Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Celovečerní dokumentární studie o fenoménu bytového divadla Vlasty Chramostové a době s ním spojené. V evropském kontextu ojedinělá výpověď o síle a statečnosti několika jedinců, kteří po okupaci Československa v roce 1968 a následné normalizaci společnosti, která vyvrcholila Chartou 77, ač bez prostředků, pokoušeli se skromnými silami posílit sebevědomí z veřejného života exkomunikovaných přátel. V nejtvrdším období Husákovy éry v letech 1975–80 se ve vinohradském bytě Vlasty Chramostové a Stanislava Miloty odehrály celkem čtyři významné inscenace – představení Všechny krásy světa podle básnické sbírky držitele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta, kterou režíroval Luboš Pistorius, textová koláž Appelplatz II, kterou sestavovala Chramostová sama, Play Macbeth, slavnou Shakespearovu hru přepsal a zrežíroval Pavel Kohout, a v režii Františka Pavlíčka Zpráva o pohřbívání v Čechách. Další desítky repríz představení se pak odehrály i v bytech jejich přátel v Praze, Brně, Olomouci a samozřejmě na Hrádečku za přítomnosti celkem několika set diváků.

Kromě hlavních protagonistů ve filmu vystupují také Pavel Kohout, Vlasta Třešňák, Tereza Boučková, Bohdan Holomíček, Vladimír Merta, Vladimír Pistorius, Milouš Jakeš, Ivan Klíma, Andrej Krob, Petr Blažek, Pavel Landovský, Jan Bednář, Ivan Havel, Michal Klíma a Ondřej Kohout. Vzpomínky a návštěvy autentických bytů doplňují citace ze sledovacích zpráv a svazků StB, dokumentace ze samizdatové knihovny Libri prohibiti, fotografie a fragmenty natočených filmových záznamů her, unikátní zvukové záznamy bytového divadla, které dosud nebyly zveřejněny, a v neposlední řadě také archivní záběry z dobových týdeníků, které výstižně dokreslují atmosféru zmaru, ve kterém tehdy žila většina národa. (Česká televize)

(více)

Recenze (5)

Teachman 

všechny recenze uživatele

Tento televizní dokument je vhodný nejen do hodin českého jazyka a literatura. Žáci se při něm mohou dozvědět zajímavosti o Divadle vzdoru. ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Velmi zdařilé, podrobné zachycení vzpomínek zúčastněných na inscenacích, o tom jak byly vytvořeny, pro úzký okruh zasvěcených uváděny, nakonec tajně nafilmovány a vyvezeny ze země a pak uvedeny nejprve v rakouské, později německé televizi. Perličkou je, že ve "Zprávě o pohřbívání v Čechách" Boženou Němcovou (tedy Chramostovou) zmíněný ministr Bach a okolnosti související s rakouským útlakem a pronásledováním Havlíčka tamní televize zcenzurovala! V jedné sekvenci je navíc výpověď Jakeše, že se tak moc nestalo, vždyť si jen herci zahráli a vše to zasáhlo jen malý okruh lidí. V souvislosti s Antichartou Chramostová zmiňuje postřeh, že Chartu 77 podepsal jen jediný národní umělec, básník Jaroslav Seifert, a (skromně dodává) jediný zasloužilý umělec, což byla právě ona.... (Z ještě nevydané -ani v samizdatu- vzpomínkové knihy Všechny krásy světa bylo tehdy sestaveno pásmo, které v bytovém divadle přednášela V. Chramostová). Vysoké hodnocení si dokument zaslouží za podrobné zachycení událostí, jaké by neměly být zapomenuty. ()

Reklama

Marze 

všechny recenze uživatele

Pro mě neznámá věc, dobře že se to připomíná. Dokument je ke shlédnutí v archivu na stránkách České televize. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Historická výpověď o době, která lámala charaktery. Příběh Vlasty Chramostové a jejího bytového divadla, které se na několik let stalo jedinou uměleckou platformou pro okruh lidí kolem disentu, je výsostným gestem hrdosti, vytrvalosti a odhodlání, s nímž ještě nedávno slavná herečka úspěšně i hořce vzdorovala nepřízni totalitních mechanismů. Vědomí, že jedním z těch, kteří se postavili po bok těchto psanců byl Jaroslav Seifert, básník z nejmilejších a nejuznávanějších, těší a udivuje zároveň. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Paní Chramostové bylo 90... Odmítnutí Seiferta kolaborovat v pozici předsedy svazu spisovatelů, pěkný.. ()

Galerie (18)

Reklama

Reklama