Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris in 25 hours 11 minutes
Režie:
Ken AnnakinKamera:
Christopher ChallisHudba:
Ron GoodwinHrají:
Stuart Whitman, Sarah Miles, James Fox, Alberto Sordi, Robert Morley, Gert Fröbe, Jean-Pierre Cassel, Eric Sykes, Red Skelton, Terry-Thomas, Flora Robson (více)Obsahy(1)
Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (138)
Oscar 1 nominace: Scénář ()
Báječní muži vznikli shodou náhodu (či šlo o vzájemné dokazování si bůhvíčeho?) ve stejném roce, kdy podobně okázalá komedie - Velké závody. Zde se závodí jenom nad zemí. Filmu, na rozdíl od Edwardsovy megahlouposti, nechybí humor a nostalgický třpyt a rovněž délka je malinko střídmější. Mít vřelejší vztah k aeroplánům a aviatice celkově, vznáším se nadšením. Nejvíce mě pobavilo (věřím, že úmyslně) klišovité vykreslení jednotlivých národností: umělecky založení francouzští „amants“, rakouští Uheráci s „Alles in Ordnung“ přístupem, zmatkářští „sanguigno“ Italové, uctivý japonský „bushi“… (doufá, že vás to alespoň přiměje nahlédnout do nějakého slovníku, bez něhož bych toho moc nevymyslel :)) 70% Zajímavé komentáře: Radek99, Flego ()
Jeden z vrcholů žánru jedeme-někam-a-při-tom-si-děláme-naschvály. Souhlasím, že na Bláznivej svět to nemá, nicméně je to mnohem lepší než šedě průměrný Velký závod. Porce podrazů, humoru, crazy nehod a napětí je servírována s citem. ()
║Rozpočet $5,6milióna║Tržby USA $31,111,111║Tržby Celosvetovo $31,800,000║ ()
Úžasná komedie, která mě svou jednoduchostí a nenáročností v mládí velmi okouzlila a dodnes jsem jejím obdivovatelem. Nespočetně krát jsem sledoval let z Londýna do Paříže několika letců a jejich strojů, které provázeli problémy a všechno byli nuceni různými způsoby opravovat a nebo jednoduše přistát někam do sena a čekat na svou venkovskou krasavici. Překvapivě jednoduchá a svěží komedie, která má každému divákovi co dát. Ukazuje krásu příjemných a nenucených vtípků v kontrastu s přímočarým příběhem, kterým je samotný let z jednoho města do druhého. Jedna z mála komedií, která sama na sebe a na své téma kouká s velkým nadhledem a nebojí se smát na všechny strany. Pravděpodobně z ní byl časem odvozen Velký závod, který jí je nápadně podobný. ()
Klasická závodnická komedie která i po letech ohromí některými kaskadérskými kousky ve vzduchu ale na Velký závod to nemá. ()
Krásný film o pionýrech letecké dopravy stojící kdesi na pomezí historie a mýtu. Filmový letecký závod Londýn-Paříž má hodně co do činění se světem filmů třeba našeho Karla Zemana a jeho pohledem na verneovky (a fascinací létáním), jakož i osvícenského ideálu a víry ve spásnou sílu techniky, kulminující právě na přelomu století (umělecké směry jako futurismus...) a dobravší se smutných konců v podobě první světové války (symbolický a vizuálně silný záběr na v moři se potápějící dvojplošník v popředí s plovoucím vojákem v typické pruské uniformě). Okouzlení aviatikou je patrné z každého políčka filmového pásu. Tvůrci svůj záměr realizovali coby komedii, v níž jednotliví aktéři leteckého závodu symbolicky reprezentují stereotypy národních charakterů (z čehož plyne i značná část komiky filmu...). Z pohledu dnešního diváka z filmu vystupují mnohé technické nedokonalosti (míra použití kupříkladu zpětné projekce je dnes doslova ... obdivuhodná...), které však mohou ve svém důsledku ještě zesílit staromilský ,,retro" dojem z díla. (Mně osobně atmosféra snímku velmi připomínala filmy o našem fiktivním géniovi Járovi Cimrmanovi, zasazené do stejné doby). Starosvětsky koncipovaná komedie, s nádherným názvem, jako milá a hřejivá vzpomínka na dobu, kterou dnes možná (právě pod vahou optiky podobných filmů) vnímáme idealističtěji, než jaká ve skutečnosti byla... ()
Já osobně jsem samozřejmě velkým fanouškem pana aviatika obersta Manfreda von Holsteina a tuhle starosvětsky natočenou libůstku můžu pořád. ()
Myslím že tohle dokáže pobavit i dnes. ()
Jo, jo, tenkrát v 91. či druhým ve Špindlu, večer příjemně unaven po celodenním pobytu na Hromovce... ani do hospody se mi nechtělo. Tak jsem si lehl, před spaním otevřel promítačku... a díval se až do rána. To byl můj zážitek s aviatikou. ()
Průměrná britsko-americká komedie s mezinárodním obsazením. Záruční lhůta gagů tohoto filmu je už značně prošlá a mnohé jiné filmy (naposled Milionový závod) za tu dobu dokázaly, že tentýž nápad se dá využít výrazně lépe. 50% ()
>Báječně velikofilmová< taškařice ala šedesátá léta, sloužící zárověň i jako pocta průkopníkům aviatiky. Humor těžící ze střetu pro našince již legračních létadel a jejich pilotů coby téměř karikatur národních povah i jejich vlastních karakterů. Milé, vlídné, úsměvné. S jistou formou nadsázky lze i říct, že ač formou samozřejmě už ne - obsahem je to až takové báječně nadčasové... Jen tak mimochodem - Čas vítěze tohoto lehce cimrmanovského soupolení: 20 hodin 11 minut... ;-) - - - P.S. Bohužel v naší nebáječné veřejnoslužební ČT uvedeno v ořezu 1,33:1 (krom titulků - neskutečné!) z původního formátu 2,35:1 70mm panorama... Navíc tradičně s ne příliš povedeným zvukoplochým českým dabingem. Nepochopitelná ignorace v éře kosmických technologií. Prostě hledíte na takřka polovinu filmu a kdyby nám to soudruzi pustili černobíle a trošku trhaně a zrychleně, atmosféra roku 1910 by byla dokonalá... :-/ - - - P.P.S. Chtělo by se vidět znovu v tom báječném brněnském kinu Jadran Panorama, jako kdysi v polovině sedmdesátých let. Bohužel - to jedinečné kino, stejně tak jako tyhle velkolepé filmy odnesl čas... ()
Očekávala jsem, že Báječní muži na létajících strojích kolem mě budou prolétávat s poněkud více bláznivější a údernější sílou humoru. Tato komedie však nenabízí žádné bláznivé eskapády a nebude vás nejspíš ani "trápit" zničujícími záchvaty smíchu. Humor je podáván prostřednictvím milých příhod, které Vám vykouzlí úsměvy na tváři. Takže, pokud očekáváte salvy úderné britské komiky, nejspíš budete zklamáni. Ani samotný příběh se během filmu příliš nikam nevyvíjí a vše v podstatě stojí na létajících strojích, lehké komice a dobových kostýmech. ()
Trhlá britská komedie o průkopnících létání, jednoduchý příběh slouží spíš jako záminka k rozehrávání komických situací mnoha družstev z celého světa, kteří se pokouší přeletět kanál La Manche. Nejzábavnější jsou tedy s přehledem Němci, jejichž eskapády svým stylem navazují na němé grotesky. Jde v první řadě o soupeření mezi vtipně (stereotypicky) vykreslenými národy, ale pokud je divák fanoušek letectví, tak jako já, užije si to ještě o trošku víc! Fakt jsem se bavil, od úvodních titulků až do konce. Absence příběhu v kombinaci se stopáží přesahující dvě hodiny nicméně v závěru způsobí, že to začne bejt lehce únavné, ale skutečně jen trochu a nikterak to nesnižuje mé hodnocení. Nakonci měl film ještě roztomilou tečku, ale jinak byl závěr poněkud nedotažený, na několik účastníků se prostě "zapomnělo" a já pořád čekal, co s nimi bude... ()
Nezapomenutelná klasika a ikona dobrodružných komedií 60. let. Má neskutečné starosvětské kouzlo z dob, kdy létání bylo ještě v plenkách. Neskutečně potěší (mimo jiné) jedinečné mezinárodní obsazení. ()
Príjemná historická komédia, kde sú samozrejme mnohé letecké kúsky absolútne mimo realitu, ale potom by film nebol tak zábavný. Najzábavnejším running jokeom je ale jeden aviátor baliaci stále iné ženy, ale hrané tou istou herečkou. Inak triky už značne zostarli, čo zase v istých momentoch veľmi poteší, tá digitálna hus (alebo čo to bolo) v dráhe letu pobavila najviac. Báječní chlapíci ale napriek svojim kvalitám nebudú patriť medzi moje vianočné klasiky a pochybujem, že sa k nim ešte niekedy vrátim. Objektívne za štyri, subjektívne za tri. 70% ()
Predčasne zostarnutý, pomerne hlúpučký film s absenciou vtipu o pretekoch, ktoré môžu zaujať iba fanúšikov letectva, ktorí si lepia modely leteckých veteránov zo začiatku minulého storočia. Aj keď mi hlavný predstaviteľ pripomínal Jamesa Deana, zazrel som tam Cowleyho z Profesionálov a to nepočítam celý rad slávnych i menej slávnych hercov, tak by som oprávnene očakával, že film, ktorý pohltil značné peniaze by mal vyzerať lepšie. ()
Klasika, na kterou kupodivu zub času nedokázal vyzrát... dobrodružné, zábavné a stále svěží.... ()
Příliš mnoha postav, nicotných a zapomenutelných, žádný hluboký motiv kromě jednoho nadbíhání, trochu šovinistická zábava na úkor pruské armády (všechny ostatní národy z toho vychází jakž takž, jenom Skopčáci musí létat podle příručky atd). Skvělý původní dabing s Čestmírem Řandou v roli Roberta Morleyho. A nic asi víc, jen zatraceně dlouhá stopáž, kterou nezlepší ani přetočení intermezza. ()
Možná to je klasika ale podobně jako u žánrově příbuzného "bláznivého světa" se jedná o velice zdlouhavý a pomalý snímek s minimem vtipných scén a situací. ()