• zputnik

    Oproti padesátým létům ideologický a agitační tah na branku ubral na síle. V PROCESÍ K PANENCE a v řadě dalších filmech se už tolik netlačí na pilu (i když i to je relativní), věci se nedělají (a nenatáčejí) tak do očí bijícím a polopatistickým způsobem. Nevím však pořád, jestli je to dobře nebo ne... Rozhodně po stránce ideologické to přináší větší a lepší výsledky - imho infiltrace ideologického balastu je úspěšnější a lépe stravitelnější. Zároveň mi však tato odlehčenější propaganda připadá o to nebezpečnější - zasmějeme se, odlehčíme to, zašprýmujeme i na téma agitátorů, ale nakonec... nakonec přece jen pustíme to Staré, Iracionální a Nepokrokové k šípku a začneme si to s Kolektivizací; prostě: "tak, jak to má být". A role Vojtěcha Jasného? Nevím, neznám jeho životní peripetie a názory. Tento film mi však přišel jako dílo rozervaného umělce - toho, který chce na straně jedné točit, na straně druhé jsou mu jasně vymezeny mantinely, pro něj příliš úzké a stísňující. Ve filmu zkouší kompromis... nedivím se, že v reálném životě nakonec volil cestu emigrace. Shrnuto a podtrženo: Po formální stránce výborně natočené dílo; po stránce obsahové odlehčeně agitační.(7.7.2005)

  • SB
    odpad!

    Musím se omluvit, že sem toho viděl jen 10 minut, ale nevěřím, že bych dal lepší hodnocení. Tohle že natočil V. Jasný?!!! Tvůrce Rodáků?!!! Takovou zoufalou, křečovitou, komouškou sračku?!!!!! Jaký je smysl tohoto filmu??? Za takové zoufalosti se jiným režisérům strhávaj hodnocení. Možná má tento film větší hodnotu, než sem v něm nalezl já, ale soráč květináč, prohrabávat se hromadou komoušáren, abych se dobral několika pozitiv z povinnosti natočeného filmu, pro mě nemá smysl. Jediným vysvětlením by mohlo být natočení Rodáků jako omluvy.(1.3.2009)

  • Tsunami_X
    *

    Vyčpělá a svým dějem notně obstarožní podívaná, která je sice z formálního hlediska více než zajímavá, ovšem doplácí na svou absurdnost (rádoby fraška) a pro dnešního diváka se stává prakticky nesrozumitelnou záležitostí. Smutná výpověď o době, ve které nikdo nikoho k ničemu nenutil, a ono nepopsatelné lidství se dokázalo prosadit nad potřeby všech. Humánní agitátoři kontra vesnické babičky, klerikánství, strana, patos a vyznění které hne žlučí většině demokraticky (ano je to frázovitost) smýšlejících diváků. Senilní Vojtěch Jasný na Letní filmové škole v Uherském Hradišti v roce ´04 prohlásil, že nikdy nenatočil špatný film, ale musím se přiznat, že jsem to tomu krásně vyprávějícímu a nesmírně charismatickému pánovi i na malou chvíli věřil.(7.7.2005)

  • Pohrobek
    ***

    Agitka v tradičním duchu to bohudík není. Dá se na to celkem koukat - i bez trpkého úšklebku. Není to vyloženě prorežimní, ale - danou situaci to nijak zvlášť nezatracuje a nehanobí, spíše to problém kolektivizace nemístně bagatelizuje, marginalizuje, odsouvá na vedlejší kolej a celý ho "demaskuje" jako naprostou malichernost. A jestli si jistým způsobem střílí ze soudruhů agitátorů, tak z vesnických "pánbíčkářských" babiček o to víc. Závěrečné odhození věnečku, víry a náboženství je doslova odporné. Tohle nebyl trezorový film v první řadě kvůli svému obsahu, nýbrž kvůli osobě režiséra (který na druhou stranu dokázal v padesátých letech natočit celou řadu čistokrevných agitek - stáčí jmenovat ty čínské obludnosti). Ale nehodnotím ho z hlediska ideologického - to se mi jakožto potomkovi největšího vesnického "kulaka", který se po zabrání svého majetku ocitl u jedněch vidlí se svým synem děkanem, který od kazatelny putoval nejprve do dolů a po propuštění do kravína, vyloženě zvedá žaludek a na něco tak nesympatického jako pány agitátory, kteří zlovolně vyřvávají "A kdo vás nutí?" bych nejraději co nejdříve zapomněl. Hodnotím to jako zručnou, režijně zvládnutou práci, která by možná bez osobní zainteresovanosti a bez znalosti historického zákulisí i slušně pobavila.(6.7.2005)

  • belldandy
    ****

    Prd! ... Procesí k panence je sice o tom, jak se rolnící na vesnici úspěšně kolektivizují a jistě skutečné poměry idealizuje, ale to si nejspíš ještě žádnou agitku neviděl a nevíš, co to je, když tvrdíž Lomozi, co tvrdíš. Tenhle film byl v roce 1961 odvážný, protože komunisticko-katolické hašteření odhaloval jako frašku bez povinného oslavného a patolízalského patosu. V roce 1961 nebylo možné tento film natočit jinak než, že se vše ve prospěch kolektivizace obrátí. To by totiž potom ten snímek nebyl promítán a šance režísera, že ještě něco natočí by se výrazně zmenšili. Jasný možná nebyl největší hrdina, ale nebyl ani stranický slouha.(12.6.2004)

  • - Filmová Malá Lhotka je ve skutečnosti zapadlá vesnička Bysičky vystavěná do kruhu, vzdálená 3 km od Lysé nad Labem. Obec Bysičky je nejmenší obcí v okrese Nymburk. (M.B)

  • - Film skončil kvůli emigraci režiséra Jasného na určitou dobu v trezoru. (Olík)

  • - První film Pavlíny Filipovské a zároveň první film, kde si zahrála se svým otce, Františkem Filipovským. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace