Vražedný orgán

Taková nezáživná kombinace vojenskýho thrilleru od Toma Clancyho s dystopickou alternativní historií od Hidea Kojimy, ostatně to hlavní kolem čeho se příběh točí už člověk viděl v MGS:V nebo filmech jako Pontypool. Kámenem úrazu je tady to že tomu chybí to typicky japonský kouzlo, kromě animace a japonskýho dabingu to postrádá styl a je to jak koukat na nudnou západní produkci v převleku. Hlavní hrdina mi přišel hodně nevýraznej a né moc sympatickej ačkoliv to v podstatě hraje svou roli v příběhu. Zhruba po hodině už má člověk navíc plný zuby těch flegmatickejch řečí a proslovů všech zúčastněných. Vizuálně se na to dá koukat bez problému, usnout u toho bohužel taky. (19.08.2023)

Příští stanice Bílá labuť... /// Orgán představuje svérázně asijské zpracování toho politicko-thrillerového žánru, který sugeruje představu, že se globální systémové problémy, zde dojemně didakticky pojmenované, dají řešit / řeší výsadkem hi-tech ozbrojenců. Milé postavami Češek (Lucie Skroupova), Čechů a Američanů hovořících i mezi sebou exaltovanou japonštinou, a množstvím krásně animovaných pražských reálií, jako Karlův most, Staroměstské náměstí či ČESKÉ MINISTERSTVO TURISMU :-) (17.11.2023)

Celý film jsem si tak nějak řikal, zda opravdu koukám na počin japonské produkce, protože mi to připadalo jako klasická západní tvorba s tou výjimkou, že to bylo dabované japonsky. Velice mě překvapilo, že japonští tvůrci dokázali zpracovat jednotlivé západní prvky bez přidání své vlastní kultury, zvyků a technik. Ještě více mě pak překvapilo zpracování Prahy, kdy samozřejmě tu byla spousta gramatických překlepů, ale na cizí tvorbu to není nic neobvyklého (vzhledem k tomu, jak je česká gramatika celkem komplikovaná). Příběh jako takový si zaslouží pak zaslouží samostatnou pozornost, protože se skládá z několika různých témat, které byly celkem zajímavě spojeny dohromady - válečná psychologie, politické machinace, etika a morálka, psychologie člověka a další společenské otázky. Divil jsem se celkem, když jsem viděl spoustu filmových tabu, které normálně tvůrci vynechávají (např. to s těma dětma). Člověk tu samozřejmě najde i nějakou tu akci, která je vedena v trochu futuristickém duchu, kdy je tu spousta technologií a narážek na to, kam by mohla současná společnost směřovat. Trochu mi to připomínalo ty futuristické díly hry Call of Duty, ale tentokrát s hlubší myšlenkou. Po hudební stránce to vychází velice dobře a po animační je to celkem dobré (trochu tomu ubírá občasná strnulost). Největším problémem ale tohohle díla je nezáživnost, kdy se člověk většinou spíše zamyslí nad jednotlivými tématy, takže ztrácí pozornost a také toho tady není moc, co by si zrovna užíval. (05.02.2018)

Na môj vkus až príliš prekombinovaný príbeh. Zato jeho odkaz zo dňa na deň naberá na vážnosti a fikcia sa približuje realite. Film mohol byť o dvadsať minút kratší, vôbec by mu to neuškodilo. Veľké plus za hodnoverné spracovanie Prahy ako bašty slobody na európskom kontinente. Zaujímalo by ma, či scény kreslili priamo v Prahe alebo umelcom ako podklad slúžili nespočetné kvantá fotodokumentácie od japonských turistov. (20.05.2017)