poster

To Walk Invisible: The Bronte Sisters (TV film)

Drama

Velká Británie, 2016, 120 min

  • AduskaV
    ****

    Film je natočen hodně surově, věnuje se hlavně vykreslení charakterů všech čtyř sourozenců. Finn Atkins (Charlotte), Chloe Pirrie (Emily) a Charlie Murphy (Anne) tento obtížný herecký úkol zvládly na výbornou. Chloe sice přeci jen svůj skotský přízvuk nedokázala úplně potlačit, ale jelikož měla ze sester nejvýbušnější povahu, hezky to zapadalo. Na můj vkus dali až moc prostoru postavě Branwella. Chápu, že potřebovali akčnější zápletku než je jen psaní knih, ale detailním zachycením jeho sebedestrukce zabili čas, který mohl být využit na zkrácení filmu nebo na více scén prolínání příběhů se psaním. Právě to prolínání s literaturou, kterou dnes již můžeme číst, dodalo filmu úžasnou atmosféru, kterou jsem s odevzdaností ráda absorbovala. 70%(21.8.2018)

  • PKD
    ****

    Aduska to v podstatě napsala za mě. Já to ale musím napsat za sebe. Takže...co se týče obsazení,nemám ( až na Emily,která dle dostupných kreseb nevypadala jako kůň,s prominutím a je si tedy nejméně podobná v obličeji) výhrad. Za to její charakter (alespoň dle toho,co se nám ve jejich životopisech prezentuje),je zvládnut na výbornou a přesně ilustruje tu nezkrotnou divoženku:) která stvořila sice jediné,ale za to dílo,které dodnes nebylo překonáno! Charlotta snad cestovala v čase,aby si pak zahrála sama sebe a Anna (ta velmi pěkná,citlivá a nekonfliktní) autorka výborného Dvojího Života Heleny Grahamové,byla prostě sama sebou. No a ten jejich úspěšně,sebedestruktivní povedený bratříček (ke kterému jsem opravdu cítil celou dobu jen opovržení a děsil se,až opět začně okupovat scénu), snad dle jeho dochované podoby též jako Charlotta a ještě více,byl obsazen asi z 99% přesností na milimetr.:) Jeho představitel do něj dal s určitostí 100% a možná až moc. Co mě právě na této postavě nejvíce vadí (a věřím že v budoucnu nebudu sám,když nepočítám historicky 1.komentář),že její celkový čas ve filmu zabírá až MOC místa a vytvořilo se tím zbytečné thrillerové napětí (přitom je jasně zdokumentováno,že život sester Bronteových byl bez nějakých velkých vzruchů,natožpak napětí) ,které je sice opravdu napínavé,ale kvůli tomu si přece nikdo z diváků a příznivců,sester B.,tento film nepouští. Já tedy určitě ne. Ostatně,ten jejich povedený bratr je známý jen díky tomu,že byl jejich bratrem. Nic víc. A proto bych paní rež.a autorce zároveň za tuto jedinou věc nejraději vyčinil. Nejvíc mě štve,že by to mohlo býti klidně na plný počet,nebýt neustálého a nesmyslného odbočování k jeho hnusně opileckým excesům a každých 15min.sledovat,jak se potácí ulicí,bylo po hodině děje opravdu k nesnesení. Protože,když už to v 2.pol.začne být více o sestrách a jejich začínající spisovatelské kariéře,a začnou dominovat scény typu-1.odmítnutí sbírky básní,Charlotta píše Janu Eyrovou (pro mě jedna z nejemotivnějších scén vůbec,z pochopitelných důvodů),tak jsou vzápětí odvrhnuty,jako by si autorka dovolila jen malý žertík na účet diváků a hned nám tam rve za každou cenu toho ubožáka,jehož smrt jsem opravdu uvítal. Za naprostý (pochopitelně,když 55% filmu okupuje on) vrchol,považuji 2 scény. Na tu 1.,si musíte počkat 90min. a ve které Emily přesvědčí/donutí Charlottu aby otci řekla o svém úspěchu a šla mu ukázat vydání Jany Eyrové. Při které jsem zažíval něco nepopsatelného. A ta 2.,která je snad ještě lepší,popisuje cestu do Londýna Charlotty a Anne (Emily rezolutně odmítla při dosti prudké debatě jet s nimi),kde vydavateli odhalí,kdo se to skrývá za pseudonymy,Currer,Ellis a Acton Bell. To jsem byl na vrcholu blaha! P.s.pokud vám připadá,že jsou zde tzv.KAZIČE,tak se nebojte,páč se přece nejedná o typický US film s pointou,jejíž vyzrazení by vám předem pokazilo zážitek. Tohle totiž není pouhý film,ale umění. Tím jsem si vzpoměl,že musím zmínit subtilně a perfektně vybraný bar.odstín,do kterého je laděn celý film a závěrečnou skladbu Three Suns (kterou jako jednu ze dvou jediných dostupných skladeb, se mi podařilo najít) a která mě dostala naplno. Zvláště díky genialitě paní autorky,kde kamera bloudí chodbami a místnostmi Haworthské fary (kde opouštíme vzlykající Charlottu) a postupně a nenásilně si všimneme,že zde chodí souč.návštěvníci a to je už skoro na Oscara. Takže na závěr,je to zatraceně dobré,ALE mohlo to být zatraceně lepší. Proč? Důvody jsem popsal výše. Sorry,ale posledních několik měsíců se mi naprosto nedaří ukočírovat délku komentářů,kdy se snažím,aby to mělo poloviční délku a takhle se to dopadá.:) V tomto př.,je to ale dáno tím,že jsem se k tomuto filmu dlouho nemohl dostat a proto,že sestry Bronteovy a jejich život (krom toho jejich brášky),mě už dlouho velmi zajímá.(10.9.2018)

  • - Spoiler: Nikdo ze sourozenců Brontëových se nedožil ani 40. roku života. (AduskaV)

  • - Všechny exteriéry se točili blízko Haworthu (West Yorkshire, Anglie). (AduskaV)

  • - Název dramatu pochází z dopisu, který Charlotte Brontëová napsala svému vydavateli. Psala o setkání s mužem, který netušil, že je Currer Bell (její pseudonym), což ji vyhovovalo, jak je patrno z věty v dopisu: „What author would be without the advantage of being able to walk invisible?“ („Který autor by byl bez výhod, když může chodit neviditelný.“) (AduskaV)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace