Příběh služebnice

Když teplá večeře, vychlazený lahváč a vyžehlená košile přestanou být denní samozřejmostí, protože dětského pláče a použitých plen začne podezřele ubývat, je potřeba sáhnout po prověřené sbírce Starého zákona a vykuchat z něj pár apokryfů, které se tak účelně neohýbaly ani za časů inkvizice. Té kritice, která se na to především zprava hodně snáší, úplně nerozumím. Ženský kvintet za kamerou na to jde velmi přízemně a citlivě. Společenská apokalypsa je vlastně až intimní záležitost, kdy se události kolem dějí jaksi mimochodem a divák se modlí za to, aby viděl víc, přičemž se ale bojí, že při globálnějším měřítku se to rozpadne. Z mého pohledu to ale neskutečnou vnitřní dynamiku bere především z toho, že žádná jiná dystopie, co pamatuju, nešla tolik na dřeň pokrytectví, které automaticky všechny totalitní systémy provází. Bublá to pod povrchem dokonale, ale návštěva Jezábel to definitivně vystřelí do pozice žánrové události, která si apokalypsu dovede představit i bez jaderného spadu. (20.11.2017)

Jako ano je to skvělé téma, dokonalá myšlenka a perfektní originální nápad, ale ta forma, to bych blil. Proč je to tak šíleně nudně natočené, proč ta Offcosi musí pořád tak dlouho čumět až jednomu zešediví vlasy? Proč je téměř každý záběr točený z bezprostřední blízkosti od jejího obličeje. To není díl, aby nebyla scéna, kde by jsme neviděli její obličej jak se chystá úmorně dlouho něco říct. A co sakra ten rozhovor s Nickem v kuchyni? to bylo tak zdlouhavé, že mě vůbec nezajímalo jak to skončí. Opravdu jen díky tomuto tomu dávám tři hvězdy, ale tři skvělé hvězdy. Je to lepší než kdejaká pětihvězdičková věc, ale prostě kdyby to nebylo tak úmorně natáhnuté a zlouhavé, bylo by to na pět hvězd. V jednom směru dokonalé, ale v tom druhém úmorně otravné k posrání. (01.07.2018)

Waaau. Pesimistický obraz naší společnosti s kulervoucí atmosférou, díky které nejen, že vydržíte dlouhé nemluvné scény, ale dokonce vám při nich naskočí husina a budete si je užívat. Depresivní, ale zcela pohlcující mizérie. Seriál působí hodně realisticky,přestože já jsem ke skutečnosti, že by k něčemu takovému mohlo dojít, poněkud skeptická :) - jak se zdá, oproti zdejším uživatelům. Co mi však vadí je, že na ksichty hlavní hrdinky jsem si ani po deseti epizodách nedokázala zvyknout; jak už tu někdo psal, Elisabeth Moss je taková divná, nezajímavá žába. Myslím, že kdyby v ocenění Zlatá malina měly svoji kategorii i úšklebky a grimasy, zaručeně by vyhrála. Přitom když se zrovna křečovitě neksichtí, tak jí to utrpení i "apatii", jak tu již někdo zmínil v komentářích, naprosto žerete. (05.02.2018)

Seriál nemajúci obohranú zápletku. Páči sa mi, že sa príbeh delí na tri časové roviny. June ako už plnohodnotná služebnice, June sa len stáva služebnicí a June tesne predtým, než vznikli kasty. Bohužiaľ je tu minimum zásadných momentov. Dej dvoch sérii sa mohol kľudne zmáčknuť do jednej. Jednotlivé epizódy sa venujú skôr, než príbehovým posunom, vývoji postáv. A to je problém. Jednu dobu je vzťah June/Serena Waterford na úrovni A, potom B, znova A, nachvíľu C, potom B a znova A. Rovnaká nekonečná, ťažko uveriteľná horská dráha je aj vzťah June/Fred Waterford. Do toho sa Fred a Serena dokolečka striedajú v tom, kto je vlastne kápo a kto subina. Otravné. June navyše všetky epizódy sprevádza snahou predviesť všetky druhy grimás plaču. V tom plači a vzťahových šachových partiách jednoducho chýba vzrúšo, chýba dojem, že v ďalšej epizóde sa stane niečo skvelé. Problém mám vlastne s aj podstatou zápletky. Keď je na svete niekto strašne vzácny, cenený, jedna z milióna, tak nebýva otrokom. Prúser nie, ale vzhľadom na určité diery v logike a zbytočne venovaný čas vedľajším postavám, sa jednoznačne jedná o sklamanie s pachuťou feministicky zdvihnutého prstu. 3. séria pokračuje do svojej polovice v podobnom duchu. Potom však konečne niektoré postavy dosiahnu svoje dno a konečne dej prestane sledovať len emócie. Konečne začnete byť zvedavý čo a ako sa stane. Nevystrelilo to dojmy vyššie, ale rozhodne udržalo pozornosť a zvedavosť na ďalšiu sériu. 4. séria tak nejako uzatvára staré cesty a som zvedavý, akými novými sa vydá. Baví ma ten prerod June, ktorý hlavne v kontexte všetkého predtým dáva zmysel a je logický, uveriteľný. 5. séria je zameraná predovšetkým na osobnostný vývoj vedľajší postáv. Zásadné udalosti absentujú. Nemáte byť na čo a ani na koho zvedavý. Služebnice sa už definitívne utopila v slzách a nestabilných povahách. (14.09.2018)

“POTŘEBUJU PŘEŽÍT. KVŮLI NÍ…“ /// Tak až sem nás dostala antikoncepce a jiný sračky. K režimu, kterej… no to by stačilo, protože na postupný odhalování příběh hodně sází. Je to takový dost komorní holčičí povídání vo dystopický společnosti, ze kterýho nejsu moc odvázanej (i když třeba ty gestapácký metody… takže je to i komorně drsný). Problém nemám ani tak s tím, že se tyhle nehezký věci dějou ženám. Jen je asi nedokážu naplno procítit. Elisabeth Moss mi připadá divná, obyčejná, nepřitažlivá… prostě mě nechytá za srdce. Taky ty flashbacky z doby „normálu“ jsou vo ničem. Ukazujou normální život... Hmm… jako že ženský nebyly vždycky „jenom“ madrace. (?) Dystopickej svět je prostě vždycky pro někoho horší a pro někoho lepší. Lidský práva jsou nahrazený zákonama, který ve finále ti nejmocnější stejně nedodržujou. Dala by se o tom napsat úvaha na dvě strany, ale důležitější asi je, proč jsem dal 3*. Je to tak komorní…jako bych si knihu četl sám zalezlej v koutě. Většinou to bejvá klad, ale tady… Seriál vo píchání služebnejch. Bacha není to péčko, ale feministickej pohled na jakousi budoucnost, ze kterýho vychází ženskej citovej masakr. Když si myslím, že jako už se to rozběhne, tak zase nic. Zvrácený týrání ženský duše, který zákonitě musí zasáhnout ty podobně spřízněný. Snad se i já dočkám ve II. sérii, kdy „Offred“ přestane bejt „dívkou z krabičky". /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu, kterou napsala v roce 1985 Margaret Atwood, neznám. 2.) Držej mě doma na chov. 3.) Po znásilnění vždycky utvoříme kruh. 4) Thx za titule „Sizok a audit.cz“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (13.01.2018)