Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris in 25 hours 11 minutes
Režie:
Ken AnnakinKamera:
Christopher ChallisHudba:
Ron GoodwinHrají:
Stuart Whitman, Sarah Miles, James Fox, Alberto Sordi, Robert Morley, Gert Fröbe, Jean-Pierre Cassel, Eric Sykes, Red Skelton, Terry-Thomas, Flora Robson (více)Obsahy(1)
Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (138)
Píše se rok 1910 a Daily Post vyhlašuje mezinárodní soutěž létajících strojů. Vítěz získá částku 10 tisíc liber. A možná taky přízeň emancipované a pro létání zapalené dívky. Nečekejte žádnou zvláštní pointu, ba ani závod sám není moc napínavý. Kouzlo tohoto filmu spočívá v navození dobové atmosféry, rozverném humoru, kdy si tvůrci utahují s národnostních stereotypů, ten britský nevyjímaje, ale především jde o parádní přehlídku všemožných vznášedel v akci. Místy jsem žasnul, co všechno s těmi muzejními klenoty Annakin prováděl, kolik toho zničil a jak nebezpečné některé scény byly. I to je důvod, proč film nenudí i přes stopáž, za kterou by vítěz přeletěl La Manche 6x tam a zpět. Tvůrci využili možnost dloubnout si hlavně do Němců: "nevěděl jsem plukovníku, že umíte létat". "Není nic, co by německý důstojník neuměl...podejte mi sakra ten manuál!". Ale Britové jsou si vědomi i toho, jak je vnímá, resp. vnímal svět, takže: "na mezinárodních závodech, jsou cizinci nepříjemný faktor". Nejde o bůhvijakou komedii, ale zcela jistě, si tuto výpravu do aviatického pravěku, někdy zopakuji. Jedna hvězda je jen a jen za ty bláznivé stroje. ()
Prehodnocujem... Po rokoch, keď som si myslel, že tento film nepatrí k skvostom kinematografie, musím prehodnotiť svoj pohľad. Patrí. Patrí tam právom. Možno to nie je skvost v pravom filmovom meradle, ale je to skvost zábavy, báječnej nálady. Báječný scenár uchopil v danej chvíli báječný režisér a v báječnej produkcii vytvorili báječných mužov, ktorí lietali na báječných strojoch... Skvele vytipované národnosti, so svojimi zlozvykmi a vtedajším videním, v skvelej pretekárskej anabázi vytvárajú dokonalý celok. Ano, komičnosť, grotesknosť, ľahká zábava a skvelé spracovanie mi dáva za pravdu... zo štvorky prehodnocujem tento film na päťku. ()
Neoficiální pocta všem průkopníkům a nadšencům stojícím u zrodu aviatiky nabízí úsměvný pohled na přípravy a průběh leteckého závodu Londýn – Paříž. Režisér Ken Annakin si šikovně pohrává s povahovými rysy pilotů, kteří reprezentují určitou charakteristickou národnostní povahu – americkou lehkovážnost, německé puntičkářství, italský vrozený smysl pro zmatky. Celé to vůbec nepůsobí jako prvoplánovaná klišovitost, a naopak to divákovi umožňuje, aby si mezi adepty bojujícími o zaslouženou slávu vybral svého oblíbeného hrdinu. Nakonec ani není důležité, kdo závod vyhrál, protože v tomto závodě neexistují poražení. Celková stopáž filmu balancuje trochu na hraně, ale v dnešní uspěchané době je potřeba i trochu zvolnit a vychutnat si dobře odvedenou práci. ()
Film Báječní muži na létajících strojích za podívanou přeci jen stál, ačkoli nenabídl ani spoustu humoru ani nic jiného, co by diváka chytlo, na zadek usadilo a do konce filmu nepustilo. Taková klidně plynoucí a krapet těžkopádná událost, v níž, přestože se všichni snaží, to rozhodně nešplape jako švýcarské hodinky, ale na jedno zhlédnutí, inu proč ne? ()
Jéžiš, jak já se bavil! Film, u kterého se divíte, že v 60. letech nevyhlásilo Německo Anglii další válku. Rumpelstross asociuje Himmelstosse z Remarquova bestselleru Ne západní frontě klid, zastoupené země světa jsou karikovány s genialitou, že přesněji už to nejde a největší padouch si to aerem přistane přímo na vlaku, kterýžto se „překvapivě“ blíží tunelu,… No, prostě paráda. Pro člověka s trochou té škodolibosti a „krysí povahy“ jsou „Báječní muži“ mana. Možná i ty 4 **** jsou málo. ()
Galerie (70)
Zajímavosti (17)
- Jedná se o první snímek, ve kterém se objevuje beatbox, a to v podání Colonela Manfreda von Holsteina (Gert Fröbe). (kukide)
- Ve filmu se objeví dvě dochovaná letadla. První z nich je jednomístný Deperdussin z roku 1910, které roluje po dráze v Brookley. Druhé je jednomístný Blackburn typu D z roku 1912, kterého si rovněž můžete všimnout v Brookley a v Doveru, kde je jedním z letadel, které se vyhýbají německému dvoumístnému letounu, který přišel o ocasní část. V blackburnu letí Mac Dougall, kterého si zahrál Gordon Jackson. (TheSantiago)
- Při odpočinku u moře přinese Orvil (Stuart Whitman) sklenku šampaňského Patricii (Sarah Miles) a přitom je až po pás ve vodě. V následné scéně na pláži je ale naprosto suchý. (Chegi)
Reklama