Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pollyanna je malé osiřelé děvče, a tak je poslána, aby žila u své náladové, nevrlé tety Polly. Brzy Pollyanna zjišťuje, že spousta lidí v tetině městě v Nové Anglii je stejně mrzutých jako teta. Avšak dívčin nevyléčitelný optimismus, například v případě její "radostné hry", kterou hledá světlou stránku na každé situaci, přináší mladistvou, veselou změnu do usedlého starého města... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (17)

pepa3rd 

všechny recenze uživatele

Nedávno jsem viděl verzi z roku 1960 a rozhodně se nejedná o stejný film. Námět je shodný, ale z příběhů o Pollyane vybírá odlišné momenty a také je odlišným způsobem zpracovává. Daleko víc se zde soustředí na vztahy osob, poskytuje vysvětlení jejich chování a celkově skládá mnohem uvěřitelnější a propracovanější příběh bližší dnešnímu divákovi. Přitom zachovává silnou emotivní stránku originálního vyprávění. 80 % ()

Adiemus 

všechny recenze uživatele

Kdysi jsem četla knihu a přes pozitivní základní myšlenku jsem ji literárně nebaštila. V případě filmu jsem čekala další z adaptaci à la Malý lord nebo Heidi, děvčátko z hor (tvůrci prominou, ale tyhle fimy včetně jejich předloh hážu do jednoho pytle), ale dočkala jsem se příjemného překvapení. Scénárista i režisérka vybrali z knihy to nejlepší, v rámci možností se vyhnuli kýčovitosti, hlavní roli hrála na rozdíl od verze z r. 1960 sympatická dívčina a vůbec celý casting se povedl. Trochu mi vadil důvod Pollyannina ochrnutí, jestli si dobře vzpomínám, v předloze šlo o následek prochladnutí, ne automobilové nehody. Připadá mi, že vzhledem k dobovým medicínským možnostem je Pollyannino uzdravení v knize kapánek věrohodnější. ()

Reklama

ScreamJay 

všechny recenze uživatele

Dětské příběhy byly a budou vděčným předmětem filmovacího snažení. Tenhle příběh není ani tak přímo pro děti jako o dětech. O dobrém srdci, pozitivním přístupu k životu a chuti rozdávat radost těm, co na tenhle pocit už zapomněli. V typicky britském pojetí se tu rozehrává děj podobný Pipi Dlouhé Punčoše, kde narozdíl od severské raubířky, která vyváděla jednu neplechu za druhou, Pollyanna rozdává právě onu nesobeckou radost ze života. I když jde o televizní zpracování, nepodcenili autoři adaptaci novely Eleanor H. Porterové a se scénářem si dal Simon Nye řádně záležet. Příběh je celkově uvěřitelný, nepotýká se s kýčovitostí, ke které by podobný záměr mohl vybízet. Dobové prostředí se podařilo zachytit s měrou vrchovatou a navíc přesvědčivé herecké pojetí, v čele s mladou Georginou Terry, dotváří celkem příjemnou atmosféru. Kdyby se tohle dostalo do rukou soudruhů z Hollywoodu, jistě bychom se nadáli pompéznějších kostýmů a výpravy celkově, ovšem ta atmosféra by se už s onou kýčovitostí potkat mohla. Režisérka Sarah Hardingová to pojala pocitově, tak jak by mělo být podobné rodinné drama natočeno. V daných mezích, které televizní produkce vytyčuje využila svůj ženský pohled na odvyprávění děje a nikterak jej neošidila. Alespoň ne tak, abych to rozpoznal. Nejde ani jako sentiment nad ztrátou optimismu, jako spíš laskavý náhled do jedné dušičky. Zkrátka na hodnocení kolem těch 4 hvězdiček už nic měnit nebudu. Taky čemu se divit že? Když natočíte citlivý film s citem, tak je to pro příjemný podvečer volba více než vhodná. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Pollyanna je dle dnešního slovníku militantní sluníčkářka. Její povaha je tak zářivá, až nakazí celé dosud trudnomyslné městečko a z jeho zoufalých obyvatel se stanou nejšťastnější lidé na světě. Nemůžu psát o předloze, protože jsem ji nečetla, ale bylo by fajn trochu ten růžový opar rozředit. I motivy, které jsou temné – jako Pollyannino zranění – film přeletí příliš rychle, jakoby se bál, že ukáže v dětském filmu něco smutného z reálného života. Takže: hop skok a všechny trable se v okamžiku vyřeší. Tahle Pollyanna na mě působila falešně, zbytečně roztomile a její představitelka byla svou hlasitě proklamovanou jásavostí někdy hodně protivná. ()

xargos 

všechny recenze uživatele

Rozdávat radost je jedno z velmi potřebných a zároveň velmi krásných umění. Pollyana je film o jednom z možných způsobů vidění světa, pohlazení po duši, které si každý může odnést s sebou domů. Radost a naději můžeme rozdávat, aniž bychom je sami měli. Pollyana mění svět kolem sebe. Není rozhodující, jestli je velká nebo malá, jestli mluví s mladým doktorem, nebo starým bručounem. Na všechny v okolí má vliv, aniž by pro ni bylo rozhodující, že je to ona, kdo způsobuje proměnu lidí kolem. A když sama nečekaně čelí následkům nehody, která ji může poznamenat na celý život, jsou to právě lidé z okolí, kteří bez ohledu na své postavení i své problémy přicházejí alespoň ji pozdravit a málem zvednout z lůžka, protože přece není možné, že ta bytost, co rozzářila plamínky v jejich životech, může pohasnout. Krásný a uvěřitelný příběh, skvělí herci, citlivé oko kamery. ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama