The Nightingale
The Nightingale
Režie:
Jennifer KentScénář:
Jennifer KentKamera:
Radosław ŁadczukHudba:
Jed KurzelHrají:
Sam Claflin, Aisling Franciosi, Damon Herriman, Ewen Leslie, Charlie Shotwell, Baykali Ganambarr, Sam Smith, Harry Greenwood, Magnolia Maymuru (více)Recenze (50)
Jennifer Kent režisérka Babadooka servíruje Australský Rape and Revenge, který rozhodně není pro běžné a mainstream publikum, především NE pro těhotné ženy! Píše se rok 1825 a hlavní hrdinka Clare je mladá Irská trestankyně, která nahání Britské vojáky v Tasmánské drsné přírodě, kteří spáchali neodpustitelný a hrůzný akt násilí na její rodinu a k tomu ji pomáhá Australský domorodý stopař, který také zažívá trauma z násilných činnů v minulosti. Po delší době tu máme opět tíživý, mrazivý, bezvýchodný, sakra nepříjemný a znepokojivý film, který se neštití násilí na ženách či dětí. Scéna v chatě se znásilněním bude rozhodující pro diváky, zda budete tolerantní, anebo film vzdáte. Na to, že film režíruje žena, tak má nečekaně větší "koule" než od jiných režisérů. Mínusem bylo pro mne pomalejší tempo a trošku přehnaná stopáž, ale jinak se jedná o solidní film, který mému oblíbenému subžánru dodává jiný rozměr. 75% ()
Postavami jednorozměrné a filmařsky lampasácké revenge brutality mi v rámci žánrových guilty pleasure nevadí, ale The Nightingale chce se svým velmi omezeným vypravěčským talentem, schopným maximálně spomenutého, být tematicky významnou výpovědí o kruté době osídlování Austrálie Angličanama s jejich povýšenectvím a krutým zacházením jak s aboridžincema, tak trestancema. Zavraždění batolata, znásilňování, zabíjení sedláckých rodin jen pro zábavu. Po velmi silném úvodu, naznačujícím brutální revenge flick, film postupně přelaďuje na duchaplnější cíl, přičemž celý čas působí jako drahé cvičení průměrného žáka filmařiny. [Helsinki IFF] ()
Syrový australský demýtizační (revizionistický) antiwestern s mimikry irsko-aboridžinského revenge filmu - o pomstu tu totiž vlastně ani nejde...jako spíše o pojmenování bolavých míst kolektivní paměti a národní minulosti...navíc tu (jako bonus) silně probleskují oživené vzpomínky na Jane Campion... ()
„VÍTEJ V NAŠEM SVĚTĚ PLNÝM NEŠTĚSTÍ…“ /// Revenge western z časů australskejch… Těšil jsem na podobnou pochoutkou, jakou bylo Brimstone. A v lecčems to moje očekávání naplnilo. Třeba v drsnosti. Příběh je plnej bolesti a utrpení… ovšem je trochu rozvláčnej. Taky sere ta ženská – když jde vo hovno, dělá „chlapa“, ale jinak je to píča. A možná i kvůli tomu je to tak zbytečně dlouhý a spíš to votravuje, než zvedá emoce. Fajn je prostředí – skoro furt jsme v lese a zelená (jak známo) uklidňuje. Když už se zdálo, že to nikdy neskončí… KONEC! Ač nerad, říkám „Sláva!“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Když vidím našince – zastřelím ho! 2.) Znásilnili mě. Několikrát… /// Thx za titule „Num71“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Těšila sem se na brutální REJP a REVEDŽ a ono se tam sice rejpalo a revendžovalo ale, buddhožel, dost při zemi. Holt sem asi moc otrlá, ale to, že někdo ťukne panenkou, ééé chci říct miminkem, o zeď a následně pronese něco jako "Hups, to sem posral" mě ze židle nezvedne natož z postele. Ano, máme tu i další zabití dítěte, a znásilňování a podřezávání a řezání hlavy a rozbíjení hlavy na sračku, jenže drtivá většina toho se děje mimo záběr nebo s mikroseKundovou ukázkou. Hlavní hrdinka je pošahaná kráva na což má právo, jelikož když člověku zabijí robátko a manžela, tak asi lupne v makovici, ale to jí fuck neomlouvá, aby nakonec vyměkla jak kokot po vycákání. A to byla na začátku pěkně tvrdá, stejně jako bývá tvrdej ten...no nic. Aisling jí nicméně hraje dobře a vše zachraňuje černej Billy, kterej má pořádnýho černýho ptáka a svým oštěpem vopíchá každýho chlapa, co mu dá záminku. Hlavní záporák byl kolosální zmrd, Samík Claflinů ho hrál skvěle a velmi zdatně mu kundoval Damon NeSalvatoreAleHerriman. Díky těm dvěma stálo za to překousnout přepálenou stopáž páč sem se mocinky moc těšila na to, jak strašnou smrtí pojdou. No a strašný to bylo. Dokonce příšerný. Celkově lehkej nadprůjem co mohl bejt kolosálně hustej. Třeba příště, ale nelituju. Takže Cordelle, kámíku, díky za doporučení. ()
The Babadook je filmovými odborníky, mnou nevyjímaje, považován za nejlepší snímek roku 2014, avšak svou skutečnou velikost prokázala Jennifer Kent až v následné zkoušce charakteru, kdy se odmítla vzdát tvůrčí svobody a vyrazila se zástupci Marvelu dveře. Mnoho progresivních režisérů se bohužel nechalo zlákat lukrativní nabídkou ze zámoří a přizpůsobilo se požadavkům velké produkce. Můj dobrý přítel Xavier Gens, jeden z ústředních představitelů hnutí cinéma du corps, dokonce označuje své hollywoodské angažmá za životní chybu. Jakožto zdejší hororový expert nyní musím obyčejné diváky upozornit na skutečnost, že se The Nightingale nedrží zkonvencionalizovaných pravidel rape and revenge filmů, takže s ním budou mít ohromné potíže. Snímek nás pobízí k empatickému prožívání a soucítění se stavem Clare, která je paralyzována svým postavením v přísně hierarchizované koloniální společnosti, čehož režisérka dosahuje syrovými close-up záběry či sázkou na akademický formát [1,375:1]. Oceňuji psychologickou hloubku snímku, propracovanost postav i perfektní herecké výkony. Jennifer Kent pozvedá subžánr do vyšších sfér a ukazuje nám, že lze dané téma uchopit i jiným, podnětnějším způsobem. Čtyři silnější hvězdy. ()
Tenhle film chce oboje. Chce být intimní a tvrdý, chce podvracet očekávání a odkrývat nějaké hlubší pravdy... a pak chce být taky brutálním murder pornem s karikovaným padouchem. Nakonec leda další variace na I Spit On Your Grave, po relativně brzkém odkrytí karet jen naplnění konceptu. A co do snahy o probírání "woke témat" mi to přišlo... řekněme... neohrabané. (Neni dobrý, když se film doslova zastaví proto, aby si mohly dvě postavy povídat o tom, jak to mají na světě těžký. Zvlášť když by to z toho filmu celkem snadno vyplývalo. A to, jak se nakonec černý sluha obětuje za ženu, která k němu byla prakticky celý film naprosto nesnesitelná, lhala mu a zneužívala ho, a je to prezentováno jako nějaké naplnění smyslu pro toho černocha, mi taky nepřišlo, že asi bylo, co to mělo být.) ()
Není to Debra Granik ani Jane Campion, ale přesto se mi srdce párkrát zastavilo. Nejméně zvládnutý mi přišel střih, například v prologu a přechodu k názvu filmu mi přišlo všechno tak nějak špatně načasované, a tento pocit jsem pak měla ještě v několika sekvencích, a i film jako celek měl s dávkováním a stopáží problémy. Strašně moc bych chtěla dát čtyři hvězdičky, tak budu ještě přemýšlet, jestli bych se přes to nepřenesla, ale u tohohle druhu filmu je práce s časem a dávkováním a tím i pointováním motivů velmi důležitá, a tak se přes to asi nepřenesu. ()
Krásná příroda, ty kapraďorosty byly úžasné, divoká řeka, měsíc na nebi pohlcovaný mraky a východ slunce u moře. Obstojný R and R, kdy Irka Clare po té, co ji britští vojáci připraví o rodinu, nastoupí cestu pomsty. Mordů je dost a vcelku brutální, takže kromě zastřelení, ubodání či propíchnutí je asi nejlepší dobití pažbou. Cesta za pomstou je trnitá, plná překážek, výmolů a nebezpečenství, ovšem Clare má jasno. Ví, co chce, což je nakonec největší problém. Něco jiného je totiž vědět, a něco jiného to pak udělat. Clare se chová jako blbá kráva a podělá vše, co se dá. Má výborného průvodce, domorodého, ale nevím, co ji nedovolí, aby ho poslouchala. Tudíž dělá vše obráceně a oběma snaživě dláždí cestu do pekel. Herecky nejlépe mi vychází Sam Claflin, který je vskutku démonický a připomněl mi Jasona Isaacse z Patriota. Škoda, že Clare nebyla sympatická a alespoň trochu chytrá. No, nebyla... ()
Podľa môjho názoru tu ani tak o odplatu a pomstu nešlo. V prvom rade je tu pekne poukázané na to, ako to mali kedysi Briti s tou toleranciou, ako zaberali nové teritória, ako sa správali v kolóniách a čo to všetko znamenalo pre domorodé obyvateľstvo. Na to posledné je ľahká odpoveď - poväčšine jedine smrť. Takže z tohto pohľadu nemám čo by som filmu vytkol, páčila sa mi aj výprava a herci boli tiež dobre vybratí. Jediné čo vadilo bol uťahaný nízkoenergetický dej, ktorý mal často tendenciu skĺzavať do nudy. Chcelo to viac života a možno aj nápadov. Ale aj tak, u mňa nadpriemer. Hlavne vďaka myšlienkovému presahu filmu. 75/100 ()
Na tenhle kousek jsem se chystal už hodně dlouho ale pořád mě odrazovala celkem dlouhá stopáž. Nakonec jsem se ale konečně odhodlal a nelituju toho. Je to sice film z úplně jinýho soudku než prvotina Jennifer Kent kterou byl pro mě 5 hvězdičkovej Babadook ale i tady si poradila obstojně. Pro někoho to může být nudné, pomalé, vleklé, utahané a s minimem akce. Někomu může vadit i formát obrazu. Bude zklamán i ten kdo by čekal vyloženě krvavej Rape and Revenge. Mě to ale sedlo. Nemůžu říct, že by mě film byť jen na malou chvilku nudil. Abych byl ale objektivní tak musím uznat, že snímku ke konci (kdy člověk očekává gradující finále) trošku dochází dech. Mírné zkrácení stopáže by tady možná nebylo na škodu. Druhej celovečerní film Jennifer Kent hodnotím pozitině. PS: Aisling Franciosi podala luxusní výkon. ()
Rovnako ako v Brimstone, aj u Nightingale by muselo byť to množstvo krutosti a zla zobrazené ešte trochu iným spôsobom, aby sa dalo brať aj ako niečo viac, ako len krvavé explo. A pokiaľ tomu celý čas aj tak veríte, akonáhle pozvú domorodca k stolu, od toho okamžiku sa to skrátka rozpadne. Najviac zo všetkého uveriteľnosti pomáha nie režisérka, ale Aisling Franciosi, ktorej výkon je hlavne v momentoch hnevu (po úvode) uveriteľný a nepríjemný. Z režijných nápadov ma bavili pohľady na lesnú, mesačnú oblohu, počas bezmocnosti tých zlých vecí. Bezmyšlienkovité vraždenie každého decka a domorodca tomu naopak ubralo najviac zo všetkého. 65% ()
Za mňa prepálená stopáž a nesympatická hlavná hrdinka. Billy domorodec bol desať razy zaujímavejšia postava a keby znásilnili jeho a zabili mu decko, nemusel by som trpieť dívaním sa na odporný ksicht hlavnej hrdinky ako i na jej idiotské chovanie! ()
"The Nightingale" bol skutočne silným filmom. Je to (ako už bolo spomenuté) rape and revenge film, kde sa naša hlavná hrdinka Clare vydá po stopách násilnikov, ktorí zavraždili jej manžela a jej dieťa. A je poháňaná obrovskou dávkou hnevu a túžby po pomste. A podľa mňa to Aisling Franciosi zahrala skutočne bravúrne. Pôsobí tu veľmi uveriteľne. Na začiatku uvidíme jej jemnú stránku, kde pôsobí ako žena, no po danej udalosti v chate v nej odrazu vidíme tvrdú ženu, ktorá je rozhodnutá splniť to, čo chce dosiahnuť. A verím jej to vo všetkom. Čo sa mi na nej páči je hlavne skutočnosť, že napriek tomu, že sa snaží byť silná a tvrdá, jej ľudská stránka tiež vie miestami preraziť. A hlavne si uvedomuje, že je stále zraniteľná a čokoľvek sa môže stať. A takisto má aj strach. V jej reakciách je vidieť niekoľko rôznych emócií a funguje to veľmi dobre. Potom je tu Sam Claflin v role karieristického poručíka Hawkinsa. A poviem úprimne, že je to vynikajúci padouch. Jeho akcie sú vysoko emocionálne a očividne má problémy zvládať svoj vlastný hnev na uzde a zo všetkého sa vždy dostane. Lebo je to vážený dôstojník a môže si robiť čo chce. A s týmto postojom skutočne vie byť nebezpečný, hrozivý, no súčasne to podáva s gestom, kde človek nevie čo si o tom myslieť. Niekedy je zúrivý, inokedy sarkastický, inokedy sa tvári ako anjelik. Film má podľa mňa dobrú atmosféru. Mnohí ho označujú za veľmi násilný. Ja by som povedal, že film pôsobí ako keby ho režíroval muž. Lenže režisérkou tu bola žena Jennifer Kent a snažila sa docieliť, aby to pôsobilo skutočne. A popravde to tak na mňa aj pôsobilo. Dokopy je vo filme jedna scénka, kde som mal trošku nepríjemný pocit z toho násilia. A to je scénka, kde chlapík povie, že chce trofej. Nebudem to viac špecifikovať. Ale aby som nevyznel teraz strašne chladne, nejde o žiadny ľahučký film. Tie scénky sú drsné, násilné a nehodlajú nás ako divákov šetriť. Záleží od vás ako sa k tomu postavíte. Každopádne udalosti v chate sú podľa mäa veľmi silné. A viem veľmi dobre pochopiť Clarine reakcie. V jednom momente prišla skoro úplne o všetko. Najviac mi to asi pripomenulo film "The Revenant". Ak máte radi silné drámy s touto témou, tak film podľa mňa oceníte. Ak je to na vás moc násilné, tak to odporúčať nemôžem. Ja som rád, že som film videl. Dobrá práca. Hodnotenie: B+ ()
Hnusný odpadový film, kde ukazujú len bezcielne násilie vrátane znásilňovania a vrážd od detí až po aborigincov, ale bez nejakého účelu, len aby prišla ďalšia surová odplata. Režisérka a scenáristka v jednej osobe si toho musela asi veľa vytrpieť, inak sa jej psychická porucha nedá vysvetliť. ()
Film, který se z počátku tváří, že bude o nekompromisní likvidaci nadržených Angličanů a ve výsledku je pouze na více než dvě hodiny roztaženým artem, kde se "akce" nedočkáte a místo toho se neustále klábosí u ohně, nebo se cestuje z lesa do vesnice a zpátky a vytoužený revenge thriller se nedostavuje a důležitý film o temné anglicko-australské minulosti, už vůbec ne. ()
Autorka Babadooka natočila syrové drama z historie Austrálie, které je špinavé, depresivní, beznadějné a hnusné, všichni se chovají jak hajzlové. Oprášila historku z Bronsonova Přání smrti (nebo z westernů), jen místo chlapa se mstí baba. Hnusná, s křivými zuby a pěkně vyžraná. Na feministické revenge filmy fakt nemám náladu, a pokud filmu ještě navíc chybí nadhled a ještě má zbytečně přestřelenou stopáž, zaujme mne na něm maximálně australská příroda. Nelíbí se mi ten film a nemám ho rád. ()
Celkem slušná "retro" verze I spit on your grave, kterou nečekaně natočila žena a dost dobře to funguje. Revenge movie o jedné služebné, které kapitán zabije rodinu a znásilní ji, no a další děj si asi domyslíte. Vizuálně hezky temné, drsné a naturalistické (znásilnění, zabíjení dětí), i když většímu gore bych se vůbec nebránil. Postavy jsou solidní a uvěřitelné, hlavní představitelka si emoční stránku zahrála na jedničku a záporák byl pěkně hnusný zmrd. Tempo a putování přírodou bylo první půlku svižnější a napínavější, no ve druhé půlce se to bohužel zpomalilo, s tím mám největší problém a je to hlavní důvod, proč nedám 4*. I tak jde o atmosfericky a emočně vysilující australský film, který pro fanoušky revenge žánru stojí za zkouknutí a vybočuje z podobných amerických filmů svojí syrovostí a zručným vizuálním i sociálním zpracování tehdejší doby. ()
Australský western. Clair je bývalá trestankyně z Irska, poslaná do trestanecké kolonie v Austrálii, kterou si vyhlédl poručík britské armády s umístěním v nějakém zaprášeném zapadákově. Poručík chce dvě věci, kapitánskou pozici, s umístěním ve městě, a Claire, a proto ji nechce vydat její propouštěcí papíry. S povýšením to nějak nedopadlo a Clair si vzala jiného irského trestance a má s ním dítě. Když se pak manžel opije a napadne poručíka, je to dobrá záminka k tomu, aby se ho poručík zbavil. "Milý" večer na návštěvě jejich chatrče se brutálně zvrhne, manžel a dítě jsou mrtvé a Clair je ponechána umírající v chatrči. Když se ráno probere, vydává se na lov poručíka a jeho kumpánů, který se džunglí vydal vyškemrat si ve městě povýšení. Zápletka jako z Peckinpahových westernů je na světě. Ale narozdíl od Peckinpaha, který svoje filmy a jejich atmosféru postupně gradoval až do úplného konce, zde dojde k vyvrcholení někdy půl hodiny před koncem a pak se film jen zmítá ve smrtelných bolestech. Režisérka se zřejmě ve snaze o odlišení její hlavní hrdinky od mužských protagonistů pustila do ranku psychologie a "vyměkla." [Rakkautta&Anarkiaa 2019] ()
Snímky, které se zabývají dobou, kdy byla Austrálie jen trestaneckou kolonií, do níž Britové odkládali všechny existence nehodné sdílet stejný ostrov s královským majestátem, mám hodně rád, a ani tento australský počin mě nezklamal (no, možná trochu). Po dost brutálním rozjezdu se sice cesta za krvavou pomstou změnila na pořádnou porci turistiky divokou přírodou říznutou počátkem irsko- aboridžinského přátelství, ale ve výsledku jsem byl i přes poněkud rozmáchlou stopáž vcelku spokojen.4*- ()