• Xeelee
    *****

    [LFŠ 2008] Pozítří jedeme domů a my tu musíme dělat takový blbosti – Pro zvýšení bojeschopnosti musíme využít každé minuty. Ve své době velmi kontroverzní film, který pod vrstvou prvotřídního humoru skrývá kritiku naší dokonalé socialistické armády. Jde ale spíš o kritiku jednotlivců, kteří z různých důvodů nedělají správná rozhodnutí.(26.7.2008)

  • dr.fish
    ****

    Já dávám čtyři hvězdičky. Je to proto, že film nádherně popisuje, jaký byl komunismus hnus. Lidi se zabývali takovýma hovadinama, kvůli samý politice nemohli ani normálně pracovat. Každou chvíli člověka mohl zlikvidovat nějaký pisálek, co se na něj vyspal a napsal pár blábolů do Vojenských rozhledů. Z toho strachu všichni zblbli, jelikož vlastně nevěděli co jinýho dělat. Doba se vymkla z kloubů. I když je film strašně naivní, svět se jako vždy dělí jen na špatné a dobré, dobro nakonec zvítězí a kluci si v zákopech láskyplně pohlédnou do očí, jako ilustrace doby je to to pravé ořechové. A ta nadsázka tam je, já ji cítil...70%(13.7.2011)

  • troufalka
    ***

    Vojensko nevojenský film podle předlohy Pavla Kohouta. Zajímavá proměna poručíka Jirgala (Zdeněk Řehoř), který napřed Zábranu nahlásí, ale pak za něj bojuje. Skoro k nevíře, že dalším Jasného filmem byla poetická Touha. Tento film vnímám jako povinnou úlitbu režimu. I přes kvalitní zpracování musím bohužel film ohodnotit jako průměr.(2.2.2015)

  • Marthos
    ***

    Závan politického uvolnění po dlouhých a neprostupných letech stalinské diktatury vyprovokoval řadu příslušníků nastupující mladé a střední generace k prvním dotekům kritiky totalitárního systému (o rok později přichází do kin například Krškovo důlní drama Zde jsou lvi nebo Kadárova a Klosova sžíravá satira Tři přání); je nutné připomenout, že toto nadechnutí znamenalo nepochybně kvalitativní vzestup hrané produkce. Jakési mravní vykoupení, učiněné autorem námětu a spoluautorem scénáře Pavlem Kohoutem za předchozími léty nadšených svazáckých aktivit, je tnutím do živého. Otevřená demonstrace rozkladu armádního sektoru se poměrně průlomově vydává na tenký led, jaký představuje klíčový konflikt mezi jednotlivými příslušníky, zmítajících se mezi pravdou a povinností, závěrečný moment ovšem celek snižuje na úroveň psa, který sice štěká, ale nekouše. Na druhou stranu je film přínosný minimálně v poskytnutí příležitosti celé plejádě jmen tehdy nastupující herecké generace, doslova překypující hvězdnou velikostí každého z nich (Lohniský, Brodský, Remunda, Vala, Sovák, Bláha, Menšík, Řehoř, Tomášová). Nicméně pravá podstata věci zůstala kdesi v dáli a dnes je Jasného snímek cenný pouze v kontextu doby, která zatím s opatrnými nadějemi vzhlížela do budoucna.(7.11.2010)

  • sportovec
    ***

    Není od věci poslechnout si k tomuto filmu komentář Pavla Kohouta. Pohyb mezi trochu přirozenější agitkou a snahou o věcné uchopení skutečné tváře tehdejší armády odráží nejen tehdejší stav autorovy mysli, ale i obraz společnosti, která začínala procítat z budovatelské šalby padesátých let. NOCI patří k filmům, jež byly východiskem bouřlivé expanze naší národní kinematografie hraného filmu šedesátých let. Východiskem, které si i dnes uchovává jistou, byť značně podmínečnou působivost a osobitost.(8.5.2011)

  • - Film byl po svém uvedení na banskobystrickém festivalu v roce 1959 podroben kritice a na několik let stažen z distribuce. Vytýkal se mu negativismus a "zkreslený pohled na socialistickou současnost". Stejně tak dopadly další filmy jako například Zde jsou lvi (1958) nebo Tři přání (1958). Zpět do kin byly zakázané filmy uváděny až s politickým uvolněním po roce 1962. (Stegman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace