Call Me by Your Name
Chiamami col tuo nome
Call Me By Your Name
Me Chame Pelo Seu Nome
Daj mi tvoje meno
Call Me by Your Name
Call Me by Your Name
Call Me by Your Name
Call Me by Your Name
Režie:
Luca GuadagninoScénář:
James IvoryKamera:
Sayombhu MukdeepromHrají:
Timothée Chalamet, Armie Hammer, Michael Stuhlbarg, Amira Casar, Esther Garrel, Victoire Du Bois, Peter Spears, Vanda CaprioloVOD (4)
Obsahy(1)
Když si rodiče sedmnáctiletého Elieho pozvou do své velké italské vily na léto hosta, jejich syn z toho není vůbec nadšený. Zpočátku se zdá, že toho s pohledným americkým 24letým studentem Oliverem nemají mnoho společného, když však spolu začnou trávit více času, začne mezi nimi vznikat něco mnohem hlubšího než je přátelství... (Falcon)
(více)Recenze (494)
Když jsem před deseti lety četl knížku, nějak zásadně mě to neoslovilo. Byl to takový příliš dlouhý milostný dopis a já k tomu nemohl najít cestu. Filmový zpracování je musím uznat povedený - a téměř doslovný podle předlohy. Film líbil, víc takovejch. // Update po čtyřech letech (březen 2022): Film jsem si znova pustil a zvedám hodnocení ze 4* na 5*. ()
Ach. Zamiloval jsem se do Elia (excelentní Timothée) s Oliverem i přesto, že jsem heterosexuál. Nádherný snímek plný emocí, ze kterého teplo (léto) jen číší. Už dlouho mi takhle žádný film neuvízl v hlavě a dal mi prostor k přemýšlení. Už dlouho jsem neviděl větší romantiku. Knižní předloha od A.Acimana je též skvost. Ostatně od filmu má ovšem jiný konec, který dává alespoň trochu naděje. Viděno 3x ()
Překrásný film. A rozhodně jedno z nejlepších romantických dramat za posledních několik let. Melancholická, ale přesto příjemná a senzační atmosféra slunečné Itálie, ve které se do sebe zamilují dva zcela odlišní muži. Film na to jde pozvolna, netlačí na pilu, nepřehání. K tomu dodává třešničku na dort svými uvěřitelnými a chytře napsanými dialogy a celkově scénářem, který na to jde po svém, nenásleduje nějakou šablonu, jak by takový příběh měl postupovat, v rámci čehož vzniká snímek, který působí neskutečně reálně. A to vlastně i pro mě, jako bych v tý Itálii fakt byl. A klobouk dolů před dvěma hlavními představiteli, takovou odvahu jsem od zhlédnutí Špatné výchovy neviděl. Pár krapet utahaných scén těžko potlačí ten fakt, že se jedná o naprosto skvělý snímek, který je momentálně mým největším oscarovým favoritem. Btw, závěrečný rozhovor s otcem je mega dojemný. Průměrných 5* ()
Naprosto překrásná lyrika. Ten film si plyne, sám časem, svými slovutnými pomalými záběry, nenucenými konverzačkami anebo jen tak, tichem.. Je to takové prolnutí mezi tvorbou Xaviera Dolana a Paola Sorrentina. Navrch toho všeho soundtrack šitý přímo na míru.. Visions of Gideon zůstane asi všem navždy v paměti jako srdcedrásající balada.. Není pochyb o tom, že v Timothéem se rodí nová hvězda. Už plynou zvěsti o sequelu..pokud ano, tak opatrně a nepodělejte to.. ()
Je v tom cítit jasná tvůrčí vize a obrovskej režijní cit, ale bez mučení přiznám, že bych to víc ocenil kdyby to bylo o holkách. Osobně mě nějak zvlášť neučarovává to omamné slunce letní Lombardie, nějak extra mě nezajímají patálie privilegovaných synků a trošku mě otravuje to všehladící pochopení kterým jsou tam všichni nasáklí.. Guadagnino ale umí intimitu (i tu heterosexuální) a nebojí se diváka nutit snášet diskomfort.. ()
Smrt v Benátkách, Sladký život, Velká nádhera... Čím to je, že filmy odehrávající se v Itálii jsou vždy tak krásné, a tak smutné zároveň? Tak intimní, a přitom tak velkolepé? Dej mi své jméno za výše jmenovanými příliš nezaostává, i zde sledujeme delší film v poklidném, snad trochu až rozvleklém tempu, v podstatě bez příběhu, a přitom zásluhou nápaditého střihu, krásného settingu, skvělých hereckých výkonů a především - geniální hudby, jsme do něj vtaženi a užíváme si každou minutu sledování. Ï když už jsme podobný příběh viděli stokrát - a zvláště poslední dobou (Zkrocená hora, Na konci světa, Volný pád) - přesto je Call Me By Your Name překvapivé, jiné, tak jaksi zvláštně napínavé. Postavy se nechovají tak, jak bychom od nich čekali, chvíli se zdá, že zamilovanější je Oliver, chvíli Elio, pak se zda, že vlastně zamilovaný není ani jeden a jde jen o jakési silné přátelství. Podobně rodiče Elia jako by chvíli "pravdu" o svém synovi nevěděli, pak to vypadá, že ji ví matka, pak spíš zase otec... Ve filmu není žádný skutečný konflikt, což bude pro leckoho (vzhledem ke stopáži) asi problém. Eliovi ani Oliverovi nikdo nic nevyčítá, všichni je mají rádi a podporují je. Jediný problém tak mají sami se sebou. Nejde zde tedy o klasický příběh dobra a zla; lásky a předsudků. Závěrečný monolog otce, který svému synovi blahopřeje k velkému citu, který právě prožil, se pohybuje téměř na hranici kýče, ale díky dobře vystavěné atmosféře a výborným hercům nakonec na tu "špatnou" stranu nepřepadne. A právě ona důkladně vystavěná atmosféra krásného smutku, i když sledujeme jen mladé lidi jak se koupou nebo vítr, jak nadouvá záclony, tu má hlavní roli. Každému to sedět nemusí, mně to ovšem sedlo velmi. ()
Pane jo. Velmi milý a laskavý film. Absence jakékoli "špatné" nebo idiotocké postavy byla příjemné osvěžení. Nádherně odvyprávěný příběh s geniálně vybranými herci. A to prostředí Italského venkova tomu teda taky neublížilo. Ze začátku jsem si říkala, že to má pomalý rozjezd, ale ono to se to ani nerozjelo. Celou dobu si to odpočinkově klusalo svým pomalým tempem, což mě sice donutilo se párkrát podívat na hodinky, ale v závěru mě vlastně mrzelo že film končí. Moc povedený. Zanechalo to ve mě dost emocí a nějakou dobu budu na film v dobrým vzpomínat. Výjimečně nominace na Oscara, která není mimo mísu. 5* ()
Výkon mladičkého Timothée Chalameta byl skvělý. Příběh dvou utajených homosexuálů je vyprávěn jemně a pravděpodobně i vkusně. Bohužel na víc než průměr se film v mých očích nezmohl. Možná jsem skrytý homofob, kdo ví. ()
KLUB NÁROČNÉHO DIVÁKA: Vybráno kvůli 4 nominacím na Oscary... Jak to dopadlo? 132 minut naplněné až po okraj nudnou uměleckou estetikou. Každý obraz by se dal považovat za umělecké dílo, a to se zde ještě citují filozofická díla a hraje klasická hudba. Jen tak jakoby bez zaujatosti tu probíhá romantická linka mezi hlavními hrdiny, kde mladičký Timothée Chalamet dokazuje, že umí hrát. Armie Hammer, protřelec Hollywoodu nestíhá a působí, jako by ho to ani nebavilo. Do toho se tu lepí vlhké letní sny, a celá ta patina dává vzpomínat na letní časy, a i teď, uprostřed zimy, přináší závan letní pohody, kdy se nemusí dělat vůbec nic. Horké dny, střídají ještě teplejší noci, ve kterých se jen sledují rozpálená (mužská) těla. Pro normálního diváka to bude bolestných 132 minut, ve kterých se neděje prakticky vůbec nic. Jen tu kouká na jakousi pseudouměleckou romantiku u jezírek i rybníčků a příliš nudný scénář jen ukazuje, že je to nic extrovní drama z 80tek. Po krátké době již další podobný film. Tenhle je však opticky bolestnější a ještě více nesnesitelnější než předchozí naturalistické běsnění z chladných anglických kopců. 55% ()
Filmy, o kterých se předem hodně mluví, obvykle zas tak úžasné nejsou. To nakonec platí i tomto. Kladem budiž rozhodně atmosféra letního italského venkova, herecké výkony především T. Chalameta, ale i ostatních, dobová hudba. Vytknout musím stopáž - dalo by se to prostříhat a bylo by to svižnější, zejména první polovina. Nesedělo mi obsazení Olivera, který rozhodně nevypadal na 24, což ubírá věrohodnosti vztahu obou kluků. Odfláknuté milostné scény má nejspíš na svědomí americká spoluúčast. Moucha lezoucí po Eliovi zatímco za okny sněží, asi měla dávno spát...no, to jen takový postřeh. Krásný proslov otce ke konci, který ocení spíš ti zkušenější. Celkově tedy lepší průměr. ()
Výborný film. Je to sice homoromantika (nic proti homosexuálům a filmům o nich, akorát to nebudu oslavovat JEN kvůli tomu, že to je queer), ale v první řadě je to ta romantika. A to, že jsou oba protagonisté chlapi tam není jen na ozdobu. Zároveň to ale není to hlavní, na čem tento kousek stojí. Dospívání, zakázaná láska a zmatené pocity. Poprvé dávám víc hvězd jako recenzent (Chlupatá lýtka v italském žáru...) a jen čtyři jako divák, protože ten film sice skoro nemá chybu, po osobní stránce mě to ale přeci jen plně neoslovilo. I když bych se na kluky polonahý klidně kouknul znovu. Podruhé to určitě má, co nabídnout. ()
Ten proslov otce... !!! ()
Romantický film o tom, jak se do sebe zamilují dva mladí muži, jeden přece jen o něco mladší. Na první pohled nic převratného, na pohled druhý ale nádherný film o lásce, o přírodě, o lidech, o době. Vše je tady zachyceno tak přesně, přirozeně a citlivě, že jsem celou dobu sledoval, jak jednoduše krásný může film být. ()
Film z obyčajna prešiel do drámy. Odzbrojujúci rozhovor s otcom plný silných myšlienok, akceptácie a pochopenia. A úplný záver, ako postavou lomcuje emócia a z prvotného smútku si uvedomuje, aké šťastie mal.. zatiaľ čo za chrbtom rodina pripravovala večeru a nechala ho vyrovnať sa s emóciami po svojom a nezasahovala mu do toku myšlienok. Tieto silné momenty sú ozdobami snímku a pri voľnomyšlienkárskom úvode boli až nečakané. Som rád, že sa nezachádzalo do explicity a aj nie cieľovka tak dokáže film doceniť. ()
Krásná bisexuální baladická pohádka. 1) Italské filmy o homosexuálech jsou decentně kultivované a přitom i zajímavé (nic nudného k tématu jsem od Italů dosud nezaznamenal). Nejinak i tento snímek spojuje náležitou formou dospívání, homosexualitu, židovství, to vše v mimořádně pěkném prostředí._____ 2) Snímek má několik vlastností, které ho řadí spíše mezi pohádky, než kamkoli jinam: fantastickou atmosféru, parádní rodiče, estetickou a intelektuální krásu prostředí i zájmů._____ 3) Trochu mi vadí fakt, že intelektuální background převažuje nad emocemi. Ty se ve filmu vznášejí kdesi mimo a jsou jen stěží patrné._____ 4) 21letý Timothée Chalamet, po otci americký Žid, po matce Francouz, (hlavní postava 17letý Elio) je očividně výborný herec. Věk 30letého Armie Hammera (Oliver, americký doktorand) na mě rušivě nepůsobil. Natáčení probíhalo na jaře 2016 a k tomu datu uvádím věk protagonistů._____ 5) Otevřeně homosexuální režisér a producent 45letý Luca Guadagnino pojal film jako snímek rodinný, ne jako film o homosexuálech. Základními pojmy jsou beauty of the newborn idea of desire, unbiased and uncynical. Režisér říká: ...we should always be very earnest with one's feelings, instead of hiding them or shielding ourselves._____ 6) Komplikovaný vznik snímku popisuje anglická Wiki. ()
Omňomňom, to byla veliká dobrota. Maličký film s obrovským srdcem. Michaela Stuhlbarga sleduju už dlouho a mám ho rád, ovšem tady mě totálně rozložil. Nádhera, tohle si dám zas! ()
Timothée Chalamet. Zbytek byl slovy doceněný mnohokrát, tohle stále ne dostatečně. ()
Velmi přesně zachycené plynutí prázdninového času. Esteticky až moc dokonalé na to, aby to zároveň stíhalo být tak bolestné, jak by si to přálo být, ale kluci hrajou jak o život a emocionální dopad to rozhodně na konci má. Rád se k tomu do budoucna vrátím. A Sufjan Stevens na Oscara! ()
Call Me by Your Name je ťažký, cinefilný film ktorý svojim mdlým tempom bežného diváka trocha uspáva, hoci vizuálne je to nádherné, no hneď ho preberie explicitnými homosexuálnymi scénami. Ide o silný film ktorý padol tematicky na úrodnú pôdu. Mňa sa až tak vnútorne nedotkol, no obhajovať názor, že je to "gay-kravina" rozhodne nebudem. Možno to chce ešte jedno pozretie aby som strávil všetok obsah. ()
Související novinky
Chalamet bude Willy Wonka
Hvězda filmů Dej mi své jméno a Duna Timothée Chalamet získal po předchozích spekulacích hlavní roli v nadcházejícím prequelovém filmu o Willy Wonkovi. Snímek od studia Warner Bros. pojmenovaný… (více)
Nový thriller od tvůrců Dej mi své jméno
John David Washington (BlacKkKlansman), Alicia Vikander (Tomb Raider), Boyd Holbrook (Logan) a Vicky Krieps (Niť z přízraků) si zahrají v novém thrilleru Born To Be Murdered od tvůrčího týmu zpoza… (více)
TOP 2018 dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Nejoblíbenější uživatelé ČSFD.cz tradičně sestavili trojku nej filmů a seriálů, uvedených do distribuce nebo na filmových festivalech v uplynulém roce. S pěti hlasy jednoznačně vyhrávají mezi filmy… (více)
Nominace na Oscary
Letošní 90. ročník Oscarů bude velký duelem Tváře vody se Třemi billboardy kousek za Ebbingem. Nová fantasy Guillerma del Tora se teď ale proměnila v jasného favorita, jelikož uzmula třináct… (více)
Kdykoliv se zamyslím nad tímhle filmem vyvolává to ve mě vlnu emocí, ale proč? Viděla jsem ho jen třikrát a kolikrát mám chuť se na něj podívat, ale nechci se překoukat. Šlo by to vůbec? Přemítám nad tím už nějakou dobu... mám slabost pro Timothéa? Oh boy, kdo nemá? Zapůsobila na mě atmosféra? Extrémně. Kdo by nechtěl celý dny proležet s knihou pod meruňkami, poobědvat s rodiči a u toho vést plodnou konverzaci, po obídku si dát cigárko, pak si zaplavat v řece, poležet na louce, poslouchat hudbu, bezmyšlenkovitě jezdit na kole po prašných cestách, večer zakončit nad skleničkou a probdělou noc dospávat k ránu. I kdyby měl ten film 10 hodin vydržela bych na to čučet s tím přitroublým výrazem celou dobu, no kidding. Jak dlouho bych takhle vydržela žít? To netuším, ale jedno takový léto je mým snem, na tuty, i kdybych tam měla být tou ženou údržbáře a vařit akademikům vajíčka na měkko. Takže atmosféra letní nudy, kdy čas nenuceně a pomalu plyne je skvělá, do toho ta zrnitá kamera a výborná výborná hudba… ale teče mi uprostřed přednášky z managementu udržitelnosti slzička kvůli tomu, že si vzpomenu na pěkného herce, co proležel den pod meruňkou, no ne. Další rovinou jsou vztahy postav. Začnu-li rodičema, ty rozhodně žijou their best lives. V manželství jim to klape. Zatímco taťka, profesor archeologie, tráví dny mezi knihama a výzkumem mamča popíjí mimózu a překládá si německou literaturu do italštiny. Po obědě pohostí pár přátel z podobných vrstev a navečer poslechnou svého synka při hře na klavír. Jsou otevření a jejich synovi jsou skvělými rodiči. Elio, syn, má na svůj věk překvapivý přehled v literatuře a hudbě díky prostředí, ve kterém vyrostl. Hraje na klavír a kytaru a dny tráví již zmíněným poflakováním. Moc toho nenamluví. Je mu sedmnáct let. A pak je tu Oliver, hlasitý, věčně vysmátý, bezstarostný a sebevědomý student vypomáhající s výzkumem Eliovu otci. Mezi Eliem a Oliverem je sedmiletý věkový rozdíl. Jejich lovestory se plíží pomaličku, moc slov si neřeknou, pocity se přenášejí hlavně prostřednictvím kamery a záleží na každém pohybu, záběru, detailu. Pak se tempo trochu zrychluje a najednou boom, Elio je Oliver a Oliver je Elio, Řím, vlak a čau. To, že tenhle film neskončí happyendem je ti jasný téměř od začátku, přesto je to jeden z nejvíc heartbreaking okamžiků filmu, co jsem kdy viděla... ale ta jejich láska není to, co mi nedá spát, blíží se to, ale není to. Pak tu máme konec, Eliův rozhovor s otcem plný pochopení soucitu, a i jakýsi příslib lepších dnů, perfektní scénář. Poslední scénu po telefonátu jsem nikdy ještě neviděla nerozostřenou. Je jasný, že ten závěr je hodně emotivní, ale moje posedlost tímhle filmem nestojí jen na závěrečném dojáku. Co to to teda je? Je to všechno. Kombinace vizuální estetičnosti, hudba, emoce, který to ve mně během sledování vyvolává, charisma hlavních postav a jednotlivý scény…. když Elio tancuje, když jsou na kole na náměstí, ta noc v Římě, když vyloví sochu z moře, když jde Elio zahrát tu melodii na klavír, jeho vztah s Marizou a rodiči, červený plavky, broskev a balkon… mohla bych naspat diplomku. V kombinaci s knihou je to pro mě srdcová záležitost zachycující nic víc nic míň než první lásku a krásu života. Těším se na další společný čas…. možná teď, co? () (méně) (více)