セイレン
Seiren
Kamera:
Kódži TanakaHudba:
Nobuaki NobusawaHrají:
Ajane Sakura, Šino Šimodži, Džuri Kimura, Acuši Tamaru, Saki Fudžita, Jú Asakawa, Džódži Nakata, Mai Kadowaki, Šin'ičiró Miki, Jukijo Fudžii, Tecu Inada (více)Epizody(12)
Obsahy(1)
Shouchi Kamita je obyčejný středoškolský student, kterému se blíží období přijímacích zkoušek na vysokou školu, a tak stojí před těžkým rozhodnutím - čím chci vlastně v životě být? Vše je otázkou rozhodnutí, protože možností v životě máme vždy několik, a to nejen ohledně kariéry. Každá možnost může člověka přivést na jiné místo, stejně tak jako třeba i do náručí jiného partnera... Seiren je romantická komedie ze školního prostředí, rozdělená na tři části, ve kterých tři různé dívky dostávají příležitost prožít spolu s Shouchim svůj příběh lásky. Tyto tři příběhy ukazují, kam se může cesta hlavního hrdiny v rámci jednotlivých možností ubírat. (Jeoffrey)
(více)Recenze (4)
Musím říct, že tohle anime si akorát přihoršilo oproti dřívějšímu počinu. Někteří po chvilce sledování zpozorují podobnost s Amagami SS a po chvilce pátrání v paměti zjistí, že se to odehrává ve stejném prostředí o několik let později, kdy tu vidíme především mladšího brášku Nanasaki Ai z Amagami. Bohužel v tomhle případě tu máme jen tři slečny rozděleny opět na čtyři díly, ale bohužel krom prvních čtyř dílů pak není o co pak stát. Amagami mělo mnohem hutnější atmosféru a mnohem zajímavější situace. Navíc i když tam byl hlavní hrdina takovej trouchu ňouma, tak v tomhle anime hlavní hrdina dosahuje do krajních oblastí tragédismu. Animace je slušná a hudba je slabší. Za mě veliké zklamání - nemastné a neslané. Radši si pustím několikrát okoukaný Amagami, než tohle. ()
Nebudu si nalhávat, že mi 3 různé příběhy s jedním hrdinou a různými hrdinkami nějak vyhovují. Tohle je asi i jeden z důvodů, proč nehraji VN, protože sledovat pokaždé jen jednu cestu a jen jednu hrdinku by mě nebavilo. Mám rád, když se hlavní postava dostává do situace, kdy se musí rozhodovat jak to s city vlastně má a kdy si musí prostě vybrat, zkrátka když si dílo pohrává s možnostmi, místo aby šlo jen jednou cestou. Navíc mi zdejší hrdina příliš k srdci nepřirostl, na rozdíl od dívek, které jsou mnohem zajímavější. Takže radši bych měl jeden propracovaný příběh v kterém se budou točit kolem hrdiny všechny tři dívky, než tři jednoduché příběhy kdy je to vždy jen o té jedné. Kdybych vzal jednotlivé příběhy, animaci a hudbu, pak by byl dojem kolem průměru, ale protože mi nesedí koncept tak je to u mě průměr slabý. Jinak nejlepší část i nejlepší dívčina byla ta první... 4,5/10 ()
Nebylo to dobré. Zůstala mi v mysli pachuť podobná na jazyku po vypití hodně kyselého mléka (lepší hloupé přirovnání mě nenapadlo). Celkově bez špetky ducha, nemotorný vtip, postavy hodně zpomalené (nejlepší asi Tsuneki z prvního arcu, zbytek nestojí za zmínku), romantika, která dělá i teenage braky geniálními. Zobrazené okamžiky z budoucího života o 10 let později jsou po těch bizarních příbězích patetické. Ale popořadě: První arc byl i výjimečně sem tam duchaplný, ale poté z ničeho nic naopak i poloperverzní a zase zpátky; jako kdyby tvůrci úplně netušili, co s tím chtějí udělat. Shouchiho vyjadřování a celková "nekňubovost" (jak to jinak nazvat?) je protivná. Konec zajímavě milý, průměr. 2. arc byl pro mě ovšem utrpení. Miyamae-senpai, Miyamae-senpai! Chemie nula, příběh je děsivý, hlavní hrdina stále stejný tragéd a slečna mnohem méně zajímavá. Závěrečná katarze hrozná, romantika ze mě vyskřípáním si zubů udělala regulérního hokejistu, konec rychlejší jak Neo. Mizérie. 3. arc s uťápnutou šedou myškou, jejíž daberka má věčně knedlík v krku, dojem nelepší. O to je to (nechtěně) větší komedie, když chuděra "musí" balit totálně marného Shouchiho na kalhotky. Vážně? Sorry Schouchi, ale nechápu, jak by mohla jakákoliv slečna bažit po tom, co máš mezi nohama. "Chci, aby si mě viděla jako muže!" Jenže ty mužem nejsi! Vyškrábal jsem si oči a zamířil jsem si to k nejbližšímu útesu. 2* z milosrdenství. ()
„UŽ VÍŠ, ČÍM SE BUDEŠ ŽIVIT PO ŠKOLE?“ „ZAPOMNĚL JSEM MYSLET NA MOŽNÉ BUDOUCÍ CÍLE V ŽIVOTĚ. DĚSÍ MĚ MYŠLENKA, ŽE JEDNOU NEBUDU STUDENTEM…“ Ve volném pokračování na Amagami SS+ se po devíti letech vracíme na stejnou vyšší střední školu, kde Kamita Shouichi je v půli třetího ročníku a absolutně neví, co od života chce… » Co se mi líbilo: 1) Kresba. Studio Gokumi se tu ukázalo jako dobrá volba, aspoň ten vizuál se jim povedl. 2) Komedie. Další střípek, který seriál zachraňuje od odpadu. Není sice nic extra, ale pobaví dostatečně k tomu, aby sledování nebylo zcela promarněným časem. » Co jsem nemusel: 1) Hlavního hrdinu. Byl mi velmi nesympatický. Neměl ani kousek zdravého sebevědomí a choval se jako naprostá nula. Když do toho zrudne u každé pitomosti s náznakem flirtu, neboť se pořád jen stydí, tak mě to fakt štve. 2) Příběh. Dá se vůbec mluvit o příběhu? On tu totiž žádný není, jen se tu díváme na rádoby anime ze života studenta, kterému ale chybí zásadní prvek; uvěřitelnost. 3) Hrdinky. Nejzajímavější tu je Hikari, i když se v určitých chvílích chová jak lehká děva. Nebylo by to na škodu (proč taky odsuzovat flirtování, že?), kdyby ale náhle v závěru svého story arcu náhle nepřehodnotila pohled na svět. A zbytek slečen stojí za starou bačkoru, poněvadž mě nedokázaly přesvědčit o přirozenosti jejich jednání. Tím se bortí veškeré úsilí vybudovat dobrý příběh. » Shrnutí: Seriál se snaží navázat na úspěch Amagami série, avšak tvůrci zcela míjí zamýšlený cíl. Anime mě dost nudilo a do sledování jsem se nutil. Uf, ještě, že už je to za mnou... ()