Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Německo, hned po znovusjednocení. Lidé se vymkli kontrole, je zde slepá nenávist vůči přistěhovalcům. V této době je sociální pracovník s posláním přivést polskou rodinu na místo určení (imigrační tábor v malém provinčním městečku Rassau) unesen stejně jako rodina. Vrchní inspektor Körn (Peter Kern) a jeho přítelkyně začnou v Rassau vyšetřovat tuto záležitost, zkoumají svět obsesivního sexu, zavádějícího chtíče a přehnaně iracionální lásky k německému národu. Rasismus nezačíná oholenými vlasy a botami, ale spíše uprostřed samotné společnosti... (JasonCZ)

(více)

Recenze (7)

JFL 

všechny recenze uživatele

Na první pohled může Schlingensiefova typicky hyper-exaltovaná férie působit jako ryzí šílenost. Ale právě díky tomu, že opouští tradiční styl a normy mainstreamu a vyžívá se v karikaturně přemrštěném karnevalovém reji undergroundu, může si vzít na paškál celou řadu fenoménů konce tisíciletí. Vlastně dokonce můžeme říct, že v "Terror 2000" dospěl právě díky popsanému stylu k formátu anarchistického hypertextu, který může v jednom zběsilém mišmaši obsáhnout nejen migraci, nový vzestup nácků či byrokratický aparát, ale hlavně také celou škálu emocí, kterou vyvolává mediální obraz dobové reality. Ústřední linii filmu tvoří senzacechtivé a hystericky zkreslené zpravodajství, které zcela opouští rovinu seriózní novinařiny a nechává se strhnout davovým šílenstvím, které samo vyvolává a živí. To film nezpřítomňuje přímočaře skrze doslovné zahrnování reportérů, ale především v rovině stylu a referencí. Konkrétně vyprávění rámuje devadesátková témata do společné linie s celonárodně sledovaným případem přepadení banky v roce 1988 v Gladbecku. Finální část Schlingensiefovy trilogie o Německu tak již sjednocenou zemi ukazuje coby kadlub nenávisti, frustrací, posedlostí, traumat, rasismu, násilí, bezmoci a politiky. Schlingensief vnáší do asepticky uhlazeného německého filmu přelomu tisíciletí tolik chybějící zjitřenou tělesnost, která charakterizovala žánrovou produkci 70. let a obzvláště paralelní anti-vlnu vymezující se proti nafrněnému novému německému filmu. Byť na rozdíl od tehdejších osobitých tvůrců jako byli Roland Klick či Klaus Lemke se Schlingensief stylově nezhlížel ve francouzské či americké kinematografii, nýbrž si prostě věrně undergroundu a alternativnímu divadlu užíval, že diváky vystavuje fantasmagorickým pimprlovým divadlům napěchovaným provokativními podněty. Vlastně je až s podivem, že v dnešní exaltované a přemrštěně těkavé době pořád Schlingensiefovy filmy působí zběsile a neuchopitelně. Důvody pro to opět můžeme hledat v tom, jak současná onlinová hypermedialita potlačuje tělesnost, respektive jak dovoluje pouze její vycizelovanou a normovanou podobu. ()

Flipnic 

všechny recenze uživatele

Všechno dost dobře popsal CptPeroxid... Těžko hodnotitelný ... asi 3/5, jako kdybych pod tím viděl nálepku TROMA, tak s tím nemám problém, ale takhle ..uff, uff... Prostě chaos před obrazovkou a řádně sleazy a nasty ... Všude před kamerou hromada nácků, pobíhá chaoticky sem a tam, hajluje, je tam Hitler, a celý je to jak průstřel magnumkou palici ... Sice šílený, ale zábavný mi to osobně příliš nepřišlo ... Každopádně jedinečný, nežánrový, pro hledače obskurních, netypických šíleností povinnost ... ()

CptPeroxid 

všechny recenze uživatele

Těžko si tento film dokážu zařadit do nějaké odrůdy. Skládačka složená snad z toho nejdivnějšího z nejdivnějších, surreal-bizzare-SHOCKING krimi/drama říznutý humorem černějším než černá ve skutečnosti je a do toho samozřejmě nesmí chybět noblesní explo. Film je těžce snesitelný až přímo nekoukatelný, který vám tlačí na mozek jako posranej tumor. Takhle nějak by asi vypadala tvorba S. Daliho, kdyby žil na konci 20. století. Díky bohu za nepřekonatelný výběr hudby, která tady ten jeden velký teror doprovází.. ()

Klajnik 

všechny recenze uživatele

Terror 2000 prý pojednává o sérii násilí, které následovala po pádu zdi a znovusjednocení Německa, ale vzhledem k tomu, že Schlingensief bez nějaké svazující linky vystupňovaného narativu jenom servíruje afektovanou sérii výjevů plných úchylných dezolátům, co řvou, prcaj, slintaj, onanujou a zabíjí, tak jsem v tom nebyl schopen detekovat nějakou hloubku či výpovědní hodnotu a současně se mi jeho navzdory neustálé snaze šokovat rychle omrzí. Po půl hodině už jenom znuděně čumím a je mi úplně jedno, kdo koho prcá nebo zabíjí. Žádné zvláštní pozdvižení ve mně vzbuzeno nebylo a vlastně jsem se ani moc nebavil. Film mi přišel spíše otravnej, protože je příliš samoúčelnej a afektovanej. To byl problém i United Trash, kterýžto jsem viděl v kině v rámci festivalu otrlého diváka a který je sice o něco bizarnější a má více humorných momentů, ale i v jeho případě jsem byl od půlky tím neustálým řevem a afektovanými postavami obtěžován. Nutno dodat, že jsem typ člověka, u něhož jsou predispozice, že si takové bizarní a explicitní filmy oblíbí, ale přesto se to často neděje. Problém netkví v tom, že by toho bizáru bylo až moc nebo moc málo. Všiml jsem si, že nejvíc záleží na tom, jak se pracuje s tím, co onen bizár svazuje; tedy tempo, formální stránka zvuku a obrazu, psychologizace postav, kvalita dialogů, vystupňovaný příběh a zkrátka vše, co činí dílo imerzivní... Někteří s těmito kvalitativními aspekty dovedou pracovat zdařileji než jiní a proto lépe fungují filmy jako Lighthouse, House That Jack Built, Americké Psycho než třeba Terror 2000 nebo Pink Flamingos (- což je film o dvou klanech špíňáků, kteří spolu vedou souboj o pozici nejoplzlejšího špíňáka pod Sluncem). Přitom bych nerozporoval soud, který by tvrdil, že Pink Flamingos a Schlingensiefovy filmy jsou bizarnější, neurvalejší a přepálenější. Nejspíš jsou, ale jsou taky příliš kvalitativně mdlé a monotónní na to, aby výsledný dojem odpovídal svou silou tomu, co skýtá obsah. Taková Lidská Stonožká 3 zde má pouze 32%, ačkoliv se jedná skvělou syntézu onoho vysokého bizáru typu Amerického Psycha a undergroundového bizáru zosobněného Schlingensiefovo filmy. U třetí Stonožky jsem se smál neustále i neustále žasnul nad tím, co vidím, zatím co Terror 2000 mě poměrně rychle uvedl v letargii. Čím to je? Třetí Stonožka je skvěle prostorově situovaná s vhodně zvoleným egomaniakálním protagonistou a jeho psychologickým konfliktem, díky němuž je příběh zdařile vystupňovaný. Obsahuje rovněž skvěle napsané dialogy a herecký koncert Dietera Lasera má vyloženě divadelní kvality. Byl bych rád, kdyby ten film lidi konečně patřičně docenili. Jde vidět, jak stádovití ovčani nejsou schopni používat vlastní hlavu; Jakmile jim je nějaká pár desetiletí stará sračka představena jako kultovní, tak tomu dají aspoň ty 3/5, ale třetí stonožka tuto pozici nemá, ač je samozřejmě lepším filmem, a tak sklízí odpady. ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Divoká satira na německou nesnášenlivost a na vtrhnutí přistěhovalců těsně po spojení státu. Intenzivně odpudivé. ()

Yuri69 

všechny recenze uživatele

K politické potažmo sociální satiře lze přistoupit různým způsobem. Míra konfrontace a agresivity je ve srovnání například s Česká soda (seriál) (1993) na naprosto jíném levelu. Brutálně zběsilé tempo chrlící ječící postavy zasazené do zbědovaného prostředí devadesátkové opuštěné vojenské základy jednou se samopalem, tu s hořícím hákenkojcem, jednou znásilňující stařenu. Prvoplánové násilí a jiné extrémní prvky mají ale stále jasně daný účel a rámec - snaží se upozornit na témata sjednoceného Německa. Jasná volba pro milovníky TikTok tempa a Mistra Uda. Spoiler: Top highlight záběr je zřejmě fanaticky mumlající Udo navlečený do kněžského hábitu, jež se se samopalem v ruce řítí lesem v nazi UAZu. [LFŠ 2022] ()

Reklama

Reklama