Komentáře uživatelů k filmu (202)

  • verbal
    ***

    FAMUFEST 2017. Poměrně sugestivní, avšak ukrutně bulvární memento z oblasti maďarské psychiatrické ústavní péče pro mladistvé, která je zřejmě výhradně plná intelektuálně založených cigošských přebytků a neméně kulturních potratů bílých socek. Mezi ně se dostává patrně středoškolská dívka, dle obsahu z „obyčejné rodiny“, která se ovšem chová, jako by se narodila se šesti prsty, rozštěpem a mongoloidním kukučem, což zjevně zdědila po své „starostlivé“ matce, totální piči jakbysmet. Také jsem se dosud domníval, že stát se fešáckým matikářem na maďarském gymplu vyžaduje minimálně alespoň intelekt a sebeovládání průměrného šimpanze, co umí napočítat bez zadrhávání do sta a správně vyřešit elementární rovnici x+y, kde x = vkus a zdravý rozum a y = tiše a v soukromí. Pro tohohle se zjevně x+y rovná bezhlavě unylému vymrdání škaredé sedmnáctileté panny v jejím pokojíčku při doučování, kdy je ve vedlejší místnosti skoro celá famílie. A to je dle mého skromného mínění řešení leda tak na jedničku z absurdního kokotismu a to znásilnění se dalo navléci daleko uvěřitelněji. Rozhodně se teď nehodlám pouštět do polemik o mentální zralosti průměrné sedmnáctileté pypky a jejich schopností vypořádat se psychicky se znásilněním, ovšem domnívám se, že je-li holka v dnešní době v tomhle věku ještě panna, musí trpět terminální poruchou vizáže či akutním zánětem katechismu a měla by být naopak vděčná za každou jitrnici, co v životě uvidí, pokud ji jí zrovna násilně nevnutí její fotr, nějaký bezďák či slizký sexuální predátor. Být ještě pod zákonem, byl by kýžený dopad daleko účinnější, zejména při zjevné snaze tvůrců dát tomu punc reality. Takhle se jedná sice o opravdu velmi slušně režijně zvládnutý debut Nvotovic příšerky, nicméně založený na behaviorálních premisách, které jako by vypadly z cigánského Brávíčka nebo nedělní přílohy Blesku.(22.11.2017)

  • Tosim
    ****

    Bylo mi jasné, že Tereza Nvotová je talent, ale že až tak?! Konstantní tíseň a (příhodně pojmenovaný film) špína, co se na vás lepí. Některé argumenty proti snímku jsou rozcupovány statistikou (znásilnění v domě plném lidí, hlavní hrdinka se nesvěřuje), jiné bravurním zpracováním (absurdita psychiatrické léčebny). Občas se pousmějete nad některými jednoduchými metaforami (otec zamčený v paneláku), lehce litujete absence aktivnějších mužských postav. Ale jinak - síla. Mečiara povinně! 90%.(13.3.2018)

  • Malarkey
    ****

    Slováci se tady opravdu vyznamenali. Speciálně pak Tereza Nvotová, která svým debutem zadělala na jeden z nejlepších slovenských filmů posledních deseti let. Film je poměrně dost ponurý, temný, smutný, ale zároveň Vám zahraje dost na city. Tudíž vlastně splní veškerá pravidla pro kvalitní depresivní evropské drama.(21.1.2018)

  • T2
    *

    Rozpočet EUR 385,000Tržby Celosvetovo $292,541▐ Niekto sa chce hrať na veľké umenie ale málo čo tu funguje, väčšinou sa to tu bije medzi sebou. Hlavne úvod príbehu nie je moc dobre zachytený aby potom neskoršie útrapy mali lepšie zázemie, zmysluplnosť. K tomu tie psycho pochody, niekedy až moc na silu. Moc na silu sa to chce dostať pod kožu ale... takto určite nie. /15%/(4.3.2018)

  • Radek99
    ****

    Velmi silný a sebevědomý celovečerní debut! Film i scénář záměrně hnaný na samou hranu, ve výsledku čirá deprese a obraz světa černého jako noc a obnaženého na dřeň. Zpočátku jsem měl sám problém filmu uvěřit, možná obrazně jako nevěří okolí oběti znásilnění, učitel, který znásilňuje při doučování doma v dívčím pokojíku, no dobrá, pak navíc uvěřit vykreslení status quo slovenské ústavní psychiatrické péče, když jeho vyznění se asi nejvíce blíží soft verzi Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem i s postavou vrchní sestry Ratchedové převtělené do paní doktorky vedoucí terapeutickou skupinu, ale nakonec jsme filmu uvěřil vše a zcela a přestal jsem si myslet, že je to jen další z módních projektů vezoucích se na vlně kampaně MeToo... A možná je to obecnější postřeh, dříve bych takovýto snímek přijal apriori otevřeně, ale tím, jak aktivistky dostaly svou hysterickou kampaní tohle téma do veřejného prostoru tou přehnanou mírou a nezvyklou intenzitou, dívám se na jakoukoliv zmínku o násilí vůči ženám předpojatě, jako na něco, co se se mnou snaží mediálně manipulovat. Což je zjevně chyba. Zajímavé rovněž je, jak se Špína svým tématem podobá loňskému slovenskému filmu Pirko, přičemž svorníkem mezi oběma projekty je i představitelka hlavních rolí Dominika Morávková-Zeleníková...jejíž dvě role se podobají jako vejce vejci... Tereza Nvotová každopádně maximální respekt!(23.2.2018)

  • pan Hnědý
    ****

    Dle mého největší kandidát na výhru letošního AFF. Depresivní, emocionálně zdrcující. Prakticky nový slovenský filmový zázrak. [Aff, 2017](17.6.2017)

  • xxmartinxx
    **

    Film se jmenuje Špína, ačkoliv se obzvlášť vyžívá v krásných měkkých obrazech. Na konci hrdinka prohlásí, že nechce být vnímána jako oběť, ačkoliv během předchozích 70 minut nenabyla jedinou jinou vlastnost. Dávkování informací absolutně nefunkční (nikdy není jasné, kdo vlastně co o situaci ví, nejspíš aniž by šlo o záměr) a chování postav je veskrze nepřesvědčivé (i kdyby se dala překousnout matka a její "ani mě to nenapadlo", to to nenapadlo nikoho z doktorů?). A nakonec obecně vzato vidím cosi až nebezpečného na filmu, který oznamuje obětem znásilnění, že jejich život skončil a nyní jsou zničení na úrovni lidí týraných celý život nebo postižených psychickými poruchami - ostatně už bylo napsáno dost o tom, že velký problém je tlačení obětí znásilnění do pozice těch, kteří musí následky absolutně trpět, místo aby se pracovalo na překonání traumatu - tenhle film nedělá nic jiného, než že maluje ten nejčernější z černých scénářů až trochu ad absurdum. Je tenká hranice mezi zlehčováním a zveličováním, kdy produktem obojího je nadbytečná viktimizace - a Špíně se ten balanc nepodařilo úplně vychytat, jakkoliv samozřejmě respektuju záměr. Kdyby to bylo dramaticky funkční, abych o tom nemusel přemýšlet, třeba by mi to nevadilo - ale já o tom přemýšlel a došel jsem k tomu, že to nefunguje.(3.10.2017)

  • Bebacek
    ****

    Je to tak emocionálně silné, že tomu člověk snadno odpustí pár scenáristických/dramaturgických kiksů. Plakala jsem.(7.6.2017)

  • Sarkastic
    ****

    „Aj tak ti nikto nebude veriť.“ Na slova o „potatění“ je asi nejspíš brzo, navíc jsem toho od Juraje Nvoty viděl příliš málo, abych si troufl vynášet takové soudy, nicméně na to, že jde o celovečerní hraný debut, se člověk dočká velmi kvalitní podívané. O důležitosti zobrazování ústředního tématu asi netřeba polemizovat, spíš jde o zpracování. A v tom je Špina hodně silná. Snaží se o co největší autenticitu, uvěřitelnost. A je pravda, že ona realičnost se tu nemíjí účinkem, právě naopak. Mohou za to hlavně herecké výkony a snaha nic nepřikrášlovat (zejména život v „léčebně“). A pak je tu samozřejmě hlavní hrdinka, ke které si krom přirozené lítosti není jednoduché najít cestu (pokud člověk sám nezažil něco podobného co ona), ale o to zajímavější pak to úsilí o vcítění se je. Každopádně jde o hodně těžkou „deku“, která v člověku ještě nějakou tu chvíli rezonuje. Bude zajímavé sledovat, s čím Nvotová přijde příště. Protentokrát to budou solidní 4*, a to i přes ten ne úplně uspokojivý konec a scénu s posilovnou, která se příliš nepodařila.(17.12.2017)

  • NinadeL
    *****

    Sestry Nvotovy jsou zajímavým úkazem ve společnosti a v kultuře bývalého Československa. Tereza se nyní stala režisérkou, která má co říct. Děkuji za její počin a jsem ráda, že k otázce psychiatrické péče o mladistvé máme další příspěvek vedle českého Mého vysvlečeného deníku. #finaleplzen(28.4.2018)

  • castor
    ***

    Trvá to jen několik desítek vteřin, osudovou událost si ovšem dívka ponese v myšlenkách měsíce, roky, navždy. Důvěřovala mu. Celá rodina mu věřila. Ona nyní mlčí, nikomu se nesvěří, stud a pocit pošpinění jsou proti. V hlavě se jí toho točí nespočet, neví, kudy kam. Volí razantní cestu. Jenže po neúspěšné sebevraždě končí v psychiatrické léčebně pro mladistvé. Jenže psychické zotavování potrvá sakra dlouho. Odvážná Dominika Morávková-Zeleníková hraje na jedničku. I beze slov. Dokonale na sebe upozornila už v Pirku, které se předvedlo coby překvapivě vyzrálé autentické a depresivní drama. Debutující Tereza Nvotová si šlape vlastní cestu a nepříjemných ženských témat se nebojí. Své dítko ladí do nevýrazného a tlumeného, ostrého jazyka náctiletých se naopak nebojí. Potěší i výkony mladých ztracených duší, z míry vyvede morálka v samotném zařízení pro mládež a všeobecná neschopnost systému. Tempo je kolísavé, pár scénáristických nedohmatů by se našlo, ovšem útrapy dospívající hrdinky se k divákům spolehlivě dostanou, což, předpokládám, bylo tím stěžejním. Tři až čtyři.(11.12.2017)

  • Davies182
    ***

    Když deprese postupně začne ubíjet takovým tím nuceným způsobem, kdy se z filmu s přibývající stopáží čím dál víc vytrácí jakákoliv zábavná složka... Herecky a technicky na debut nicméně na výši, a údernost ve finále také nechyběla. Takže jen prostě bacha, dobře vám po tom nebude.(12.2.2018)

  • Pepinec
    ****

    Povedený vstup mladé holky mezi celovečeráky, o tom žádná. Jinak ale hnůj a hnus na to jen koukat. Nemám rád tuhle tematiku na plátně, protože se mi vždycky otvírá kudla v kapse. Tady obzvlášť, protože trest činkou je zatraceně málo. Obecně bych byl radši, kdyby (pokud se to vzájemně nevylučuje) se na to přestalo tolik ukazovat a o to víc se s tím začalo něco dělat. Poutavý film, zároveň ale jeden z mála, o kterém můžu s jistotou říct, že už ho fakt nikdy víc neuvidím.(9.5.2017)

  • Pilda17
    ***

    Film je po řemeslné práci zvládnutý hodně solidně, ale k čemu to je, když jsou tam nesmyslné scény a věci, které vrtají hlavou i takovému kokotovi jako jsem já!? Chytřejší lidé potom musí mlátit hlavou do zdi. Scéna znásilněné dívky je sice nechutná, ale celá family vedle a ona ani nehoukne, což mi přijde absurdní. Dostane se do psychiatrické léčebny pro mladistvé, ale přitom se lidi chovají jako v pasťáku. Pár Slovenských gadžů, kteří kromě kokot a píča, toho moc nenamluví .. 5/10 = 50%(31.12.2017)

  • *CARNIFEX*
    ****

    Roztrhlo sa vrece s úspešnými slovenskými filmami? Neviem. No som si kurva istý, že toto je dobovo i generačne výborne spracovaný snímok, pracujúci s tematikou, ktorá by sa rozhodne nemala prehliadať. Skutočne výborný film, ktorý ma milo prekvapil, a ja po Špine, Čiare ... volám po ďalšom!(14.12.2017)

  • dr.horrible
    *****

    SPOILERy: Pocitovo podobné ako Speak, alebo On the Edge, žánrovo pripomínajúce viac to prvé. Tak trochu môj srdcový subžáner. Vyjazdené kolaje, s pár nejednoznačnosťami (ako vlastne bolo s Leninou spolubývajúcou na psychiatrii a jej otcom? Ako dopadla pomsta, ak vôbec dopadla? Ako dopadol Jakab? Ako dopadne Lena a jej sexuálny život, a bude ešte vôbec nejaký?) a ony už len tie nejednoznačnosti ako také sú často dôkazom remeselnej vyzretosti tvorcu. Tu ich je viac; niektoré sa dajú čakať, niektoré by ste čakali inak, ďalšie jednoducho len tak vyplynú z rozprávania a ani raz nepôsobia na príbeh našróbované násilne a pre efekt. Podobné je to s dialógmi a tým pádom aj hercami. Konečne je tu tvorca, ktorý dokáže zrežírovať niekoľkominútovú scénu s mladými, prakticky neznámymi herečkami, plnú fráz typu "Ty si piča, ty kokos," aby to nielen nepôsobilo smiešne či trápne, ale reálne, zo života, mrazivo. 4krát som mal zimomriavky; pri scéne samovraždy na psychiatrii, elektrošokoch, prezretí a spomínanej hádke. So všetkou úctou k niektorým našim tvorcom, zimomriavky som mal v slovenskom filme naposledy pri Obchode na korze. 90% s doslovným opakom toho, čo som písal v komentári k Môj pes Killer: Presne týmto smerom by sa slovenský film uberať mal.(26.12.2017)

  • Jordan
    ***

    po všetkých stránkach a vo všetkých rolách presvedčivé a realisticky podané herecké výkony (popri dominike morávkovej, na ktorej charizme a prejave celý film stojí, výborné najmä pri do menších úloh obsadených monike potokárovej, juliane oľhovej a patrikovi holubářovi) sú najvydarenejšou stránkou tohto režijného celovečerného hraného debutu, ktorý na príjemne nerozťahanej stopáži v pomerne komorne nastavenej výprave (jeden ústav s osadenstvom, z ktorého sa občas na chvíľku vybehne buď do prístavu, domov k hlavnej hrdinke, alebo do školy) rozpráva psychologicky a emočne náročnú tému. popri dobrej a za európskym štandardom festivalových filmov v ničom nezaostávajúcej formálnej stránke a režijne slušne odvedenej práci s pár dobrými nápadmi, pri ktorej sa kde-tu ešte objaví kozmetická chybička odpustiteľná pri debute (nevypointovanie obrazov, nezvládnutá improvizácia, nekriticky a neinovatívne preberané štruktúrovanie sujetu overeného a videného v mnohých iných podobne tematicky či žánrovo ladených filmoch posledných rokov) je vlastne jediné, čo najviac uberá filmu na naliehavosti, ktorú mohol mať, výpovednej hĺbke a zimomriavkovej katarzii scenáristicko-dramaturgická stránka, kde občas chýba motivické väzbenie (scén či konaní) alebo je nie úplne zrozumiteľne či štrukturálne správne postavené, občas sa skĺzne do dialogickej rutiny a klišé a niekedy sa pri výbere scén a obrazov pristupuje k pokusu o vyvolanie emócie "zvonka", scénami, ktoré sú tu pre ne samotné a pre zvýšenie dramatičnosti či emocionálnosti, pričom iné, ktoré by možno viac pripútali diváka k pacientom a samotnej hrdinke (ktorej samozrejme držíme palce, ale je to hlavne preto, že je obeťou, dejú sa jej zlé veci a je tak krásna a čistá, že tá špina, v ktorej sa ocitne, ju ničí a nám je to ľúto, ale silnejšie emočné a aspoň nejaké intelektuálne napojenie na ňu je slabé) chýbajú. scenáristka s režisérkou si dali dlhoročnú precíznu prácu na vývoji scenára, overovaní psychologickej správnosti konania postáv, konzutovali a poctivo pracovali na koherentnej a pokope držiacej psychologickej komornej dráme, čo im vyšlo, len popri tomto ponore do témy sa niekde občas vytratila (alebo mierne ochabla) snaha myslieť aj na diváka, ktorý už veľa filmov videl, ktorý niečo očakáva a ktorého treba celý čas držať v napätí (alebo ho baviť, alebo prekvapovať, alebo dráždiť, alebo masírovať - skrátka čokoľvek, než len mu ukazovať a o niečom ho presviedčať) a na konci ho oceniť katarziou. debutujúcim autorkám sa však rozhodne podaril pre ne veľmi cenný film, ktorý (verím a dúfam) bude tým najlepším východiskovým bodom do ich ďalšej tvorby a kariéry.(14.6.2017)

  • kingik
    ****

    Znásilněna matikářem. Syrový a tak trochu perverzně znepokojivý pohled do dívčího pokojíčku. A v něm už sice neuzříme rozeseté plastové panenky, uvidíme studentské děvče Lenu, které svůj kosočtverec nedobrovolně vystaví chlípnému Pythagorovi. Jenže o svém zážitku s odmocninou péra mlčí, páchá sebevraždu a ocitá se mezi chovanci v psycho ústavu. Vzdálená reminiscence na Requiem pro panenku sice tenhle film řadí do podobného psychologického ranku, jen nechme Renče Renčem a raději se podívejme na více než nadějný a značně provokativní režijní styl Terezy Nvotové a jejího štábu. Zkušená dokumentaristka se nezapře a i na poli hraného filmu si vedla pozoruhodně. Dvě třetiny filmu jsou kvalitně explicitním psychologickým náhledem do křehké dívčí duše, potažmo náhledem na dospívající mládež vůbec. Ve filmu platí, že čím méně známý herec, o to má divák sugesci, že se ocitl v kruhu mládeže, kde se mluví abnormálně vulgárně, přičemž ty dialogy působí odpozorovaně, prostě žádná umělá mluva jako z nekonečných seriálových debilit. Anna Šišková a Luboš Veselý jsou nejznámějšími hereckými akvizicemi. A vlastně nebýt jejich účasti, převládal by dojem, že se dívám na dokument, případně docu-rekonstrukci ze života panny. Závěrečné vyústění je nejslabším úsekem filmu, najednou neměl příběh kam směřovat, ani věrohodně to nebylo v této fázi pojato. To je škoda, že závěr je tak odbytý. Nvotová ukázala skvělou práci s herci, retardovaný bratr Leny, ztvárnil ho Patrik Holubář, je určitě hodný nějaké ceny, nominaci má v držení Anna Šišková i hlavní představiteka. Hlavní hrdinka je druhý problém filmu - Dominika Zeleníková je veskrze nesympatická ve svém projevu. To hlavní, že by s ní měl divák soucítit, na mě nepřenesla, i když je mnohdy znát, že v tom určitou roli sehrál i tvůrčí záměr. Celkově je konstrukční psychologický ráz filmu posazen neotřele, byť téma oběti znásilnění není zrovna objevné. K filmu si vezměte slovník, slovenština převládá. 7/10(22.3.2018)

  • Hedka
    **

    Vynikajúci herecký výkon Dominiky Morávkovej nemohol vyvážiť tú pachuť prezentovanej drsnej reality súčasnej kultúry a života mladých - často ochudobnených o hodnotné duchovné a emocionálne dedičstvo rodičov. Vnútorné zranenia, prázdno, beznádej, plytké názory a dialógy točiace sa okolo sexu (akoby iné témy neexistovali) okorenené sústavným vulgárnym slovným prejavom.... Bože, aké úbohé! Kultúrne sme klesli kdesi na dno, dobrovoľne sme odhodili tradičný kvalitný "morálny kompas", opičiac sa po "vyspelejšom svete".... Čo s tým ?! Nie, film nie je žiadnym hlbokým umením, ktoré povznáša a prináša túžbu po dobre, kráse a nádeji.... Napriek tomu je vo svojej depresívnosti aspoň burcujúci k zamysleniu. A to vidím ako jediné pozitivum.(5.7.2017)

  • Bachy
    ****

    Důležité a až agresivně silné. Zvukově a obrazově neskutečný nátlak na diváka, kde sice některé dialogy zavrzají, jenže pak to mohutně zakřičí emocí, a to až k ohluchnutí.(12.7.2017)

<< předchozí 1 2 3 4 6 9 11
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace