À bras ouverts
À bras ouverts
With Open Arms
Srdečne vás vítame
Režie:
Philippe de ChauveronKamera:
Philippe GuilbertHudba:
Hervé RakotofiringaHrají:
Christian Clavier, Elsa Zylberstein, Ary Abittan, Cyril Lecomte, Nanou Garcia, Mirela Nicolau, Oscar Berthe, Armen Georgian, Ioana Visalon, Anaïs Dopinescu (více)Obsahy(1)
V hlavní roli této komedie se představí ztřeštěný Christian Clavier jako Jean-Etienne Fougerole, který je velice respektovanou osobností francouzské literární scény. Tento bytostný humanista a vrcholný intelektuál žije ve svém světě po boku bohaté manželky a je dokonale odtržen od reality. Což se mu stane osudným, když v televizní debatě propaguje svůj nový román Srdečně vás vítáme. V něm řeší téma pomoci lidem v nouzi, lidem bez domova, na útěku. V přímém přenosu vzdoruje silné kritice ze strany přítomného oponenta, který jej napadá, že sice hezky píše, ale v životě se tím není schopen ani ochoten řídit. A tak Jean-Etienne, aby osobním příkladem dokázal svou vstřícnost k potřebným celého světa, veřejně vyzve jakoukoliv romskou rodinu k společnému soužití u nich doma. Stačí, když zazvoní u brány jeho sídla a budou radostně vítanými hosty. A rozohněný Jean-Etienne rovnou na kameru nadiktuje i svou adresu. Pak se nemůže divit, že u něj večer v ten samý den zadrnčí zvonek a za vraty stojí usměvavý Babik se svou početnou rodinou. Jean-Etiennovi nezbývá nic jiného než svůj veřejný slib dodržet. Netuší, že jej i jeho rodinu čeká jedna z nejtěžších životních zkoušek a hlavně brutální test míry tolerance, solidarity a humanismu. (CinemArt)
(více)Recenze (159)
Hroznej shit .. Jo, ok, některý dialogy fajn, zápletky vtipný, ale prostě ... Traparna ()
Francouzský humor, nahoru a dolu, někdy skvělý a originální, někdy trapný, povětšinou ztřeštěný, že jste mimo. dá se, stačilo jednou. ()
Byla by to docela pěkná komedie, kdyby z ní odešel pan profesor vyléčený ze svého neoliberálního humanismu. Samozřejmě, problém menšin nebo imigrantů nelze vyřešit tím, že si je nastěhujeme domů. Omluvou panu profesorovi snad může být to, že měl z čeho rozdávat. Příchod Babikovy rodiny do profesorova bytu jej asi věrným zobrazením toho, jak to v takových případech dopadne. Z hostů se stanou okupanti, kteří přes svou dobrosrdečnost a aniž si to sami uvědomují, jsou trýzniteli. Takže ono zmoudření poté, kdy si profesorův syn musí vzít Babikovu dceru, je trochu podpásovka. Tak by to v životě asi nechodilo, třebaže by si to mnozí naši liberálové takto představovali. ()
Film příjemný jako white flight s Vicou Kerekes, z jehož námětu se ale dalo vytřískat víc. Když už má člověk dostat sluníčkový film o aktuálních tématech (a balkánští Romové se ve Francii opravdu dost řeší, na rozdíl od početnějších muslimů z no go ghett jim totiž parkují přímo u baráků), tak Francouzi jsou u toho asi tak stokrát méně naivní a vymytí, než anglosaská či německá produkce. I to je v dnešní době karnevalové civilizační sebevraždy osvěžující. Není divu, na migraci tam mají statisticky skoro stejný názor jako my tady. A vidět žida z "Co jsme komu udělali" jako Roma se žlutými zuby je docela zážitek. Zážitek je také vidět, jak si ústřední dvojka neustále nalhává něco o angažované solidaritě, i když k ní musí být donucena, radši si potají schovává cennosti a noví kempaři je bez skrupulí využívají. Při jejich úlevě, že Babik vyhnal další Romy od vrat protože to je "jeho rodina a jeho dům", i když těsně předtím Clavier monstrózně hřímal o každodenním boji intelektuála za levicové ideály, jsem se hýkajíc otočil na krovky. A to mohli být rádi, že se k nim nenastěhovali někteří z těch našich Romů, u kterých je jedna půlka rodiny závislá na perníku a ta druhá ho vaří. Jenom jsem celou dobu doufal, že tomu jejich fanatickému synovi opravdu někdo vymlátí zuby kladivem, ale člověk nemůže mít všechno. ()
Divná možno agitačná podjebávka ktorá má určite dvojzmysel....trojzmysel a štvorzmysel schovaný a pekne zákerne hlboko v tomto filme ktorý nezaradíte ani keby ste chceli..a dokonca ani vtedy ak by ste mohli.... ()
Lehce populistický snímek, jenž sice staví na aktuálním tématu, nicméně velmi zidealizovanou formou, která spíše škodí, než pomáhá. Pár vtipných momentů bylo, ale jako celek dosti nudné a navíc i nelogické. Herecké výkony spíše mdlé. Taková jednohubka na nedělní odpoledne. Za mne 50%. ()
Vtipně rozehrané, po polovině zvolní a závěr jaksi vyšumí, jakoby si Philippe de Chauveron nevěděl rady s pintou jinak docela milé komedie. Zachovává vyvážený vztah k Romům, aniž by jim extra fandil. Zářivým charakterem nevyniká ani jinak loajální sluha. To nakonec humanistický spisovatel vychází lépe, i když musí zatnout zuby a myslet na prodejnost svých knih. Teoretický humanismus je mnohem jednodušší než cikánská rodinka na zahradě s dorůstajícím prasetem a potrhlým lovcem krtků. ()
Z mojej strany spíš sklamanie! Na komédiu to nie je dostatočne „komediálny“ a scény občas nepôsobia presvedčivo. Pozitívne však môžem hodnotiť hru Ch. Claviera. Osobné hodnotenie: 64% (*) ()
Christian Clavier je ako stvoreny pre komedie,aj tato ma dostala,vtipna a zabavna zalezitost,ktora dokaze sprijemnit vecer celej rodine...:-) ()
Nebolo to zle, ale ani nic moc. Skoda, ze nevyuzili ten potencial - prva 1/3 fakt slubna, sranda, dobri herci. Potom to sklzlo tradicne do priblblych scen. Obligatorne vsuvky s buzikmi a hodne skazena party, aby to bolo moderne. Ale aj sme sa nasmiali obcas, takze take povedzme 2.5*, davam 3*. ()
Po snímku z roku 2014 ´Co jsme komu udělali´, který působí jako novodobý politicky moralizační snímek dle politických skutků, rozhodnutí a událostí současné doby, tu máme podobný filmový počin. Tentokrát se příběh zabývá romskou problematikou a opět v ryze komediálním hávu obestřený typickým francouzským humorem a ztřeštěností. Kupodivu výborný český dabing veškerou komičnost a vtip v dialozích dobře prezentuje. I snaha o cikánský francouzský přízvuk kvůli odlišnosti se dá považovat za vcelku přijatelný. V zájmu všeho dění opět Christian Clavier v příběhu, kde nezůstává nit suchá. Svým způsobem se snímek opět strefuje do humanistů, kteří veřejně a mediálně kážou o morálce a povinnostech občanů v zájmu pomoci lidem v nouzi, ale sami se daným skutkům vyhýbají seč mohou. Takže v podstatě realita všedních dnů. A jak jeden takový intelektuální humanista dopadne vypráví tento film se závěrem striktně a politicky sloužící jako názorný příklad. Ano, příkladná moralitka jak vyšitá. Češi něco takového znají z vlastních snímků z období 50. let 20. století. A jak už to tak bývá, ve Francii si tento snímek vysloužil kritiku poukazující na údajnou marginalizaci Romů. A to přitom nejde jen o Romy, neboť v zájmu rasové korektnosti byl úmyslně použit i motiv nenávistného Francouze, který byl kvůli dluhu exekutorem vystěhován na ulici a Romové, kterým neurvale nadával, ho přijmou mezi sebe. Inu, není nad politicky motivovaný film. Avšak snímek svým tzv. nekorektním humorem skutečně pobaví, což není jen vlivem skvělých hereckých výkonů, ale vcelku i dobře napsaným scénářem nevynechávající z obou stran barikády ohledně životního přístupu a kulturní odlišnosti naprosto nic. Pozitivem na celkové atmosféře je, že se to nezvrhává až do přílišné ztřeštěnosti. Snímek se tedy jako komedie povedl, ale svou výpovědí u mnohých neotřele narazí. ()
Lovec krtků a falešný peruánci. ()
Velice pokrytecká a nevtipná komedie s plejádou postav, které se pohybují v rozmezí "neutrální" až "silně nesympatické". Kromě několika vzácných momentů, kdy jsem se opravdu pousmála, jsem většinu promítání strávila neustálou myšlenkou na to, že jsem za zhlédnutí filmu zaplatila. Předchozí režisérův film Co jsme komu udělali? považuji za velice zdařilou a hřejivou komedii plnou stereotypů a jejich překonávání, což jsem na základě traileru očekávala i od snímku nového. Zásadní rozdíl bude patrně v hlavním poselství filmu. Zatímco u prvního by se dalo formulovat větou "všichni jsme jiní a jeden druhému připadáme trochu divní, ale nakonec jsme stejně jedna velká rodina", u filmu druhého jde spíše o "pokud si k sobě nenastěhuješ cizince a nehostíš ho jako člena rodiny, jsi rasistická krysa". Neustálá snaha hlavních bílých protagonistů o to, aby působili jako světci, přehlíželi a omlouvali velice znepokojivé chování svých hostů a poskytovali jim veškerý komfort na úkor vlastního života, soukromí a majetku působila nuceně, nelogicky i otravně. Hrdinové (zbohatlíci, kteří si vydržují vlastního indického sluhu) zachází ve snaze o co největší otevřenost dokonce tak daleko, že se ani nebrání tomu, když jeden z jejich hostů velice neskrývaně 'svádí' až obtěžuje paní domu. Celý film byl zkrátka jedním velkým kázáním, které však naprosto ignoruje skutečnost, že všechno má své hranice. Snad by se to s trochou nadsázky dalo brát jako parodie na pokrytce (protože to hrdinové, kteří se snaží veškerou odpovědnost za své rozhodnutí a hostitelství svrhnout na někoho jiného - muž na manželku, manželka na sluhu - jsou), kteří se do své otevřenosti zamotají až dokud není návratu - ale na to se tam všichni berou až příliš vážně. Pokud bylo toho hlavním poselstvím filmu, pak vyznělo tak trochu do ztracena. ()
Slušnej úlet co kope do politiky multikulturalismu. Francie je v hajzlu, tak si z toho uděláme srandu. ()
"To je rychlovka... Já jsem romanťik!" Komedie ala Troškovy filmy. ()
Velice příjemná komedie, u které jsem se dobře bavil. Ačkoliv k tomu příběh svádí, nejsou komické situace dovedené do absurdity. A téma je zpracované s nadhledem bez přehnaného moralizování. Milé překvapení. ()
Konečne zasa osvieženie európskeho formátu. Clavier čím je starší tým lepšie sa naňho pozerá. Francúzska škoda Funesovcov je poznať. Tematika blízka našim zemepisným dĺžkam a poňatá s humorným štýlom, dokáže odľahčiť aj nevydarený deň. Bebik si ma skrátka získal tak ako Jean- Etiennea. ()
Viděl jsem dabované a tipuju, že hodně konverzačního humoru zaniklo. Clavier je nový Funés, jeho filmy mě nikdy nezklamou. Leč předešlé Dejte mi pokoj a Co jsme komu udělali jsou o level výš. ()
Nechápu konec. Stále jsem čekal, až se vyřeší problém s mladým kravatářem a najednou svatba střih konec. Kdyby měl film o 10 minut déle a vyřešil by všechno co načnul, byl bych spokojenější. Jinak se jedná o oddychovku, která neurazí a v mnoha scénách celkem i pobaví. ()
Je až neuvěřitelné, na jak hluboké dno mohla klesnout dříve tak skvostná kinematografie a jakým způsobem může národ zdegenerovat. V poslední době má většina filmů ze země galského kohouta tak očividný agitační podtext, že se až nechce věřit, že jim to ještě někdo žere. Další snímek z cyklu Jak je skvělé a obohacující, když tu budeme mít co nejvíce nepřizpůsobitelných cizinců, kteří nám sice žádný přínos nepřinesou, když budete mít štěstí, tak vás třeba i okradou, ale zato můžete mít pocit, že jste splnili svůj humanitární účel na jedničku. Philippe de Chauveron musí být opravdový a nefalšovaný idiot. ()