Dej mi své jméno

Beautiful f**king piece of art! Xavier Dolan sa ešte má čo učiť... (29.12.2017)

Poprvé viděno v předvečer oscarů a pro mě jejich pravý vítěz. Magické letní vzplanutí, které imho strká spoustu rádoby romantik do kapsy. Už dlouho se mi nestalo, aby ve mě ještě po týdnu takhle nějaký film rezonoval. (10.03.2018)

Umění a estetika evropského art filmu. Nádherná, čistá a intimní romance. Jako heterosexuála mě trochu mrzí, že takhle kvalitní film vznikl právě pro homosexuální vztah a klasický romantický film se většinou zneužívá ke komerčním účelům, kde je romantika nahrazována kýčem. Pokud se film rozhodnete zhlédnout, doporučuji předem všechny premisy s ním spojené plně přijmout, jinak těžko zažijete pocit, který film chce zprostředkovat. Objektivně jeden z vrcholů žánru. 90 % (12.06.2018)

Mňa na tom nevyrušovalo nič, homosexualitou počnúc. Na rozdiel od miestnych kritikov si nemyslím, že odmysliac si tú inakosť, je to tuctová love story. Nie, nie je, lebo svet homosexuálov je iný ako ten náš a v tomto filme to malo svoje miesto. Takisto oceňujem, že rodina hlavného hrdinu bola liberálna a on tak nemusel s ňou bojovať - boli sme tak ukrátený o najväčšie klišé filmov s touto tematikou. No na druhú stranu, dôvod môjho priemerného hodnotenia spočíva v scenári, ktorý narozdiel od nadšencov nepovažujem vôbec za kvalitný. (21.06.2018)

naprosto zbytečný film,Chalamet přehrával až hrůza.Režisér asi chtěl zdůraznit jeho mládí ale herec místy působil dojmem že něco požil.Scéna s broskví ,kdy herec má její šťávu po nahém těla a ještě si to rozmatlané ovoce nainstaluje do gatí...no neberte to vážně.Hlavně že někde poblíž nebyly vosy..Celkový dojem: téma se dalo natočit vkusněji.Třeba například jako Muž v oranžové košili (29.10.2018)

Tohle byla hodně velká nuda. Nevadí mi dramata ani to o čem to je ale má to dvě hodiny a je to fakt nuda. Nijak mě to ani nezaujalo tenhle letní gay-románek byl pěkný omyl. 35% (30.12.2018)

Az na tu dýlku filmu, no ... jinak by to šlo krásně za 5*! (24.01.2019)

85% (28.12.2020)

Za mě obrovské zklamání, očekával jsem hoodně moc, když jsem zde viděl takové vysoké hodnocení, ale bohužel jsem nedostal nic jiného než další průměrný LGBT film. Kde je nějaký nápad a originalita, nějaký moment překvapení? Oproti loňskému Moonlightu zabývající se stejnou tématikou obrovský skok k horšímu. (03.01.2018)

Člověk je před puštěním snímku Call Me by Your Name poměrně skeptický a řekla bych, že právem. Homosexuální drama z italského prostředí, které má navíc skoro dvě a čtvrt hodiny je, bezpochyby, nelibě znějící uvedení. Doporučuji všem, na duchu prostých, aby se na to buď nedívali, nebo nehodnotili film na základě toho, že se ve filmu muchlují dva muži. A to tak, že neuvěřitelně. Neuvěřitelně proto, že vás to zpočátku pobuřuje. Neuvěřitelně proto, že byste to chtěli zažít také. Neuvěřitelně proto, že jim to nakonec věříte. Neuvěřitelně proto, že na konci pochopíte, že TOHLE je láska. Doposud jsem neviděla film, kde by láska byla vyobrazena tak silně, tak čistě, tak jasně, tak jednoduše, tak milostně, tak emočně, tak věčně. A ať je to jak chce, ať už by byl na místě hlavních protagonistů kdokoliv, nenalhávejte si nic do kapsy - TOHLE je láska, kterou chce zažít každý. Do jednoho. (23.01.2018)

Netradiční italská romance dvou mladíků, kteří si k sobě hledají cestu postupnými malými krůčky, je rozhodně obohacujícím filmem v mnoha směrech. Ať už jste homo, bi či hetero, vždycky si v tom příběhu představíte svou lásku. Asi to bude i tou Itálií, pro kterou mám celkem slabost. Mě ovšem uchvátilo, jak moc jsem se v první polovině filmu viděl v postavě Elieho, protože takhle podobné rysy neměl žádnej sebevíc autentickej hrdina v kdejaké americké teenage romantické komedii. Proto byla velká škoda, když ve druhé polovině snímku začalo tempo upadat, přicházely některé divnější momenty a z Elieho dvojčete se stávala jiná osobnost. Zdlouhavé momenty přicházely zřejmě díky knižní předloze, to ovšem neznamená, že bych si ji někdy v budoucnu nechtěl přečíst. Oscar za scénář je zde zcela zasloužený, což podtrhuje silný melancholický závěr. Pro mě je tento pozoruhodný příběh jedním z nejmilejších filmových počinů roku 2017 a věřím, že mi bude hrát v hlavě ještě nějakou dobu, zejména díky nádherné písni Mystery of love. (05.03.2018)

Idylický taliansky vidiek a letná romanca ponúkajú prekrásne obrázky a evokujú asi v každom nostalgické spomienky. Lenže na film, ktorý má zanechať viac, ako dojem, je to málo. A že je to gay romanca, na veci nič nemení. Doba, keď samotný fakt LGTBS dával filmu punc výnimočnosti, je preč. Chýbala mi dramatickosť a väčšia angažovanosť. Všetci zúčastnení akoby sa predbiehali v láskavosti a chápavosti, čo na mňa miestami pôsobilo až sterilne. Záver filmu tento handicap celkom úspešne vyrovnáva, ale zrádza ho dlhá stopáž predchádzajúceho deja. (06.04.2018)

Přetažené utahané a jediné dobré na tom je ta letní italská atmosféra. Zbytek je stokrát zabalené a utahané romantické nic dvou gejů. Film defakto má jediný děj a to je šukat či nešukat spolu. Asi tušíte jak to dopadlo. Po to mdlouhém nic by člověk čekal nějaké závěrečné vyvrcholení. No a opět rozplizlé nic. Film je ztráta času. (15.05.2018)

Bomba! Dlouho jsem si nevychutnal film jako tento. Všechny složky snímku Dej mi své jméno příjemně plynou. Téma je velmi nosné a uvěřitelné. Konečně film s gay tématikou, který nepřehání a nevytáčí diváky. Klobouk dolů před Jamesem Ivorym, který knihu André Acimana bravurně adaptoval pro film a zaslouženě si Oscara odpracoval. Pečlivost režie, přesnost dialogů a pravdivý závěr berou dech. Děkuji. (01.01.2019)

První polovina filmu mě dost nudila, ale nakonec mě ta atmosféra horkého italského léta a vzájemného přibližování, pochyb a lásky vtáhl. A přišlo mi strašně milé, jak rodiče hlavního hrdiny byli osvícení a emočně inteligentní (k završení jejich kulturního i materiálního bohatství), a svého syna podporovali. Bála jsem se celou dobu, že přijde nějaký bigotní italský shaming pramenící z silné křesťanské tradice, tak mě potěšilo, že jsme zůstali v antice. (25.04.2020)

Kvalitně natočené, plné detailů, které bych bez asistence nebyl sto rozklíčovat, táhlé, místy bez zřejmé akce, zápletky, ale čisté umělecké dílo. (13.05.2020)

Já takovéto žánry spíše nevyhledávam. Jediné, co mě přimělo se na film podívat bylo obsazení. Každý, kdo prožil lásku by jim mohl závidět nebo alespoň přát. Závěr filmu je tak strašný (volit mezi pohledem a míněním okolí nebo se rozhodnout pro románek, který není zárukou trvalého vztahu). Nemám předsudky vůči homosexuálům, ale film se mi nelíbil jen proto že mě nudil svým pomalým tempem. (28.12.2020)

"Čo sa tu dá robiť?" "Čakať, až skončí leto."  Film, ktorý si od začiatku až do konca tak nejak nevzrušivo plynie, pokiaľ samozrejme nie ste podobnej orientácie ako hlavné postavy. Je to také lyrické, veľa sa toho neudeje, ale natočené to je citlivým spôsobom, so slušnými hereckými výkonmi (predovšetkým skvelý Timothée Chalamet) a pomerne zaujímavou, minimalistickou hudbou. Inak ma film veľmi nemá čim zaujať, keďže sa akosi nedokážem stotožniť s takýmto hlavným hrdinom, ktorý nevie, do čoho by pichol (obrazne aj doslovne). No a postava amerického študenta (ktorú hraje asi o 10 rokov starší herec), vykreslenej ako klasický stereotyp nadmerne sebavedomej, až arogantnej americkej movie-star, na mňa od začiatku pôsobila až protivným, slizkým dojmom (čosi ako Ken). Film by sa ešte dal charakterizovať prívlastkom bezkonfliktný, snáď s výnimkou počiatočných drahôt. Narážam napríklad na frajerku hlavného hrdinu Marziu, ktorá sa na neho vôbec nehnevá za to, čo jej spravil, či na extrémne chápajúceho otca, ktorý synovi dokonca závidí. (15.08.2021)

Tak tohle byl jeden z nejromantičtějších filmů, co jsem kdy měla příležitost vidět. To že má ústřední dvojice shodné pohlaví jenom svědčí o tom, s jakou citlivostí a nenuceností tvůrci k tématu přistupují. Krásný, opravdu krásný letní film, který poodhaluje lásku v celé její hořkosladké podobě. (24.09.2021)

Ešte sa mi nestalo, že by som vôbec nevedel ako mám film ohodnotiť. Prvý krát v živote fakt neviem. Tri? Dva? Štyri? Asi dám dva. Nie, dva je málo. Pravda, nevedel som presne do čoho idem a ak by jeden z tých dvoch chalanov bolo dievča, asi by ma ten film aj napriek tej šialenej nude intenzívne ovplyvnil. Aj keď sa celý čas nič (nič?!) nedeje, až mi to šlo na nervy. Zoznámenie sa, plážový volejbal, opaľovanie, gitara, plávanie, viackrát bicyklovanie, kúpanie v bazéne, kúpanie v rieke, klavír... Zato rozprávania bolo veľmi málo na taliansky film. Aspoň keby nejaká psychológia. Chlapec sa hľadá, chce vedieť a chce si vybrať kam patrí. Tam, alebo tam? Alebo aj tam, aj tam? Už je ale rozhodnuté, ktosi/čosi o tom už zaňho rozhodlo dávno predtým. Ako veľmi je to smutné, to bude závisieť na okolnostiach. A na rodičoch. Isté je, že ak chcete z toho filmu niečo mať, musíte mať nejaký ten štipec empatie a musíte sa prinútiť a nevypínať ho v polovici (ja som to na raz nezvládol a pozeral som ho dva dni). Samozrejme je povolené zakrývať si oči pri gay scénach (ako to bolo tiež v mojom prípade), ale hlavne to dopozerať do poslednej záverečnej titulky. Ak ste teda aspoň trochu empatickí, nejaké emócie dotiahnu aj na vás. (09.02.2022)