je řečeno tam, platí v jen mírně zmenšené formě (jen díky délce díla) i zde. ()
Sled vtípků, které nepostrádají pointu. Balzám na duši. ()
Krátký film se spoustou dobrých nápadů, které nepůsobí trapně, ale mohly by být klidně ze života. ()
[2010-09-18] * Groteska s pošťákem (Jacques Tati) na kole. * Některé gagy jsou dobré, jiné ne, ale díky stopáži není čas se začít nudit, jak se mi přihodilo u veselohry Jede, jede poštovský panáček, kde jsou téměř všechny scénky ze Školy pošťáků více či méně dobře recyklovány. ()