Sobibor
Sobiboras
Obsahy(1)
Základ filmu představuje reálná událost, k níž došlo v roce 1943 v nacistickém táboře smrti Sobibor na území Polska. Hlavním hrdinou filmu je sovětský Žid Alexandr Pečerskij, intendant a vojenský zásobovač, který to dotáhl až k hodnosti poručíka. V říjnu 1943 upadne do zajetí a ocitne se ve v táboře Sobibor, kam Židy nevozili kvůli práci, ale aby je zabili v plynových komorách. Alexandrovi, silnému na duchu a morálně pevnému, se podaří za tři týdny připravit plán internacionálního povstání vězňů ze západní Evropy a Polska. Toto povstání se stane jediným úspěšným za celou druhou světovou válku a skončí masovým útěkem vězňů z nacistického táboru smrti. (Nový ruský film)
(více)Recenze (48)
Fascinovalo mě s jakou surovou samozřejmostí byl příběh vyprávěn, což mu tedy přidalo na síle, ale dívat na ty nackovský odpornosti dá člověku prostě zabrat. Moc se nepracovalo s postavama a i děj je trošku chatrnější, je vidět, že vše se zaměřovalo především na ukázkou jakému strašnému peklu byli židi vystaveni. ()
Rusové se s válečnými filmy nepářou a líbí se mi, jak si pokaždé zachovají slušnou kvalitu. Sobibor nám představuje největší vzpouru a útěk z koncentračního tábora v historii vůbec a kouká se na to parádně. Je zde hezky zachycená atmosféra špinavého koncentráku a samotná vzpoura je vymyšlená stylem slasheru, kdy se skupina židů rozhodne zneškodňovat Nácky jednoho po druhem a místy dost drsným způsobem až z toho vznikla jedna z nejlepších Gore scén roku. Drsné, napínavé, historicky lákavé a svižné. 80% ()
Sobibor. Jméno, které už navždy zůstane s pachutí smrti podobně jako Osvětim, Treblinka atd... Rusové se chopili se ctí historické události, která již byla jednou zfilmována a která si zfilmování zaslouží hned z několika důvodů. Za prvé, na zločiny nacismu nesmí být nikdy zapomenuto. Za druhé zde došlo ke vzpouře, kterých v koncentračních táborech za války nebylo mnoho. Z dnešního pohledu se to zdá čistě matematicky nepochopitelné. Jak mohlo několik stovek stráží, pravda vyzbrojených, věznit desetitisíce vězňů? Jak to, že ti senechali masakrovat doslova jako ovce ? Ano, po prním příjezdu na nové místo bych dokonalou lež nacistů chápal... Označte si dobře kufry ať je pak najdete! Je tu někdo zedník? Tesař? Truhlář? V novém působišti potřebujeme vaše profese! Rozdělte se na ženy a děti a muže! Je to jen na chvilku brzy zase budete sloučeni. První do sprch půjdou ženy a děti, je to z důvodu zábrany proti tyfové epidemii... Dobře si označte oblečení ať je pak najdete!.... tohle bylo prostě dokonale vymyšlené na čerstvě příchozí, dokonalá past aby až do hermetického uzavření dveří plynové komory byly odsouzení k smrti klidní...V panickém strachu ze smrti se dav chová nevyzpytatelně a nedá se řídit. Jenže ti co se zázrakem vyhnuli plynu, ti co byli ještě určeni na otrockou práci dokud sami nepadnou hladem a nemocemi, proč oni znajíc již svůj osud nepovstali? Myslím tím teď všechny vyhlazovací tábory, ne jen Sobibor. Naštěstí se zde našel člověk, který pochopil a dal některým z vězňů šanci přežít. Film je drsný jak jen můžeme od tohoto žánru očekávat. Hlavně začátek a příjezd jednoho z transportů. Židé ještě přijeli s kufry a v nejlepších šatech osobními vagóny. Sice se strachem a nejistotou, ale také v očekávání té nové domoviny... Zde je pro diváka obzvláště drsný ten kontrast jejich důvěřivosti a naivity s divákovou znalostí toho co bude následovat. Jestli na mne něco opravdu zapůsobilo, pak to byl večírek esesmanů. To bylo čisté peklo. A ačkoliv jsem nikdy neměl rád Lamberta jako herce, tady ten jeho esesák hodně dotahuje Fiennese v Schindlerově seznamu. Opravdická zrůda. Čiré zlo. Bohužel tábor sám na mne působil dost komorně i počty vězňů na apelplacu, kdy v táboře jich bylo ve skutečnosti několik tisíc. Dle mého názoru také vězni byli až moc ,,zarostlí'' a už jen to výhružné dívání se do tváří esesmanům neodpovídalo realitě. To se ve skutečnosti trestalo bitím nebo smrtí. V závěru jsem nechápal proč při útěku hlavní branou za vězni vybuchovaly všechny ty miny kolem plotů... Ale i tak se jedná rozhodně od naprůměrnou záležitost velebící hrdinství těch několika kteří umožnili ostatním pokusit se o útěk. Dávám tedy za 4 zlaté prsteny. * * * * ()
Na môj vkus príliš mechanické a s veľkým odstupom od jednotlivých postáv. Pripisujem to réžii, škoda, pretože Chabenskij to vie aj lepšie. Nudné scény sú tu poprepletané s tými drsnými bez nejakého výraznejšieho emočného náboja a dramatickej hĺbky. Nechalo ma to chladného a pomerne unudeného, a to pritom filmy z tohto obdobia mám rád. Radšej verziu z r. 1987. Priemer. 60/100 ()
Pokud by nebyly mizerně vykresleny charaktery postav, což je za mne dosti důležitý parametr, obzvláště v takovémto žánru, byl by Sobibor ukázkovým prototypem toho, co si představuji pod pojmem válečný film z prostředí nazi camps. Chabenskij si v mnoha scénách nebral servítky a autenticky ztvárnil ve vyváženém poměru jak utrpení židů, tak brutální řádění nejen zkorumpovaných nacistických důstojníků, přičemž neopomenul ani pověstné kápy. Lehký poetický závěr je pak poctou jednomu z mála úspěšných útěků z vyhlazovacích táborů, které se za 2SV uskutečnily. ()
Úplně mě to dovnitř nevtáhlo. K věcem, které můžeme vidět ve všech filmech z koncentračního tábora, bylo přidáno několik originálních scén. Film mě bavil o to více proto, že jsem o historické události v Sobiboru ještě neslyšel a nebyl tak předvídatelný. A také jsem si procvičil ruštinu. ()
Obrovský potenciál bol trochu utlčený rytmom filmu, napriek tomu, že pojednáva o dramatických udalostiach v nacistickom tábore smrti, mal v sebe nudné pasáže. Tvorcovia sa nebáli expresívnych scén, čo považujem za prínos, a taktiež angažovanie charizmatického Christophera Lamberta v úlohe veliteľa tábora. ()
Přiznejme si to upřímně, tenhle film se Rusům nepovedl, zvlášť když ho divák může srovnat s americkým filmem Útěk ze Sobiboru z roku 1987. Oba filmy opisují situaci z léta 1943, kdy se vězni ze Sonderkommanda, tedy skupiny určené k obsluze tábora, úklidu komor atd., vzbouřili a utekli. Největší slabina ruského snímku jsou herci. Že nevypadají moc německy, to se ještě dá snést. Horší je, že příšerně přehrávají. Druhou slabinou je scénář, který je slabý, protagonisté málo zajímaví a neživotní. Je to obrovský paradox, protože samotný příběh jednoho z mála přeživších, tehdy 16letého Blatta, je sám o sobě naprosto dostačující. Napsal i několik knih a pro kvalitní příběh bohatě stačilo se jeho vyprávění držet... ()
Pro mě je každý film na tohle téma silný, vlak smrti, sprcha smrti a tábory zla. Vždycky se ale zaměřím na stránku dramatu a podání hereckého výkonu. Od těchhle filmů čekám prostě moc, tady jsem dostal min jak střed, škoda takového tématu, film je silný sám o sobě co bylo ale to bylo vše. ()
Ruský filmový styl mívám rád téměř bez výhrad, ale tady mi nesedl. Namísto syrového realistického drámka z koncentráku jsem totiž dostal poněkud teatrální a exaltovanou záležitost s absurdně zkarikovanými postavami esesáků a v závěru nasáklou typickým ruskoválečným patosem klasického ruského válečného filmu. Mnou nedávno zhlédnutý polský "holokaustový" majstrštyk W ciemności (2011), který mám dosud živě v paměti, mě oslovil nepoměrně víc a teď mě o to víc mrzí, že jsem mu kvůli úděsné ruční kameře nemohl dát plný počet. Sobibor mě až na první třetinu příliš nezaujal, jeho dokumentární hodnota je kvůli scénáristické vyumělkovanosti postav sporná, účinek na diváka i přes závažnost tématiky je tedy nevelký, zpomalené "artové" finále pak rozpačité. Režisér Chabenskij mě na rozdíl od herce Chabenského nepřesvědčil. ()
Technická stránka věci na úrovni, špinavá lágrová atmosféra výborná a oceňuji i jazykové pojetí, kdy tu zní vedle ruštiny a němčiny, polština či jidiš, což nebývá u Rusů zase tak často zvykem. Život v táboře je provázený nekonečnou brutalitou ze strany stráží a i když nezpochybňuji fakt, že tomu tak skutečně bylo, tak tady mi to občas přišlo trochu prvoplánové. Na druhou stranu bylo to občas natolik intenzivní, že se ta účelovost dala přejít. Navíc záběr z plynové komory je jedna z věcí, kterou z hlavy hned tak nedostanu. Vztahové linky občas maličko zahaprují a místy je problém si k postavám najít ten správný vztah, nicméně fandit se jim dá bez problémů už vzhledem k tomu, v jakém pekle se všichni ocitli. O zklamání se tak dá mluvit snad jen v případě samotného útěku. První fáze byla dobrá, ale pak Chabenskij spíš než na akci vsadil na symboliku, což mi ne úplně sedělo, byť to bylo natočeno zručně. Maličko promrhaný potenciál, ale i tak se jedná o velmi slušný kousek. 75% ()
Predošlá verzia z roku 1987 sa mi páčila oveľa viac, lebo fungovala aj po dejovej stránke a mala dostatočne vykreslené postavy. Táto verzia je oveľa drsnejšia, špinavejšia a dejovo strohejšia. Židia sú nonstop špinaví navonok, takže sa poriadne ani nedajú odlíšiť a Nemci sú zase z vnútra. Jedna jednorozmerná sviňa za druhou, ktorá sa vyžíva v mučení, terorizovaní a vraždení židov. Nad ostatnými vyniká jedine Christopher Lambert, ktorý tu má démonickú vizáž. Keďže ale nevie nemecky, tak je väčšinu filmu odkázaný hlavne na zlovestné pohľady. Ale aj to mu stačí a fakt som mu prial smrť. Znova si to ale už nepozriem a radšej si zopakujem pôvodnú verziu. 6/10. ()
Hodnotím něco mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Film je natočený celkem dobře a uvěřitelně, nakonec tak nějak se celá věc stala. Chvílemi je film nudnější nebo spíše méně srozumitelný. Proč se některé věci děly atd. Ale celkově dobrý průměr. ()
Rusové se filmového námětu chopili po svém.Velmi silný příběh.Takové historické události je nutné si neustále připomínat. Nesmí upadnout v zapomnění. Překvapila mě přítomnost Christophera Lamberta. Poznala jsem ho podle očí, ale pro jistotu jsem se radši podívala do hereckého obsazení. Vypadal hodně zvláštně, jakoby ten obličej měl gumový. Závěrečná scéna s mladíkem utíkajícím po poli ji více než symbolická. Nicméně si myslím, že skutečnost byla daleko příšernější, než nám bylo ve filmu ukázáno. ()
Sobibor - nacisticky vyhlazovaci tabor, kde zydov vo velkom vrazdili. Ono nielen zydy, ze jo, vrazdili tam aj politicku opoziciu, sovietskych vojnovych zajatcov. Aspon som si doplnil info o uspesnom povstani a o masovom uteku ludi z nazi death camps : 80 % ()
Taková kvalitně splněná povinnost řekl bych 7/10 ()
Ja si myslim, ze jde ve vsech smerech o dobry film. At uz nametem, zpracovanim, postavami, atmosferou a hereckymi vykony. Asi to neni film, ktery bych si chtel dokola poustet, ale ma co nabidnout. ()
6/10 ()
Velice neatraktivně zpracované utrpení Židů. Na tomto ruském filmu je asi nejvtipnější audio, jelikož povětšina filmu je v němčině a do toho nějaký Rusák simultánně překládá do ruštiny. Takže z toho je něco na způsob, jak pejsek a kočička pekli dort. 16% ()
Hneď po skončení filmu sa mi do mysle dostávajú 3 základné otázky. Keď začnem od konca, nepochopil som symboliku utekajúceho židovského chlapca po polí v závere filmu. Ale Sobibor je výborný film zapadajúci do rámca historických skutočností v období kedy sa na hrôzy vojny pomaly zabúda. A tretia dilema je, že nás film necháva unášať cez strach, skazu, pokoru a smútok na jednej strane a krutosť, sadizmus a obrazy snaživých nacistov a pomocníkov na druhej strane. A to z dôvodu, aby sme nezabudli na hrôzy nacizmu a na túto anti ľudskú ideológiu. Film je spracovaný na základe knihy Iľju Vasilieva, "Alexander Pečerskij: prielom k nesmrteľnosti" a je to viac menej autobiografické dielo k ucteniu pamiatky hlavného hrdinu vo filme. Alexander Aronovič Pečerskij ( v Sobiboru známy ako Sáša) bol Židom a bol zmobilizovaný do Červenej armády na druhý deň po prepadnutí Sovietskeho zväzu nacistickým Nemeckom, obdŕžal hodnosť podporučík. V tomto období bola Červená armáda trvale na ústupe. Za hrdinstvo, keď z obkľúčenia vyniesol raneného spolubojovníka dostal hodnosť poručík. Bojoval aj pri obrane prístupu k Moskve v rámci 596. húfnicového delostreleckého pluku bojujúceho v zostave 19. Arménskej delostreleckej armády v rámci Vjazemskej operácie (2.-13. októbra 1941). Táto bitka skončila pre Červenú armádu katastrofálnou porážkou. Pred Moskvou už nestali žiadne jednotky. Straty na strane Červenej armády boli 380 tisíc mŕtvych a 600 tisíc zajatých vojakov. Medzi zajatými bol aj poručík Pečerskij. Až do augusta 1942 bol umiestnený v pracovnom tábore, pred odchodom na nútené práce do Nemecka, lekárskou prehliadkou, bolo zistené, že je Žid spolu s ďalšími 8 zadržanými a pre tých nebol smer Nemecko, ale 20.8.1942 boli premiestnený do pracovného tábora v Minsku. Nakoniec 22.9.1943 nasledoval Sobibor (vyhladzovací tábor). A práve od tohto okamihu sa premieta dej filmu. Pečerskij mal v tábore prirodzenú autoritu, pohyboval sa v tábore v uniforme dôstojníka a bol mimoriadne fyzický zdatný. Väzenský odboj ho prijal do svojho medzinárodného kolektívu (tu boli zajatci z Poľska, Francúzska, Holandska, Nemecka, Československa a Sovietskeho zväzu) a podarilo sa mu za 3 týždne pripraviť a uskutočniť jediné vydarené povstanie väzňov v likvidačnom tábore pri ktorom 14.10.1943 bolo zabitých 11 esesmanov, 10 zabitých ukrajinských strážnych, do úteku sa nezapojilo 130 väzňov (tí boli zabití ihneď po znormalizovaní situácie), 80 väzňov bolo zabitých pri úteku, 170 zajali nacistické jednotky za aktívnej pomoci poľského obyvateľstva ale čo bolo najdôležitejšie, 53 väzňov utečencov preukázateľne prežilo vojnu. Áno aj poručík Pečerskij, ktorý sa ďalej zapojil do partizánskeho boja proti nacistom. Niekoľko perličiek. Po jeho zaradení späť do Červenej armády bojoval v trestnom prápore, v roku 1963 ako svedok v procese s ukrajinskými strážami zo Sobiboru pomohol z 11. usvedčiť 10, ktorí boli popravení. Po skončení vojny bol v Sobiboru (Poľsko) postavený pamätník ale o Pečerskom tu nie je ani zmienka. Poľsko ani Izrael nemá záujem o úctení dôstojníka Červenej armády nakoľko bol príliš sovietsky, víťazný a ktorý prežil. Ďalšie filmy o Sobiboru Vzbura v Sobiboru 1989, Sobibor, 14. októbra 1943, 16,00 hodín 2001 a Útek zo Sobiboru, 1987. () (méně) (více)