poster

Jesus Christ Superstar

  • USA

    Jesus Christ Superstar

  • slovenský

    Jesus Christ Superstar

  • slovenský

    Ježiš Kristus superstar

Muzikál

USA, 1973, 108 min

Režie:

Norman Jewison

Předloha:

Tim Rice (kniha)

Střih:

Antony Gibbs

Scénografie:

Richard Macdonald

Kostýmy:

Yvonne Blake
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Big Bear
    *****

    Úlet na entou, ze kterého když jsem jej viděl poprvé mi spadla čelist. To moderní zpracování i na rok 1973 nejznámějšího příběhu světa mi zprvu nesedlo, stejně tak hudba. Jenže podruhé, potřetí a počtvrté to bylo lepší a lepší. Dnes mám orig. soundtrack a některé songy z něj považuji za geniální (vyjma Jesus Christ - Superstar) z té mám pupínky kdykoliv ji slyším. Ve své době, kdy láska a svoboda bořila hranice a Ježíš ve své rozevláté haleně s dlouhými vlasy jakoby vypadl z Hairs měl film asi výmluvnější potenciál a více oslovoval... Dnes i tato moderní verze působí lehce archaicky, nicméně jako jako muzikál je to klasika a s chutí si ho kdykoliv zopáknu (ten filmový) Basikovou a Střihavku ne brrrr... to bych nedal ani jednou. Pět stříbrných. * * * * *(25.5.2013)

  • SoolenJV
    ****

    Po hudebni strance neni o cem diskutovat, po filmovarske pomerne zajimave a napadite, i kdyz jsou zde vyuzivany spise mene clenite a prazdne exteriery, coz filmu mozna trochu obira. Jinak v podstate zpracovani stejneho tematu jako Gibsonovo Umuceni, ale mnohem zabavnejsi, inteligentnejsi a vrstevnatejsi a schopne dat divakovi vice.(11.2.2009)

  • Matty
    ****

    Bylo až příliš snadné udělat z Ježíše hipíka. Dlouhé vlasy, lehké odění, hlásání lásky a míru… ale proč ne, k čase svého vzniku muzikál sedí perfektně. Dnes mi tak jako tak víc než zploštěné vidění Příběhu vadí jeho neucelené podání. Když už si tvůrci nad touto rozjásanou verzí evangelií použitím sebereflexivních uvozovek myjí ruce (je to jenom film, tak nás nekamenujte), proč také forma neodpovídá situaci „parta nadšenců v poušti“. Z velké výšky pořízené panoramatické celky, freeze frames a barevnou sladěností kýčovité výjevy se perou s divočeji pojatými scénami, kdy kameraman – když to přeženu – točí toho, kdo mu zrovna přitančí před objektiv. Jsem na pochybách, jestli měl Jewison jasno v tom, chce-li se vůči klasickým filmovým muzikálům vymezovat, klidně za cenu nevkusného parodování, či je s mnohem menšími finančními prostředky napodobovat. Ještě bizarnější dojem zanechávají padouši, kteří byli buď obsazení nevhodnými herci, anebo jejich zženštilost vypovídá o potlačované homofobii autorů scénáře. Přes všech napsané beru, že Jesus Christ Supestar nemá být nápadně chytrý film, že jde spíše o spontánní dobový výkřik, který bychom měli prožit. Jako takový mne sice nestrhnul tolik jako jiné muzikály, ale užil jsem si jej. 75% Zajímavé komentáře: Oskar, MIMIC(17.12.2010)

  • Adam Bernau
    ****

    Že je Petr nahrazen Jidášem, je v pořádku. Konečně nešťastníka, bez nějž by to neklaplo, někdo zprostil toho trapného obvinění z defraudantství a prodejnosti. Ale to ostudné, naprosto mimomísové Petrovo pokohoutí "musel jsem to udělat, copak nechápeš?" (následované Magdaleniným stejně idiotským "jak to mohl vědět?") musím jménem církve ztrestat. Jinak by to bylo samozřejmě za pět. (A ještě mohou být autoři rádi, že ten lapsus někdo v Kongregaci závazně nevyložil jako návod k bludnému učení o sebeoběšení jakožto stvrzení vítězství Jidášovy pseudodoxie nad Petrovou orthodoxií. To by se pak smažili v pekle.)(20.10.2012)

  • LeoH
    *****

    Tenhle biják (spolu se Scorseseho Posledním pokušením a Bulgakovovým Mistrem a Markétkou) mě, nekřesťana, přiměl k přemýšlení o ježíšovském mýtu víc a z více stran než všechna evangelia a kázání dohromady – kdysi v dobách předinternetových jsem měl celé libreto opsané a vlastnoklopotně přeložené a dodnes se vztekám při pomyšlení na to, z jakých duchaprázdných rýmovaček je splácaná Prostějovského „kanonická“ česká verze; vrcholem marnosti pro mě bylo její použití v titulcích při televizním uvedení Jewisonova filmu. Na BD jsou naštěstí titulky v pořádku, všechna čest svého řemesla znalému a evidentně zapálenému překladateli i tomu, kdo mu tu práci zadal. — O muzice se netřeba dlouze bavit, to křížení rockových a muzikálových postupů a odvaha/drzost vystavět v tomhle žánru ne muzikál, ale plnohodnotnou operu bez kouska mluveného slova, vám buď připadnou geniální, nebo ne. Zastavil bych se ovšem u zpěvu: syrově vyřvávaný, „nezpěvácký“ projev mi k polidštěným pašijovým postavám z masa a kostí sedí rozhodně líp, než kdyby režisér obsadil interprety nadpozemsky dokonalé. Stejně tak, pokud někdo vyčítá představiteli Ježíše malé charisma, muselo mu nějak uniknout, že Ježíšova lidská stránka, únava a to, že zdaleka neovládá situaci pevnou rukou a nezáří v davu coby nezpochybnitelná superstar, je jedním z hlavních témat filmu. — Choreografie! Sledovat třebas exaltované tanečky Šimona a jeho skvadry při fanatickém vzývání Krista uprostřed filmu, to je pokaždé na srdeční zástavu. (Ve stejné pasáži asi jediné místo z celého snímku, které mi vždycky lehce smrdělo samoúčelem – bez tanečníků zjevujících se ve vzduchu, zpomalených a zastavených záběrů bych se v této scéně věru obešel.) — No a dobrou polovinu filmu dělá scénografie, to neustálé balancování mezi „jako“ a hrou na „jako“, římští vojáci ve fialových tričkách, pušky, tanky, šminky, lešení, izraelská poušť, to nejsou jenom efektní „zcizovačky“, líbivá hipícká stylizace a vymezování se vůči klasickému muzikálovému a historickému žánru, to všechno jsou prvky, které tu prastarou pohádkovou historku skutečně přibližují dnešku, které nepřestávají připomínat, že jsme to my, kdo ten příběh tady a teď znovu prožíváme a koho i přes propast staletí pořád oslovuje.(5.5.2014)

  • - Na začiatku poslednej večere Ježiš a apoštoli svojim umiestnením a gestami presne kopírujú Da Vinciho obraz "Posledná večera". (L´Aura)

  • - Keď Ted Neeley visí na kríži, jeho pribité ruky sa mierne hýbu, čo ukazuje, že "klince" sú iba hlavičky klincov prilepené na jeho dlane. (L´Aura)

  • - Niektoré texty piesní boli oproti divadelnej podobe upravené (Hosanna, The Temple), aby sa stali prijateľnejšími pre kresťanské publikum. Napríklad v scéne s malomocnými slová "Heal yourself!" (Vyliečte sa sami) zmenili na "Leave me alone!" (Nechajte ma osamote). (L´Aura)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace