Bůh s námi
Universum History: Apokalypse 1618 – Die Schrecken des Dreißigjährigen Krieges
Der zweite Prager Fenstersturz
May the Lord Be with Us
Režie:
Zdeněk JiráskýKamera:
Michal ČernýHudba:
Jan ČtvrtníkHrají:
Karel Dobrý, Tereza Hofová, Eva Podzimková, Ondřej Malý, Štěpán Kozub, Sara Sandeva, Adrian Jastraban, Dan Dittrich, Hynek Chmelař, Pavel Dorotka (více)Obsahy(1)
23. května 1618 dochází na Pražském hradě k podivné události: představitelé českých protestantských stavů vyhodí z oken dva nejvyšší představitele králova úřadu. Incident, který vejde do dějin jako „pražská defenestrace“, odstartuje třicetiletou válku – nejstrašnější konflikt, jaký Evropa do té doby zažila. Česká televize v koprodukci s rakouskou ORF a francouzsko-německou společností ARTE natočila televizní film, který je věnován čtyřstému výročí této události. Náročné natáčení probíhalo v řadě historických objektů, např. na Pražském hradě,na zámcích Kratochvíle, Telč, na hradě Švihov a dalších atraktivních místech. V režii Zdeňka Jiráského ve filmu uvidíme celou plejádu skvěle ztvárněných historických postav, především vůdce povstání pražských stavů Jindřicha Matyáše Thurna (K. Dobrý), dále oba panovníky té doby, kteří se vystřídali na českém trůnu – Ferdinanda II. Habsburského (O. Malý) nebo Fridricha Falckého (Š. Kozub). Tito tři muži, stojící na počátku našeho příběhu, věří ve stejného Boha. Komu z nich ale bude Bůh nejvíce nakloněn? (Česká televize)
(více)Recenze (184)
Absolutorium za kostýmní a maskérskou práci... a jinak jen díky bohu (s námi) za to, že program ČT obklopil premiéru tohoto ani náhodou celovečerního filmu GENem s Radkinem Honzákem a 168 Hodinami, a že prostor mezi tím měl jen hodinu dvacet. Mohu jen doufat, že to, co tady někde kolem cituje niethustra jako slova Pavla Kosatíka, je čistá pravda, protože tím by alespoň jedna duše (Kosatíkova) byla očištěna. Skutečně nechápu, co přimělo tvůrce k pokusu zdrcnout více než dva velmi komplikované roky historie naší země do tohoto formátu. Nemůže se mi nevybavit dobově velmi blízký Cromwell, kterého nám ČT dopřála pár týdnů zpátky. Ale abych nesrovnával nesrovnatelné - i naše vlastní filmově-televizní historie nám opakovaně ukázala, že "to" může fungovat na bázi komorních scén, v nichž spolu rozmlouvají dvě až tři postavy - a opět se mi díky blízkosti dobového zasazení vybavují Španělé V Praze a legendární Jiří Adamíra v režii Oldřicha Daňka. Bez výjimky šlo o uzavřené, kompaktní celky, napěchované emocionálním nábojem a kvalitními dialogy (či monology). Čeho docílili tvůrci Boha S Námi? Splácání kostýmně honosných a "kamerově" velmi líbezných hovorů několika pozoruhodně kvalitních herců, kterým ale nebyl dán žádný reálný obsah, a které nechávají diváka tápat v příslovečné mlze, která je tu jinak fyzicky využívána jako jakási záchrana limitovaných finančních možností této koprodukce (bitevní scény, že vraj...). Je mi až líto, jak se ti typově skvěle působící ranaři jako Karel Dobrý nebo Ondřej Malý musejí zmítat ve velmi volné síti nespojitých obrazů, v nichž nemáte v podstatě šanci chápat, o co se právě jedná. A do toho to čtení dopisů, které má taky něco znamenat... ale co, to si tvůrci "rafinovaně" nechali pro sebe. Vrcholem je pro mě od pohledu psychopatický páter Jiřího Maryška a jakákoliv scéna s ním. Nechci se ani pouštět do toho, jakou snad atmosféru nebo ducha chtěli tvůrci filmu dát, protože nesporně selhali v tom hlavním - aby divákovi něco dali. Pkud tedy tím "darem" nemá být pocit onoho diváka, že musel někde něco zaspat, protože vůbec nechápe, jak se ten dostal tam, a kdo komu co píše, a co z toho vyplývá. Jako historický film Bůh S Námi katastrofálně propadá, a jako občas probleskující umělecká onanie si zase nezasluhuje žádnou úctu. Tragický koprodukční omyl a promrhaná šance odvést diváky od Otakara Vávry... 40% Update: Pavel Kosatík se skutečně od scénáře filmu veřejně distancoval, a vysvětlil, že původně měl vzniknout historický dokument, a následně přišla česká produkce s tím, že vzniknou filmy dva - historický dokument (toho se prý skutečně na obrazovce ČT dočkáme někdy v budoucnu), a hraný film... tenhle. ()
Taková megasračka si snad nezaslouží ani odpad. Bylo to hloupý jak knoflík vedle zipu. Naprosto nepodstatné scény dostávají větší prostor než slon v zoo, hudba která mě po 5 minutách vysloveně srala. Absolutní nedění na kterým se podíleli tři televze !! To je neuvěřitelný, kdo psal tak vyplevený dialogy ? Fuj tajbl , rychle pryč odsud. ()
To je tak, když v duši cítíte nedostatek historických filmů na poli české kinematografie a tak se těšíte na každý nový film, který by tady s kvalitou mohl zacloumat. V tomto případě ale ne. V tomto případě opravdu ne. Od začátku jsem nevěděl čí jsem. Sice jsem měl nějaké hrubé znalosti ze základky na téma defenestrace, ale to, co tvůrci předvedli zde, to opravdu nemá obdoby. Příběh neexistující. Před kamerou se promenáduje série herců, kde každý předvádí nějakou historickou postavu. Chodí sem a tam, tam a sem a ve výsledku se neděje vůbec nic. Maximálně tak střih, který nás přesune na Jižní Moravu. V tu chvíli, ale kdyby místo Jižní Morava bylo napsané Jižní Osetie, nebudu vůbec proti, protože jsem vůbec nechápal, co se to vlastně děje. Nehledě na to, že herci se tu tvářej, jak kdyby jim pomocnej kameraman podkuřoval nějakým durmanem. No a pomyslnou třešničkou je hudba, která je v tomto případě úplně šílená. Jak kdyby nechtěla skončit. Ostatně jako celý film. Děs, běs. Nechápu, jak mě po výborných Poupatech pan režisér mohl tak zklamat. ()
No těěbůůch, kdo vydržel až do konce to musel být masochista! No, že se tomu ale divím, vždyť to natočila naše slavná ČT za naše peníze a asi jsme jim zaplatili na konce-sionářském výpalném holt moc málo.... ()
Hele, tady vlevo, to je jen pár komparsistů, ale tam vpravo, no, přesně tamhle, jak to nejvíc dýmá, tak tam fakt jako je celá armáda. Protože jako tohle bude fakt bomba, rozumíš, nejen strašně hlubokomyslný dialogy a monology, však to psal ten, no, jo, Kokosatík, ale my taky ukážeme světu, jak taková kokoprodukce má vypadat ve velkým měřítku... No, to jsme ukázali. Hlubokomyslné dialogy a monology jsou jen obsahově prázdné, mrtvé, bez kontextu pronášené věty, o kterých si někdo myslel, že nám osvětlí nejen historickou situaci, ale i rozpoložení aktérů a jejich vztahy. Ne, ve všech těchto cílech jde o selhání katastrofálních rozměrů. Hlavně když spustí Thurnová hlasem Terezy Hofové. Nepříjemnější hlas (až tak, že to zní jako skřípání skla po tabuli) snad ani nešlo najít. Historicky ani lidsky to pak nepřináší naprosto nic, pár scén, které se Kosatíkovi vylíhly v hlavě a považoval je za zajímavé, je stejně tak prázdných jako ta mlha, ve které má divák vidět císařskou a stavovskou armádu. K vysvětlení důvodů, proč se věci ubírají tím nebo oním směrem, přistupují tvůrci stejně skoupě jako ke ztvárnění osudové bitvy, to jest zahalí to do mlhy. Do toho hraje takřka neustále neposlouchatelná hudba, stále stejná jak kolovrátek bez ohledu na to, jakou scénu právě vidíme. Zkrátka Kosatík nejen že není Daněk, on vůbec není scénárista (tohle přirovnávat ke Spanilé jízdě, jak jsem tu zahlédl? To je nikoli jen troufalé, to je nesoudné). Aby v tom ovšem nebyl autor scénáře sám, režie neexistuje, o hereckých výkonech se nedá mluvit, hudbu už jsem zkritizoval. Jako kdyby nějaké produkci zbylo pár pěkných kostýmů, které jim bylo líto vyhodit, tak sehnali několik mluvících věšáků na šaty, dali jim do ruky stránku plnou vět spíchnutých někde mezi Prahou a Prčicemi, natočili a pustili do televize. Co na tom vůbec (kromě těch kostýmů) pochválit? Nic mě nenapadá. ()
Vzhledem k tradici českých historických filmů a televizních inscenací chápu, že současný historický televizní film si teprve musí najít své příznivce. Historický žánr byl vždycky otázkou peněz nebo oficiální politiky. Byli jsme zvyklí na velkofilmy z produkce Státního filmu s více či méně skrytou propagandou a na laciné inscenace se skvělými dialogy a nulovými rozpočty. Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře představuje nový průsečík, na televizní poměry je to film nebývalé produkce, a stejně tak na televizní poměry je to film nebývale dobrého scénáře. Styl je nový, téma je dodnes palčivé a televizní divák se necítí jistý v tom, co sleduje. Nerozumí, čekal něco jiného. Ale tak už to s průkopníky bývá. ()
Bůh s námi, když si sami dokážeme takhle zpatlat silné téma z historie. Příběh se dal pojmout různými způsoby, klidně i jako manželský dialog a epistolární monolog, jak se scenárista pokusil. Jen by to chtělo náznak toho, že adresát ty listy četl. V pojetí, které jsme viděli, to je jen výpověď o špatném fungování doručovatelských služeb. V tématu, ze kterého napětí mohlo téct proudem, měly atmosféru dvě, slovy DVĚ! scény a to defenestrace a popravy (nebudu řešit složení a vrstvu hnoje v hradním příkopu, ani výskyt sekery tam, kde figurovaly meče, neb jsem známá svou laskavostí a benevolencí), což je na stopáž filmu zatraceně málo. Kostýmy jsou moc hezké a ze všech viděných detailů nejhezčí jsou náušnice Zuzany Alžběty Thurnové, které by mi slušely taky. Takže, co že jsem to v sobotu viděla pěkného? Popravu a náušnice. ()
První dva filmy Zdeňka Jiráského se mi líbily, tady jsem mírně v rozpacích. Tento způsob televizních historických filmů zdá se mi poněkud neštěstným ... ()
Absolutně zbytečná sbírka historických obrazů, které nedávají smysl jako příběh, ani jako ilustrace k učebnici dějepisu v kapitolách defenestrace, popravy českých pánů a třicetileté války. Většina scén je zcela o ničem a fungují tak možná dvě, tři. To je všechno. A přestože je námět neuvěřitelně nosný, povedlo se tvůrcům jej geniálním způsobem zprznit na úroveň odpadu a to přesto, že měli oporu v perfektních hercích (Dobrý, Malý, Mikluš). Zapomenout, zahrabat pod zem uprostřed pustiny a spálit mapu. PS: vymazat audio a místo něj nahrát pár historiků, bude z toho fajn dokument, takhle fakt ne. ()
Nebýt těch směšně provedených pádů pánů z Chlumu a z Martinic, uvažoval bych i o čtyřech hvězdách... S Fabriciovým pádem jsem ale byl spokojen! __Snaha nepoučovat diváka, nesuplovat učebnici dějepisu a nevyprávět "příběh" (a místo toho skrze dopisy paní Thurnové a zajímavý vizuál přiblížit atmosféru doby) se cení. ()
Za "Megasr.cku" bych to rozhodne nenazýval, mělo to svého ducha, temná doba svárů zobrazena velmi jasně a myslím i trefně, spíše tomu chyběl ještě vyšší rozpočet a aspoň jedna pořádaná vřava v duchu Třicetileté války, jejíž spouštěč tohle.období bohužel bylo.! Jen tak dál a s vyššími rozpočty, ale chápu hranice TV... ;-) ()
Jsem rád, že čeští filmaři konečně opět sáhli po nějaké historické látce, protože tento žánr je u nás značně zanedbávaný, avšak očekával jsem výsledek mnohem lepší, takový, aby si zasloužil alespoň 60%. Bůh s námi mě de facto nezaujal kromě kamery a kostýmů ničím, tudíž hodně přivírám oči a dávám 3* za snahu. ()
Film má své drobné kvality a docela dost nekvalit. Děj mi nepřišel přiliš kompaktní a díky dopisní formě vypravění přiběhu mi připadal tak trochu zmatený. Na druhou stranu dobré, ne přiliš dobře využité herecké obsazení, výprava dle mého kvalitní. Třeba staroměstská exekuce z pohledu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (Robert Mikluš) patři mezi silné chvilky filmu. ()
Vždycky jsem strašně záviděl Britům jak umí točit tyhle historické záležitosti. Klidně nízkorozpočtově v délce jedné hodiny. A je jedno zda je to z dob Normanů, nebo prvních britských králů či Války růží... Když tenhle film začal, první co diváka praští do oči je výprava. Kostýmy a s interiéry a exteriéry byly úžasné! Sice v tom znalec poznával naše hrady zámky, takže se třeba té Mohuči těžko věřilo, ale budiž. Velmi se mi líbilo nasazení našich herců do rolí skutečných historických postav a to mnohdy až nečekané. Z fanatického Jiřího Maryšky šel až strach, Karel Dobrý byl boží jako vždycky, překvapil i Mikluš, super byla Josefíková. Překvapil i Kozub v roli Fridricha Falckého. Potud vše ok až na historické seky a nepřesnosti. Samo vyprávění podávané hraběnkou Zuzanou Alžbětou Thurnovou mi moc nesedlo. Kdo se v tomto období nevyzná, musel být zmaten. Film je moc krátký na to, aby nějak podrobněji vysvětloval historický kontext. V podstatě počítá s tím, že se divák plně orientuje na šachovnici. Ví, jaká je která figura, jakou má funkci a jen sleduje jejich historické tahy jako jakousi pomyslnou rekonstrukci, rpotože výsledek jejich snažení pochopitelně zná. Z palácových prostor a konverzačních scén se tak nutně dostane i k těm z bojišť a tady opravdu byť snaha byla film působí děsně lacině. Vše je v kouři aby snad nebylo vidět, že za tím druhým pěšákem či muškterýrem už fakt nikdo nestojí... Oč byl divák z počátku namlsán velkolepostí z hlediska kostýmů, o to více cítí chudobu na bojištích. Je to škoda. České stavovské povstání by si zasloužilo sakra dobré historické zpracování i s onou exemplární popravou pánů na Staroměstském náměstí. Je to opravdu důležitý milník nejen našich dějin, ale vzhledem k třicetileté válce i těch evropských. Škoda, tady se to moc nepovedlo. Dávám za 3 spálené Madony ze Svatovítského chrámu. * * * ()
Ve filmu V Tichu režisérův osobitý, pro mě velmi povedený, artový styl vyprávění fungoval až neuvěřitelně silně, i když film sám nemá u širšího publika vetší odezvu. Zde tento styl naráží dost tvrdě. Mně osobně se opět líbil, skvělé prolínání scén i jakýsi obraz vnitřní psychologie postav, kterému se např. Vávra, krom samotného Husa, zcela vyhýbal. Současní herci mě také bavili, toto rozhodně považuji za herectví vyšší úrovně, nicméně počáteční skvělé tempo se po chvilce nějak vytratilo a přece jen televizní film, který nemá ani osmdesát minut, svižnost nutně potřebuje. Celovečerní zpracování a minimálně pět set komparzistů by, dle mého, zajistilo velkolepou podívanou, jež naznačuje např. závěrečná, velice povedená poprava, i tak ale budu režisérovu tvorbu nadále sledovat. ()
Na české poměry překvapivě dobře pojaté drama událostí 1618-1621, které se u nás až dosud interpretovaly více než 100 let protihabsbursky a protikatolicky. Nedivím se, že někomu to bude trnem v oku a pro ignoranty to může být unylá neakční nuda. V historii poučený divák si však odnese slušný souhrn sledu událostí. Komorně na dialogových obrazech postavený příběh je podán převážně očima manželky hlavního vůdce buřičů, hraběte Matyáše Thurna. Díky dobovým kostýmům a řadě autentických záběrů tu máme slušnou pomůcku k pochopení českých dějin 17. století. Moc se mi líbily zvolené herecké typy, kostýmy, hudba, dialogy a minimalistická náznakovost válečných scén. Karel Dobrý v roli Thurna vynikající, stejně tak manželky hlavních postav.--- Scénárista Kosatík prý se za překopání scénáře rozčiloval (zajímalo by mne, co mu nejvíc vadilo - to neřekl), nicméně jména poradců jako Royt, Vlnas jsou pro mne větší historické autority než nějaký žurnalista. Oproti filmům o Marii Terezii mnohem zodpovědnější historický přístup. Navzdory dosavadnímu poměrně nízkému hodnocení (35%) podle mého názoru velmi povedené....Ti, co volají po komentářích a vysvětlení mají k dispozici (též výbornou)i verzi https://www.csfd.cz/film/729949-defenestrace-1618/diskuze/ ()
To už nikdo dnes nenatočí v České televizi slušný historický film, na který by se dalo koukat a byl by výpravný a shrnul by důležité události dané doby? Co to je za prapodivné "umění" ty kamenné tváře, dramaticky mlčenlivé, většinu času nic neříkající? Scénář o ničem, děj vás absolutně nevtáhne, jelikož vlastně ani nevím, co se tam přesně děje, nějaká změť prapodivných nicneříkajících obrazů. Jděte s tím do háje, už jsem opravdu znechucená. Nově natočený Jan Hus i Karel IV. dopadli prachbídně, ale vždycky jsem se oklepala a zase to zkusila znovu, protože BBC tohle umí a já pořád doufám, že alespoň trochu budeme "opisovat". Ale toto je ubohost a výsměch!!! ()
Vida, český televizní historický film, ze kterého je cítit, jaká ta doba byla. Zdeněk Jiráský navíc vypráví více obrazem, než komentářem a dialogy, jak u nás bývá většinou zvykem. Scénář samozřejmě trochu zjednodušuje, ale jak jinak narvat tenhle konflikt do hodiny a čtvrt. Herecké obsazení velmi dobré (včetně spousty herců, které vůbec neznám). Sice si vůbec nejsem jistý z kolika různých dopisů zní ten komentář paní Thurnové, ale to je jen drobný detail, jinak veskrze příjemné překvapení (70%). ()
Jeden z nejvýznamnějších a zároveň nebývale tragických okamžiků českých i evropských dějin, jehož okolnosti i důsledky film v mimořádně opulentních vizuálních kulisách přibližuje, si možná zasluhoval mnohem fundovanější přípravu, nicméně pokud divák disponuje určitými znalostmi dobového kontextu, nebude zklamán. Události, včetně pražské defenestrace, bitvy na Bílé hoře a popravy sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí, jsou tu zobrazeny bez zbytečných kudrlinek, s předem jasným zadáním – ukázat, jak pošetilé a svým způsobem marné byly snahy těch, kteří se nehodlali spokojit s habsburskou nadvládou. Snímek se soustřeďuje nejen na psychologické proměny hlavních aktérů, tedy hraběte Jindřicha Matyáše Thurna (vynikající Karel Dobrý) a jeho druhé ženy Zuzany Alžběty z Tiefenbachu (Tereza Hofová), ale pokouší se ve výpravných detailech postihnout složitost doby, v níž se tito lidé nacházeli. Zdejší spílání filmovým tvůrcům podle mne není namístě; naopak v konfrontaci s dvoudílným barvotiskovým kýčem o Marii Terezii (2017) vyniká Kosatíkův scénář precizním provedením a smyslem pro detail. Občasné chyby či nepřesnosti tentokrát rád promíjím. ()
Na televizní poměry slušné, výprava umně skrytě skromná, atmosféra solidní. Pochválil bych především obsazení, některé postavy vypadaly skutečně reálně - Štěpán Kozub jako ultrachcípák, Ondřej Malý jako Habsburk, Sandeva jako britská princezna. ()