Šumař na střeše

Fidlikanta na streche som si užil najprv v divadelnom poňatí a neskôr teda aj vo filmovom a obe verzie sa mi páčili. Film je síce dlhý, ale tie tance, tie piesne, tie príbehy majú v sebe niečo okúzľujúce. Občas som mal pocit, že sú židia vyzdvihovaní, neskôr som mal pocit, že to robia s boľševikmi a nakoniec to akoby vyznievalo priaznivo pre takzvaných bielych, no v konečnom dôsledku si myslím, že pre nikoho to nie je nejaká propaganda, ale zasadenie divácky pútavého deja do historických udalostí. (20.03.2015)

Už som fidlikanta kedysi dávno videl a nezanechal vo mne najlepšie spomienky. Dnes som si ho pozrel v skrátenom režime a nebolo to o nič lepšie. Nedokážem objektívne oceniť to, čo je v tom muzikáli dobré, pretože je to pre mňa cudzie a nezaujímavé. To vôbec nevylučuje, že niekto tým môže byť nadšený alebo aspoň spokojný. Ešte, že tie tri hviezdičky sú také širokopásmové. (19.03.2022)

Poslední z velkých muzikálů, který se od lokálních konfliktů (zápletka lehce připomíná Sedm nevěst pro sedm bratrů) prozpívá a protančí ke globálnímu dění a univerzálním pravdám. Nabádá-li nás Šumař, abychom ctili tradice a nestyděli se za svůj původ, činí tak nenuceně, aniž by propagoval judaismus nebo myšlenky bolševické revoluce (k čemu by časoprostorový rámec příběhu mohl svádět). Tři hodiny utečou jako nic díky nádherným obrazům, které maluje kamera, díky charismatickému Topolovi v hlavní roli a hlavně díky Oscarové hudbě začínajícího Johna Williamse. Během celého filmu jsem měl chuť vstát a začít tančit nebo dát jiným výrazným způsobem najevo svou radost ze života. Možná jsem povrchní, ale právě tohle od muzikálu očekávám. 85% (15.04.2008)

Hlavní hrdina adaptace divadelního muzikálu z prostředí židovské komunity někde v Rusku před 1.světovou válkou se na začátku zaklíná tradicemi, ovšem jako otec pěti dcer (z toho tří na vdávání) je všechny stejně nakonec poruší. Rabínská moudrost, židovský humor, skvělá muzika a písničky. A když jsou v závěru obyvatelé vesnice donuceni zpřetrhat své kořeny a vystěhovat se, divák doufá, že se některým podaří podle plánu dostat do Ameriky, protože jen tak mají šanci uniknout pozdějšímu bolševickému teroru a následujícím hrůzám holokaustu. („Hospodine, já vím, že jsme vyvolený národ, ale nemohl by sis občas vybrat taky někoho jiného?“) (16.08.2007)

Šumaře na střeše jsem prvně v životě viděla v loni jako divadelní představení ve Fidlovačce. Vůbec se mi na to jít nechtělo. Ale představení se mi natolik líbilo, že jsem musela jít ještě dvakrát. Výborní v něm byli Eliška Balzerová a Tomáš Topfer. Tak jsem byla hodně zvadavá jaké bude filmové zpracování. Musím říct, že předčilo moje očekávání. Chaim Topol byl jako Tovje skvělý. (11.01.2015)