Reklama

Reklama

Obsahy(1)

John Sims se narodil 4. července 1900, na Den nezávisloti. Kvůli tomu ho celá rodina tak dlouho přesvědčovala, že je předurčen ke skvělým skutkům, až tomu sám uvěřil. V jednadvacetiletech se přestěhoval do New Yorku, kde viděl jedinou šanci, jak naplnit své "poslání". Zamiluje se tam do dívky Mary a hned se s ní ožení a rovněž ji nakazí bludem, že jeho osudem je být skvělý. Žel, sám pro to nic nedělá, jen se v té představě utápí. A jenom ze snů se žít nedá... (Morien)

(více)

Recenze (14)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Hlavní postavou tohoto zajímavého snímku o jednom pádu a následném polorozkladu lidské duše je mladý Američan John Sims,který se po svatbě dostává do materiálních těžkostí a navíc je zcela zdrcen smrtí své malé dcerky. Film ale nakonec končí zajímavým happy endem : John se ženou navštíví cirkusové představení a oba se smějí. Jak ale pravý závěrečný titulek filmu : Co jiného jim zbývá? Krásná a vrcholná scéna filmu je ta kdy John (James Murray) stojí sám naprosto bezmocný uprostřed anonymního davu, kdy nekonečný zástup, složený možná s tisíců či miliónů podobných lidských osudů, se žene lhostejně a netečně kolem něho, kdy on má zavřené oči a ruce vztyčené na horu jako když se vzdává. Jeden z nejlepších a nejhodnotnějších Vidorových filmů, který určitě stojí za shlédnutí. Za krásnou kameru a za město měst New York za 5*. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Vystihnout ve 100 minutách všemožné emocionální stavy v soužití dvou mladých lidí není jednoduché a občas to taky lehce skřípe, ale velikost a úroveň téhle filmařiny to nijak neshazuje. Tempo je v první polovině úžasné a s postavami je nám dobře, aby se v druhé části výrazně zpomalilo a na diváka doléhaly objemné sociální a rodinné myšlenky. A přestože ona druhá půlka nedokázala držet mou pozornost soustavně, výsledné pocity jsou dostatečně silné a pozitivní. Ve dvacátých letech rozhodně nejlepší motivace do života, jakou si mohli Američané na filmovém plátně představit... ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Dav, to je tá masa, ktorá sa s vami neustále smeje, ale keď smútite, plače s vami iba jedeň deň. Dav je nevýrazný, iba pokiaľ sme jeho súčasťou, akonáhle z neho vypadneme, uvedomíme si, aký je obrovský a ako ťažko je sa do neho vrátiť späť. Cieľom hlavného hrdinu sa zdá byť túžba byť výnimočný, ukáže sa však, že jediným možným riešením je splynutie s davom a že nie je na tom nič zlé. Určité zúfalstvo v tom ale cítiť. Podstatné je si ale uvedomiť, že skutočným šťastím a životným cieľom je rodina a akákoľvek strata v tejto oblasti je absolútne zásadná a až vtedy si jej dôležitosť človek uvedomí (na začiatku som hrdinovi závidel rýchle získanie zamestnania a životnej partnerky, bodaj by to bolo tak jednoduché dnes). Vidor rozpráva príbeh človeka z davu (čiže aj diváka) prostredníctvom klasických životných situácií, aj tých, ktoré nikomu neprajeme, ale stávajú sa. Používa k tomu silnú metaforu jedinca v dave (neustále pripomínanú panoramatickými zábermi plných ulíc NY), ktorý je jeho súčasťou a zároveň exemplárnou vzorkou, akoby vybranou náhodou a zaujímavú filmovú reč. Vidor ale určite človek z davu už len vďaka svojmu krstnému menu a tomu, čo dokázal, nebol. Aj vďaka tomuto strhujúcemu a nie až tak prekvapivo nadčasovému filmu. ()

pepo 

všechny recenze uživatele

Sila. Nadčasové témy vo fantastickom formálnom prevedení (tá režijná práca pri kontrastoch anonymného davu a najbližšej rodiny je úžasná). Herci na nemý film krásne civilný, kľúčové momenty dychberúce (aj slzy čerpajúce) a tempo neuveriteľné. Nádherne vidieť, že so šikovnou dramaturgiou sa dá odrozprávať časovo rozmáchly príbeh aj za pol druha hodiny. Jeden z najlepších filmov nemej éry. 10/10 ()

Mulosz 

všechny recenze uživatele

Na němý film se podívám jednou za čas, tentokrát přišel na řadu film Ecce Homo! a byl jsem potěšen. Tento snímek obsahuje výjevy jako vystřižené ze života, jinými slovy, to byl realismus jako prase. A o to je hodnotnější, že není založen na požadavku jednostranného diváckého vidění, citovém vydírání a sociálních myšlenkách. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (2)

  • Režisér King Vidor natočil mnoho scén v ulicích New Yorku se skutečnými lidmi, nikoliv s komparzem. Ve filmu se tak objeví opravdové autobusy, vlaky a dokonce i skuteční dopravní policisté. V jedné scéně přikazuje policista někomu do kamery, aby šel k němu. Tento pokyn byl ve skutečnosti adresován právě režiséru Vidorovi a štábu policistou. Vidor poté zakomponoval tuto scénu do filmu. (ČSFD)

Reklama

Reklama