Axolotl Overkill
Režie:
Helene HegemannScénář:
Helene HegemannKamera:
Manuel DacosseHrají:
Jasna Fritzi Bauer, Arly Jover, Laura Tonke, Mavie Hörbiger, Nikolai Kinski, Julius Feldmeier, Sabine Vitua, Hans Löw, Lorna Ishema, Anja Plaschg (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Šestnáctiletá Mifti žije v Berlíně, kde vymetá večírky, experimentuje s drogami a sexem a kašle na školu. Dospělí, které potkává, jí přijdou zoufalí. Ti si o ní na oplátku rádi myslí, že je moc drzá, často zbytečně smutná a bezhlavě zamilovaná. Dospělí zoufalci se totiž nechtějí zabývat podstatou věci. Mifti ví, že je na všechno na celém světě sama. Ať už tahle fráze znamená cokoliv. Je na tom stejně jako vodní dráček axolotl, který přežije všechno a s každou zkušeností se stává někým novým. (Aerofilms)
(více)Recenze (45)
Takový ten klasický život puberťačky, co to nemá v rodině úplně v pořádku. Ve filmu se nic moc zásadního nebo překvapivého nestane. Po celou dobu je to takové úplně stejné, což je škoda. Na druhou stranu mě to ani nenudilo, což je velký plus. Nakonec je to docela zajímavá podívaná. Je super, že to, co vidíme ve filmu, může se úplně v pohodě odehrát i v realitě, možná si i na někoho vzpomenete. Po pravdě ani nevím, jak ohodnotit. Protože tenhle snímek se bude spíš líbit těm mladším teenagerským divákům. Já jsem si z toho snad nic neodnesl. ()
Důležitá informace proběhnuvší ve filmu: Hraniční porucha osobnosti - toto není v pohodě puberta, ale utrpení. Znám to. Hledání blízkosti, lásky, a zároveň nedůvěra a neschopnost hlubších citů, odpojenost od sebe... Velmi dobrý film a herecký výkon Mifti opravdu skvostný. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2018. ()
Energické, mladícky tvrdohlavé, provokatívne, slobodné, no zároveň i chaotické, výstredné, zmätené, miestami povrchné a nejasné. Skrátka presne také ako dospievanie. Knižnú predlohu nepoznám - hoc po letnom oboznámení na základe tohto sfilmovania by ma skutočne zaujímala -, a teda nemôžem porovnávať, ale tak nejak tuším, i keď sa pod filmovú adaptáciu podpísala tá istá osoba, že kniha bude predsalen obsahovo značne hodnotnejšia, ucelenejšia, zachytávajúca podstatne viac myšlienok. Nechcem však byť prehnane kritický, nakoľko čoby režijný debut ma to oslovilo pomerne dosť (a to pritom tvorbu európskych nezávislých filmárov prevažne nesledujem). Formálna stránka snímky sa mi páčila, či už vizuál (moderný Berlín tu bol zachytený veľmi dobre), hudbou, ale takisto sviežim, energickým strihom, a vlastne celkovo akousi svižnosťou (teda aspoň niekedy). Horšie to už bolo s obsahovou stránkou, ktorá mi prišla až príliš chaotická, zmätená a vo výsledku žiaľ len málo vraviaca. Značný problém som mal i so zvolenou štruktúrou, jednotlivé scény boli klipovitého rázu, čo mi je nie úplne pochuti a na kvalite nepridávalo ani ich usporiadanie, kedy chronológia neexistovala prakticky žiadna a epizódky zo života sa striedali takpovediac "hala-bala". Oceňujem najmä všelijaké hudobné/tanečné vsuvky, niektoré originálne a úsmevné scény, a takisto herecký výkon Jasny Fritzi Bauerovej, ktorá sa s rolou tínedžerky Mifti popasovala veľmi dobre, a postavu, od ktorej ju v skutočnosti delí 12 ročný rozdiel, zvládla bezproblémovo. Čiže aby som to zhrnul, Axolotl za sklamanie síce nepovažujem, páčilo sa mi ono exentrické poňatie a celkovo výstrednosťou nabitá generačná výpoveď súčasných tínedžerov, ktorá nie je polopatistická (po premietaní v trnavskom Lumière všetci zúčastnení zostali sedieť v kinosále skoro až do úplného konca titulkov), avšak predsalen, vo výsledku "iba" trojka. 65% ()
Moje první návštěva Kina Měšťanská beseda v Plzni a opravdu na to nezapomenu.Promítat se mělo Zabití posvátného jelena,ale když film začal a z reproduktorů se ozývala němčina,začal se sálem ozývat zmatený šum.Film byl zastaven a uvaděč oznámil,že byl založen špatný film,ale za pár minut bude vše v pořádku.Za deset minut bylo oznámeno,že správný film vůbec nedorazil a vysílat se bude v náhradním termínu.Nicméně pár nadšenců projevilo zájem sledovat i právě založený film,a tak jsem zůstal a sledoval tenhle německý paskvil až do konce.Jednu hvězdu dám za tučňáka,jinak to bylo opravdu zlé :-( ()
Tento kousek je přesně ten důvod, proč nelézt na věci typu MFF KV, je totiž dost velká šance, že dostanete něco, co nemá hlavu, ani patu (čest výjimkám!). Mladá a očividně zcela vymetená holčina, se celou dobu potuluje po městě, svých kamarádech, kamarádkách lesbičkách, nechá se ojet taxikářem apod. Důvod je nejasný, prý jakési hledání sama sebe, nevím. Jednotlivé scény jsou jakési náhodné slepence, kdy se jednou po bytě batolí tučňák, jindy zase v lese pase jednorožec. Co tím chtěl autor říci?... Hvězdička za některé povedené dialogy s příjemným humorem. ()
Velmi zajímavý, na jednu stranu, na druhou také docela zvláštní filmový zážitek, který jsem si odnesl z kina. Díky tomu, že jsem vůbec nevěděl, na co vlastně jdu (a to zásluhou Scaly naslepo), se jedná o pozoruhodný snímek, ačkoli bych na něj asi ani nešel, kdybych věděl, o co se jedná. Celou dobu sledujeme jednu mladou nespoutanou dívku Mifti, která si jednoduše užívá životu plnými doušky. Z vysoka kašle na školu, místo toho vymetá jeden bar za druhým, pije, kouří, užívá si drog a nezávazného sexu s muži i s ženami. S o poznání staršími ženami, které by ji mohli dělat matku, se snaží udržovat určitý poměr, což se jí ale také příliš nedaří. Ještě do poloviny snímku jsem očekával nějaký zvrat, moment, který posune film do hlubší dramatičtější roviny, což se ale bohužel nestalo. A proto film pokračuje v nastoleném tempu až do konce. A když se na scéně objeví např. lamy či také roztomilý tučňák, neočekáváte od filmu již nic navíc. Přestože film nemá žádný přesah a zobrazuje pouze to, co zobrazuje, se jedná o kvalitně natočené dílo se skvělou hudbou, tak i pohlednou hlavní představitelkou. ()
Film má dva klady. Hudbu a herecký výkon hlavní představitelky. Za každý jednu hvězdu. Filmů o puberťácích, alkoholu, drogách, deziluzi a hledání smyslu života existují mraky. A provokativní lesbické vztahy jsou už dávno překonané klišé. ()
Co tím chtěl autor říci? Tak to fakt nevím ... ()
Závěrečná scéna nevystihuje hlavní hrdinku, ale celý film jako takový. ()
Blbina.. totálně na sebe nenavazující slátanina snažící se docílit nějakého celistvého uměleckého puncu, bohužel bez jakéhokoli souvisejícího kontextu či smyslu. Vlastně ani nevím o co se zde ta mladá režisérka pokoušela (?) Fascinovat? Šokovat? Zprostředkovat nám jakési surreální pojetí života 16ti leté, nevyrovnané, neustále si stežující berlínské puberťačky(bezostyšného fracka)? Jejdamane (oči v sloup).. tohle snad nikoho z nás ani nezajímá. Přišlo mi to celé jako velmi odlehčená pohádka inspirující se nečím jako zromantizovaným hybridem Trainspotting a My děti ze stanice Zoo. Jednu * má Helene za to, že je fakt ještě mladá, ale pokud chce dál točit, měla by nakoukat ještě spoustu filmů. ()
Přišlo mi to jako hrozný patos brzy po projekci, ale pak se to pěkně v hlavě rozložilo a paráda, tyjo. ()
Podobných filmů se v poslední době v Evropě objevuje jako hub po dešti. Stejné téma, jiné provedení. Mladý člověk, těžké mládí, kritika společnosti, systému. Je to pořád dokola. Otec alkoholik, násilník, matka slabá, utlačovaná nebo tak něco. A pak drogy, útěky ze školy, výmluva na složitou minulost a průšvihy, průšvihy, průšvihy. Samozřejmě s tím spojená touha po svobodě a volnosti. Kritika nalajnování života. Mifty to nemá jinak. Její sestra to říká. Měla těžké dětství, ale právě u ní se to bere jako výmluva, i to tvrdí sestra. Mifty nechodí moc do školy, opájí se koksem na nekonečných několikadenních večírcích a sexuje prakticky s kýmkoli, kdo jí přijde do cesty. Mifty touží po svobodě a nechce být omezována. A samozřejmě kritizuje systém a celou společnost. Všem jde jen o peníze. Mifty samozřejmě peníze nezajímají a proto se nechává de facto živit staršími kamarádkami a milenkami, platit za sebe v klubech a nakonec ukradne auto. Kritizovat společnost má právo jen ten, kdo sám nepostrádá morálka. Jinak je to ubohé a nevěrohodné. Jako tento film. A protože je režisérka mladá, tak se snímek nestaví nikam a zůstává rozkročmo na obou stranách. Takže zatímco sestra doufá, že na rodinné radě otec konečně řekne nějaké rázné slovo, ten se bojí cokoli dceři vytknout, aby nepřišel o její přízeň. Ředitelka pro změnu klidně akceptuje, že si z ní studentka dělá srandu, nerespektuje jí a všechno je tak nějak v poho. V poho je to proto, že Mifty měla těžké dětství, ale nedozvíme se jak těžké. A tak film není v poho. Tedy pokud nefandíte anarchii a tomu, že je správné nemít žádné povinnosti, dělat si co vás napadne, protiřečit si a to vše v rytmu diskotékových songů s lajnou na stole. A Helen Hegemann je mladá, takže tomu fandí a obhajuje to. Pane jo, to nás čeká děsivá budoucnost. ()
Celkom zaujímavý teenage fucked-up movie, ktorý v podstate hovorí o klasických teenage problémoch, avšak tak 5x pritiahnutých za vlasy. Každopádne tu to celkom fungovalo a celkom som bol aj prekvapený z hereckého výkonu hlavnej predstaviteľky - pôvabná a problémová zároveň. 60 % ()
Príbeh adolescentky, ktorá žije v prostredí, kde starostlivosť o ňu stojí viac-menej na jej v mnohých ohľadoch nevyspelej sestre. Film okrem zdanlivo beznádejnej situácie ponúka pohľad na osamelosť, povrchnosť vzťahov a boj v podobe rebélie, ktorá je východiskom z bezútešnej situácie pre mladú hrdinku. Žiaľ, aj počiatočná nádej, ktorú zdanlivo predstavuje nová kamarátka, psychicky nestabilná herecká hviezdička, sa ukáže ako márna. Napriek tomu vnímam ako leitmotív tohto film cestu za vnútorným vyslobodením, ktorá prichádza v podobe ukončenia zhubného vzťahu so staršou ženou, ktorá mladé dievča z pozície moci zneužíva. Tento krok síce nevyrieši všetko, ale je to možno práve ten dôležitý prvý krok k sebaurčeniu. Napriek ťaživej téme sa nájdu aj komické situácie a aj hudobne film poteší. ()
Free, ale dutá...vydržal som 20 minút. ()
16 letý spratek bohatýho tatínka který nechce chodit do školy, šuká s tureckým taxikářem a neví co se životem. Název filmu stejně random jako celej film. Když na půl hodiny usnete, tak o nic nepřijdete ()
Dokonalý art film, kdy nevím o čem to je, nikdo mi není sympatický a přesto mě baví na to koukat. Filosoficky je to posazeno do myšlenkového světa ultra levičáckého anarchismu, kde není nic jisté, nic neplatí na pořád a vše je dovoleno; akademicky se tlachá v nechutně bohaté a morálně rozvrácené rodince, kde si přát zdravíčko k narozeninám je buržoazní přežitek. Postavy se neustále okřikují , každá něco chce, jen neví vlastně co a trpí. Poradci, psychologové, alternativci radí a radí a je to k hovnu. Snad je řešením pistole, nejdříve bez nábojů, pak zkoušena v lese. K revoluci ?, k sebevraždě? Ráj anarchistů, je peklo. Naše teenagerka ztratila signál. A tak končí i tento chaotický příběh bez příběhu. ()
Film tak egocentrický a věřící ve svojí nadřazenost, jako žádný jiný. V čele mu vévodí nepřitažlivá, drzá a povrchní hlavní hrdinka. Pro mě je film ničím zajímavý. Nemohu hodnotit jinak než odpadem. ()