Journey's End
Journey's End
Journey's End
Journey's End
Journey's End
Režie:
Saul DibbHudba:
Natalie HoltHrají:
Asa Butterfield, Sam Claflin, Paul Bettany, Tom Sturridge, Toby Jones, Stephen Graham, Robert Glenister, Miles Jupp, Theo Barklem-Biggs, Jake Curran (více)Obsahy(1)
Březen roku 1918. C-company, vedená válkou znaveným kapitánem Stanhopem, přijíždí převzít štafetu v přední zákopové linii na severu Francie. Zatímco se německá ofenziva neúprosně blíží, vojáci a jejich kuchař se snaží rozptýlit jídlem a vzpomínkami na své životy před válkou. Stanhope utápí strach ve whisky, neschopen vypořádat se s vidinou nevyhnutelného. Mladý důstojník Raleigh přijíždí přímo z výcviku a překypuje vzrušením ze svého prvního skutečného nasazení – v neposlední řadě proto, že má sloužit pod Stanhopem, bývalým dozorcem ze školy a objektem zájmu své sestry. Všichni muži jsou v pasti, dny plynou, napětí roste a útok je stále blíž... (Cinemax)
(více)Recenze (26)
Komorní zákopový válečňák (na základě divadelní klasiky R.C.Sherriffa) a pěkný vhled do řad britů těsně před velkou jarní ofenzivou 1918. Všepřítomná beznadějná "co na tom sejde, jsme sem poslaný na smrt" mentalita, pár hlubších postav a vůbec dobrá sonda do té tvrdé psychologie. Není žádný must-see biják, ale (zvlášť teď na vlně první světové) rád jsem viděl. O chlup lepší ale určitě toto. ()
Filmov z prvej svetovej zas tak mnoho nevzniká a od tohto som mal pomerne vysoké očakávania. Výsledok nemôžem nazvať sklamaním, ale nadšený tiež nie som. Málo akcie mi nevadilo, od týchto nízkorozpočtových filmov som to ani neočakával, ale dialógy a postavy musia zaujať, čo u mňa celkom nefungovalo. Viac ako 60% dialógov je úplne bežná konverzácia vojakov, nič mimoriadne. Dôstojník Stanhope má rád whisky, to už niečo naznačovalo, ale ostalo len pri náznakoch. Jeho uplakané scény som pretrpel, nemám rád tieto typy, pretože som tvrdšia povaha, ale stále som očakával aspoň nejaký konflikt. Keď nie medzi vojakmi v zákopoch, tak aspoň medzi nimi navzájom, no stále nič. Jediná zaujímavá linka je sledovanie mladého naivného dôstojníka a bavil ma aj P. Bettany, ale nedostal veľký priestor. Páčil sa mi úplný záver, ale to už je trochu neskoro na to, aby divák začal fandiť, že už to bude lepšie. 60%. ()
Vyzerá to síce lacno, až som si myslel že je to TV film, ale filmov z prvej svetovej vojny nieje až tak veľa a tak som rád za každý jeden. Neviem prečo je vyložene druhá svetová vojna pre režisérov atraktívnejšia. Zákopy sú tým najlepším na tomto všetkom a snímka sa vlastne odohráva len v nich. Akcie je málo, ale človeka bavia dialógy. Je to depresívne a to je pri vojnovom snímku celkom pozitívne. Herci nič moc, Asu Butterfielda neznášam. O nejakej hudobnej zložke sa nedá ani písať, ale to mi nejak zvlášť nevadilo. Kostýmy a dobové vyobrazenie na jednotku. Tesne sa to u mňa vyšplhalo nad šedý priemer. Neviem sa dočkať aj iných snímkov z prvej svetovej vojny. ()
,,A tak posílám, ti pozdrav z fronty...'' ---- Tak nějak se nám válečným fajnšmekrům teď nedostáv moc nových filmů z druhé světové. Filmaři to naštěstí kompenzují snímky o té první válce. Všemu vévodí skvělý dokument They Shall Not Grow Old . V tomhle filmu máme možnost strávit pár dní s rotou C ze Surrey a to přímo v první linii. Skopčáci jsou tak blízko, že je slyšet jejich hlasy i ruch od dovážených posil. Proslýchá se, že se chystá ofenzíva a každá rota věří, že těch svých šest dní stráví v relativním klidu hlídek a jen občasných rušivých přestřelek mezi zákopy. Stačí vydržet 6 dnů a bude je střídat jiná. Jenže ono i samo čekání na útok umí někdy nervy pěšáka rozhodit víc, než jistota střetu. Filmaři si dali velkou práci s reáliemi a divák má pocit, že v tom bahně Francie opravdu je. ,,Jaká je dnes polévka?'' ,,Žlutá pane! '' - Tento rozhovor mezi velitelem a jeho pomocníkem a kuchařem vypovídá sám za sebe... Prostřednictvím celkem velkého prostoru, který byl dán několika postavám na několika čtverečních metrech bunkrů a zákopu máme možnost proniknout do myslí mladých mužů ať už se jedná o velící důstojníky i řadové mužstvo. Máme tak možnost na vlastní oči vidět jak první světová válka pomalu ale jistě stravovala celou generaci mladých a zdravých mužů Anglie. A nejen je. Ti co přežili, nesli si svá traumata a doživotní následky často až do svých posledních dní. Mimochodem všemi proklínaný Chamberlain se Mnichovem právě snažil zabránit něčemu podobnému čehož jen v podobě maličkaté epizodky jsme byli svědky v tomto filmu. Opravdu se divím nízkému hodnocení zde. Předpokládám, že většina diváctva nebyla cílovou skupinou, která by dokázala dostatečně ocenit sílu tohoto filmu. Já dávám za 5 hvizdů z důstojnícké píšťalky. * * * * * ()
Březen 1918. Chystá se ofenzíva na frontě v severní Francii. Velitelem jednotky je kapitán Stanhope (Claflin). Blíží se také německá ofenzíva. Bitva je to pěkně nesmyslná. Herci vnášejí do této brutality trochu lidskosti. Vidíme další antiválečný film a uvědomíme si, že válka je hrozná i když vojáci zrovna nejsou přímo na bitevním poli. ()
Dost jsem se těšil pač trailer dobře navnadil no dostal jsem zákopovou pohodu války no což mě dvakrát nenadchlo bohužel. ()
Přestože při stolování nedošlo na krysu au tuo, připadal jsem si jako u sledování Černé zmije 4, jen ten humor tady chyběl. Pokud je válka nesmysl, tak zákopová válka v první světové byla kvintesencí blbosti. V definici šílenství se říká, že je to opakování stejných chyb, přičemž očekáváte jiný výsledek. Lépe bych asi strategii na obou stranách fronty nepopsal. Film mě zaujal hlavně tím, že v něm téměř chyběla akce, namísto toho nabídl parádní psychologickou sondu do nitra mužů, které povinnost přivedla do smrtelné pasti. 4*+ ()
Pokud jde o samotné prostředí zákopů, tak to se povedlo a je asi tou největší devízou celého filmu. Pak tu bylo několik momentů, které měly něco do sebe. Za všechny bych jmenoval bezprostřední momenty před útokem, kdy bylo napětí hmatatelné. A nakonec tu bylo i špičkové obsazení, přičemž příjemně překvapil Asa Butterfield. Jenže tady hrajou prim dialogy a ty mi místy připadaly neskutečně nudné. Chápu, že měl dodat hloubku jednotlivým postavám, ale v mém případě to vůbec nefungovalo. A nepotěšilo ani to minimum bitevních (dá-li se to tak nazvat) scén, které byly o ničem. Škoda. 35% ()
Journey's End se mi dost špatně hodnotí. Ono to v zásadě není špatné, režii i herectví (mladej vyžle Butterfield fakt překvapil) hodnotím hodně vysoko a některé napjaté momenty před bitvou jsou skutečně... no napjaté. I ty dvě akční scény jsou pěkně nasnímané a ještě lépe ozvučené. Ale jako psychologický náhled do života vojáků v zákopech to na mě paradoxně příliš nefungovalo a emočně mě to neoslovilo, což je u scénáře, který zpracovává tak zajímavou látku, asi docela problém. ()
Tak nějak další válečný film... ()
Nevýrazné, bez chuti a bez zápachu. 1) Psychologické filmy o vzrůstajícím napětí a frustraci jsou náročné na scénář, režii i herce. Zde to nebylo špatné, ale ani zvlášť dobré. A navíc dost předvídatelné._____ 2) Zaujal mě 20letý Asa Butterfield (podporučík Raleigh)._____ 3) Dabingové "nazdar, pane," znělo jako výsměch. Překladateli bych sebral diplom, má-li jaký. ()
.. "jak očekávají svůj osud" ... ()
Psychologie nesmí ve válečném filmu tvořit 95% stopáže. Jde to i jinak (Apokalypsa, Tenká červená linie), když je obklopena navazující bitevní akcí, nicméně z tohohle filmu mám stejný pocit jako ze Zákopu. Kecy a nuda a vlastně skoro nic jiného, vyjma slušného vizuálu. 35% ()
Milovníci vojnových filmov bojových scén si na svoje neprídu. Príliš komorné, zamerané na psychiku hlavných protagonistov. ()
Pomalé tempo buduje atmosféru a charaktery, což oceňuji, protože takových filmů dnes nevzniká mnoho. Journey's end je možná komorní film, ale vizuál, atmosféra a hudba ho vyzdvihuje mezi velkou áčkovou produkci. Dokonalý zážitek ale narušují mizerně odrežírované akční sekvence a nemastný konec, který jakoby neměl co říct. 7/10 ()
Těšil jsem se jako malej kluk. Trailer mě hodně navnadil a byl jsem plný velkého očekávání a proto jsem si počkal, až na 11.11 a 100. výročí ukončení 1. světové války, abych si navodil atmosféru tehdejšího konfliktu. Natočeno je to krásně, ale ačkoliv zhlédnuto na projektoru v nádherné kvalitě, tak jsem zklamán. Nemastné, neslané, žádná krvavá řež se nekonala a to podle mého je u takového filmu zásadní nedostatek. Prostě další tuctovka do sbírky. ()
Zo začiatku sa to zdá byť možno nudné, ale na tento film treba byť správne naladený. Anglickí vojaci žijú už dlho vo francúzskych zákopoch a nič sa nedeje, jedného dňa sa však dozvedia, že o necelé tri dni začne nemecký útok. Silnejší sa snažia udržať morálku a upokojiť slabších, no napokon silný už nie je nikto. A ako sa ten deň blíži, atmosféra začína pomaly hustnúť, nálada je stále ponurejšia a hlavne psychika vojakov začne rapídne klesať. Tento film je vlastne o strachu pred istou smrťou a je to depresívny film. Ale v pohode sa dal zvládnuť. ()
Bohužiaľ, tento film zo zákopu je dosť nezaujímavý. Hrá síce na cítenie divákov cez psychické trápenie hlavných postáv, ale pripadá mi, ako keby vojna ani nebola. Každý hovorí, aké je to zlé, ale v skutočnosti nám filmári skoro celý film nič zlé neukázali. Dokonca aj keď atmosféra smerovala k najdôležitejšiemu záverečnému boju, veľmi za to čakanie nestála. Dejová línia sa posunula nikde do diery, takže sme ani nič z toho dlhoočakávaného boja poriadne nevideli. Škoda, film mal potenciál, aby sa aspoň koncom zachránil. ()
Na konci cesty je dosť nepochopený film. Mieste osadenstvo asi čaká pri filmoch z WWI opakujúcu sa šablónu: bezstarostný život v civile, nadšenie z vojny a potom šok zo smrti. Journeys End práve tieto veci plne preskakuje a ponúka nám vhľad do duší chlapov, ktorí s tou nekonečnou vojnou musia žiť už nejeden piatok. Striedanie osadenstva v zákope - šesťdňová šichta, ktorú nemusíš prežiť. Hlavne keď príde depeša s dátumom nemeckého útoku. Nik sa tu nepozastavuje nad nezmyselnosťou vojny, tú vnímame každým pohárikom whisky v bunkri anglických dôstojníkov. Veľmi depresívny film - vojnový. 70% ()
Podarené prostredie. Herci dobrí. Všetko ostatné bola celkom pekná nuda. Bohužiaľ. ()