New York Stories
Obsahy(2)
New York. Řeklo by se, že je jenom jeden. Světová metropole, centrum světového obchodu, politiky, ale také vzdělání, kultury a zábavy. Film Povídky z New Yorku ovšem dokazuje, že existuje tolik podob tohoto města, kolika očima se na něj podíváme. V tomto případě očima tří výrazných režisérských osobností. Tři příběhy, tři různé pohledy, tři odlišné autorské rukopisy. V úvodní povídce, nazvané Lekce, sledujeme očima Martina Scorseseho uznávaného malíře, který se potýká nejen s tvůrčí posedlostí, ale také se svým rozháraným osobním životem. Francis Ford Coppola se ve své povídce Život bez Zoe dívá na New York okouzlenýma dětskýma očima, zatímco Woody Allen zůstává v závěrečném segmentu Oidipus dnes věrný svému oblíbenému typu neurotického hrdiny s nevyřešeným vztahem nejen ke své matce. Tři příběhy, každý úplně jiný, tři kamínky do fascinující mozaiky jménem New York. (Česká televize)
(více)Recenze (181)
Volný sled na sebe nenavazujících povídek, z nichž některé jsou celkem zdařilé, některé naopak příšerné. Mezi ty druhé patří zvláště ta od Francise Coppoly. Celkově vzato, je to slabý. ()
Taková zajímavá směska tří různorodých příběhů, které spojuje prostředí New Yorku, ale jinak vlastně skoro nic. Scorseseho příběh o skvělém malíři, který tak trochu využívá svého zavedeného postavení k získání mladých a hezkých "učednic" vyčnívá hlavně herecky, hudebně a krásnou kamerou (70%). Coppolova epizoda o slečně z bohaté rodiny, která má skoro všechno, co si zamane je taková trochu pohádka, no... trochu víc. Na mě působila až moc optimisticky (a to už je v mém případě co říct ;-)) a sladce (60%). Závěrečný Woody u mě jednoznačně vyhrál, jeho satira na příšernou matku je kouzelná, vtipná a trefná (80%). ()
Nechápu, nechápu, proč tento povídkový film vzniknul. Každá povídka je určená zcela odlišnému publiku a kromě prostředí New Yorku je nespojuje vůbec nic (druhá povídka navíc končí v Athénách!). Pravda, první je dobře zrežírovaná, druhá dobře obsazená a třetí dobře napsaná, jako samostatné televizní epizody by měly svůj půvab, ale k čemu to pouštět do kin? Když budu chtít vidět něco kvalitního od Scorseseho, raději si znovu pustím Krále komedie, než beztvarý příběh o „nanášeči barev na plátno“. Když se budu chtít přesvědčit, že je F. F. Coppola schopným režisérem, dopřeji si raději Kmotra nebo Rozhovor, než až nakažlivě přecukrovanou pohádku. A když zábavný Allen, pak raději Láska a smrt, než fantasmagorie o matce, která svého syna jen tak neopustí. Na papíře jednotlivé povídky možná vypadaly jako ambiciózní projekty, které pod režijní taktovkou tak slavných jmen získají netušený třetí a snad i čtvrtý rozměr. Ve skutečnosti to jsou jenom tři zbytečné, ploché příběhy, které zachraňují právě a jenom ta tři slavná jména. Zčásti podle osobních sympatií 60% za Scorseseho, 65% za Coppolu, 70% za Allena. 65% Zajímavé komentáře: Oskar, nunka, dzej dzej ()
Co se týče Woodyho Allena, je to předehra k Alici. ()
║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $10,763,469║Tržby Celosvetovo $11,700,000║ ()
Chvílemi si říkám, že ty 3* jsou až moc. Coppolova povídka mi přišla strašně dětinská a sentimentální. Scorsese mě nijak nedostal a chvílemi mi to připomíná, že si chtěl jen NĚCO natočit s kamarády a k povídce jako takové nemá takovou lásku. Woodyho Allena jsem nikdy neměl rád, ale jeho povídka mi přišla ze všech nejpříjemnější a přijal jsem jí nejlépe. Škoda. Mohly to být 3 skvělé povídky, které by vytvořili krásný film, ale výsledek takový není... ()
Povídkový film, který volně spojuje lokace New Yorku a ve kterém se sešli tři velikáni současné americké režie. Především pak příspěvek Woodyho Allena je brilantní... Podobné filmy: Láska ve městě, Paříži, miluji Tě, Noc na Zemi, Boccaccio '70 ()
Scorsese pojal svou povídku jako trénink v zoomech kamery a v tom, kam až jde zajít v přesvědčivosti podání. Coppola uvízl v nemastným námětu (ze slabé režisérské chvilky ho nepodezírám). A Woody ctí zásadu, že otroci rodí otroky, a bez většího překvapení pokračuje v tom, co v 70. letech načal. Odečteno a nepodrženo: 90%, 60%, 80%. Kdyby se povídky víc provazbily (řekl vůbec režisérům někdo, že je to společný projekt?), vydalo by to na víc než na dvouhodinový spárořez. ()
Film ma necely dve hodinky, takze jsou jednotlivy povidky dlouhy zhruba tech 40 minut, coz jim prospiva, v delsi stopazi uz by to asi nefungovalo. Prvni povidka Scorseseho o zarlivym maliri a jeho asistence mi prisla takova strasne lacine vypadajici a pribeh je strasne jednoduchej, jenze to proste funguje, navic kamera a strih sou dokonaly, takze se jedna o hodne kvalitni drama, i kdyz ty neustaly hadky a vecne rvouci hudba uz byly misty otravny. Nicmene Nolte skvelej. Druha povidka od Coppoly na me pusobila jak nejaka pohadka. Vsude samy bohaty rozmazleny deti hrajici si na dospeli se daj skousnout jen kdyz se to nebude brat moc vazne. Spatny to nebylo, ale nic extra a hra na fletnu nejvetsiho fletnisty mi prisla spis hnusna nez uchvatna. Treti povidka je nicmene daleko vetsi kalibr nez predchozi dve. Allen rozjede pribeh o otravny mamince, ktera nejprve ve vsem radi a vse kritizuje, aby se posleze presunula na oblohu a kritizovala jeste vic ve velkym a mela jeste vic posluchacu. Do toho naprosto dokonalej Allen a film navic v druhy polovine spis pripomina nejakou blaznivou komedii. Vic jak 40 minut by to asi nefungovalo, ale takle to je dokonala sranda. Celkove jsou ty povidky tak na 4*, 3* a 5*, takze celkove dam ctyri. ()
Povídka Martina Scorseseho není zhuštěným příběhem, jak se u podobných projektů sluší. Ubíhá volným tempem celovečerního filmu a po 45 minutách skončí přesně tam, kde mě začalo zajímat, jak bude pokračovat. ;o) 60% Povídka Sofie a Francise Coppolových působí jako dětský film a nepochopil jsem, čím je tak spjatá zrovna s New Yorkem. Jistěže příběh zazobaných dětiček se nemohl odehrávat někde v Iowě, kde není nic než obilí a ty věci, co ho sklízejí, ale v kterékoli - třeba i evropské - metropoli úplně klidně. 50% Povídka Woodyho Allena se mi ovšem líbila moc. Má správné tempo, vtip, je naprosto originální a krásně nerealistická. Příběh právníka, jehož matka vykukuje z oblaků nad Manhattanem a informuje kolemjdoucí, do kolika let se její syn pomočoval, prostě nemá chybu a předchozí povídky převyšuje rozdílem dvou tříd. 100% Takže celkově to vychází na 70% ()
Scorseseho příběh se mi moc líbil. Bavilo mě, jak zde nadužívá svoje typické kamerové přelety a jak si celý postup i práci užívá a přenáší to na diváka. Filmařsky nejatraktivnější příběh. / Copolla si udělal radost. Jeho povídka byla dost naivní a točil si ji vlastně pro sebe a šlo mu asi jen o to užít si psaní scénáře s dcerou a nesnažil se o něco víc. I když se jedná o povídku divácky nejméně přívětivou, na jejím konci jsem se sám přistihl, že si ji vlastně užívám./ A Woody Allen to zabil. :D Víc k tomu asi nemám co říct. Mám jeho scénáře rád, ale v životě by mě nenapadlo, že vedle těchto velkofilmařů mě bude bavit vlastně zdaleka nejvíc. ()
V jednom z komentářů na imdb je tato kompilace tří příběhů popsána slovy "the good, the bad and the funny" - těžko napsat cokoli výstižnějšího... Prostřední Coppolova povídka je opravdu špatná. Snobské prostředí, v jeho centru přemoudřelé děcko, zkrátka nic zajímavého, nic neobyčejného. Poslední ovídka Woodyho Allena je opravdu skvělá. Se svým nezaměnitelným humorem v nebeské nadsázce trefně a (dů)vtipně popisuje téma reálnější než by si spousta lidí byla ochotna připustit. Scorseseho povídka, ač přichází jako první, je vrcholem této kompilace. Jedná se o prvotříndě natočenou studii dvou charakterů ve zvráceném a přitom ne až tak nereálném vztahu. Na protagonistech je fascinující, že i přes zjevnou absurditu příběhu, ztělesňují naprosto reálné archetypy skutečných lidí pohybujících se mezi námi... Bohužel. 7/10 ()
Vzhledem k počtu obyvatel New Yorku je možné přirovnat vznik filmu k tomu, kdy český producent vyzve tři režiséry, kteří natáčí odlišným stylem a pro jiné publikum, aby něco spáchali, a nazve to Povídky z České republiky. Samy o sobě by jednotlivé příběhy obstály minimálně u fanoušků příslušného tvůrce, ale dohromady to neladí a navíc mám pocit, že ani v jednom případě nejde o kousek, který by stál vysoko v rámci jejich tvorby. Ve všech třech povídkách je jistý nadhled a prvky humoru různé intenzity. Ačkoliv jsem fanda Woody Allena, nejvíc mě zaujala povídka Scroseseho. Celkový dojem: 60 %. ()
„O Millsovi nemáme moc informací, jen to, že si změnil příjmení a v mládi se pomočoval.“ Životní lekce byla dost hořká, ale několikrát jsem se u ní musel zasmát, jak moc trefná byla. Ohledně mužova ztrácení ženy a navíc múzy v jedné osobě. Aneb co je schopný udělat zamilovaný, starý blázen? Pobavilo držení dveří, stejně jako „koloběh múz“. První povídka mi vychází na slušné 4*. Druhá, Život bez Zoe, měla pár úsměvných scén vyplývajících z převodu života dospělých na ten dětský. Ale byla prakticky bez příběhu, něčeho poutavého či výrazného, a nejvíc utkvěla technickou stránkou, hudbou, výpravou a kostýmy. To je tak na lepší 3*. Třetí povídka, Oidipus ničitel, byla skvělá. Spousta vtipných hlášek a situací (odvoz na hřbitov, pasáž s magickou krabicí, zjevení na obloze, zabíjení se proudem, woodoo či romantika s kuřetem), to vše za 5*. Celkově mi tak film vychází na slušné 4*. „Ten komik?“ - „Dělá performance.“ - „Performance? Co jsou to performance? Buď hraje, zpívá, nebo tančí. Jak pak říkáš popelářům, sanitární inženýři?“ ()
První dvě povídky mě nijak zvlášť nechytly a už jsem chtěla dát "Povídkám" 3*, ale pak přišel Woody a Oidipův komplex. To byla jednoznačně nejlepší povídka (moc povedená a velmi velmi zábavná) a vytáhla moje hodnocení na plné 4*. ()
No podstatu, alebo hlbší zmysel týchto príbehov alebo nejakú vypovediacu logiku som teda vôbec nepochopil. Klasická analýza a štúdia časti životov obyvateľov z New Yorku. Prvý od Scorcseseho má akú-takú pointu aj námet celkom zaujímavý, línia komédie tiež do pohody. Coppolova časť je taká milá rozprávka, poteší, ale ničím zvlášť výnimočná nie je. Časť s Allenovho pera má však aj niečo do seba, hlavne po komediálnej stránke. Takže po poradí Allen, Scorcsese, Coppola. 65%. ()
Slabé až vysloveně slabší. Scorsese sleduje romanci mezi umělcem a jeho múzou v podobě Nicka a Rosanny. Coppola dává příležitost světu své dcerky Sofie, která se tu otrkávala jako scenáristka... no a konečně Allen točí další variaci na cokoli, v čem hrála Mia (a jako bonus ničí komediální talent Mae Questel). V komparzové roličce dcerky Mii pak můžeme najít malinkatou Kirsten Dunst. Ach ouvej. Každý nějak začínal. ()
Martin Scorsese, Francis Ford Coppola a Woody Allen. Tito tři pánové jsou sami o sobě skvělými režiséry, kteří na svých kontech mají opravdu dokonalé filmy. Proto jsem byl nemile překvapen faktem, že když se tito tři podepsali pod jeden povídkový film, vzniklo z toho… nic. Byť zajímavé (Scorseseho povídka), krásně naivní (Coppolova povídka), či vtipné (Allenova povídka) nic. Já, jako divák, jsem pořád doufal, že ke konci se něco stane, co tyto povídky protne více, než pouze fakt, že se odehrávají ve stejném městě. Nestalo se. Nevím, kde se stala chyba, pánové, ale dneska je to jen lepší průměr. 60 %. ()
Scorseseho povídka je parádní, Coppolova silně sra..oidní a Allenova průměrná. Takže dáme za tři a nikdy víc. :) ()
Nestíhal jsem žasnout nad tím jak takoví rutinéři a veteráni světového filmu mohou natočit něco podobného. Scorsese vyloženě nezklamal, povídka sice o ničem, ale nenadchnul. Zato Francis se svým Životem bez Zoe vyloženě tragédie. Nepochopil jsem co to mělo znamenat. A co vůbec tvůrce Kmotra a Apokalypsy vedlo k podobné mizérii. Woody Allen na závěr když již nic jiného, tak alespoň umí být vtipný. Ani jeho povídka není žádný zázrak, na který by se po letech vzpomínalo. Sečteno podtrženo: Scorsese **, Coppola *, Allen ***. ()