Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Maďarská rapsódie je prvním dílem zamýšlené trilogie Vitam et sanguinem (Život a krev) ve které chtěli režisér Miklós Jancsó a scénárista Gyula Hernádi nastínit průřez maďarských dějin od začátku 20. století do roku 1956. Pro hlavní postavu se inspirovali životem skutečné osobnosti maďarských dějin Endreho Bajcsyho-Zsilinszkého (1886-1944). Ve filmu vystupuje jako István Zsandányi (György Cserhalmi), syn drobného statkáře, hrdý Maďar, který prochází ideovým přerodem během rolnického povstání, první světové války a budování Maďarské republiky rad. Jancsó a Hernádi zde podávají příběhy lidí, jejichž osobnost je formována vypjatou dějinnou dobou. To vše v typické jancsóovské stylizované režii. Na Maďarskou rapsódii navazuje Allegro barbaro, třetí díl Concerto už nebyl natočen, ale vyšel spolu s předešlými díly knižně jako novela. (Iggy)

(více)

Recenze (10)

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Stylizovaná historie v režii M. Jancsó s nádhernými obrazy života a smrti. Mezi nejpůsobivější scény patří třeba ruská ruleta nebo pohřeb. Vždy u jeho filmů obdivuji, jak bravurně zvládá davové scény, kdy v obraze jsou tři plány (někdy i více) s přesnou, ale ve výsledku přirozenou choreografií. Hlavní motiv - svoboda. ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Škoda, že se filmy z Maďarska z tohoto desetiletí sem tak málo dostávají. Maďaři, mnozí z nich si zachovali svéprávnost jako národ i za socialismu. V době dospívání mě jejich dějiny nezajímaly, ale jejich přítomnost, takže díky pobytům v Budapešťi jsem nabíral poznávání pestřejšího lidského rozvrstvení, než v šedém a fádním Brně. ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Maďarská rapsódie je o trochu slabší, než Allegro barbaro. Občas opravdu vykrádá Paradžanova, záběry jsou méně propracované – kratší, „funkčnější“, některé scény jakoby přešly z předchozích Soukromých neřestí (tance). Hlavně je to ale občas lehce neautentické: je to proto, že to chce být primárně důležité o důležitých věcech – vychází z toho prázdný patos. Některé záběry jsou nicméně úžasné. Scény s prameny. Svítání na pustě. A: Udo Kier je prostě všude – musel jsem se smát-)!! ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Nemám odvahu dát Jancsóvi méně než čtyři hvězdy, ani nedovedu posoudit, který z jeho protiválečných (myšlena je zde hlavně občanská válka revoluce) je více či méně lepší. Nejde zde o trilogii (se dvěma dokončenými díly), ale typickou "mnohologii"; na věčné téma, které nelze nikdy dokonale zpracovat jednorázově, a tak se musí neustále opakovat; cíle je možno (ne)dosáhnout jen neustálým přibližováním se cíli. Jancsó si pro to vybral svéráznou vlastní poetiku plnou barbarství (tabu vraždy se překonává ruskou ruletou), nelaskajících doteků (od snižujících pohlazení až po pěstní souboj), nahoty dívek (už není co zakrývat) atd., stačí jen pokračovat v úvahách. Válka je iracionální, a proto se nedá racionálně pojednat - a to platí i pro závěrečnou scénu Poslední večeře Páně. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Tento film o socialistickom prerode maďarských dejín ma minul teda riadne. Uvrieskané, uspievané a vo veľmi štylizovanej réžii, ktorá mi vôbec nesadla. Celé to pôsobí viac ako divadelná hra, myslené v negatívnom zmysle slova. Aj keď sa odohráva takmer celá v exteriéroch, dosť zjednodušených exteriéroch. Prvá polovica deja je plná národných piesní a tá druhá spomaleným záberom počas ofukovania ventilátora. Do toho prvoplánové nahotinky. Kto by v takomto filme čakal charizmatického nemeckého herca Uda Kiera? Prázdna artová nuda. ()

Reklama

Reklama